Obor reprodukce (ale nahrávání neméně) zvuku je v podstatě kompletně vyhrazen mužům. Povětšinou důstojným pánům s velkou řadou úspěchů za zády a šedinami ve vlasech. Vidět tak ženu, která vede nějakou značku, respektive která ji nejen vede, ale také ji založila a dala jí tvar a výraz, to je něco výjimečného. A ačkoliv v hi-fi se většina jako první asi vybaví "sousedka" Josefína Lichtenegger (manželka Heinze, zakladatele Pro-Ject), stojící za gramofonovou značkou E.A.T., tak rozhodně mnohem hlubší zářez do historie reprodukovaného zvuku (jakkoliv zejména v segmentu jeho nahrávání) udělala EveAnna Manley, jejíž jméno nese kalifornská značka zasvěcená kouzlu elektronek.

Začala svou dráhu v pouhých dvaceti letech v roce 1989 jako technik vyrábějící lampové hi-fi pro Vacuum Tube Logic of America. Od VTL se oddělila pod svou vlastní značkou Manley Laboratories v roce 1993, tedy v pouhých 24 letech. Jen pár let poté ustanovila to, co dodnes stojí za charakterem produktů Manley - navíjení vlastních transformátorů, což je v elektronkovém světě jednoduše stěžejní prvek.

Firma pod taktovkou věcně rozesmáté brýlaté EveAnne dnes vyrábí požehnané množství komponentů včetně třeba studiových mikrofonů nebo monitorů na bázi Tannoy ML10. Nás nicméně zajímá svět hi-fi, v němž se Manley soustředí na předzesilovače, koncové stupně nebo nejnověji třeba i na ultimativní elektronkový sluchátkový zesilovač.

Neo-Classic 300B

Základem řetězce, s nímž jsme si mohli o jednom pěkném víkendu hrát, byl předzesilovač Neo-Classic 300B. Svým způsobem jeho název říká úplně všechno, co o něm potřebujete vědět. Ačkoliv předpona Neo je možná lehce zbytečná - od pohledu je to totiž naprosto klasický elektronkový přístroj (a jeho klasičnost podtrhuje něco přes dvacet let ve výrobě jen s mírnými úpravami). Nízké šasi si nehraje na žádnou modernu, je to puristicky pojatý stroj, kde z nízkého šasi na čtyřech nosných nožkách vyrůstá hotová houština elektronek.

Na čelním panelu starosvětsky účelného střihu je trojice ovladačů mimořádně zvláštního provedení - kulaté čepičky jsou vyrobeny z měkkého plastu, ale jsou vlastně příjemné na omak i na reálné používání. Největším prostředním upravujete hlasitost, tím pravým přístroj zapínáte a tím levým přepínáte mezi pěticí vstupů. Dva 3,5 mm jacky slouží pro připojení sluchátek.

Při pohledu zezadu je dominantou veliký žebrovaný chladič, po jehož levé straně je jen napájecí zásuvka a po pravé straně osm párů pěkných cinchů. Pětice párů je - až na atypické rozhození v prostoru - klasická linková a slouží pro vstup signálu. Pak je tu jeden pár určený pro připojení koncových stupňů, je tu výstup pro dva subwoofery (respektive pravý a levý subwooferový kanál) a nakonec pár cinchů linkového výstupu, primárně pro páskovou smyčku.

Vizuálně mezi osmi páry elektronek ční klasické lampy Electro Harmonix 300B, podle nichž samozřejmě také přístroj dostal jméno. Použití v předzesilovači prý přišlo na přetřes hlavně proto, že právě v předzesilovači je není žádný nárok na vysoké výkony a impedance tu není moc nízká, takže se hodí právě ideálně pro jeden pár těchto elektronek. Všechny osazené triody pracují v čisté třídě A.

