Jakkoliv není Řecko středobodem audiofilského světa, jsou značky, které dosáhly z této země oliv a ostrovů na světový věhlas. Nejvýrazněji ční třeba Pilium, Ypsilon nebo Tsakiridis, s trochou licence mezi ně lze zařadit i Kostase Metaxase. Do této společnosti „Best of Greece“ ovšem bezesporu patří také aténská firmička Lab12, soustředěná kolem konstruktéra Stratose Vichose a sázející dominantně na lásku k elektronkám.

Firma nabízí celou řádku komponentů, zesilovacích, zdrojových, napájecích, analogových i (byť okrajově) digitálních. Má v portfoliu i famózní phono melto2; zdálo-li by se vám příliš drahé či převybavené, lze zvolit i nižší, jednodušší variantu melto1.

Oproti vyššímu a o něco dražšímu sourozenci má melto1 významně jednodušší vzhled, na čelním panelu krom nezbytných potisků, označujících značku, model a typ přístroje vidíte jen trojici diod, informujících o provozním stavu.

Dvojdílné šasi za panelem je bohatě perforované, utvrzujíc nás v tom, že uvnitř obvodů žhnou elektronky a potřebují náležitý chladicí potenciál. A jak už bylo řečeno, proti melto2 je jednička jednodušší. Vzadu krom napájecí zásuvky, doplněné o kolébkové vypínání, nenajdete víc než jeden cinchový vstup a jeden výstup. A samozřejmě také zemnící rozhraní.

Veškeré nastavení parametrů probíhá pomocí dvou bloků s celkem osmi šoupátky na každý kanál. Možná to není tak intuitivní a luxusní jako u melto2, ale protože k tomuto řešení budou mířit nejpravděpodobněji majitelé jednoho gramofonu s jedním ramenem a neměnnou přenoskou, napoprvé si vše odladíte a pak už není třeba nic řešit, takže ok. Rozsah nastavení je dostatečný – vstupní impedanci lze zvolit od 32 do 100 000 ohm, kapacitu až k 300 pF. Dostanete se tak k podpoře standardů MM i MC, krom nějaké absolutní exotiky se vždy „vejdete“.

Obvodové řešení v duchu firemní technologie Fine symmetry nabízí úplnou symetrii od vstupu po výstup či oddělené vedení zemnění, zásadní práci mají na starosti čtyři elektronky (2x 6N1P-EV + 2x 6N2P-EV) New Old Stock v triodovém zapojení (tedy žádné polovodiče, jde o „čistou lampu“), před MM zesílením a RIAA ekvalizací najdete případně volitelně aktivní step-up pro MC přenosky. Stabilitu napájení dodává toroidní transformátor, čistotu podporuje absence jakékoliv zpětné vazby.

Zbývá zmínit, že zisk u MM přenosek činí 41 dB a u MC 66 dB.

Šasi přístroje má šířku 43 cm, hloubku 29 cm a výšku 11 cm, váží to celé 6,5 kg.

Phono hrálo v hlavní sestavě, tedy s gramofonem VPI Scout, ramenem Jelco SA-250 a přenoskou HANA ML. U ní jsme po nějakém tom zkoušení našli optimum na zátěži 390 ohm – vyšší, než jak jsme zvyklí, ale právě tam hrál melto1 nejlépe. Porovnávali jsme s Grandinote Celio na řetězci Norma Revo SC-2 LN / Norma Revo PA 160 MR s KEF Blade One Meta. O podrobnostech od napájení, přes kabeláž až po podložky, nožičky a další doplňky se dozvíte v soupisu sestav v pravém sloupci -->.

Přestože je melto1 plnolampový předzesilovač, kontrabas Paula Chamberse ve „Wild Man Blues“ (Michel Legrand | „Legrand Jazz“ | 2022 | nahráno 1958 | WaxTime In Color | 950725) měl kupodivu naprosto střízlivou barvu, respektující přirozenost, s jen lehce elektronkou „učíslou“ podobou. Ale všeobecně nedocházelo k žádnému líbivému dokreslování, melto1 má bas pěkně pod kontrolou. Objemem je pěkně zarovnaný, neefektní, nesnaží se o umělou „analogovost“. Vzhledem k ceně pak ukazuje skvělé množství poloh, nejde o jednolité nízkofrekvenční brumlání, ale skutečné tóny, nenuceně vykroužené jeden za druhým, plynule a s lehkostí.

Ani v hlasu či kytaře Sary K. v klasické „I Can’t Stand The Rain“ („In The Groove“ | 2011 | Stockfisch Records | SFR 357.8011.1) nenajdete stopu po elektronkovém patosu, přibarvování či změkčení. Jediná vzdálená stopa lamp je v jakési celkové hladké barevnosti, ovšem ani ta nepůsobí v nejmenším uměle a přibásněně. Jakkoliv je třeba říct, že charakter melto1 je velmi libozvučný. Detaily jsou možná lehounce kulatější, přesto srozumitelnost a čitelnost nepostrádá více než prémiové kvality, otevřenost a jas – je to i tím, že navzdory elektronkové podstatě neslyšíte prakticky žádný reziduální šum v pozadí. Kov strun je přesvědčivým kovem, pod ním rezonuje věrohodný dřevitý podtón a v hlase je zase punc lidskosti.

