
Když si člověk poskládá sestavu z drobných komponentů Fosi Audio, může se docela snadno stát, že za ní najde právě tolik napájecích krabiček, kolik má před sebou těch hudebních. U dostupného stolního hi-fi je to ostatně běžná praxe – samotný přístroj zabere minimum místa, zatímco převod síťového napětí na potřebných několik voltů obstará externí adaptér. Čínská značka nyní nabízí i vlastní cestu, jak tuto část sestavy trochu učesat. PSU20 je samostatný lineární napájecí zdroj, tedy komponent, který sám nic nepřidává, ale má ostatním zajistit lepší pracovní podmínky.
Smyslem podobného zařízení je nahradit obyčejné levné spínané zdroje, u nichž bývají cena, malé rozměry a účinnost přinejmenším stejně důležité jako čistota výstupního napětí. Lineární koncepce na to jde tradičněji: síťové napětí nejprve sníží transformátor, následuje usměrnění, vyhlazení a stabilizace. Odpadá tak vysokofrekvenční spínání hlavního výkonového měniče, které může být zdrojem rušení. Cílem je klidnější napájení s malým zbytkovým zvlněním a stabilním napětím i při změnách odběru. Samotné slovo „lineární“ nicméně ještě automaticky nezaručuje lepší zvuk – záleží také na původním adaptéru a na tom, jak si s napájením poradí připojený přístroj.
Vzhledově je PSU20 jednoduchá tmavá krabička se zakulacenými hranami a jemně strukturovaným povrchem. Čelní panel lemuje decentně vystupující obvod, v levém horním rohu zůstalo oranžové firemní logo. Prakticky celá plocha pod ním je prázdná, až dole se táhne úzké lesklé okénko pro indikaci zvolených napětí. Žádné otočné ovladače, žádné menu, vlastně ani zapínací tlačítko. Na zdroj se zepředu jen díváte, všechno nastavování probíhá na opačné straně.

Horní stěna je hladká, boky protínají řady šikmých větracích otvorů. Další perforace, tentokrát uspořádaná do kruhu, se nachází vespod, přímo nad ní je ventilátor nuceného chlazení. Čtveřice poměrně vysokých, mírně kónických nožiček tak má vedle usazení na podložce ještě jeden praktický úkol – zachovat pod přístrojem prostor pro proudění vzduchu. U lineárního zdroje to není jen kosmetická záležitost. Čím větší je při stejném odběru rozdíl mezi vstupním a výstupním napětím regulátoru, tím více tepla musí regulátor odvést, takže za jednodušší cestu k potlačení spínacího rušení platíte i určitými nároky na chlazení.
Zadní panel už je podstatně zaměstnanější. Při pohledu zezadu najdete vlevo kulatý stejnosměrný výstup a vedle něj posuvný přepínač mezi 5 a 12 V. Vpravo je druhá obdobná zásuvka, tentokrát s volbou 12 nebo 15 V, mezi oběma sedí USB-A s pevným pětivoltovým napájením. Dole je klasická tříkolíková síťová zásuvka IEC, pojistkové pouzdro a kolébkový vypínač. Samostatný červený přepínač volí síťový rozsah buď 115 nebo 230 V. Je to zkrátka zařízení, které jednou správně nastavíte, zapojíte a dál už se jím nemusíte příliš zabývat. Dokud tedy nezměníte připojené komponenty.

Silnější větev s volbou 12 / 15 V má jmenovitý výkon 20 W, druhá s 5 / 12 V nabízí 15 W. USB poskytuje 5 V / 1 A, dohromady tedy jde o 40 W. Napájet lze tři zařízení současně. Pro výběr vhodného partnera přitom nestačí jen shodný konektor: odpovídat musí napětí, polarita i požadovaný odběr. PSU20 tak míří především k menším zdrojovým komponentům a předzesilovačům; není univerzální náhradou vysokonapěťových adaptérů výkonových zesilovačů typu V3 MONO.
Uvnitř pracuje zakázkový toroidní transformátor s měděným vinutím, výrobcem označený jako 80W, krátkodobě až 100W. Tři výstupní větve mají podle Fosi každá vlastní usměrnění, filtraci, stabilizaci a ochrany. Nejde tedy jen o rozdělení jedné napájecí linky do několika zásuvek. Výrobce uvádí můstek GBU806 dimenzovaný na 600 V / 8 A a kombinaci tří regulátorů LM1085IT s jedním ST78M05.

