Severoameričtí Nordost jsou krom své charakteristicky ploché kabeláže známí také jako dodavatelé všemožného příslušenství, zejména toho z řady QRT. Tam patří třeba napájecí lišty, ethernetové switche, paralelní zemnící systémy, ale i exotičtější kousky, třeba zářič harmonizujícího pole QPoint. A také nová generace zástrček – ke starším řešením Qk1 a Qv2 (alias QKoil a QVibe) si nově můžete pořídit modely QSine a QWave.

Jde o válečky, připomínající koncovky high-endových kabelů, mají zlacené konektory a tělo z uhlíkového vlákna. V horní části u zakončovací „čepičky“ je svítící proužek. U QSine je červený, QWave modrý.

QSine je pasivní řešení, konkrétně jde o generátor pole. Má po zasunutí reagovat na procházející proud a vytvářet specifické frekvenční pole, pronikající do napájecích rozvodů, což by v konečném důsledku mělo znamenat citelné snížení elektromagnetického rušení a zkreslení sinusoidy. V manuálu pak stojí, že QSine byste neměli nikdy dávat před napájecí filtr a samozřejmě je třeba dodržet orientaci fáze (vedle správného pinu je označení) podle toho, jak máte zapojenou zásuvku.

Zato QWave je už zařízení aktivní. Generuje blíže nespecifikované pulsní frekvence, odvozené z 50 Hz základu. Výrobce říká, že se tím ovlivňují harmonické složky, respektive to, jak následně elektronika tyto harmonické zvládá zpracovat. Také u QWave je psáno, že by modul měl být ve filtru nebo až za ním. A polarita tu je také zásadní.

No a to je všechno, nic dalšího se nedozvíte. Vlastně ano – rozměry 9,4 cm na délku a průměr cca 3,7 cm.

Poslouchat QWave a QSine jsme měli možnost ve dvou ekosystémech. Nejprve a důkladněji v showroomu dovozce na sestavě se systémem Burmester – CD přehrávačem 069, předzesilovačem 077, koncovým stupněm 039 a napájecím kondicionérem 948. To vše na reprosoustavách B38. Ošetření napájecích rozvodů však řešil ještě Accuphase PS-550, doplňky Nordost QX4 nebo IsoTek V5 Titan. Všude jsme měli možnost díky volným zásuvkám moduly zasunout, stejně tak do volných zásuvek ve zdi, které patřily do stejného okruhu. K dispozici jsme tu celkem měli čtveřici (dva QSine a dva QWave). V sestavě jsou ještě kabely Nordost Valhalla 2 a Tyr 2, zemnící řešení QKore v nemalém počtu, spoustu antivibračních doplňků nebo třeba S-Trax od Fyne Audio.

Druhé kolo se pak odehrálo v redakční sestavě, kde jsme dva kousky zasouvali do IsoTek V5 Sigmas a poslouchali rozdíly na elektronice Métronome DSC, Norma Revo SC-2 LN a Revo PA 160 MR, kompletně na kabeláži Nordost Valhalla 2, Heimdall 2 a KrautWire Super Symetric Gold. Poslouchá se na KEF Blade One Meta.

Jako první – což bývá u podobných řešení shodné napříč nabídkou různých výrobců – je fajn říct, že jeden kus slyšíte, dva naprosto jasně a když byly čtyři, kumulativní efekt se stále nezmenšoval. Další věc je, že v různých kombinacích (pouze QSine, pouze QWave, jeden ten a dva ty a pak zase obráceně) se výsledná charakteristika mění. V zásadě jsme vypozorovali, že QWave jaksi vyjasňuje, uklidňuje a posouvá výsledek k homogenní organičnost, zatímco QSine dodává sílu, razanci, pevnost a jistotu. Nicméně skutečně je to rozdílné – navíc byl pocit mírně jiný i podle toho, zda byly moduly v zásuvkách, v kondicionéru Burmester, filtru Accuphase, v IsoTeku… Zdálo se ovšem, že čím blíže elektronice, tím lépe (tj. ideálně v posledním filtru na cestě) a že třeba umístění jednoho kousku do každého z filtrů také není tak intenzivní, jako vložení všech do jednoho z nich. Zajímavé, racionální důvody k takovému chování nás nenapadají. Následující dojmy jsou pak ty, které kombinují poslech dvou v naší dobře známé redakční sestavě a čtyř právě ve „filtru poslední instance“ u dovozce.

Udržet pod kontrolou rezonující masivní zvon nejen v okamžiku prvního úderu jeho srdce, ale i v následujícím doznění v úvodu netypické nahrávky Bachovy „Tokáty a fugy, BWV 565“ („Made in Germany – Audiophile Test“ | abc records | HD-150) je náročná disciplína pro libovolný systém. Je tu impozantní množství energie z nejhlubších oktáv až po ty střední. Použití kompletního setu v obou sestavách ale mělo jednoznačný vliv – zatímco QSine zjemní a uklidní, přináší jistější čitelnost a pocit pevnosti a „nevibrující“ struktury, QWave nechávají zvuky plynout volněji a svobodněji. Po zasunutí všech modulů se dostavil pocit signifikantně soustředěnější síly, konkrétnější definice i pocitu jasnější znělosti a větší údernosti. Jako byste zpřesnili kontrolu, zvýšili výkon, prostě takové to celkově intenzivnější a čistší podání.

