Vidmantas Triukas je litevský vývojář analogové techniky, který sbírá zkušenosti v hi-fi světě už od roku 1985, ačkoliv pod značkou Reed se jeho nápady objevily až v roce 2007. Jeho ramena patří mezi to nejzajímavější ve světě vinylů, nabízí ale třeba i optickou přenosku Reed SF s příslušným ekvalizérem Reed EQ. Tradiční stálicí katalogu jsou i gramofony řady Muse, kde mezi konzervativním Muse 1C a modernistickým Muse 3A najdete i model Muse 3C, který je pojatý jako maximalistické zhmotnění Triukasova přístupu.

Šasi je pojaté docela neobvykle, přes podřízení konceptu technické funkčnosti ale má své specifické kouzlo. Vizuálně se všechno točí kolem talíře, definujícího podobu hlavní části těla, která tvoří jakousi věž. K ní se pomocí zakřivených platforem připojují dvě kompaktnější kulaté obdoby, sloužící jako základny pro ramena – množné číslo, neboť šasi umožňuje osazení až dvou různých.

Dominantním materiálem je broušený hliník, díky němuž Muse 3C působí poměrně industriálně. Tomu napomáhají i otvory v talíři (ten by měl být podle některých zdrojů z Delrinu v kombinaci s hliníkovou středovou vložkou a obvodovým prstencem ze stejného materiálu), prosvícené zelenými diodami. Tento systém slouží jako stroboskop – snadná kontrola správné rychlosti otáčení.

Na jedné z „křídlových“ spojnic najdete ovládací tlačítka pro spuštění otáčení potřebnou rychlostí (a vypnutí), v pravé části je integrovaná digitální vodováha, která za pomoci šipek a světélek umožňuje dosažení potřebné rovnovážné polohy. K jemnému ladění máte k dispozici šroubovací nožičky. Je to technicky nápadité a velice praktické řešení.

Celý systém napájí externí „kostka“, ne úplně vzhledná, ale účelná – to je ovšem v souladu s celkovou filozofií firmy, mířící za kvalitou a výkony, nikoliv zdobností. Přesto Muse 3C (pro někoho možná překvapivě) dostal ceny za design. Pyšní se prestižní Red Dot Award a taktéž iF Design Award, obě z roku 2015.

Pro uživatele je pak velmi důležitý systém pohonu čtyřkilogramového talíře (respektive subtalíře) – maličkou páčkou (s trochou potřebné ruční práce při nastavování) si totiž můžete vybrat, zda vsadíte na roztáčení pomocí klasického řemenu nebo mezikol. Respektive ještě je předtím nutno sejmout talíř, vyměnit válečky za řemenice, nasadit řemínek a tak dále. Obě podoby mají svoje výhody a nevýhody, ač výrobce doporučuje tření kvůli většímu točivému momentu. Sílu v každém případě dodávají dva zakázkové stejnosměrné motory.

Talíř sám se otáčí na hlavní ose, opřené o axiální kuličkové ložisko. Výrobce mluví o „keramice nebo oceli“, takže přesně nevíme, co je použito. Boční stabilitu krom fyzické pozice obou motorů v protilehlé konfiguraci zajišťuje ještě polymerové kluzné ložisko, zvolené pro svou tichost a dlouhodobou odolnost.

Rychlost otáčení je aktivně řízena systémem na bázi křemenného oscilátoru a osvědčeného systému PLL. K tomu se přidávají ještě další mechanické i elektronické prvky pro ještě přesnější stabilizaci.

Výrobce vlastně k detailům své konstrukce neříká úplně moc, jen to, že nabízí elektronicky řízenou rychlost 33 1/3 nebo 45 otáček za minutu s odchylkou maximálně 0,05 % nebo to, že osadit lze ramena s efektivní délkou 9,5 až 12 palců. Jejich seřízení velmi pomáhá možnost natáčení objímek, čímž se nastavuje potřebná montážní vzdálenost.

Gramofon pro stabilní uložení potřebuje plochu 55 cm na šířku a 42 cm do hloubky, na výšku má pak 24 cm (bez ramene) a šasi jako celek váží 25 kg.

Poslech se odehrával v showroomu dovozce, kde jsme měli k dispozici rameno Reed 5T-BP, přenosku Reed SF a bateriový ekvalizér Reed EQ / PS. Poslouchalo se hlavně na PA 3100 HV od T+A a reprosoustavách Solitaire S 430 téže značky.