LM1085 patří mezi lineární stabilizátory s nízkým úbytkem napětí. Texas Instruments u této součástky specifikuje maximální úbytek 1,5 V při proudu 3 A, součástí obvodu je také proudové omezení a teplotní ochrana. Její úlohou je udržovat nastavené výstupní napětí navzdory změnám na vstupu a v zátěži. Ony tři ampéry jsou ovšem parametr samotného regulátoru, nikoliv automaticky proud, který lze odebírat z každé zásuvky hotového PSU20. Tam platí limity celého zdroje.
Filtrační kondenzátory pocházejí od Nippon Chemi-Con. Na zveřejněném detailu vnitřního provedení jsou čitelné například hodnoty 2 200 µF / 35 V u řady KMG a 2 200 µF / 25 V u řady KYA. Vedle nich je vidět rozměrný kovový chladič, k němuž je přišroubovaná výkonová součástka. Z fotografie lze tedy vyčíst konkrétnější představu o osazení, celkovou kapacitu filtrace ani přesné rozdělení kondenzátorů mezi větve však výrobce neupřesňuje.

Fosi deklaruje zvlnění pouhých 0,1 mV, bez podrobnějších podmínek měření. Ventilátor se má zapínat při 55 °C, uváděná hlučnost je 30 dB. Při našem provozu jsme jeho přítomnost nikdy nezaznamenali. Nechybí ochrana proti přehřátí, přepětí a nadproudu. V balení jsou dva DC kabely dlouhé 0,3 a 1,2 metru.
Fyzické rozměry nicméně značka z nějakého důvodu oficiálně neuvádí. Stejně tak hmotnost, nicméně čistě „od oka“ (nebo chcete-li od ruky) bychom tipli něco v rozmezí 2-3 kg.

Poslech vlivu PSU20 probíhal primárně na sluchátkovém zesilovači Fosi Audio ZH3 – jediném kompatibilním Fosi v naší redakční výbavě. A to na sluchátkách SONY MDR-M1 a Focal Clear. Zkoušeli jsme nicméně připojit třeba i switch, byť tam rozdíl reálně patrný nebyl. U dalších zařízení nám pak bohužel scházel kablík s kompatibilní koncovkou. I tak to ale na poslechové dojmy stačilo.
Že má napájení na audiokomponenty vliv, to doporučujeme všem dosud nevěřícím vyzkoušet na vlastní ucho. Kdo tvrdí opak, ten to patrně ještě neslyšel. Nám bylo jasno už od prvních hlubokých not v „Royals“ od Lorde („Pure Heroine“ | 2013 | Universal | 602537519002). Ačkoliv je nejen na svou cenu Fosi ZH3 pečlivý a důrazný zesilovač, s PSU20 hrál základ zřetelně robustněji. Dosti nízko posazené tóny energičtěji zapumpují, hlavně ale získají strukturovanější, čitelnější podobu neboli více poloh. Není to rozdíl extrémně dramatický, nicméně úplně a jednoduše zřetelný ano.

