Němečtí T+A (Theory + Application) vyrábí kompletní audio sestavy doslova od zásuvky po reprosoustavy a to už více než čtyři dekády. Samotné jméno firmy pak podsouvá to, jak probíhá návrh komponentů - jde o praktickou aplikaci teoretických závěrů dle fyzikálních a matematických pravidel, tedy striktně racionální proces, na kterém si firma zakládá. Trochu vědecký přístup má firma i k tomu, jak označuje své výrobky - třeba modely řady R totiž od svého uvedení prošly řadou úprav, které ale na první pohled poznáte jen podle nenápadného štítku na zadní straně.

Zmíněná řada R má pozici druhé nejvyšší ve firemní nabídce a přenáší základní principy vlajkové série HV s komponenty mohutnými velikostí i cenovkou, do kompaktnější a také finančně přijatelnější podoby. Zároveň je ale řada R nejstarší z celého výrobního programu a takto označené komponenty (které však samozřejmě mají s těmi dnešními společné právě jen písmeno v názvu) vyráběla německá firma už v roce 1992.

T+A MP 2000 R MK II

Primárním zdrojem signálu v této řadě je model MP 2000 R, kde se prvními dvěma písmeny rozumí Media Player. Jde o nižší ze dvou dostupných modelů, ten druhý má zhruba dvojnásobně vysoké šasi, přehraje i SACD a má v názvu číslovku 2500.

MP 2000 R MK II má překvapivě nízké tělo, které ale i tak zvládne působit mimořádně bytelným dojmem. Snad je to tím, jak pěkně zpracované hliníkové profily jsou pro konstrukci použity, snad je to tím lomením na okrajích nebo něčím jiným, faktem ale je, že přehrávač se zdá být podstatně robustnější, než by napovídalo jeho udávaných 8 kg a rozměry 46 x 40 x 8 cm (š x h x v).

Čelní panel je poměrně zaplněný - vedle pěkně svítícího spínacího tlačítko zcela vlevo najdete bytelný šuplík mechaniky, mezi ním a obdélníkovým displejem s pěkně čitelnými znaky jsou tlačítka pro základní ovládání a USB port pro datové paměti, po pravé straně displeje pak je kulatý multifunkční ovladač pro výběr, potvrzování, přehrávání a podobné funkce, natěsnané u kraje přístroje jsou pak další tři tlačítka pro ovládání.

Na logiku ovládacího rozhraní, na kombinace tlačítek a vůbec na celkové chování přístroje si budete muset zvyknout - pro T+A je typické, že příliš nerespektuje konvence audio světa, ale že si jde vlastní, jaksi vědecky logickou cestou, kterážto ale není tak úplně intuitivní.

Zadní panel je také téměř dokonale zaplněný - tentokrát samozřejmě konektory. V levé části je výstup analogového signálu, na výběr jsou cinche i XLR konektory, ale je tu přítomný i koaxiální digitální výstup. V prostřední části je pak solidní porce vstupů - krom anténky pro bezdrátové připojení do sítě je tu i ethernetový konektor, digitální svět zastupují i nezbytné koaxiální a optické vstupy, jsou tu vždy po dvou. Přítomný je též USB konektory typu B pro spojení s počítačem. Z dalších konektorů je tu také možnost připojit FM / DAB anténu, je tu samostatná anténka pro dálkové ovládání, je tu ale i další port pro datové paměti a dvojice ethernetových konektorů s popiskem "R2LINK", která funguje pro komunikaci mezi přístroji T+A.

Mechanice můžete svěřit klasická CD, vyšší rozlišení pak získáte přes streaming nebo ve spojení s PC. Ovládání po síti zvládnete přes docela pěknou aplikaci T+A Control. Po síti si užijete z lokálních zdrojů všechny běžné soubory v PCM formátu a to až do rozlišení 24 bit / 192 kHz (což je stejný limit jako mají digitální vstupy) s podporou přehrávání bez mezer, užijete si ale také služby jako TIDAL, Deezer, Qobuz nebo zvládnete přehrávat obsah z katalogu Roon.

Po USB v asynchronním režimu může projít jak PCM signál s rozlišením až 32 bit / 384 kHz, tak DSD až do rozlišení DSD 512. Hudební data můžete v rámci pohodlnosti posílat také přes Bluetooth s protokolem aptX.

O převod signálu z digitálu na analog se stará převodník vlastní konstrukce T+A. DSD signál se zpracovává v nativním jednobitovém režimu přes signálovou cestu navrženou přímo na míru, PCM signál má na starosti čtveřice převodníků v duálně diferenciálním zapojení (na každém kanálu jsou čtyři čipy). Signál je přepočítán na rozlišení 32 bit / 384 kHz. Díky programovatelném procesoru si můžete vybírat mezi různými filtry.

Výrobce udává jen několik parametrů, ale odstup signálu a šumu přes 110 dB nebo hodnota celkového harmonického zkreslení pod úrovní 0,001% jsou skutečně skvělé.

