Řada Reference se už dlouhá léta pyšní pozicí na vrcholu nabídky německé značky Canton – nakonec přesně podle svého jména. Na rozdíl od mnoha jiných firem nicméně Canton ani po lehké revizi těchto modelů, kdy jim v názvu přibylo písmenko K a nějaká ta technická vylepšení, neustřelil do cenových stratosfér a tak vlastně dnešní optikou patří Reference K v high-endové lize mezi to dostupnější.

Nepočítáme-li kompaktní regálovku, je základem modelové nabídky v této linii reprosoustav sloupek Reference 8 K. I když je tento model v porovnání s ostatními v řadě poměrně kompaktní, stále jde o kus hmoty – váží pěkných 27 kg při výšce 98,5 cm, šířce 23 cm a hloubce 35 cm, přičemž bytelná základna ještě pár centimetrů do šířky a hloubky přidávají.

Ozvučnice vytvořená z vrstvených laminátových profilů o celkové tloušťce 5 cm, pokrytých opravdu pěkně zpracovaným lakem, vznikajícím ve 12 krocích, totiž stojí na základně z jednoduchého důvodu – přes dvojici ližin se z ní zvedají kvůli vespod umístěnému výdechu bassreflexu, který tímto systémem „fouká“ svou energii směrem dopředu a dozadu. Ony ližiny jsou také tvarované podle technologie Bass-Guide, což pomáhá zklidnit turbulence proudícího vzduchu.

Do přední stěny je pěkně a čistě zasazena čtveřice měničů v typické konfiguraci se středotónovým reproduktorem nahoře. Zadní strana je čistá, osazená jen decentním kovovým štítkem a dvojicí velkých reproterminálů s masivními propojkami. Boční stěny kabinetů jsou klenuté, aby se omezilo množství vznikajícího stojatého vlnění uvnitř pracovní komory.

Přídomek K získaly modely řady Reference díky osazení měniči s keramickými membránami – tedy konkrétně s membránami z kombinace keramiky a wolframu pro zachování vhodné kombinace pevnosti a lehkosti. Canton si měniče vyrábí sám a říká, že v hliníkové základní membráně zpracováním zhruba pětinu materiálu přemění na keramiku, načež se do materiálu přidává wolfram.

Pouze na výškách pracuje kopulka bez wolframové příměsi, má průměr klasických 2,5 cm a je zapuštěná do mělkého zvukovodu pro optimalizaci vyzařování. Středotónová membrána má průměr 15,4 cm a poměrně výraznou středovou inverzní kopulku, celý reproduktor drží na vlnkovém závěsu. Dvojice basových měničů je v praxi stejná, ale nemají onu středovou prachovku. Jsou vybavené DC technologií, typickým firemním řešením pro hlubokotónové reproduktory – jde o řešení pro potlačení subsonických rezonancí membrán, což by mělo zajišťovat lepší kontrolu basů.

Canton říká, že frekvenční výhybky mají prémiové osazení s vybíranými komponenty, hovoří dokonce o nulových tolerancích, ale takové součástky prakticky neexistují a už vůbec ne v těchto cenových relacích. Součástky jsou na nízkorezonančních deskách plošných spojů. Dělící kmitočty třípásmového systému jsou na 220 a 3 000 Hz. Signál k reproduktorům vedou kabely, které si Canton prý vyvinul právě pro řadu Reference – jde prý o speciálně zvolené jádro a šest kroucených vodičů na každou fázi.

Reference 8 K mají udávaný frekvenční rozsah 24 – 40 000 Hz (nicméně nemluví se o žádné konkrétní toleranci) a impedanci v rozsahu 4 až 8 ohm, jak se velmi často udává právě u německých reprosoustav. Přesto u Reference 8 K není definována citlivost, ostatní modely v řadě se pohybují kolem hodnoty 88 dB / W / m a tady to bude podobné.

Canton Reference 8 K jsme poslouchali v prostorách pražského studia AV Center – tam se hrálo primárně (ale nejen) na T+A MP 3100 HV / T+A PA 3100 HV, bylo propojeno kabely Cardas Clear Reflection a streamovací část sestávala ze switche SOtM s lineárním napájecím zdrojem a ethernetových kabelů AudioQuest. Ke srovnání mimo jiné byly třeba Reference 3 K nebo třeba Monitor Audio Platinum PL500 II.