Dobré je podotknout, že dominantní zvukové rysy vinylového systému vždy diktuje přenoska v kombinaci s předzesilovačem. Rameno jim k tomu dává potenciál a šasi samo má fakticky za úkol maximálně omezit vibrace (protože u analogu má vliv i sebejemnější zachvění) a udržet dokonale správné otáčky. I proto se relativně těžko určuje nějaká zvuková charakteristika právě pro šasi – nám pomohlo, že jsme optickou přenosku s ekvalizérem od Reed slyšeli na šasi Dr. Feickert Blackbird, byť tam to bylo s ramenem Reed 5A, tedy jednodušší variantou.

Ale už když se rozbrnkal začátek kontrabasové linky v „Train Song“ (Holly Cole | „Temptation“ | 2018 | nahráno 1995 | Analogue Productions | APP 048), přísahali bychom, že takhle napjatý a zároveň pružný jsme tenhle krásný záznam slyšeli jen málokde. Skvělá artikulace přenosky a ekvalizéru se ani nezachvěje, Muse 3C zjevně utváří mimořádně stabilní platformu, díky níž vyniká spousta energie se vskutku dospělým nadhledem a bezvadnou jistotou. Rytmus pak funguje díky naprosto přesným otáčkám talíře, alespoň takové máme s podobným pocitem zkušenosti. Čím přesnější otáčení, tím silnější tenhle pocit. Z reprosoustav se pak linula mimo masivní váhy a důrazu také naprosto luxusní měkkost a vřelost, které od našich vinylů v basech žádáme. Tohle je „ten analog“, krásně se přelévající bez nejmenšího rozechvění, nejistoty nebo efektů.

Mladý mnichovský hlas Almy Naidu v „Just A Word“ („Accuphase Special Sound Selection for Vinyl“ | 2024 | nahráno 2020 | Accuphase | SLP-1) vynikal svou jasnou čistotou, zároveň však i podmanivou zpěvností. Přenoska je svým charakterem bravurně zřetelná, díky tomu kvalitní mix nabízí nejen výtečný pocit plasticity, ale i prvotřídní srozumitelnost. K tomu však díky pojetí Reed SF / EQ zachovává i analogovou hladkost s dotekem vřelosti, prostě „opravdový gramofon“. Šasi dojem ze snímacího aparátu Reed zprostředkovává určitě lépe než i tak skvělý Dr. Feickert. Ta naprosto stabilní plynulost a vnitřní klid bez náznaku roztřepení jsou neklamnými znaky mechanické stálosti a jistoty. Hudba tu zaznívá s uhrančivou harmonií.

Na výškách v „I Wish I Knew“ (John Coltrane Quartet | „Ballads“ | 2013 | nahráno 1962 | WaxTimeRecords | 771828) je férově cítit stáří záznamu, ale věkovitost není překážkou pocitového prokreslení. Nic nepůsobí hrubě, jde o jaksi nedominantní zřetelnost s dobrým témbrem a jasnou artikulací – nešumí a nepřekrývá nuance, které jsou v drážkách dostupné. Vychutnáte si tak jemnou práci metliček Elvina Jonese, delikátní a propracovanou, dostatečně jasnou díky tomu, že systém negeneruje žádný postřehnutelný šum. I to je dar robustního šasi, ta pevná usazenost zvuku.

Moderní nahrávka a s ní i víc než solidní dynamický potenciál „Tystrup Sø“ (Søren Bebe Trio | „Gratitude“ | 2025 | From Out Here Music | FOHMLP007) se neztrácí, i to je dle našich zkušeností jedním z neklamných znaků skutečně stoické stability – nekolísají otáčky, šasi se neklepe a přenoska na rameni tak volně, přesně klouže. Hudba je důrazná, semknutá, ale zároveň nikdy přehnaná. Proměnlivá energie různých momentů je opravdu samozřejmá, proudí bez zaváhání. Celkově jde o mimořádně dobrý výstup, šasi nechává pracovat přenosku s ramenem na maximum a hudba je úctyhodně elegantní. Má v sobě analogovou hladkost, přitom však snadno vnímáte velikost a tělo všech tří nástrojů, pečlivě vykreslený a živý je tichý okamžik stejně jako chvíle energetické špičky. A pořád se to děje se stejnou naprostou uvolněností.