Na výstupu je jeden z ručně navíjených transformátorů Manley, v napájecím zdroji je poměrně výrazná kapacita filtračních kondenzátorů a další regulační elektronky, prý aby vyvážily "retro" zvuk 300B. Desky plošných spojů jsou vyráběny podle armádních standardů s extra tlustou vrstvou mědi na signálových cestách. Tam kam nevede tištěný spoj, tam vedou dráty z čistého stříbra. A regulaci hlasitosti má na starosti potenciometr ALPS.

Zajímavostí je možnost trojicí páček volit některé z provozních parametrů - tím nejzajímavějším budiž asi vyřazení výstupního transformátoru ze signálové cesty, prý podle hesla "méně je více". Je tu ale i možnost přizpůsobit sluchátkový výstup pro nízkoimpedanční (do 300 ohm) a vysokoimpedanční (300 - 4 000 ohm) sluchátka.

Neméně zajímavé je i ladění celkové zpětné vazby - standardních 8,5 dB lze přizpůsobit v rozsahu -1,7 dB až 1 dB. Výrobce udává pěkný odstup signálu a šumu 105 dB v rozsahu 20 - 20 000 Hz, hodnotu celkového harmonického zkreslení pod 0,08% na 1 kHz při 1 V. Působivá je i schopnost dodat 1 Watt do sluchátek s impedancí 600 ohm a zároveň proud 70 Voltů Peak-to-Peak.

K předzesilovači také patří velmi svébytný dálkový ovladač, na němž jsou ve velké ploše vsazena pouze dvě tlačítka pro regulaci hlasitosti.

Snapper

Předzesilovač jsme měli možnost poslouchat s monobloky Snapper. I tento koncový stupeň se nese v duchu hodně svébytného účelného lampového stylu a i jeho nízké šasi stojí na čtveřici zajímavých nožiček. Prakticky čtvercový půdorys ozvláštňuje zkosení přední části směrem k čelnímu panelu. Svým stylem ale Snapper dobře navazuje na Neo-Classic 300B.

I tady se totiž z horní plochy zesilovače zvedá les elektronek na pozadí dvou mohutných výstupních pouzder transformátorů, mezi nimiž ční do výšky čtveřice kondenzátorů. A i Snapper je na světě už bezmála dvě dekády.

Čtyři kusy výkonových elektronek Tungsol EL34 tu dávají poctivých 100 Wattů výkonu v celém frekvenčním spektru a bez ohledu na zátěž (to opět díky devatenáctivrstvému výstupnímu transformátoru vlastní koncepce), jsou vsazeny v signálových obvodech plně symetrické koncepce a výrobce říká, že "bez ztráty kytičky" lze signál přivést přes RCA i XLR konektor. Seřizování elektronek je možné přes měřící body a trimmery na horním panelu. Výstupní terminály WBT jsou optimalizované pro střední zátěž 5 ohm.

Výrobce udává pracovní frekvenční odezvu 15 - 40 000 Hz při plném výkonu a v nulové toleranci, hodnotu THD+N pod 0,1% a odstup signálu a šumu přes 90 dB, oboje při 1 Wattu výkonu. Všechno ostatní, co o modelu Snapper potřebujete vědět, to se dozvíte z fotek.

Chinook

Set děleného zesilovače Manley jsme poslouchali mimo jiné s vinylovou sestavou, jejímž základem byl firemní model Chinook. Phono předzesilovač na rozdíl od svých kolegů nedává elektronky na obdiv na první dobrou, ale ukrývá je pod hustou krycí mřížkou. Komponent pak má velmi klasický tvar. Vpředu na hliníkovém panelu krom označení najdete jen spínací tlačítko.

Vše zásadní je pak vzadu - jeden pár vstupních cinchů se zemním kolíkem, jeden pár výstupních cinchů a jedna napájecí zásuvka. To vše doplněné klasické malé přepínače, díky nimž si můžete přizpůsobit kapacitu a odpor velmi konkrétně právě pro svou přenosku. Jsou tu vytištěné i různé "populární" kombinace. Po odmontování krytu lze ručně zvolit zisk 45 nebo 60 dB. V konečném důsledku se tak Chinook snadno přizpůsobí prakticky jakékoliv MM i MC přenosce.

