Polská hi-fi scéna má zjevně energie na rozdávání. Vedle zavedených jmen tu průběžně vyrůstají další a další značky, byť občas zjistíte, že za novým logem stojí docela známá tvář. To je i případ Verseo Audio, nejnovějšího projektu Marka Kostrzyńského. S jeho prací jsme se ostatně už nejednou potkali – prostřednictvím Cube Audio a Qualio také opakovaně na Audio Video Show Praha. Nová značka tak sice začíná vlastní příběh, její tvůrce ovšem rozhodně nezačíná od nuly.

Kostrzyński se pohybuje ve špičkovém audiu přes dvacet let. Zpočátku stavěl individuálně navržené reprosoustavy pro konkrétní poslechové prostory, od roku 2010 spolupracuje jako konstruktér s Pylon Audio a souběžně rozvíjel Cube Audio. Tam se od roku 2016 věnují také vlastním širokopásmovým měničům, v roce 2022 přibylo Qualio s důrazem na dipólové konstrukce. Verseo má zkušenosti z těchto poněkud odlišných světů spojit v konvenčnějším, univerzálně použitelném balení za atraktivnější ceny. Vstupním bodem do nabídky jsou regálové Solea.

Na pohled jde o vyšší, poměrně úzké regálovky s jednoduchými pravoúhlými kabinety z MDF. Na čele je poblíž horní hrany usazen výškový měnič a pod ním ve svislé linii dvojice středobasů. Žádné tvarové výstřelky, jen tmavé kruhy reproduktorů a jejich obrub, kontrastující u zapůjčeného páru s lesklým šedým lakem. Povrchových provedení je ovšem na výběr dost – černá, bílá i další odstíny vzorníku RAL v lesku či matu, případně dýha, opět v matné i lesklé variantě.

Na zadní stěně ústí dva bassreflexové nátrubky, jeden v horní části, druhý poblíž spodního okraje. V balení jsou také tlumicí molitany pro případ, že by bylo potřeba trochu zkrotit přebujelý bas. Úplně dole je přišroubovaná lesklá destička s názvem značky a modelu, nesoucí jediný pár pěkných reproduktorových terminálů. Ty mají barevně rozlišenou polaritu a umožňují připojení banánků, vidliček i holého vodiče.

Vysokým frekvencím se věnuje podle firemního popisu jednopalcová látková kalota. Rozhýbává ji 2,9 cm široká a 2 cm dlouhá cívka z poměděného hliníkového drátu a poměrně silný magnet. Měnič má vlastní kompresní pracovní komoru s bohatým vnitřním tlumením.

Zajímavější než samotná membrána je na první pohled její bezprostřední okolí. Kostrzyński do mělkého zvukovodu přidává tlumicí materiál s vnitřním okrajem vykrojeným do pravidelné hvězdy. Nejde o dekoraci – podle konstruktéra má členitý tvar rozprostřít působení úpravy do širšího spektra vysokých frekvencí a omezit účinně nežádoucí odrazy od čelní plochy. Podobné řešení nakonec můžete vidět i u superdrahých konstrukcí od Wilson Audio, u Manger i dalších.

Takové tlumení ovšem podle Marka také mírně snižuje úroveň výšek, což je třeba zohlednit při návrhu frekvenční výhybky. Odměnou má být lepší hloubka a konkrétnost zvukového obrazu. Sám výsledný účinek přirovnává k některým projevům směrového zvukovodu. Je to každopádně drobný konstrukční detail, kterému zjevně věnoval pozornost.

Dvojice pětipalcových kónusů pochází stejně jako tweeter od SB Acoustics a využívá membrány se základem v přírodních materiálech. Kostrzyński potvrdil základ v běžné katalogové variantě, pro Solea ovšem upravené silnějším magnetickým obvodem s ohledem na použitou ozvučnici. Další drobné zakázkové zásahy firma záměrně nerozepisuje.