O tom, že snímací část až po ekvalizér má velmi dobré rozlišení, mluví už sama skutečnost, že každý vinyl je jiný. Má svou atmosféru, svůj charakter a vy to poznáte během první vteřiny, natolik upřímně umí systém Reed hrát. Šasi Muse 3C k tomu poskytuje neochvějný základ. Gabrielova „Solsbury Hill“ na původním pressu („Peter Gabriel I“ | 1977 | Phonogram | 6369 978) má zvukově daleko k moderním vypilovaným audiofilským masterům a přesto: není to dokonalé, řetězec Reed vám i limity předkládá v noblesních rukavičkách a nechává vás si ho užít. Je to jako jet v Rolls-Royce po rozbité silnici – velmi komfortní a naprosto „funkční“. Nic se přespříliš neslévá, zůstává zde analogová hladkost a nosný rytmus funguje bez zaváhání, takže hudba je zábavná. Zvuk je zároveň elegantní i živý.

Stabilní (což je slovo, které se v kontextu Muse 3C vkrádá na mysl skoro v každém ohledu) je také stereobáze v „Concierto de Aranjuez“ (Miles Davis | „Sketches of Spain“ | 2008 | nahráno 1959 | Columbia | 88697404141). Šasi otáčí deskou s mechanickou jistotou, kterou od drahého gramofonu očekáváte, rameno a přenoska nejsou reálně ovlivněné vnějším světem. A vy tak dostáváte to, co je na desce a co zmíněné součásti gramofonu dokážou nasnímat. Jehla v drážce má zjevně klid, což se zrcadlí do skvěle přehledného obrazu s nerušeným ohraničením a nehybnou lokalizací.

A přes to všechno gramofon postavený na fortelném šasi Muse 3C umí hlavně „uhnout z cesty“ a nechat promlouvat master té které desky. „Frenesí“ Julie London („Latin in a satin mood“ | 2023 | nahráno 1962 | Jazz Wax Records | JWR 4601) tak sladce plyne, heboučká a krásná. Mísí se v ní zjevné stáří (ač ho poznáte spíše pocitově podle jiného pojetí, než jaké zvukaři mají rádi dnes) s bohatou, vstřícnou a vřelou atmosférou. Všechny limity jsou tu jako na dlani, ničemu však nevadí. Žádné výbojné efekty, jen harmonie, dokonalé flow a „normální“ zvuk, posazený pevně nohama na zemi.

Jak jsme už říkali, hodnotit přínosy šasi je těžké. Aby to šlo úplně správně, museli byste mít úplně identické rameno, stejnou přenosku, totéž phono a ještě to všechno naprosto stejně přesně seřídit. Každopádně na základě zkušeností a dovození lze přisoudit některé (a to zásadní) vlivy právě kvalitě základního těla. Reed Muse 3C patří mezi perfektní řešení. Možná vznikl více s ohledem na účel nežli estetickou potěchu a vizuální efekt, o to lépe ale všechno funguje. Fascinující je i to, že takhle dobře pracující systém je bezmála plug & play. S potřebnými nastaveními vám pak pomohou integrované nástroje, ať už pro dosažení precizní rovnováhy nebo správné rychlosti otáčení talíře. Že se sem dají prakticky a snadno namontovat dvě ramena, to je spíš bonus pro nejnáročnější. Každopádně Reed Muse 3C je řešení fungující brilantně: zajišťuje, že rameno ani přenoska nejsou reálně ovlivněny vnějšími vlivy, takže snímací část může naplno využít svůj potenciál a vy si můžete užít všechno, co dokáže extrahovat z drážek. Těžko chtít od gramofonového šasi ještě cokoliv dalšího…

Kč 524 800,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ vlastně reálně plug & play bez složitého sestavování a konfigurování

+ integrované drobnosti typu senzoru rovnovážnosti, stroboskopu apod.

+ možnost osadit dvě ramena

+ mimořádně tichý a stabilní provoz

+ kvalitní strojařina

+ velmi stabilní šasi ve všech smyslech toho slova

ZÁPORY

- není vlastně moc co řešit – jde o velký, praktický, skvěle navržený a tím pádem optimálně funkční celek

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Altei | www.altei.cz 

fSdílet

Tweet