Celá RIAA ekvalizace probíhá pasivně s přesností +/- 0,5 dB v celém pásmu, zesílení má na starosti pár elektronek 6922. Druhý pár stejných je pak použit ještě na výstupu. U toho se v Manley soustředili hlavně na dosažení co nejnižší výstupní impedance a naopak co nejvyššího proudu, aby co nejméně bylo znát délku signálových kabelů. Integrován je také obvod, který během prvních 45 sekund žhavení elektronek udržuje výstup ztlumený.

Manley udává hodnotu THD+N lepší než 0,03%, dynamiku lepší než 91 dB a šumové dno na úrovni -84 dBu pro MM přenosky a -75 dBu pro MC přenosky.

Systém Manley jsme poslouchali v akusticky upraveném poslechovém prostoru dovozce, kde mu dělal společnost přehrávač T+A MP 2000 R nebo T+A MP 3100 HV, ale také gramofon Dr. Feickert Blackbird s raménkem Reed 3P a přenoskou ZYX Omega. Poslouchalo se přes Bowers&Wilkins 804 D3 nebo Sonus faber Olympica II, přes kabely a napájecí lištu T+A. Porovnávat jsme mohli třeba s T+A PA 2000 R nebo T+A PA 3100 HV, případně s Musical Fidelity MX VYNL při poslechu LP desek.

Už od několika prvních tónů Cohenovy "By the rivers dark" ("Cabasse La Collection" | 2011 | SONY | 88691918262) bylo znát, že charakter sestavy Manley je mimořádně lampový v takovém tom starosvětském slova smyslu. Bohatý objem nadýchaného, vřelého basu byl šťavnatý, kulatý a olejnatě tekutý, krásně poddajný a zároveň velký. Oproti většině lampových konstrukcí, s nimiž jsme se kdy potkali, byla z tohoto basu cítit síla, důraz a autorita, měl váhu a průbojnost, dokázal uřídit i nejednoduché 804 D3 s neočekávanou odvážností. Přesto z každého mručivého tónu doslova kane elektronkovost. I tak byl ale zvuk solidně definovaný a přehledný.

Dle očekávání pak byl nádherně bohatý a velký i zpěv Amber Rubarth v její "Full Moon in Paris" ("Burmester Selection Vol. 1" | 2017 | InAkustik | INAK 7804). Přes jasně přítomnou lampovou signaturu jsme si ale užili solidní čistotu a takovou tu otevřenost a lidskost, s níž umí tak snadno hrát právě jen dobře zapojené elektronky. Vyznění hlasu bylo jednoduše krásné, harmonické, vřelé a přesto to nebyl jen takový ten načančaný zvuk lamp, ale byla v něm pevnost i energie na rozdávání a třeba sykavky byly tvrdé a konkrétní až až. Manley hraje s jistou měkkou, ale sebejistou grácií.

Cinkot činelu v "Shiny Stockings" Boba Larka a DePaul Universiyty Jazz Ensemble ("XLO Test and Burn-In CD" | 1999 | Reference Recordings | RX-1000) byl velmi pěkně čistý, opět konkrétní a energický, jakkoliv zabarvený laskavostí lampového charakteru děleného zesilovače. Přes jistou vřelost ale zesilovače nehrají nějak zjemněle, mají dobré kontury i velmi slušné prokreslení, jednotlivá cinknutí jsou separovaná a vnímáte i plochu činelu. Manley také jako kdyby až zdůraznil realistickou barvu kovu.

Nemalá část elektronkových konstrukcí trpí jistými dynamickými, popřípadě výkonovými limitacemi. Jak se ukázalo na "Percussion Du Africa" (Dununba | "AUDIO Digital Masters III" | 2010 | STS Digital | 11-10), ne snad, že by dělený zesilovač Manley roztřásl samotné domovní základy, ale hutný, mocný a hlavně velmi solidně pevný zvukový projev umí pěkně vzít za věc. Ani vysoká, ani nízká hlasitost celkovou pevnost nerozkolísají a je cítit, že poctivých 100 Wattů už v elektronce opravdu stačí. Na úderech perkusí je cítit trochu měkkosti na konci, jisté zakulacení, ale pořád je tu velmi hodnověrná rána a důraznost.

