Kabeláž… Bez diskuse oblast nejvíce rozdělující vlastníky a milovníky hi-fi přístrojů. Na jedné straně stojí ti, kteří nedají dopustit na své interconnecty či reproduktorové kabely mnohdy stejné nebo vyšší cenové kategorie než celý zbytek systému a druhou stranu reprezentují ti, co odmítají za „nějaký kus drátu“ utratit více než tisíc či dva. Kdo z nich je v právu? Kdo má pravdu? Nevím a řešit to určitě nehodlám, sám totiž jdu cestou zlatého středu a mým osobním stropem je nějakých 5 – 10 tisíc, kde už vyžaduji absolutní kvalitu. Do naší poslechové místnosti dorazily tři různé typy kabelů od dvou mainstreamových výrobců. Profigold zde reprezentuje typickou kabeláž pro každého, která však aspiruje na hi-fi entry-level přes několikasetkorunové cenovky a Monster Cable se svou M-Series pak vrchol všeobecně cenově přístupných výrobků s cenami okolo 5ti tisíc korun. Porovnávat hodlám set interconnetců RCA-RCA, optické a nakonec HDMI kabely. I když ještě lépe snad bude říci, že hodláme zjistit co lze za dané peníze obdržet.
Zlaté stereo
Nejzajímavější a nejdůležitější bitva bude beze sporu vybojováno právě v tomto ringu, kde v levém rohu stojí malý, obyčejný a hodně nenápadný a podceňovaný interconnect Profigold s cenou pod magických Kč 500,- za metr. Naproti němu v pravém rohu bije se v prsa papírově nerovný soupeř, Monster Cable M1000i z M-Series, tedy to nejlepší, co je v dané stáji k dispozici. Mnohem efektnější, hezčí, lesklejší a pompéznější monstrum na pohled svého soupeře poráží právě o těch deset tříd, o něž je dražší.
První, co na modelu od Profigold zaujme pohled je fakt, že se nejedná o dva kabely, ale o jeden pevný celek, který se na každém konci větví. Má to svoje nesporné výhody i nevýhody, osobně bych ale raději dva samostatné vodiče. Na omak je plast kabelu celkem v pohodě, stejně jako koncovky působí dostatečně důvěryhodně, ač masivní WBT to nikdy nebudou. Ale to vše celkem patří k očekávanému dojmu z kabelu v ceně (možná) jednoho WBT banánku.Naproti tomu Monster zaujme svého páníčka už vybalováním z krabice – nejprve sundat plastový kryt, otevřít papírový kryt, vyjmout velmi šikovně poskládaný kabel z černého plstěného kartonu. Zde se prostě věnovalo prvnímu dojmu množství pozornosti adekvátní pořizovací ceně.
Jak Profigold, tak Monster Cable jsou kabely svou konstrukcí vcelku jednoduché, bez nějakých extrémně náročných geometrií či takzvaně hi-tech materiálů. Ačkoliv na 100% to platí hlavně pro koaxiální Profigold, u Monsteru přeci jen nějaké ty „ústupky“ směrem k moderně najdeme. První jmenovaný interconnect je vyrobený z bezkyslíkaté mědi s čistotou 99,996% a na každé straně je zakončen dvojicí barevně odlišených zcela obyčejných zlacených konektorů v chromovaných pouzdrech. Nic dalšího se v dostupné literatuře dočíst nelze a zřejmě to ani není potřeba. Přesto je konstrukce na omak i na pohled překvapivě důvěryhodná. Přesně to, co byste za 500,- očekávali. Monster oproti tomu disponuje typickými „Turbine“ konektory s 12ti zářezy (které ale drží úplně stejně pevně jako u konkurenta, ač jsou o několik tříd hezčí), technologií tří oddělených svazků, jimiž proudí kabelem výšky, střední pásma a basy zcela separátně (což prý optimalizuje magnetické podmínky vzniklé při průchodu jednotlivých frekvencí kabelem), nebo třeba dielektrikum PEX. Kolem a kolem se stále ale jedná o ten starý dobrý měděný kabel, tentokrát pouze s postříbřenými vodiči. Inu, když se na to člověk podívá, jsou naši dva soupeři překvapivě opravdu celkem přímí konkurenti.
Ale skočme rovnýma nohama do toho nejzajímavějšího. Interconnecty Profigold jsme vzali do naší poslechové místnosti a zkoušeli propojovat jak lampové, tak tranzistorové zesilovače, jak levné, tak drahé přístroje, jak CD přehrávače se zesilovači, tak předzesilovače s koncovými částmi a vůbec jsme si velmi pěkně vyhráli.
Co můžeme oběma borcům zapsat do kolonky „neutrální dojem“ zcela určitě je kvalita konektorů. Drží, snadno se zasunují, ale prostě to nějak není úplně ono. Naopak pevnost a zároveň ohebnost patří zcela bez debaty do sloupečku „pozitivní“, není to ten typ kabelu s pružností vyschlé dubové větve, která je tolik typická pro mnohé high-end produkty. Zvláště Monstery jsou v tomhle ohledu při své tloušťce velmi dobré a značně tak usnadňují manipulaci s přístroji při zapojování.
