Když se řekne osmistovková řada Bowers & Wilkins, člověku nejspíš naskočí představa mohutných reprosoustav s výraznou hlavou a nemalými basovými membránami. Jenže už v roce 1990 dostala tahle rodina také podstatně skladnějšího člena – regálovou Matrix 805. Měla jeden středobas, výškáč na vršku a ambici přenést kus techniky velkých sourozenců tam, kam se velké skříně zkrátka nevejdou. O více než tři desetiletí později je právě tahle základní myšlenka pořád dobře rozpoznatelná.

Nová 805 D5 je nejmenším stereofonním modelem aktuální řady a současně jejím jediným dvoupásmovým provedením. Střední a hluboké frekvence tu tedy zpracovává společný reproduktor, doplněný samostatným diamantovým tweeterem. Je to jednodušší uspořádání než u sloupových sourozenců, avšak se stejným důrazem na vlastní technologie, tuhou ozvučnici a potlačení nežádoucích vibrací. Výrobce ostatně znovu sáhl i po zkušenostech s provedeními Signature, mezi nimiž měly právě regálové osm set pětky své místo.

Vzhledově jsou 805 D5 dobře známou kombinací zakulacené skříně a protáhlého vysokotónového tubusu na horní ploše. Kónus středobasu zabírá podstatnou část čela, pod ním se otevírá bassreflexový nátrubek. Jeho umístění vpředu je jednou z praktických odlišností od sloupových modelů, u nichž reflex ústí směrem k integrovanému podstavci. Boky navazují na oblouk přední stěny a stáčejí se k zadní hliníkové páteři. Přes relativně kompaktní rozměry je to členitá, materiálově pestrá konstrukce.

Horní partii doplňuje kůže Connolly, barevně sladěné jsou také kovové prvky. Nová generace přináší jemně upravené obruby, čistší návaznost povrchů a méně nápadné spojovací prvky s cílem působit moderněji a luxusněji.

Vysoké frekvence má na starosti membrána ze syntetického diamantu o průměru 2,5 cm. Podstatná je především rezerva tuhosti tohoto materiálu a velmi vysoko posazená rezonanční frekvence, díky níž má kopulka ve svém pracovním pásmu fungovat bez nežádoucích vlivů.

Výškáč samozřejmě sídlí v těle Solid Body Tweeter-on-Top, obráběném z jediného kusu hliníku a pružně odděleném od hlavní ozvučnice. Energie vyzářená zadní stranou membrány se postupně pohlcuje, místo aby se vracela zpět. Samostatné umístění zároveň omezuje vliv velké čelní stěny v bezprostředním okolí vysokotónového měniče. Ochranná mřížka i u nejmenšího modelu nové generace vychází z 801 D4 Signature.

Středobasový reproduktor používá membránu Continuum o průměru 16,5 cm. Tady ovšem musí jedna membrána zvládnout vedle hlasů a nástrojových detailů také hlubší tóny, takže pracuje s klasickým pružným obvodovým závěsem umožňujícím potřebnou výchylku. Je to jiná úloha než u samostatných střeďáků FST ve sloupových modelech. Ve středu kónusu je antirezonanční zátka, další z drobných prvků, jimiž B&W řeší chování měniče.

Také tento středobas dostal v generaci D5 upravený pohonný systém se součástmi navazujícími na specifikaci Signature. Výrobce tím sleduje snížení zkreslení. Nová 805 D5 dál rozvíjí původní koncepci a věnuje značnou pozornost tomu, v jakých podmínkách její reproduktory pracují.

Nízkým frekvencím pomáhá přední bassreflex Flowport s pozvolna rozšířeným ústím a charakteristickými důlky na povrchu.

Ozvučnice využívá konstrukci Reverse Wrap, tedy souvisle zakřivený základ, jehož čelo přechází v boky a uzavírá se vzadu. Vnitřní příčky Matrix propojují jednotlivé plochy a omezují jejich pohyb, shodně s řešením větších sourozenců. U D5 přibývá proti D4 zesílené hliníkové vyztužení kolem otvoru měniče a zadní soustava Space Frame Bracing, pevně spojená s Matrixem.

Proměnou prošla rovněž horní hliníková deska, která uzavírá kabinet pod výškáčem. Opět úplně v duchu vyšších provedení: má tužší žebrování, upravené upevnění i uložení vysokotónového modulu. Další tlumení přináší límec s kůží Connolly, využívající zkušeností z řady Signature.

Výhybka využívá vylepšené součástky odvozené od 805 D4 Signature, nová je také vnitřní kabeláž a další detaily. Zadní hliníková nosná deska je pevně navázaná na kabinet i zadní Space Frame a přispívá k celkové tuhosti. Zevně jsou k dispozici dvě sady reproduktorových terminálů pro bi-wiring či bi-amping.