„Birds“ od Dominique Fils-Aimé („Nameless“ | 2018 | Ensoul Records | 623339210928) je oblíbená audiofilská demoskladba. To asi hlavně pro svou hudební nápaditost, která má však i hezkou zvukovou obálku. Pěkným detailem je tleskání, které prozradí ledacos o čistotě a rychlosti vašeho systému. ZH3 ten zvuk přes sluchátka podává důrazně, výbušně a už ne jako pouhé ploché klapnutí. S PSU20 ovšem dostanete plnější, a ještě živější poslechový pocit, dalo by se to popsat jako „více dlaní“. I tady je to hlavně o lepším, zřetelnějším průběhu toho zvuku.
U výšek v „Anthem“ (Ralph Towner | „Anthem“ | 2001 | ECM | ECM 1743) bylo zase patrné povystoupení celého nejvyššího pásma o krůček kupředu, což s sebou logicky nese i snazší čitelnost a pocit větší zřetelnosti. Z toho též plyne subjektivně zajímavější detailnost, aniž by ale přibyvší energie způsobila nějakou hrubost nebo přílišnou intenzitu.

Velké finále ze Stravinského „Ptáka ohniváka (verze 1919)“ (Eiji Oue / Minnesota Orchestra | 2012 | Reference Recordings | RR-70CD) hezky ukazuje dynamickou sílu velkého orchestru, jen těžko nahraditelnou něčím jiným. Zapojení externího zdroje v tomhle ohledu nezvýšilo tlak nebo pocit masivnosti, nýbrž jakousi jistotu, s jakou se tu všechno odehrává. Je to celkově pevnější zvuk, zvláště ve špičkách tím vzniká vjem výraznějšího kontrastu a jistoty, což se dále transformuje v živější a robustnější přednes.
Těžko ZH3 i se základním napájením obviňovat ze slyšitelného či prostě nějak vnímatelného šumu v pozadí nebo nedostatku detailů. Každopádně „Everything In Its Right Place“ (Radiohead | „Kid A“ | 2000 | XL Recording | 7243 5 29590 2 0) hrála v subjektivním vnímání až o něco hlasitěji – právě tím, jak byla po zapojení PSU20 o trochu jasnější a samozřejmější. Když se zaposloucháte, cítíte třeba o kousíček delší doznění tónů, navíc jsme ale měli i pocit, že hudba je o něco výrazněji vyplněná.

Všechny výše zmíněné patrné změny se nakonec promítnou i do toho, že „Magnetic Lies“ (Malia / Boris Blank | „Convergence“ | 2014 | Universal | 0602537418626) působí o něco organizovaněji a tím i plastičtěji z pohledu stereofonního podání. Ne že by externí zdroj a jistější reprodukce změnily třeba proporce nebo vám hudbu vytáhly ze sluchátek víc, než to dokáže sám zesilovač. Ale celkový obraz je jednoduše zřetelnější, všechno o něco lépe oddělené a ohraničené.
„Superstition“ Stevieho Wondera („Talking Book“ | 1972 | Motown Records | ZD72011) pak zase jednoznačně ztuhla a ztvrdla v momentech dopadu paličky na blánu bubnů nebo v basové rytmice. Větší jistota, samozřejmější podání, suverénnější autorita. Je to zábavnější poslech, energičtější a víc vtahující.

Externí napájecí zdroj jako upgrade není žádná horká novinka, ovšem zjevně slušně fungující řešení za méně než šest tisíc korun, to už je jiná. Fosi Audio nabízí úhlednou a praktickou krabičku s třemi výstupy – primárně samozřejmě dobře doplní právě firemní zdroje signálu, ale reálně poslouží čemukoliv, co pracuje s pár volty provozního napětí. Mohou to být i různé switche a další doplňky, klidně ale vlastně i malé počítače a podobná zařízení. PSU20 je prostě rozumný upgrade za rozumné peníze.
Kč 5 890,-
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/prislusenstvi-a-doplnky/7560-fosi-audio-psu20#sigProId7313982404
--- --- --- --- ---
POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/eea86a83-15d4-48dd-9bdc-44885899fb3f
--- --- --- --- ---
KLADY
+ skvělá cena
+ možnost využití tří výstupů, z nichž dva lze dokonce přizpůsobit
+ kompaktní stavba
+ zvuk u ZH3 se rozhodně zlepšil
ZÁPORY
- reálně nic
--- --- --- --- ---
DOVOZCE: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz




















