Oproti vyšším v této místnosti poslouchaným Canton Reference se ukázalo, že Reference 8 K neumí svým basem v Ellingtonově „The Mooche“ („The HMV Classics Collection“ | 1999 | HMV | 5 73483 3) tak přesvědčivě zaplnit obří prostor místnosti, ale je to vcelku logické – na to že jde o kompaktní sloupek je hlubokých tónů akorát a umí na sebe přitáhnout dostatek pozornosti. Je takový ten klasický bas Cantonu, ochotně brumlavý, houpavý, šťavnatý, vřelý a velmi příjemný, přitom ve své lehké svébytnosti dostatečně dobře čitelný a ohraničený, takže se nejedná o jednu dlouhou hlubokou notu, ale už o plnohodnotný kontrabas v mnoha polohách.

Školené hlasy King’s Singers v Morleyho „Now is the month of maying“ („The HMV Classics Collection“ | 1999 | HMV | 5 73483 3) v sobě také nesly nezpochybnitelnou signaturu Canton, sladkou a příjemnou, tedy formu ne snad nějak fantasticky analytickou, ale přitom nenásilně srozumitelnou. Hlasy zní s lehkostí, spíše kompaktní, menší, ne úplně holografické, spíše jako namalované na plátně mnoha barvami, více jako emotivní podstata, než technická skořápka. Ale nutno říci, že je to stále ten Canton, který se poslouchá s opravdovým zalíbením.

Výšky v „Blowin‘ Free“ od Wishbone Ash („Argus“ | 1991 | MCA | MCAD 10234) jsou poměrně výrazné, mají dost objemu, zároveň nicméně nesklouzávají nikdy k ostrosti, říznosti nebo nepříjemnosti, ať už je nahrávka nebo hlasitost prakticky jakákoliv. Je pravda, že jejich energie je oproti zbytku pásma pocitově vyšší, je to ale spíše stále ještě oživení reprodukce, než nacinkanost – snad to souvisí právě s tím, že nejsou tvrdé nebo ostré.

Na kontrabasu a bicích v Loussierově jazzové verzi Händelovy „Suite for keyboard Vol. 2, No. 4 in D minor, HWV 437: Variation No. 2“ („Baroque Favorites“ | 2001 | Telarc | 0089408351624) bylo cítit, že na až efektně naducané, syté a dynamické skladbě se Reference 8 K cítí dobře a z relativně kompaktního sloupku vycházela řádná dávka šťavnatosti, plnosti a bohatosti – zvuk je tučný, přímo přetéká ochotou a vlnivostí, kontrabas líbivě brumlá a bicí ducají, přitom umí zajít pěkně hluboko a dát o sobě vědět i pěkně fyzicky uprostřed vašeho hrudníku. Možná, že Reference 8 K si realitu trochu přibarvují, ale činí tak velmi pěkně.

Snad jen pokud ve svém poslechovém světě vyžadujete právě a hlavně technickou preciznost, tak Reference 8 K úplně ideálně neposlouží. Ne že by jejich rozlišení v Rossiniho „Finaletto. Di si felice innesto“ („Il barbiere di Siviglia“ | Neville Marriner / Academy of St. Martin in the Fields | 1995 | Philips | 446 448 2) bylo špatné, to vůbec ne. I díky jasnějším výškám nemáte pocit nějak zanikajících detailů, ale přesto dává Reference 8 K jasně přednost pocitu celistvosti s tím, že jemné informace k vám pronikají vlastní vahou, nenápadně a právě hlavně v kontextu celku, bez zaostřování na ně. Čitelnost a konkrétnost jsou nicméně dobré, byť v těch nejzahlcenějších momentech by ještě trochu autority a trochu intenzivnější schopnost rozřadit jednotlivé zvuky komplexního celku mohlo být ku prospěchu věci.

V čem pak ovšem nelze mít výhrad, to je podání prostoru – Mussorgského „Noc na Lysé hoře“ (Moscow Radio & TV Symphony Orchestra | „Classical Sampler“ | 1987 | MFSL | UDCD 502) byla moc hezky poskládaná v pravolevém i předozadním směru a to už dokonce bez pocitu nějakého svázání s ozvučnicemi. Dalo by se říct, že Canton tu působí uvolněně i soustředěně zároveň – zvuk je měkký a poddajný, přitom ale má velmi dobrou lokalizaci a pocit pořádku. Není to žádný nekontrolovaný chaos, chce se spíše říct, že jde o cílenou uvolněnost. Tak či tak, prostor vás vtáhne svou velikostí a homogenností.