T+A PA 2000 R

V prakticky identickém šasi - vážícím 10,5 kg při šířce 46 cm, hloubce 40 cm a výšce 8,2 cm - se nachází také integrovaný zesilovač PA 2000 R. I ten ale prošel rekonstrukcí vnitřních obvodů, takže navzdory identickému vzhledu a označení je uvnitř jiný stroj, než při prvním uvedení.

I při pohledu zepředu působí PA 2000 R podobně jako přehrávač - také je tu obdélník displeje s dobře čitelnými znaky, také je tu kruhový ovladač, tentokrát určený pro hlasitost a také jsou tu ve svislé řadě tři malá tlačítka u pravého okraje. V levé části je krom spínacího tlačítka ještě šestice tlačítek pro přímou volbu vstupu, je tu sluchátkový jack a dvě poslední tlačítka volí chování předzesilovače a reproterminálů. I tady je ale rozhraní trochu atypické a na logiku ovládání si budete muset trochu zvyknout.

Zadní panel hostí šestici analogových vstupů, tři cinchové, tři XLR (jeden cinchový vstup lze zaměnit za příplatkovou kartu s phono vstupy pro MM i MC přenosky). Doplňuje je jeden pár cinchů typu pre-out, trojice ethernetových portů slouží pro vzájemnou komunikaci přístrojů (to jsou ty dva označené jako R2LINK, LAN konektor je tu pro aktualizaci softwarové výbavy). Pak už jsou tu jen standardní dva páry reproterminálů.

Obvody jsou - tak jako u přehrávače MP - odvozené z nejvyšší řady HV (konstruované u předzesilovače i koncového stupně plně jako dual mono), což naznačuje, že pracují s mimořádně vysokým napětím (High Voltage), které není v oblasti domácí audio techniky rozhodně běžné. Zcela nový je napájecí zdroj a výstupní část, u které se výrobce chlubí minimální zpětnou vazbou a extrémní linearitou.

Přepínání vstupů, ale třeba i regulaci hlasitosti mají na starosti relátka, která jsou zlacená a vzduchotěsná. Každý kanál má kupříkladu také vlastní sadu obvodů pro tónové korekce (které lze samozřejmě zcela obejít), stejně jako je tu funkce loudness.

Vstupní část je diferenciální, osazená ručně párovanými J-FET tranzistory a jinak využívá plně diskrétní řešení. I díky tomu prý není nutná téměř žádná zpětná vazba. Napěťový a proudový zesilovač jsou od sebe galvanicky oddělené, což zesilovač činí maximálně imunním vůči proměnlivé zpětné vazbě z reprosoustav.

Zesilovač pracuje s frekvenčním rozsahem 0,5 - 300 000 Hz (+0 / -3 dB), má odstup signálu a šumu 109 dB, celkové harmonické zkreslení nepřesahuje 0,001% a separace kanálů je lepší než 90 dB. Koncové stupně mají rychlost přeběhu 60 V / μs a dávají výstupní výkon pěkných 100 Wattů na kanál do 8 ohm, přesný dvojnásobek pak do poloviční zátěže. Tlumící faktor dosahuje hodnoty 65.

Oba komponenty série 2000 R jsme měli možnost poslouchat v akusticky upravené místnosti dovozce, kde komponentům dělaly společnost sloupky Bowers&Wilkins 804 D3 nebo Sonus faber Olympica II, ke srovnání jsme měli Musical Fidelity M2scd a Musical Fidelity M2si, případně T+A MP 3100 HV a T+A PA 3100 HV či Manley NEO Classic a Snapper. Jako analogový zdroj signálu sloužil třeba MAG-LEV ML-1 nebo Dr. Feickert Blackbird s raménkem Reed 3P a přenoskou ZYX Ultimate Omega. Propojeno bylo kabely Oehlbach, napájeno přes lištu T+A Power Bar.

Od štíhlých komponentů jsme rozhodně nečekali takovou sebejistotu a konkrétnost, kterou prokázaly na mohutné basové lince v "No Sanctuary Here" Chrise Jonese ("Vinyl Classics Vol. 2" | 2014 | stereoplay | 03-14). Každý tón byl překvapivě perfekcionistiky konturovaný, pevný a konkrétní, ale zároveň pružný a velmi realisticky objemný. Basu je dost, ale je pevný, konkrétní a audiofilsky utažený, takže rozhodně "nepřetéká" ani při vyšší hlasitosti. Kontrola je prostě excelentní, zvuk je přesný, rychlý a čistý, aniž by to ale byla suchá techničnost, stále tu zůstává adekvátní bohatost.

Také střední pásmo umí vyniknout; třeba vokál Sophie Zelmani v "How it feels" ("Dali CD Vol. 3" | 2012 | Dali | 280939) byl krásně zřetelný, transparentnost přednesu a brilantní kontrola vám zpěv předestřou s výtečnou samozřejmostí, je to ukázněné, ale opět plné a živé, netechnicistní - není to ani suché, jakkoliv je to rozhodně sebevědomě a energicky pevný přednes. Prokreslení je taktéž skvělé, jsou slyšet i lehoulinké dozvuky z pozadí, je to nevulgárním způsobem dopředný, nebojácný zvuk, který je ovšem na poměry dané cenové hladiny luxusně autentický a přesvědčivý. Ta disciplína, s jakou se libovolná nahrávka otevře do až krystalické čistoty, ta je věru působivá.

