Vinylové desky jsou okouzlujícím zdrojem hudební zábavy a není to jen kvůli tomu, že zní "bohatěji" nebo "analogověji", než obdobné záznamy na objektivně technicky (minimálně potenciálně) lepších kompaktních discích nebo síťových streamech. Za popularitou elpíček dost možná stojí také rituál, který se k jejich poslechu pojí, ta nutnost zpomalit, zklidnit se a trpělivě si prožít celou desku. Nebo možná ten velmi fyzický pocit kontaktu, když ovládáte mechaniku gramofonu a dotýkáte se jehlou jemných drážek. Kdo ví.

Faktem ale je, že vinylové desky přichází do kontaktu s našima rukama a okolním prostředím poměrně intenzivně a to díky svému rozměru a tomu, že jen málo z nás patrně při manipulaci s nimi používá rukavičky. A ani antistatické kartáčky z jejich povrchu nedokážou odstranit úplně všechny nečistoty.

Protože vinyl pak z principu předává informace o zaznamenaném signálu fyzickým kontaktem s přenoskou, jakákoliv nečistota může skutečně výsledný zvuk zkreslit, nemluvě o tom, že vytváří ony rušivé praskance a prskance, které někdo sice považuje za hřejivou stopu starého dobrého analogu, ten kdo chce ale skutečně slyšet hudbu se jich rychle přejí.

Údržba vinylových desek se tak dříve či později pro náročnějšího posluchače stane nutností. Nejkratší cestou k úspěchu jsou pak takzvané pračky, tedy zařízení, která v kombinaci s chemickým roztokem zajistí odmaštění, zbavení se statického náboje a vůbec - pořádný úklid v drážkách.

Jedním z tradičních výrobců takovýchto praček je i newjerseyský gramofonový specialista VPI, který má nestárnoucí model HW16.5 v nabídce už drahně let.

A proč také ne, jde o koncept, na němž nemá co zestárnout. Na čtveřici gumových nožek stojí kvádr (skoro kostka) z černých MDF profilů, vpředu vybavený jen destičkou s dvojicí kolébkových vypínačů pro roztočení talíře a zapnutí odsávání, vzadu pak pouze napájecí zásuvkou a odtokovou trubičkou řádného průměru.

Pod plexi krytem na horní straně najdete v prohlubni umístění talíř s korkovým matem a středovým trnem, na který je nutné našroubovat středové kolečko, které desky vyrovná, aby čistění mohlo být účinné.

Pohon talíře má na starosti mocně silný motor s 18 otáčkami za minutu, který nezakolísá ani ve chvíli, kdy se vakuové raménko přicucne k talíři. Odsátá tekutina putuje nejprve do vnitřní nerezové nádržky z nerezu (ta stačí na zhruba tucet vyčištěných stran), kterou je třeba pravidelně nakloněním pračky odvést trubičkou někam ven.

Dále je tu jednoduchá plexi trubička, usazená na pružince a kloubu, takže nepřekáží při nasazení desky. A to je vlastně všechno, zbytek operačního postupu je na uživateli.

V základu jde o zajištění perfektně vodorovné polohy a o volbu čistícího roztoku; v balení dostanete základní dávku přímo od VPI, jinak ale můžete použít cokoliv, ať už to bude třeba český KrautWire nebo pro fajnšmekry dražší a exotičtější směsi od specialisty Chisto.

Adekvátní množství tekutiny kápnete na desku, spustíte otáčení a rozetřete po celé šířce drážek dodávaným tuhým kartáčkem, který perfektně sahá od okraje k etiketě a ta díky tomu zůstane perfektně suchá (ač to maličko tréninku vyžaduje). Následně přiklopíte raménko, zapnete odsávání a během 35 vteřin (neboli dvou otáček) je hotovo.

Pračku jsme si pořídili do redakce a zkoušeli ji na řadě čerstvých bazarových vinylů, na vinylech zbrusu nových i na běžných tu a tam pouštěných elpíčkách a to s tekutinou od KrautWire, kterou doporučuje český dovozce a která se ukázala jako naprosto bezproblémový roztok s ideálními vlastnostmi.

Používání VPI HW16.5 nemůže být snazší, minimálně pokud dokážete učinit pohyby v korektním pořadí. Nasazení desky a zafixování šroubovacím středovým závažím je bezproblémové, nalití nevelkého množství roztoku po celé šířce desky chce trochu zkoušení, ale po pár pokusech to půjde úplně samo, následuje spuštění motoru a rozprostření vrstvy roztoku po celé ploše elpíčka za pomoci dodávaného kartáčku a nakonec stačí otočit sací rameno a zapnout odsávání. Rameno se přicucne k vinylu a už během první otáčky odsaje drtivou většinu tekutiny, druhá otáčky pak stáhne i ten zbytek. Nyní stačí vypnout sání, motor a znovu opakovat až do omrzení nebo chvíle, kdy dojde roztok či vinyly.

Zásadní je ale to, že "umytý" vinyl nejen že působí esteticky mnohem přitažlivějším dojmem (a to kupodivu i ten nový, byť u těch starých a zejména bazarových je to mimořádná změna), po položení na gramofon se totiž neozývá to typické praskání a prskání. Naopak, je ticho. Je samozřejmě nepraktické (a také lehce neekonomické) mýt desku před každým poslechem, na druhou stranu si udělat jednou za pár měsíců "velké prádlo" vaší sbírce a v důsledku rozhodně i poslechovým zážitkům bezesporu prospěje. HW16.5 od amerických VPI pak působí jako nástroj na dlouhá léta spokojeného soužití a pokud to s vinylovým poslechem myslíte opravdu seriózně, stojí pořízení rozhodně za to.

Kč 29 690,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ jednoduchost používání

+ bytelnost konstrukce

+ precizní odsátí tekutiny už během první otočky

+ LP bez praskotu jsou prostě příjemná

ZÁPORY

- možná nutnost naklánění kvůli vyprazdňování

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: KAS Audio | www.kasaudio.cz 

fSdílet

Tweet