Stejně tak šarmantní vokál Evy Cassidy v „Ain’t No Sunshine“ („High-End Audiophile Test Demo IV“ | nahráno 1996 | abc records | K2-123) prošel proměnou. Jasně cítíte, že se zvětší, je dominantnější, výrazně energičtější a přitom víc „sedí“. Je to skoro jako poskok na lepší elektroniku, hudba má podstatně víc konkrétnosti a přirozeného sebevědomí. Hlavně ovšem ta změna v pocitu otevřenosti a větších proporcí vám jednoduše všechno naservíruje „blíž“.

„May You Have Happiness“ japonské operní sopranistky Izumi Masudo („Supreme Stereo Sound No. 7“ | nahráno 2003 | abc records | HD-121) je uvozená krásně znělými, až mlaskavými tóny kovových perkusí. Ty mají nicméně tendenci trochu „zlobit“ a i na dobrých systémech zůstává v prostoru troška roztřepenosti a řezavosti. Balíček QSine a QWave právě tenhle nežádoucí efekt uhladí, prostě zmizí a asi i díky tomu máte pocit jasnějšího kovu, lépe definovaného tónu a hlavně vzdušnosti, výšky se nadechnou v objemu a celkově otevřou.

Poněkud efektní bubenické sólo „Jazz Variants“ od The O-Zone Percussion Group („Made in Germany – Audiophile Test“ | abc records | HD-150) asi nemá vyšší hudební ambice, ale jako demonstrace dynamického potenciálu je to neocenitelný materiál. Jakkoliv i bez doplňků QSine / QWave jde o mohutný příval energie, s nimi došlo k „rafinaci“. Údery působí zřetelněji, důrazněji, jsou rychlejší, prostě celkově máte pocit výrazně lepší kontroly a také toho, že celá perkusní souprava vyroste o dobrých 10% v rozměrech, díky čemuž samozřejmě vyprodukuje víc energie, která vám tepe v hrudníku.

Zvukem světlá, zato tématem dosti temná „Jacob’s Dream“ v podání Alison Krauss („Made in Germany – Audiophile Test“ | abc records | HD-150) je typická nahrávka „na hraně“. Může být ostrá, může být ještě snesitelná. Zato je opravdu hodně informativní, to zase ano. QSine + QWave opět v obou sestavách zajistily větší zvuk, prostě máte najednou pocit, že běžně velká kytara vyrostla až ke koncertním rozměrům, hlavně ale třeba textura strun je jednoduše čistší a jasnější, všechno jde víc do hloubky – i tady to působí jako zapojení dobrého napájecího filtru tam, kde předtím žádný nebyl. Doplňky od Nordost zvýrazňují, ale ne za cenu nějaké agrese či ostrosti – prostě je to živější a jasnější.

Ono je asi jasné, že použití má vliv na všechny aspekty, že je to jakési celkové „odbrzdění“ – výtečně to vnímáte třeba v úryvcích z Verdiho „Aidy“ („Made in Germany – Classical“ | abc records | HD-149), komplexních a velikých orchestrálních plochách. Když byly v systému moduly QSine a QWave, doslova se hudební scéna nafoukla. Ale ne jako zkreslující balonek, byl to efekt přesazení ze sedadel v zadní řadě sálu do ideální pozice kdesi vpředu uprostřed. Víc vidíte, víc slyšíte, jste méně ovlivněni akustikou sálu, prostě jste ve všech možných interpretacích toho slova „blíž“. A přitom se to všechno odehrává ve vaší místnosti, aniž byste fyzicky museli hnout čímkoliv. Dokonce v redakční sestavě došlo k ještě citelně lepšímu spojení scény, což jsme do té doby vlastně necítili jako přítomný nedostatek – ale jakmile se moduly vyndaly, ten pocit jistého „roztržení“ se objevil a už ho nešlo nevnímat.

No a krásná „Summertime“ Louise Armstronga a Elly Fitzgerald („What a Wonderful World“ | nahráno 1957 | abc records | HD-157) rozkvetla. Stará nahrávka má i přes famózní remaster své limity, vy je ale v roli posluchače s QSine a QWave vnímáte o dost méně. Všechno tak nějak „zaklapne“, spojí se, zvětší, víc vás obejme, má to víc energie, ducha, emocí, svobody. Wow…

Ačkoliv „zasouvacích doplňků“ je na trhu nepřeberně, jsou to právě QSine a QWave od Nordost, které nás oslovily nejvíc. Jednak proto, že proti konkurenci jsou o něco málo levnější, což je ve světě extrémních cenovek v našem hobby rozhodně fajn. Jednak ale i proto, že jejich přínos není žádná nuance, kterou musíte hledat, zvažovat a hodnotit. Stačí je zapojit (ideálně aspoň jeden kus od každého, ještě lépe dva a pak už je to jen na vás, protože už tak je náročné najít dost volných zásuvek…) a poslechnout si to na vlastní uši, protože to jednak slovy samozřejmě dost dobře pochytit nejde, jednak se ale nechce věřit, že by jakýsi váleček, který generuje pole a druhý, jež zase vytváří frekvenční pulsy, mohl mít potenciál něco měnit. A přesto… Má. Velký. Takže jeden QSine a jeden QWave už zůstávají v redakčním filtru – a dva jsou jen proto, že víc volných zásuvek tam prostě není.

Kč 7 690,- - QSine

Kč 10 590,- - QWave

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ v porovnání s konkurencí fajnová cenovka

+ vliv je slyšet…

+ …a navíc je kumulativní, kdybyste chtěli nakupovat postupně

+ slyšet je instalace v podstatě na každém místě / zásuvce na stejném elektrickém okruhu

ZÁPORY

- vlastně nic

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz 

fSdílet

Tweet