Solea jsou zapojené jako dvouapůlpásmové. Spodní reproduktor pomáhá v basové oblasti a jeho příspěvek směrem k vyšším kmitočtům výhybka potlačuje, zatímco horní pokračuje přes střední pásmo až k napojení na tweeter. Na regálovou konstrukci je to méně obvyklá volba, nicméně umožňuje využít dva menší kónusy pro hlubší frekvence, a přitom ponechat středy jednomu z nich. Konkrétní dělicí frekvence, strmosti filtrů ani součástkové osazení výhybky zatím výrobce nezveřejnil.

Podstatný detail se skrývá uvnitř. Každý z obou středobasů má vlastní komoru, přičemž obě mají podle konstruktéra shodné provedení i ladění. Smyslem oddělení je především zabránit tomu, aby tlak vytvářený zadní stranou spodního basového reproduktoru ovlivňoval práci horního, který zpracovává také středy. Ten tak má svůj vlastní klidný pracovní prostor.

Právě u středního pásma se pak dostáváme k návaznosti na předchozí konstruktérovy projekty. Když Verseo hovoří o podobnosti s dipólem, míní tím zamýšlenou vzdušnost reprodukce. Nejde o označení vyzařovacího principu Solea, nýbrž o zvukový cíl. Zkušenosti s otevřenými konstrukcemi tu mají zkrátka promluvit i z tradičněji pojatého kabinetu.

Podobně prosté vysvětlení má deklarovaná možnost přizpůsobení basu místnosti. Kostrzyński tím myslí změnu odstupu od stěny, případně použití tlumicí pěny. Solea doporučuje do prostor o ploše 8–20 metrů čtverečních, tedy především do menších poslechových místností.

Výrobce deklaruje frekvenční rozsah 39–25 000 Hz bez uvedeného tolerančního pásma, citlivost 86 dB bez upřesnění měřicích podmínek a jmenovitou impedanci 4 ohmy.

Solea mají výšku 47 cm, šířku 20 cm a hloubku 32 cm. Na běžné domácí váze jsme u jednoho kusu zjistili přibližně 11,5 kg.

Poslech probíhal zejména v menší místnosti, abychom dodrželi doporučení výrobce stran vhodného umístění. Hrálo se tam na Cambridge CXA81 ve společnosti Eversolo DMP-A6 Gen 2, ale chvíli také na Grandinote Shinai se stejným zdrojem signálu. Část poslechu pak samozřejmě probíhala i v prostoru velkém na Métronome DSC, Norma Revo SC-2 LN a Norma Revo PA 160 MR. Tam pak souhlasně s očekáváními došlo k úbytku basového objemu, byť ani víc než dvojnásobná podlahová plocha proti té doporučené neznamenala podle nás zásadní problém. O kabeláži, filtraci a dalších doplňcích najdete všechny informace v pravém sloupci -->.

Masivní basový podklad v „Human“ (Sevdaliza | „Ison“ | 2017 | Twisted Elegance | BUR-340030) sahá až ke spodní hranici sluchového rozsahu a tvoří krásný kontrast s intimním zpěvaččiným projevem. Ač jsou Solea ne přímo malé, přesto stále relativně kompaktní, tak intenzivní spodní tóny bychom od nich nečekali – tím víc, že je vyzařují (skoro) stejně snadno s „malým“ i „velkým“ systémem. Hlavní je ale pocit skvěle úderné energie, luxusní napětí a vůbec celková síla. Má to drajv a i s levnější sestavou velmi dobré ohraničení. Navíc se charakter docela dost mění podle pozice, přesně podle instrukcí. Nám se nejvíc líbilo umístění poblíž zadní zdi s oběma uzavřenými bassreflexy, kdy hloubka sice není taková, ale na druhou stranu dostanete o hodně přesnější pocit. Tak i tak, je tu cítit stejný styl jako třeba u Qualio Quanteen, spousta energie a ochoty hrát.