K reprosoustavám jsou určené samostatně prodávané stojany FS-805 D5, nabízené v provedeních Black a Warm Titanium. Bowers & Wilkins jejich použití výslovně doporučují pro pevné a bezpečné usazení.

Dvoupásmové bassreflexové 805 D5 mají udávanou frekvenční odezvu 42 – 28 000 Hz v toleranci +/- 3 dB, při poklesu o 6 dB pak rozsah 34 – 35 000 Hz. Charakteristická citlivost činí 88 dB / 2,83 V / m a jmenovitá impedance 8 ohmů, s přiznaným minimem 4,6 ohmů.

Na výšku mají 805 D5 celkem 43,9 cm, šířka samotné skříně činí 24,1 cm a hloubka včetně mřížky a terminálů 36,3 cm. Hmotnost jedné reprosoustavy dosahuje 16,4 kg.

Poslech probíhal na dvou místech. Ten delší, z nějž vycházejí i grafy měření, probíhal v showroomu dovozce ve společnosti 805 D4 Signature a elektroniky McIntosh: MCD600, DS200, C55 a MC1.25KW. Vždy na kabeláži InAkustik z vyšších řad s technologií AIR. Druhý se pak odehrál v mnohem kratším časovém okně v Anglii, konkrétně ve vývojovém středisku B&W v Southwater. A to na CD transportu Denon DP-S1, převodníku MSB Diamond, předzesilovači Gryphon Commander a monoblocích Gryphon Apex.

Ač jsou osm set pětky tradičně středně velkými regálovkami, vždy v posledních generacích dokázaly nabídnout citelný bas. 805 D5 umí samozřejmě totéž. Elektronické nízkofrekvenční tóny v „Human“ (Sevdaliza | „Ison“ | 2017 | Twisted Elegance | BUR-340030) ovšem v aktuální generaci působí střídměji, svobodnějši a lehčeji než dřív. Znamená to o dost lepší ohraničení, víc rychlosti a lepší artikulaci, zároveň i praktické vymizení jakékoliv hřmotnosti, kterou byste tam mohli vnímat. Sebejistota a samozřejmost se dost podobají vyšším modelům 804 D5 a 801 D5, ačkoliv samozřejmě v menším měřítku. Vynikající jsou však ve schopnosti předat pulzování s fyzickým důrazem.

Přestože membrána Continuum tu slouží pro celý středobasový rozsah, což její rychlost v přímém srovnání s dedikovanými měniči ve vyšších modelech mírně zpomaluje, tak vedle starších 805 D4 pořád působí střelhbitým a výraznějším dojmem. Takže i kontraalt Melody Gardot a akustické nástroje v pozadí „Baby I’m A Fool“ („My One And Only Thrill“ | 2009 | Decca | 1796782) znějí s krásnou, vzdušnou a velmi klidnou čitelností. Na jednu stranu je tu spousta energie, švih a soustředěnost, na stranu druhou se všechno děje s nadhledem. Každopádně jsou 805 D5 citelně plastičtější a otevřenější než jejich předchůdkyně. Prokreslení a množství detailů povyskočily o třídu, nejen v konkrétnosti, ale i v tom, že skutečně zaslechnete jemnější nuance, které předtím v byť celkově velmi solidním modelu 805 D4 prostě nebyly.

Diamantový výškáč se zdá být proti minulosti víc „puštěný“, tedy znělejší, jasnější a obecně živější. Díky tomu zaznívají velice svobodně i jemné nuance a křehoučké dozvuky v „Autumn Leaves“ Cannonballa Adderleyho („Somethin‘ Else“ | 2008 | nahráno 1958 | Blue Note | 7243 4 95329 2 2). Jde o analytické, až monitorové podání, aniž by však díky příkladné přesnosti a nízkému zkreslení někdy sklouzlo do hrubosti. Je-li tu nějaký říz, má ho na svědomí stáří nahrávky spolu s elektronikou, ne samotné B&W. Též u výšek vyvstaly z pozadí jasněji některé nízkoúrovňové drobnosti jako slaboučký šum a praskot záznamu, ale i jemňoučce ševelící potažení štětečku, oboje na předchozí generaci fakticky nebylo.

805 D5 (potažmo vlastně celá nová iterace) jsou také zřetelně odhodlanější a stabilnější, co se týká zvládání dynamiky. „Contact“ od Daft Punk („Random Access Memories“ | 2013 | Daft Life | 88883716862) zněla zřetelně svobodněji, jako kdyby hudba protékala mnohem menší spletí součástek. Je to tak velký rozdíl, že 805 D4 vedle toho působí až lehce anemicky, tlumeně. Geny nových D5 nesou rychlost, soustředěný švih, byť o něco méně těla. To však bývá signál, že reprodukce sama je přesnější a kontrolovanější. Můžete také hrát hlasitěji, reprosoustavy se v místnosti neztrácí, což je pozoruhodné. Hlavně však stále cítíte rezervu. O dost lepší než dřív.