Vše dosud řečené je ale pouze předehrou k těmto větám, protože tím skutečně důležitým je samozřejmě zvuk. Základním faktem, od něhož je třeba se odpíchnout je to, že čím dražší či lépe řečeno lepší hi-fi posloucháte, tím více uslyšíte rozdíly v kvalitě jednotlivých vodičů. Zatímco s (malou) trochou nadsázky se dá říct, že při poslechu levného CD od NADu s levným firemním zesilovačem bylo jedno, zda je vše spojeno levnými Profigold, zlatě-středními Monstery nebo špičkovými referenčními KrautWire, při propojení předzesilovače a výkonového zesilovače z produkce KR Audio už bylo hodně, ale opravdu hodně slyšet čím je signál veden. Musím přiznat, že Monstery se mi opravdu zalíbily, protože při jejich použití má člověk pocit lehkého zvuku, neošizeného o žádný důležitý detail v celém frekvenčním spektru, ba i prostor je více než dobrý a celková reprodukce je prostě velmi pohodová. Naproti tomu u Profigold v kombinaci s dražšími přístroji už místy dochází dech a je cítit jakýsi ořez zvukového obrazu, jako kdyby někdo na fotografii ponechal hlavní objekt, ale okolí buď odstřihl nebo rozmazal. Opět ale opakuji, že daný efekt se dostavuje v kategorii „lepšího hi-fi“ nebo chcete-li „vstupního high-endu“. Oproti KrautWire, braným za etalon v daném oboru je sice u Monster cítit menší prokreslení prostoru a občas sem tam nějaký ne tak úplně čistý tón v nejvyšších oktávách, ale i tak je možné oba produkty porovnávat, což samo o sobě řadí M Series do velmi dobré společnosti. Profigold pak je přesně tam, kam se sám staví – na začátku, ale pokud od něj přesně to očekáváte, obstojí bez problémů a se ctí.
Nejdůležitější je vždy si uvědomit, jaký systém máme a co od něj očekáváme. Referenční KrautWire dostane z Vašich přístrojů maximum, avšak také za to zaplatíte. Za Monster dáte výrazně méně a dokáže se referenci přiblížit, což osobně považuji za fantastickou práci vývojářů a ač vím, že KrautWire prostě JE lepší, dokázal bych bez nejmenších problémů žít i s Monster Cable M Series bez nutnosti hledat cokoliv dalšího. Profigold bych pak neváhal propojit jakýkoliv přístroj z kategorie „první hi-fi“ nebo „druhá sestava“, protože za hubičku dostanete slušně vyrobený kabel, který hudební produkci nezabije, což se o mnoha jiných velmi levných drátech supermarketové konkurence říci nedá.
Světlo na konci kabelu
Světelné signály jsou staré jako vynález ohně, ale přenést světlem zvuk, to je (přestože samotná idea vést světlo v komunikačním kabelu je již mnoho desítek let stará) nápad konce 20. století.
Protože díky relativně krátkému časovému horizontu zápůjčky a hlavně nedostatečně kvalitnímu technickému vybavení jsem měl možnost optiku posoudit jen na obyčejném DVD přehrávači Sony a velmi obyčejném A/V receiveru Denon AVR3802. Přestože jsem se celkem dost snažil a vyzkoušel nějakých 20 titulů, nebyl jsem schopen poznat významný rozdíl. Snad bych si dovolil říci, že u Monster Cable byl zvuk o něco pevnější, ale na přístrojích s pořizovací cenou podobnou jako má sám kabel se bohužel testuje ne zcela vhodně.
Závěrem na dané kombinaci strojů, která určitě zase tak neobvyklá není, je fakt, že Profigold kabel bohatě stačí. Za 599,- Kč dostanete plnohodnotný kabel pro každou AV sestavu, Monster pak zvolí ti, kteří si chtějí bez nejmenších pochybností být jistí, že se jim po cestě neztratí ani záblesk informace. Za 2 500,- Kč při stejné délce kabelu jako u konkurenta sice dostanete špičku v dané oblasti, ale je evidentně nutné mít i adekvátně postavenou sestavu.
High-Definition Multimedia Interface
Pod tímto souslovím si jistě každý vybaví populární zkratku HDMI. Oba výrobce dodali do testu v posledních letech jedinou fungující specifikaci 1.3, která teoreticky umožňuje průtok signálu až o frekvenci 320MHz, tedy více jak 10Gbit /s. To už je daleko i za frekvencí, při které se nebudou „trhat“ ani filmy s největšími datovými objemy na Blu-ray nosičích. Levnější ze soupeřů PROV1001 ze stáje Profigold stojí bez koruny přesně tisícovku za metr, dražší soupeř Monster Cable M 1000 H pak má doporučenou cenu v přepočtu na metr něco přes 4 000,- Kč.