To platí i pro cinkot činelů v "Hello Dolly" Jerryho Hermana ("Jazz Masters Vol. 4" | 2017 | STS Digital | STS-6111166). A přesto, že excelentně oddělné, plastické, kovově jasné a znělé tóny jsou skutečně skvostně neutrální a čisté, tak to není přehnaně cinkavé nebo až příliš jadrně tvrdé. Zvuk sestavy T+A by se dal rozhodně popsat jako spořádaně realistický, bez příkras, ale taktéž bez nějakého načančávání znějící. Je tu spousta energie, skvělá separace tónů a spousta energie, která jako kdyby jednotlivé noty vrhala vpřed.

Ačkoliv na to svou fyzickou podobou nevypadají, nabízí komponenty série 2000 R působivou dynamičnost. Perkuse v "Kote Moun Yo?" (Markus Schwartz a Lakou Brooklyn | "System Solution" | 2019 | Nordost) jsou rychlé, razantní, důrazné a přesně ovládnuté, konkrétní a prostě skvěle energické. Dokonce i subtilní ťuknutí a lehký cinkot mají tělo, mají konkrétní kontury a cítíte je přímo fyzicky. I basová linka dýchá, houpe se a pulsuje, každá nástrojová linka má své místo na slunci a dynamika působí nelimitovaně na mikro i makro úrovni.

Rutterova "Nativity Carol" ("First Sampling" | 1990 | Reference Recordings | RR-S1CD) byla krásně homogenní a přesto se snadno ponoříte do mnohovrstevnatého, precizně organizovaného zvuku, kde vespod mručí varhanní linka s příkladnou konturou a konkrétností, před dní zpívá sbor, nenuceně rozdělený na množství individuálních vokálů a vy snadno zaslechnete doznívání odrazů v prostoru nebo třeba bez komplikací rozumíte slovům. Je to vlastně mimořádně přirozené, čisté a kontrolované, až to působí v této cenové kategorii nepřiměřeně dospělým dojmem - navíc tu není přes vší technickou brilanci žádná strohost.

Pod kontrolou - a to s citelným pocitem rezervy - dokázala sestava udržet i komplexní Stingovu "Englishman in New York" ("Die Perfekte Räumlichkeit" | 2010 | stereoplay | 10-10). Nástroje mají krásnou lokalizaci a zvuk je nespletitý, výtečně rozprostřený v pravolevém a dokonce i předozadním směru. Precizní sebejistota skvěle načrtává kontury jednotlivých nástrojů, dává jim vyniknout a zároveň z nich dělá nedílnou součást většího celku. Elektronika jednoduše dokáže nechat nahrávku vyznít se vším všudy - žádný pocit zahlcení, nejistoty nebo cestování nástrojů, je to precizně organizovaný, ale zároveň skutečně high-endově nenucený přednes.

Na "Mé Vlasti" Bedřicha Smetany v podání London Symphony Orchestra se nám líbilo, jak sebevědomě, energicky a přitom bez pocitu tlaku na pilu tento cyklus elektronika přehrává. V každém chvíli je tu cítit schopnost okamžitě napumpovat ve své relaci prakticky nelimitované množství energie, je tu naprosto korektní tonalita, skvělá transparentnost a přese všechno absence tvrdosti nebo technicistní strohosti - to všechno dohromady vytváří mimořádně snadno poslouchatelný celek, kde je všechno jak má být, ale přesto to zní tak nějak "hezky".

Aktualizovaná verze "multižánrového" přehrávače MP 2000 R a jeho adekvátního souputníka v podobě integrovaného zesilovače PA 2000 R představuje v high-endovém světě výjimečně atraktivní nabídku - komponenty totiž mají velkou část talentu svých velkých nekompromisních sourozenců ze série 3000 / 3100 HV, ale zůstávají kompaktní a cenově podstatně přiměřenější. Jsou fantasticky zpracované, mají dostatečně všestrannou výbavu a jako sestava nabízí hlavně uhrančivě přirozený, živý a konkrétní zvuk, který si na nic nehraje, nepředstírá, nepřidává, neubírá, nemění a přesto se mu jakýmsi zvláštně pečlivým vyvážením a naladěním daří neznít tvrdě, ostře nebo stroze a to ani u nahrávek, které má k perfektnímu zvukovému záznamu daleko. Všechno je tu německy precizní a racionální, takže v konečném důsledku elektronika nestojí v cestě nahrávce jako takové a vy se můžete soustředit jen a jen na hudbu. Řada 2000 R je prostě za dané peníze pozoruhodně dobrá...

Kč 154 000,- - MP 2000 R

Kč 164 000,- - PA 2000 R

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - APLIKACE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ dobrá aplikace

+ skvělá výrobní kvalita

+ působivá kontrola a razantnost

+ precizní frekvenční vyrovnanost

+ prakticky nepřítomný pocit jakéhokoliv zabarvení

ZÁPORY

- prakticky nic

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Altei | www.altei.cz 

fSdílet

Tweet