Společnost Excel Sound funguje v japonské Jokohamě od už začátku roku 1970 a dalo by se říci, že je specialistou na analogové audio produkty, kdy je nejdůležitější součástí portfolia výroba gramofonových přenosek malým týmem zkušených specialistů. Na našem trhu jsou nejznámějšími díly modely HANA (ty i vyvíjí), ale na zakázku pracuje či pracovala i pro jména typu Benz-Micro, Shelter, Coral, Sumiko… Vlastně můžeme říct, že kdo chce špičkovou přenosku, svěří její výrobu právě Excel Sound. Na vrcholu jejich vlastní nabídky pak sedí značka Etsuro Urushi, nabízející čtyři přenosky a step-up transformátor.

Top modelem a nejznámějším produktem obecně je model Gold s plátky pravého zlata na povrchu, jen těsně pod ním se ale nachází Bordeax, který má většinu identických prvků, ale „drobnými ústupky“ se cena dostává na polovinu.

Bordeaux už patří do „zážitkové“ kategorie – začíná to vybalování z krabička ze dřeva čínského císařského stromu, čili pavlovnie plstnaté, která je schovaná v papírovém obalu s nezbytným odstínem, reflektujícím jméno přenosky. Jakmile krabičku otevřete, uvidíte tělo snímače, které je mnohem štíhlejší a menší, než jste pravděpodobně čekali. A samozřejmě také červené, byť v horní části plynule přechází do tmavého proužku.

Dominantně působí 2,5 mm tlustý destička z čistého safíru, skrze níž se Bordeaux šroubuje na headshell. Cílem tohoto kroku při návrhu bylo zajištění maximální pevnosti a tím odvodu nežádoucích vibrací, aby hrot měl maximální klid na snímání.

Úzké a jemně zakulacené tělo je vyráběno ručně z duraluminia „extra-super“ třídy (AL7505 – slitina hliníku s drobnými příměsemi mědi a hořčíku) pro ideální kombinaci lehkosti a pevnosti. Protože tato kovová směs je relativně citlivá na vlivy prostředí, na povrchu je nádherný lak urushi v syté červeni a se zlatými znaky. Hloubka laku vzniká postupným nanášením bezpočtu vrstev při relativně vysokých teplotách a vlhkosti, tato po staletí používaná japonská technika vytváří úchvatně vypadající výsledek.

Konfigurace přenosky je samozřejmě naprosto tradiční, drží u headshellu dvěma šroubečky, připevňovanými shora, vzadu je klasická sada čtyři zlacených pinů a z těla jen překvapivě málo kouká hrot.

Bordeaux však není jen o krásném těle a luxusním zpracování. Jako hrot zvolil výrobce přírodní diamant s profilem microline, který má díky dotykové ploše 80 μm optimálně kopírovat každou drážku. Drží na duté safírové chvějce s průměrem 0,4 mm.

Ručně navíjené droboučké pohyblivé cívky pracují v magnetickém poli, tvořeném kombinací elektromagneticky „měkkého“ železa a samarium-kobaltových magnetů.

MC přenoska Etsuro Urushi Bordeaux má papírově solidní parametry – frekvenční rozsah sahá od 15 po 50 000 Hz, na výstupu je k dispozici 0,25 mV / 1 kHz a souběh kanálů je v toleranci menší než 0,5 dB. Separace pak dosahuje hodnoty 33 dB při 1 kHz.

Z provozních parametrů je důležité zmínit vnitřní impedanci 3 ohmy a doporučený přítlak 2 gramy. Díky hmotnosti 9 gramů by neměl být problém nasadit přenosku na prakticky libovolné raménko. O doporučeném zatěžovacím odporu výrobce nicméně mlčí, ale u přenosek je nedílnou součástí nastavování právě i hraní si s parametry řetězce.