Tradiční slovanský chór v podání nizozemských Cantus ex Corde ("The Absolute Sound Reference Vol. 2" | 2016 | STS Digital | STS-6111152) nás až překvapil tím, jak dobře měl odlišenou různorodost barev hlasů jednotlivých vokalistů a jak jim bylo dokonce i překvapivě dobře rozumět, což právě u této nahrávky není vůbec samozřejmostí. Manley možná díky své vřelosti působí nepříliš analyticky, ale přesto nabízí velice důstojný vhled do nahrávky a to s takovým tím celkově nenásilným, hezkým a příjemným nadhledem.

Na "Africa" od Toto ("Blu-spec CD - Feel the difference" | 2009 | SONY | SICP 20048-9) bylo cítit, že Manley nabízí přeci jen trošku těžší, hutnější vyvážení, že tam, kde má být basu utažený a důrazně autoritativní, tak je přeci jen změkčený, ale jinak tu byla mocnost, autorita a jakási hladká, kultivovaná příjemnost, okouzlující uvolněnost a pozitivní náboj, s kterým bylo příjemné hudbu poslouchat.

Když jsme se posunuli k vinylu, ona poddajná vřelost byla po zapojení Chinook do řetězce ještě větší, aniž by se však ztratila delikátnost, čitelnost a přehlednost. Třeba "Jazz Man" od Beth Hart ("Fire on the floor" | 2016 | Mascot | PRD 75091) byla pěkně čistá, vokál zřetelný a výrazný a celkově pojatý přesně tak, jak si to ve většině případů spojujeme s elektronkovým světem.

Též "Every Strangers Eyes" Rogera Waterse ("Pros and Cons of hitch hiking" | 1984 | EMI | 2401051) stála na bohatém, šťavnatém, do tepla a hladka laděném basovém rytmu, ale byla dostatečně napnutá, semknutá a konkrétní. Jemnost celkového projevu nezkrotila naléhavost sdělení i provedení skladby.

A nakonec i "I want to know what love is" od Foreigner ("Agent Provocateur" | 1984 | Atlantic | 7 81999-1E) vyzněla velmi zábavně, byť rozhodně ne neutrálně či vysloveně analyticky. Je to starosvětsky bohatý, vřelý, lampový přednes, můžete hrát nahlas i potichu a Manley stále udrží ve zvuk tělo a dokáže dýchat.

Elektronková sestava Manley Labs byla skutečně hezká - tedy ne vizuálně, podoba zesilovačů je hodně svérázná a podřízená spíše účelu než kráse. Ale své technické kouzlo a bezpřipomínkovou úroveň zpracování zesilovače určitě mají, takže si není nač stěžovat. Kouzlo ale mají elektronky i ve zvuku - vnáší sice do výsledku jasnou signaturu, ale ta je natolik harmonická, natolik příjemná a disponuje natolik dobrou kontrolou, rozlišením, konkrétností i dynamičností, že ani tady nenajdete důvod ke stížnosti. Protože ve chvíli kdy chcete celolampové řešení podobně svébytného typu, tak víte do čeho jdete - a koncové zesilovače Snapper mají hodně sebejistoty a schopnost podržet řádně i komplexní hudbu. Tak či tak, sestava Manley Labs je v dnešním světě atypickou zajímavostí, ale s o to větší chutí by si takový bonbónek měl tu a tam dopřát každý.

Kč 155 000,- - Neo-Classic 300B

Kč 397 800,-,- - Snapper (cena za pár)

Kč 61 000,- - Chinook

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ laskavě hřejivá tonalita

+ dostatek síly a výkonu

+ šťavnatost a bohatost

+ jistota i v dynamických pasážích

ZÁPORY

- vzhled je hodně účelný

- zvuk si na neutralitu nehraje

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Altei | www.altei.cz 

fSdílet

Tweet