Nejvíce onu až překvapivou absenci šumu oceníte na jemných výškách a doznívání činelů ve skladbách typu „It’s a Raggy Waltz“ (The Dave Brubeck Quartet | „Time Further Out“ | 2014 | nahráno 1961 | WaxTime Records | 771959), kde zaznění kovu působí jak zněle, tak volně, neztrácí se v zrnu, ale naopak má pohodový charakter se spoustou jemných nuancí a žádoucí komplexnost, která si nezadá s dobře navrženými polovodičovými řešeními. Nejvíc barvy do reprodukce vnáší sama přenoska, phono jen poslušně zesiluje a příliš se do věci neplete, takže témbr je krásně čitelný. A krásné je i to, že za jakýchkoliv podmínek hraje melto1 bez nepříjemnosti (tedy bez vytahování a zdůrazňování), stejně jako absentuje snaha zakulatit nectnosti.

Bubenická (ale nejen ta) dynamičnost „One for Joan“ Chico Hamilton Quartet („Drumfusion“ | 2023 | nahráno 1962 | WaxTime Records | 772338) je přes melto1 prezentovaná bez tlaku, s překvapivou jistotou a kontrolovanou utažeností, decentní, v nejmenším ne pompézně dramatické a nějak boubelatě "elektronková“. Hudba je autentická, netlumená, chce se říct, že nemodifikovaná – co má v sobě záznam a co z něj dokáže vytěžit gramofon / rameno / přenoska, to dostanete. Předzesilovač zůstává civilní, dostatečně rychlý, jako kdyby vlastně v systému skoro nebyl, jen a pouze poskytoval potřebnou úroveň signálu bez jeho modifikace a tím jakýchkoliv nežádoucích ovlivnění.

To platí ostatně i pro stařičkou Gouldovu „Aria“ z cyklu Bachových Goldbergovských variací (2022 | nahráno 1955 | WaxTime In Record | 950733), vinylu, který má v sobě opravdu hodně šumu a je občas docela těžké si ho užít právě proto, že je skoro „půl na půl“ ruchem a hudbou samou. Řešení od Lab12 sice na jednu stranu tyhle artefakty nefiltruje, ale umí je prezentovat tak, že působí jako nativní součást muziky, že neodrazují od poslechu, nejsou jedovaté a protivné, jen stvrzují stáří záznamu. Jakýmsi kouzlem zvládá melto1 nabídnout pohodovou čitelnost včetně nezbytného umělcova vokálního doprovodu, tvrdého ťuknutí slonoviny klaviatury a samotného zvuku struny. Je tu přítomná jakási záclona, ta je však autentická neremasterovanému originálu, takže v pořádku. Předzesilovač netěží mikronuance, není analytický a zdůrazňující, mnohem víc tu hraje roli plynulost, hudebnost a pocit netlačící se tekutosti.

Trochu atypická verze „Hotel California“ od Eagles v podání uskupení Vocal Sampling („Akapelleando“ | 2021 | nahráno 2006 | Vocal Sampling | ESAAI0192356) seděla z pohledu stereobáze trochu výš, než jsme běžně zvyklí, nabízela nejen pohled na dobře oddělené vokalisty, ale i náznak samotného nahrávací prostoru prostřednictvím dobře slyšitelných odrazů, záznějů a podobných drobností. I tady ze všeho nejvíc panoval pocit, že poslechový zážitek primárně formuje sama nahrávka, ovlivněná přenoskou, že samotné phono je pouze věrným prostředníkem, nelimitujícím, nezdůrazňujícím, neupravujícím.

To platí i pro "Non, je ne regrette rien“ Édith Piaf („L’Essentiel“ | 2021 | nahráno 1958 | French Connection | 490633). Přestože jde o prastarou nahrávku bez hi-fi ambicí, zněla kultivovaně, organicky, přesto s jednotlivými linkami rozčleněnými tak, že to „šlo poslouchat“. Dokonce velmi dobře… Tak, že přestanete díky všeobecně hezké urovnanosti a čitelnosti řešit, že jde o starý záznam a vnímáte právě jen linoucí se hudbu, která neupozorňuje na nic nepříjemného.

Zdá se, že řečtí specialisté na lampové konstrukce mají dar vnuknout svým přístrojům muzikálnost, která ale zároveň není nijak signifikantně zabarvená, která vás dokáže krásně provázet vaší hudební sbírkou a umí jí reprodukovat tak, že je radost jí poslouchat. A navíc přes jednodušší pohledové provedení nabízí vysokou hodnotu, protože nestojí exotické peníze (ač nejde o vysloveně levné řešení). Phono předzesilovač melto1 sice není tak komplexní jako vyspělejší dvojče melto2, ale má všechno, co by dobrý gramofonový předek mít měl – možnost dostatečného přizpůsobení přenosce, čistotu, nízký (vlastně skoro absentující) šum a muzikální charakter, který lehce zavání „analogovostí“, ale přesto je zcela neumělý, přirozený a hlavně zábavný. Skvělé phono.

EUR 2 040,-

Kč 53 040,-

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - VNITŘNOSTI

--- --- --- --- ---

KLADY

+ muzikálnost

+ vlastně víc než dostačující šíře nastavení a přizpůsobení

+ příjemný lampový dotek bez zbytečné měkkosti

+ pocit čistoty bez šumu

ZÁPORY

- pocitově trochu jednodušší provedení

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Audiofeel SK | www.audiofeel.sk 

PRODÁVÁ: Audiofeel CZ | www.audiofeel.cz 

fSdílet

Tweet