Na různých místech se dočtete obecné rady, zmiňující tu 10, tu 30 ohm, někdo mluví i o 50 ohmech. Takže se budete muset spolehnout na svoje vlastní uši. Kdyby to pomohlo, zkoušeli jsme na Grandinote Celio rozdíl mezi 10, 30, 50 a 100 ohm s tím, že nejhedvábnější a nejmuzikálnější zvuk byl na úrovních 30 a 50, kdy rozdíly byly v nuancích a spíš o pocitu nebo nahrávce. Na druhou stranu, vnitřní phono moduly v Norma Revo SC-2 LN mají nejnižší možné nastavení na 100 ohmech – a ono to pořád funguje. Bordeaux není kriticky vybíravá a nekompromisní přenoska, byť oněch 100 ohm je už na hraně.

Přenosku jsme osadili (za trpělivé podpory dovozce) na rameno AVID Altus V2, namontované v šasi AVID Relveo, jako phono předzesilovač používáme dominantně překvapivě dobrý a neutrální modul v Norma Revo SC-2 LN, ale také muzikální Grandinote Celio. Gramofon patří k sestavě se zmíněným předzesilovačem, koncovými stupni Revo PA 160 MR a reprosoustavami KEF Blade One Meta. Signálovým kabelem je Nordost Heimdall 2, kterýžto model napájí i motor gramofonu. O filtrech, podložkách, kabeláži obecně a dalších detailech se dozvíte v pravém sloupci -->.

Srovnání je pouze nepřímé, a to s VPI Scout, kde pracuje raménko Jelco SA-250 a přenoska HANA ML.

Ještě než začneme s povídáním o charakteru, stojí za to zmínit, že během seřizování jsme krom klasické sady nástrojů používali také elpíčko „Hi-Fi News Test Record“, kde se mimo jiné nachází i stopy pro otestování odolnosti přenosky. Konkrétně jde o 300 Hz tón s úrovní +12, +14, +16 a +18 dB. U té poslední stopy je výrazné varování, že byste ji neměli používat, pokud svému systému opravdu, ale opravdu nevěříte. Bordeaux se ctí obstála na třech nižších (a už tak extrémních) úrovních, +18 dB už bylo příliš. Ale i tak – můžete být úplně v pohodě. Navíc na tiché drážce byl v kombinaci s AVID Relveo a Altus V2 úplný klid.

A teď k hudbě… Tučný basový rytmus v „Train Song“ (Holly Cole | „Temptation“ | 2018 | nahráno 1995 | Analogue Productions | APP 048) byl naprosto lahodný. Krásně plný, kulatý, šťavnatě pulzující a přitom plný informací. Bordeaux má japonsky klidný a hladký charakter, nicméně ukazuje velmi dospěle odstíny v nízkých oktávách, průběh tónů a všechno je úplně samozřejmé. Nejpůsobivější je ta uvolněnost, respektive měkká poddajnou, s níž nota za notou broukají a vyplňují prostor s plnou vahou a graciézností. Sebejistě zformovaný základ je na pevném šasi a lehce plujícím ramenu doslova tekutý, slyšíte dřevo těla i kov strun, a to celé s tím typickým analogovým šmrncem.

Přenoska Bordeaux má inherentní cit pro krásu. Líbezný zpěv Almy Naidu v „Just A Word“ („Accuphase Special Sound Selection for Vinyl“ | 2024 | nahráno 2020 | Accuphase | SLP-1) byl formálně moc pěkně čistý a konkrétní, přesto hlavně vrcholně „analogový“, naprosto hladce klouzající nad instrumentálním základem. Všechny ty dospělé a krásně samozřejmé detaily jsou prezentovány zcela organicky, jemně a elegantně – trubka i hlas zaznívají s úplnou volností, v chvějivé, intimní atmosféře. Bordeaux má možná trochu tendenci k vřelejšímu podání, ale je vynikající v prokreslení, všechno je takříkajíc po ruce.

Ani špetka teplejšího ladění neznamená citelnou preferenci některé části frekvenčního pásma, tedy i výšky v „I Wish I Knew“ (John Coltrane Quartet | „Ballads“ | 2013 | nahráno 1962 | WaxTimeRecords | 771828) zněly naprosto zřetelně. Lehounké ševelení na hranici slyšitelnosti má řád, citelnější a důraznější vysoké tóny zase zvonivou energii pocitového kovu. Informací je spousta, šum žádný, reprodukce je vytříbená a japonsky klidná. Přenoska nabízí vysoké, velmi dospělé kvality při zachování organické a „analogové“ podstaty.