Reference 8 K si po svém podávají také Gibbovu „Christmas Day“ z desky „Titanic Requiem“ (2012 | Rhino | 2564661065) – snivá a emotivní skladba je přesně tím, co Cantonům sluší. Line se líbezná, vůdčí ženský vokál je odvážně jasný a přitom něžný, mužské vokály v pozadí nejsou sice možná úplně holografické, ale přesto už nejde o anonymní bručení, celkově je reprodukce potom to, co nejlépe obsáhne slovo „přátelská“. Jako když Canton zakryjí jisté nedostatky nahrávky a naopak zachovají velmi pěkné kouzlo hudební, jsou takříkajíc po podstatě hudby, spíše než po její formě.

Poslední věta vlastně charakterizuje Canton velmi dobře po všech stránkách. Co se týká zvuku, hned od prvních not více, že to není úplně exaktní, úplně přesné a úplně dokonalé ztvárnění nahrávky nebo předání charakteru řetězce, zároveň ale od stejného taktu cítíte i to, že to je velmi muzikální, příjemný a zábavný přednes, který se nesnaží o serióznost studiového monitoringu, ale o to, aby doma byla hudba zábavou. A to se, nutno říci, daří dobře. Nejkompaktnější sloupek řady Reference nabízí za (v high-endovém moři) férovou cenu podstatný kus pěkně zpracované hmoty a hlavně zvuk, který můžete poslouchat a jen tak se houpat na jeho vlnách, ať už zrovna posloucháte sólový klavír, opulentní orchestrální kus nebo třeba jazzové trio či rockovou kapelu. Reference 8 K (v menších a středních místnostech nutno podotknout) budou velice příjemnými společníky na expedici skrze jakkoliv poskládanou hudební knihovnu.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 100 metrů čtverečních, spíš menším zatlumením (kazetový strop, sada panelů Sonitus Acoustics,…), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Celková frekvenční odezva je překvapivě spořádaná, je vidět, že Reference 8 K netrpí na směrovost, stejně jako fakt, že oba konce frekvenčního spektra jsou maličko zdůrazněné. Propad na 180 Hz je produktem akustiky, je ale vidět lehký akcent v basovém rozsahu. Reálně využitelná energie začíná někde kolem 40 Hz. V kontextu ceny a běžných standardů lze prohlásit frekvenční odezvu za bezproblémovou.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – basová část (červená) a středo-výšková část (zelená)

Frekvenční odezva – s mřížkou (červená) a bez mřížky (černá)

Vrchní mřížka pro středo-výškovou sekci ubírá poměrně hodně energie, což na druhou stranu může pomoci zkrotit pocit cinkavosti.

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Celkově není v jednotlivých pásmech žádný zřetelný problém, snad jen s výjimkou zřetelné rezonance vysokotónového měniče kolem 17 kHz. Rezonance je ale linearizovaná při běžné vzdálenosti pomocí zvukovodu, není tedy důvod k obavám.

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Celkově se zkreslení pohybuje na běžných, bezproblémově nízkých hodnotách – ovšem v oblasti mezi 2 a 4 kHz je vidět „kopeček“, kde hodnota zkreslení atakuje 1,5%.

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Na tomto rozloženém grafu je vidět, že ono zvýšené zkreslení je způsobeno 3. harmonickou, tak trochu jako kdyby tady středotónový měnič již nepracoval v mezích svých optimálních možností.

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Impedanční průběh je relativně netypický, není tu téměř vidět první peak, který by pomáhal lokalizoval ladící frekvenci bassreflexu. Tu lze spíše odhadnout mezi 40 a 50 Hz. Impedance se na několika místech dotýká 3 ohm a bude tak dobré volit stabilní zesilovač, tedy možná z přeci jen vyšší kategorie, než kde většina lidí hledá (ideálně v cenové relaci obdobné reprosoustavám). Na křivkách jsou patrné záchvěvy rezonancí v pásmu mezi 30 a 60 Hz, dále pak na 170 Hz. Celkově patří Reference 8 K k reprosoustavám, které si zaslouží pečlivou volbu elektroniky.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ +/- ]

Kč 109 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ velmi pěkné zpracování

+ příjemné tonální vyvážení

+ pěkná prostorovost

+ zajímavý bas – houpavý, šťavnatý a přitom klidný

+ férová cenovka za dané výkony

ZÁPORY

- zejména na středech je patrný sametový charakter reprodukce

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Horn Distribution | www.horn.eu 

PRODÁVÁ: AV Center | www.avcenter.cz 

fSdílet

Tweet