Řízená kontrola je pak znát i ve středním pásmu. Jemný projev Melody Gardot v její „Baby I’m A Fool“ („My One And Only Thrill“ | 2009 | Decca | 1796782) byl přirozeně dominantní a jistý, s výtečným vykreslením detailů a celistvostí. Solea nabízí dostatek tělesnosti, rychlou, aktivní povahu a přirozeně působící formulaci díky opravdu dobrému prokreslení. Je tu trochu cítit záměrný akcent, troška vytažení hlasového pásma, ale je to příjemné a samozřejmé. Navíc ač si na jednu stranu reprosoustavy zachovávají své základní výše popsané atributy, připojeným systémem je snadno „škálujete“ a ač Solea hrají nenuceně i s menším zesilovačem, ve velké sestavě citelně rozkvétají.

Zvonivý kov činelů v „Autumn Leaves“ (Cannonball Adderley / Miles Davis / Hank Jones / Art Blakey | „Somethin‘ Else“ | 2008 | nahráno 1958 | Blue Note | 7243 4 95329 2 2) měl spoustu prostoru, výškám nechal výrobce netlumenou energii, díky níž působí zdravě břitkým, soustředěným a svižně pronikavým dojmem. Protože je však výškáč dobrý, nesklouzává k agresivitě nebo ukřičenosti. Nahrávka je pak díky trochu vyššímu objemu na nejvyšších oktávách živá, jasná a pocitově velmi propracovaná, ale nejde o éterickou jemnost, zemitá tělesnost je i tady.

Dynamický potenciál Solea je excelentní. Celou gradující „Contact“ od Daft Punk („Random Access Memories“ | 2013 | Daft Life | 88883716862) zvládly snadno, s jistotou, a i s CXA81 dokázaly zahrát velké divadlo. Sluší jim alespoň střední úroveň hlasitosti, v menším prostoru však nemají limit a drží pevně i při téměř koncertním tlaku. Prýští z nich síla a temperament, nikoliv ale divoký, nýbrž přirozeně živý. Hudba hraje s fyzičností, intenzivním napětím a pevným, sebejistým tepem. Prostor zaplňují až překvapivě samozřejmě, nebojí se ani nízkých frekvencí a všechno mají pevně v rukou. Ochota zatlačit je neočekávaně dobrá, aniž by Solea vyžadovaly velký aparát.

Pečlivá disciplína s šikovně povytaženými důležitými částmi frekvenčního pásma poutá posluchačskou pozornost v „Hunter“ (Björk | „Homogenic“ | 1999 | One Little Indian | TPLP71CD) na ta správná místa. Možná Solea zdůrazňují víc tělo než nejjemnější nuance, nicméně v rámci své třídy nabízí i tak samozřejmou čitelnost. Zvuk je každopádně „bytelný“ a s atraktivním vyvážením kontroly a fyzičnosti, což je jen dále podpořeno velmi snadno sálající energií.

Aby optimálně vynikla prostorovost hudební scény v „Hold On“ (Amber Rubarth | „Sessions from the 17th Ward“ | 2012 | Chesky | JD356), chtělo to dát Solea trochu odstup. Ne od zdi, ale mezi kanály, což může být v malých prostorách trochu limitující a o to víc si budete muset hrát se správným natočením, jakkoliv na něj všeobecně nejsou reprosoustavy přehnaně citlivé. Je-li pak vše na správném místě, působí zpěvaččin hlas zasazený docela hluboko za ozvučnice, stabilní a konkrétní. Soudržnost stereofonie je bezproblémová, zaslechnete i takové ty drobné ambientní nuance, podporující pocit vzdušnosti, i když na ně není kladen primární akcent.

