Někdo přidává bity, někdo elektronky. Americké Linear Tube Audio pokračuje v druhé disciplíně, i když pod rozsvíceným sklem se samozřejmě počítá také. Nové D/A převodníky Aero+ a Aero+ SE rozvíjejí původní Aero: přidávají konektivitu, upravují analogové obvody a věnují další pozornost napájení. U vyšší verze tolik, že se část zdroje odstěhovala do vlastní krabičky.
Základem zůstává Analog Devices AD1865, starší dvoukanálový převodník s osmnáctibitovou architekturou. Přesněji řečeno nejde o pouhý jednolitý odporový žebříček: čtyři nejvýznamnější bity využívají segmentované řešení, zbývajících čtrnáct klasickou strukturu R‑2R. Odpory jsou dolaďované laserem přímo při výrobě čipu. Žádná novinka ze včerejší polovodičové tiskovky, ale dobře známá součástka, kolem níž lze vystavět velmi osobitý přístroj.
LTA ji používá bez převzorkování a digitálních filtrů. Přijímané PCM přitom může mít až 24 bitů / 192 kHz; podporovaný vstupní formát tedy nelze zaměňovat s nativním rozlišením samotného čipu. Za převodem následuje vlastní proudově-napěťové rozhraní a elektronkový výstupní stupeň ve třídě A, s přímou vazbou bez vazebních kondenzátorů.
Právě zde vstupuje do hry ZOTL, technologie konstruktéra Davida Berninga. Zkratka znamená Zero hysteresis Output Transformer-Less a její princip se od běžného elektronkového zapojení podstatně liší. Impedanční přizpůsobení řeší pomocí vysokofrekvenční nosné a speciálních převodních obvodů, takže nepotřebuje klasický výstupní transformátor pracující v akustickém pásmu. Smyslem je vyhnout se jeho omezením, například vlivu hystereze jádra nebo parazitních parametrů vinutí. Elektronky tedy mají na práci víc než jen útulně svítit do večera.
Co konkrétně přináší ono plus? K USB, koaxiálnímu a optickému vstupu přibyly AES3 a I²S. To rozšiřuje možnosti propojení s transporty a streamery; u I²S je ovšem vždy potřeba ověřit kompatibilitu obou přístrojů.
Úpravy signálové cesty mají podle LTA snížit harmonické zkreslení, přepracované napájení zase přináší změny v korekci účiníku a filtraci. Aero+ SE k tomu přidává větší externí zdroj s toroidním transformátorem a tlumivkou o indukčnosti 15 mH. Jejich přesunutí mimo hlavní šasi omezuje působení magnetických polí na citlivé obvody převodníku. Doplňují je vybrané součástky v audio cestě. Architektura převodu i elektronkový základ přitom zůstávají společné.
Sympatická drobnost na závěr: výrobce nabízí také modernizaci původního Aera. Majitelé tak mohou získat upravené obvody a napájení bez výměny celého přístroje. Má to ale jednu důležitou hranici – upgrade staršího kusu nepřidává nové vstupy I²S a AES3. Ty patří nově vyráběným přístrojům.
SPECIFIKACE (D/A převodníky Linear Tube Audio Aero+ / Aero+ SE)
- Převodník: Analog Devices AD1865, bez převzorkování
- Vstupní formáty: PCM až 24 bitů / 192 kHz
- Vstupy: USB, koaxiální RCA, optický Toslink, AES3 a I²S v zapojení PS Audio
- Analogové výstupy: RCA a symetrické XLR
- Výstupní napětí: 2,2 V RMS / RCA; 4,4 V RMS / XLR
- Výstupní impedance: 70 Ω / RCA; 140 Ω / XLR
- Elektronky: 2× 12SN7, možnost použití 6SN7 po přepnutí příslušného přepínače
- Výstupní stupeň: ZOTL, třída A
- Hmotnost: Aero+ 5,2 kg; Aero+ SE se zdrojem 8,16 kg
Ohlášené americké ceny: 4 400 USD / Aero+ a 5 800 USD / Aero+ SE. Výrobce při uvedení nabízí předobjednávkovou slevu 15 %, dodávky plánuje na prosinec 2026.