Ani v jedné z předchozích kategorií nebyl test snazší než zde. Prostě se stačí podívat na pár chvil na takzvaný „screen test“, neboli barevný a černobílý obraz v kombinaci s různými šachovnicemi a dalšími problematickými obrazci. Většinou se využívá pro zjištění kvality LCD a plasmových televizí či počítačových monitorů, ale proč nakonec jeho vyznění trochu nepootočit a nepoužít jej pro test barev a ostrosti? Všechny test probíhaly na počítačovém monitoru LG L246WH s velmi dobrým barevným podáním, širokým gamutem a perfektní ostrostí, velmi obyčejné 32“ televizi ze stáje Samsung a Pioneer KURO, špičkové LCD TV o úhlopříčce 46“. Pro doplnění uveďme, že jako standardní kabel využívám u počítačové sestavy dodaný zcela obyčejný kabel DVI>HDMI a u propojení DVD>TV pak zlacené kabely HAMA, úrovní někde mezi dnes testovanými modely. Inu, budiž světlo…
Na počítači byla situace celkem jasná – ihned po připojení na mnohem levnější a obyčejnější Profigold se obraz poněkud rozsvítil. Obzvláště to bylo patrné na testovacích obrazcích s gradienty červené a zelené barvy, které jsou na jakémkoliv zobrazovači velmi ošidné. Rázem byly plynulejší, známé pásy s jasnými přechody byly ty tam a jednotlivé přechody působily mnohem plynuleji. Totéž platí pro černobílou škálu, snad jen ostrost měřících kruhů, přímek a šachovnic zůstávala na celkem podobné úrovni. Dost možná zde ale roli hrála spíš kvalita grafické karty. Výměna za Monster na statickém obraze jeho mnohem vyšší cenu neospravedlnila. Výsledky byly téměř stejné včetně ostrosti.
Je tedy čas přesedlat na Blu-ray a na klasické televize, abychom si užili pohyblivých obrázků a tedy toho, kam tyto kabely mají mířit. Prvotní výměna za Profigold zase tolik neukázala. Rozhodně se obraz nezlepšil ani na jedné televizi o tolik o kolik na monitoru. Přesto je znát, že oproti standardnímu kabelu se zlepšila hlavně zvuková složka reprodukce. Výměna za Monster Cable ale teprve dokázala potenciál všech připojených zařízení. Obraz dostal tu pravou barevnou dynamiku i ostrost, zmizely jakékoliv náznaky rozmazání při pohybu a zvuk zhutněl a zesílil směrem k opravdu „kinovému“ zážitku. Mám za to, že zde je celkem jasná rovnice, že jakékoliv televize a přehrávače nad úroveň nějakých 15ti tisíc za televizor a 5ti tisíc za zdroj obrazu a zvuku si zaslouží jednoznačně kabel Monster, ač jeho cena už bude vaši peněženku bolet. Profigold lze brát jako nutné minimum pro toho, kdo hodlá na filmy opravdu koukat a nemít je jako kulisu.
Závěr
Pokud jsme chtěli dokázat, že Profigold jsou špatné kabely, pak jsme určitě neuspěli a veškeré hanící komentáře (a že jich po internetu je dost) ztrácejí své kouzlo. Za výborné peníze jsou Profigold velmi slušné kabely, které začínajícímu či nenáročnému konzumentovi plně postačí a k přístrojům cenové kategorie do 15ti až 20ti tisíc jsou odpovídajícími partnery, kde není třeba hledat dál, respektive maličké krůčky v kvalitě jsou vyváženy skoky v cenách relativně k ceně celého systému. Přesto je naprosto jasně, že Monster Cable hrají jinou ligu. Jsou na pomezí mezi TOP kvalitou a střední třídou, přičemž cenově se pohybují stále ještě ve vodách všeobecně přijatelných, tedy hodně hluboko pod high-end produkty. Profigold tedy lze doporučit těm, kteří s hi-fi začínají či chtějí slušný kabel za co nejnižší cenu. Nevěřím, že by je kterýkoliv z testovaných modelů mohl zklamat. Pro ty, kteří chtějí byť s mírně vyšší investicí zvukovou a obrazovou konečnou, nechť sáhnou po M Series od Monster Cable. Ač nedosahují třeba klasické RCA kabely úrovně našich referenčních KrautWire, za 50% ceny dostáváte 80% jejich výkonu. Pravý audiofil sice asi stále sáhne po referenci za jakoukoliv cenu, běžný hifista ale nemá naprosto co řešit a vystačí s Monster Cable jako skvělým kabelem za rozumné peníze v jakékoliv sestavě. A těch zbývajících 98% lidí na světě bude určitě spokojeno s kabely Profigold :-).