„Hunter“ („Homogenic“ | 1999 | nahráno 1997 | One Little Indian | TPLP71CD) je skladba s klasickým rukopisem Björk, plná drobných zvuků, utvářejících vrstevnatý obraz. A 805 D5 mezi těmi zvuky udržují výrazně přehlednější hranice, navíc s podstatně lepší celkovou transparentností. Prakticky tak vymizel vlastní charakter, zůstává ten předaný elektronikou. Zřetelnost je vynikající, jedno, jakou máte zrovna poslechovou úroveň. I v tomto ohledu se dé pětky chovají prakticky monitorovým způsobem. Tweeter se svou detailností a bezprostředností může rovnat reakcím páskových měničů a ač dělení na středy a basy u vyšších modelů jde v informativnosti ještě dál, i „sdružený“ středobas pookřál a „rozpovídal“ se co do množství detailů a jejich konkrétnosti.

Shodně se svými rozměrnějšími kolegy ze série D5 nabízí i základní 805 D5 hudební scénu, v níž je poloha beden sama o sobě naprosto neznatelná. Tam, kde 805 D4 tvoří přeci jen lehké „kotevní body“, jimiž je prostor „Hold On“ (Amber Rubarth | „Sessions from the 17th Ward“ | 2012 | Chesky | JD356) ohraničený, tam 805 D5 nechávají zvuk roztáhnout se doprava i doleva, stejně jako dozadu. Stejně jako u nových osm set čtyřek či jedniček tím dochází ke zvětšení vnímaného obrazu. Lokalizace? Přesná a pevná. Vzduchu? Spousta. Prostě výborná, soudržná stereofonie.

Celkově pak hudba plyne výrazně volněji, i hravě popová „This Must Be the Place“ (Talking Heads | „Speaking in Tongues“ | 2006 | nahráno 1983 | Sire Records | 8122796665) zábavněji šlapala, méně poutala pozornost k technice a víc k muzice. Všeho je tu jednoduše víc, duše muziky je obnažená až k podstatě. V přímém porovnání to působí tak, že skrze 805 D4 Signature posloucháte zkoušku, kdežto přes 805 D5 koncertní výkon. Disciplína a intenzita jsou na jedničku.

O nové sérii Bowers & Wilkins 800 D5 se sluší mluvit s respektem. Ač zdánlivě mění jen drobnosti, jejich součet je ohromně účinný. Platí to pak nejen pro referenční 801 D5 nebo menší 804 D5, ale i pro základní 805 D5. Ty povyrostly – ne fyzicky, nýbrž zvukově. Snáz vyplní větší prostory, mnohem lépe zvládají komplexní momenty i vyšší hlasitosti, nabízí víc disciplíny a o dost víc informací. Nejsou přímo syrové, nicméně jejich podstata je analytická až monitorová v tom dobrém slova smyslu. Bowers & Wilkins tu ukazují, že umí skvěle zkombinovat objekt vhodný do běžného obýváku s technicky a tím i poslechově působivými výsledky.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středobasovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 35 metrů čtverečních, se zakázkovou akustikou a panely Vicoustic.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Na grafu frekvenční odpovědi je vidět jen drobné změny proti 805 D4 a 805 D4 Signature, rozdíly bychom s klidným svědomím připsali odlišné pozici v prostoru, spíše než jinému ladění. Je to mimochodem moc hezký důkaz, že sama frekvenční odezva není dostatečně vypovídající grafikou, vždy je třeba koukat na celý obraz. Tady každopádně vidíme výraznější výšky i lehký přídech na basech, zároveň i první energii v oblasti 40 – 50 Hz. V dané pozici je relativně tlumenější, budou-li ozvučnice tradičně u zdi, tato část pásma se zdvihne. Trochu to lze vyčíst z grafu měření v blízkém poli níže. V zásadě jde o klasický „firemní zvuk“.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Průběh impedance je úpravný, posazený kolem 5 ohmů a výš, pod tuto hranici klesá až za 10 kHz, kde by to nemělo představovat žádnou zřetelnou zátěž. Ladicí kmitočet vidíme v oblasti 40 Hz. Celkově jde o konvenční výsledek, kterého se není třeba bát a dovoluje volit elektroniku v podstatě jakkoliv, snad jen s výjimkou nějakých exotičtějších nízkovýkonných elektronek.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 279 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/06eeafaa-847b-4740-abc0-fdb96b416ee3

--- --- --- --- ---

KLADY

+ o nemalý kus suverénnější projev v celém rozsahu než verze D4

+ lehký, živý, velmi informativní zvuk

+ exemplární pocit transparentnosti

+ energie a s ní i schopnost „uhrát“ i větší prostory

ZÁPORY

- nic zásadního, pokud se nebojíte prémiové cenovky za kompaktní reprosoustavy

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Eurostar Ostrava | www.eurostar-ostrava.cz 

fSdílet

Tweet