Základním charakter může u Bordeaux být uvolněná elegance, přesto má samozřejmou kontrolu a rezervu. Ani dynamika moderního záznamu „Tystrup Sø“ jazzových Søren Bebe Trio („Gratitude“ | 2025 | From Out Here Music | FOHMLP007) neznamenala jakékoliv přiblížení k možnostem přenosky. Nástroje dýchají, mají bohatý zvuk a důraz, síla graduje jak je potřeba a všechno je přirozené. Naprosto žádný stres nebo tlak, jen hedvábně plynoucí muzika s notnou sytostí a dospělým sebevědomím, které se nemusí předvádět.

Onen nenucený řád panoval i v „Solsbury Hill“ Petera Gabriela („Peter Gabriel I“ | 1977 | Phonogram | 6369 978). Dalo by se asi říct, že tu je všechno, co sám záznam obsahuje, krásně vstřícné a přesto prvotřídně čitelné, svobodné a rozčleněné do vrstev – a přesto zjevně naprosto přirozeně zasazené do soudržného celku. Právě ta zcela samozřejmá integrita při maximální netechničnosti jsou základním úhelným kamenem kvalit Bordeaux. Hraje krásně a muzikálně, přesto v ní najdete všechny objektivní kvality na mimořádně vysoké úrovni. Je to luxusní a uhrančivá kombinace.

Opus magnum Joaquína Rodriga „Concierto de Aranjuez“ v živém podání Milese Davise a jeho kapely („Sketches of Spain“ | 2008 | nahráno 1960 | Columbia | 88697404141) byl široce rozkročený, krásně plastický a je cítit opravdu dobré rozdělení kanálů. Výsledkem je stabilní scéna, sahající od kastaněty daleko vlevo, přes trubku přesně v prostředku až po další nástroje rozložené zřetelně kolem. Všechno fantasticky organicky spojité, s životně realistickými proporcemi a těly. Dospělost, samozřejmost, konkrétnost, všechno tu je, přitom stále cítíte laskavý a láskyplný „vinylový“ dotek.

„Frenesí“ („Latin in a satin mood“ | 2023 | nahráno 1962 | Jazz Wax Records | JWR 4601) v podání Julie London asi není nejautentičtější latinskoamerická hudba, ale přesto je to krásně plynoucí jemná muzika s vřelým kouzlem. A Bordeaux zvládá skutečně parádně vystihnout tu celkovou atmosféru, tu libozvučnost hlasu i kapely. Syté barvy, plné tělo, volně tekoucí energie, všechno funguje. U takové pohody lze strávit hodiny, aniž by vás to přestalo bavit a sytit.

Přenoska Etsuro Urushi Bordeaux je malý japonský poklad, etalon mazlivé muzikálnosti, který ale svůj bohorovný klid a oslnivě harmonickou krásu staví na výtečných technických kvalitách. Je to dozajista řešení pro ty, kteří preferují „opravdovou analogovost“, není to analytický, puristicky neutrální nástroj, ale zdroj poslechové radosti. Plný, barevný a přesto detailní a super zřetelný zvuk je radost vnímat nejen s audiofilskými vydáními, ale i úplně obyčejnými deskami, jednu a každou je čistá radost poslouchat. Jistě, je to super drahé řešení, ale pokud máte pevně hrající gramofon, který do výsledku nebude už vnášet další zabarvení, je to fantasticky muzikální kousek z „konečné“ třídy.

Kč 149 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ luxusní zpracování

+ krásně muzikální charakter

+ výborná čitelnost

+ celkově dospělý pocit, kdy žádný signál není na přenosku příliš

+ naprostý klid a pocit bohatosti

ZÁPORY

- nic vyjma toho, že má Bordeaux svůj charakter a není plně neutrální

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: XAVIAN | www.xavian.cz 

fSdílet

Tweet