No a když se spustí „This Must Be the Place“ (Talking Heads | „Speaking in Tongues“ | 2006 | nahráno 1983 | Sire Records | 8122796665), její krásně zpracovaná rytmika tu šlape jako hodiny. Má to šťávu, prostě to baví poslouchat, všechna ta energie je však tak dobře zvládnutá, že vás ani hlasitější poslech celého alba neutahá. Jednoduše zábava, přitom už v parádní kvalitě.

Marek Kostrzyńský je pilný a šikovný vývojář, který stojí za mnoha zajímavými projekty. Pozornost si zaslouží právě i poslední štace ve Verseo Audio. Ač jsou to reprosoustavy konzervativního střihu, nepostrádají charakteristický rukopis plný života, energie a konkrétní sdílnosti, s nímž jsme se nedávno potkali třeba u Qualio Quanteen. Solea se jim vlastně trochu podobají, byť ve střídmějším hávu. Nabízí však působivý bas a soustředěné hlasové pásmo plus znělé a jasné vysoké tóny. Navíc nevyžadují nijak extrémní sestavy, s chutí hrají i s běžným hi-fi. Umí ochotně naplnit menší a střední prostory a fungují výtečně s „normální hudbou“, kterou je radost poslouchat. Verseo Audio Solea jsou dospělé stojanovky s živým tahem na branku a stojí za poslech.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem, a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, dobrým zatlumením (absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics Visilio, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony…), byť bez rozsáhlých stavebních akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá) – malá místnost

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá) – velká místnost

Rozdíl mezi oběma frekvenčními křivkami v diametrálně odlišných velikostech prostoru je zejména v nejnižších oktávách. Malá místnost zřetelně akcentuje výstup už kolem 35 Hz, kdežto v té velké začíná energie až kolem 50 Hz. Jinak ale záměrné tvarování frekvenčního výstupu zůstává – trochu víc středů a trochu víc výšek, tak jak to ostatně Marek sám v našich konverzacích naznačil. Potlačení kolem 3 kHz má také svůj důvod a má základ v charakteristice použitých měničů – tlumí se tu jinak příliš dominantní projev středobasu. Jinými slovy, zcela záměrně nejde o dokonale rovnou křivku.

Frekvenční odezva – v ose bez zatlumení bassreflexů (červená) a s tlumiči (černá)

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Je vidět, že Solea mají v oblasti kolem 150 Hz propad až k úrovni nižší než 3 ohmy, je tedy dobré to mít na paměti při volbě zesilovače. Na druhou stranu ani taková zátěž není u současné elektroniky kritická – ani CXA81 neměl žádný problém. Ladicí kmitočet lze vyčíst z oblasti mezi 40 a 50 Hz, celkově nejsou krom nízké impedance Solea nijak nestandardně náročné. Žádné prudké přechody nebo extrémní špičky. Zvolíte-li elektroniku adekvátní jejich cenové kategorii, neměl by za běžných poslechových podmínek nastat problém.

Impedance bez tlumičů v bassreflexu (červená) a s nimi (zelená)

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ × ] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

EUR 3 300,- - základní barevné provedení (RAL v matu či lesku)
cca Kč 80 500,-

EUR 3 700,- - matná dýha
cca Kč 90 200,-

EUR 4 500,- - lesklá dýha
cca Kč 110 000,-

FOTOGALERIE

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•  

--- --- --- --- ---

POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/06eeafaa-847b-4740-abc0-fdb96b416ee3

--- --- --- --- ---

KLADY

+ velice živý a energický přednes

+ hluboký a konkrétní bas

+ celková dynamická autorita

+ dobře promyšlená a fungující reakce na blízkost stěn i tlumicí prvky do bassreflexů, která umožňuje doladit basové chování podle potřeby

+ celkový pocit zřetelnosti

+ široká volba povrchových provedení

+ všeobecná zábavnost

ZÁPORY

- nejsou striktně monitorově neutrální, pokud by vám to vadilo

--- --- --- --- ---

VÝROBCE: Verseo Audio | www.verseoaudio.com