Litevští Reed jsou skutečně maličkou firmičkou o pouhých 5 lidech, soustředěných kolem nápadů Vidmantase Triukase, který se hi-fi věnuje od roku 1985 a má četné zkušenosti z předchozí kariéry, zaměřené na výzkum přenosu energie různými materiály. I proto firmy nabízí rozličná dřevěná provedení svých gramofonových ramen, tvořících nejznámější část jejich výrobního katalogu. Nicméně najdete v něm též ne úplně obvyklá gramofonová šasi a nejnověji také systém optické přenosky SF s adekvátním ekvalizérem EQ.

Reed SF

Technologii optického snímání pohybů jehly namísto konvenčního magnetického obvodu do světa uvedli v opravdu high-endové formě japonští DS Audio, také SF je výsledkem kooperace a rozvinutí tohoto konceptu – jedná se tedy o spolupráci obou firem. Výhodou tohoto řešení je absence magnetů a celkově citelně nižší hmotnost pohyblivého celku.

Reed ale jen slepě nekopírují to, co už má DS Audio hotové. Pro zakázkovou modifikaci optického systému si vyvinuli vlastní šasi, zhotovené z fenolové pryskyřice. Ta má podle firemního tvrzení a měření asi 10x nižší rezonance než hliník a asi 4x nižší než ultra tvrdé dřevo panzerholz. A to je zrovna pro přenosku velmi důležité.

Černé tělo je střídmě tvarované, v zásadě velmi jednoduché. Vpředu se nachází kolečko s šesticí otvorů, skrze něž svítí zelené světlo, potvrzující funkčnost. A mimo jiné jde o bránu k systému, který ani DS Audio nemá – pomocí přiloženého nástroje totiž můžete právě skrze otvory kolečko uchopit a vyndat, následně malou pumpičkou z balení optický člen profouknout. Tím zabráníte usazování prachu, snižujícího logicky přesnost čtení pohybů jehly a doposud to byl problém v dlouhodobém horizontu jen obtížně řešitelný. Je to detail, ale důležitý. Tím víc, že optický člen je pro pravý a levý kanál samostatný.

Na zadní části těla přenosky najdete čtyři standardní zlacené piny, takže SF je plně kompatibilní s běžnými kablíky a raménky. To koneckonců i díky nijak dramatické hmotnosti 9,8 gramu.

Přenoska má safírovou chvějku s hrotem profilu micro ridge. Provoz vyžaduje běžný přítlak 2 – 2,2 gramu. Poddajnost činí 12 um / mN, výstupní úroveň dosahuje 70 mV. Separace kanálů činí 27 dB a více při 1 kHz.

Reed EQ

Optické přenosky sice mají zdánlivě podobné parametry jako konvenční MC řešení, nicméně vyžadují pro svůj provoz specifický ekvalizér. Tady už se v Reed rozhodli nerozvíjet myšlenky svých japonských partnerů, ale vstoupit do úzkého kruhu těch, kteří přijdou s vlastním řešením. Výsledkem je model EQ, rozdělený do dvou šasi.

Obě mají zajímavý organický design (minimálně zepředu) a vypadají k světu. Dospod patří to robustnější, na němž je jediný prvek a to spínací tlačítko. Jde totiž o modul bateriového napájení. Útlejší krabice patří nahoru a jsou v ní ekvalizační obvody, ale také – poněkud překvapivě – sluchátkový zesilovač.

Díky tomu najdete v pravé části 6,3 mm jak a korespondující regulátor hlasitosti. Část levá nese trojici tlačítek – úplně u kraje je funkce Mute, uprostřed volba nízkofrekvenčního filtru mezi 30 a 50 Hz a nakonec vpravo tlačítko, přepínající mezi výstupem vzadu a tím předním sluchátkovým. Jiná nastavení tu nejsou, optický systém to stejně neumožňuje a Reed vyladil parametry dle svého nejlepšího uvážení.

Zezadu jsou oba komponenty podstatně jednodušší. Na rovných plochách najdete u Reed PS (tedy napájecího zdroje) jen tradiční vstupní zásuvku a výstupní šestipinové XLR. Na Reed EQ, čili samotném ekvalizéru, je pochopitelně opět ono XLR pro napájení, jeden pár vstupních cinchů, ale dva zemnící kolíky a nakonec jak XLR, tak RCA výstup. Ten aktuálně chtěný volíte malou páčkou.

Technický popis obvodového řešení zesilovače je poměrně vágní, Reed mluví o použití diskrétních operačních zesilovačů pro dosažení optimální termální stability, případně o výběrových cívkách. Pravý a levý kanál jsou vedeny plně symetricky, signál vedou zlacené cesty.

O sluchátkovém modulu výrobce reálně nic neříká, snad jen kompatibilitu se sluchátky s impedancí kdekoliv od 32 do 600 ohm. Dozvíte se nicméně o výstupní úrovni 600 mV / 1 kHz nebo výstupní impedanci 47 ohm a samozřejmě o rozměrech. To znamená půdorys 33 x 33 cm a výšku 8 cm při váze 5,3 kg. U bateriového modulu je šířka o 1 cm větší (ani jsme nezaznamenali) a výška činí 11 cm. Pochopitelně tu je citelnější hmotnost – 10,7 kg.

Poslech jsme absolvovali v prostorách showroomu dovozce, kde se nakonec laděním dospělo k sestavě založené na gramofonovém šasi Dr. Feickert Analogue Blackbird, k němuž se používalo rameno Reed 5A. Zesílení zajišťoval solidní T+A PA 2500 R a na konci řetězce stály KEF Reference 1 Meta.

Už od prvních tónů Davisovy / Legrandovy „Wild Man Blues“ („Legrand Jazz“ | 2022 | nahráno 1958 | WaxTime in Color | 950725) bylo cítit, že Reed nabízí řešení skutečně blízké DS Audio v mnoha jeho kvalitách, ale zároveň zachovává něco, co ultra čisté DS Audio nemá – kouzlo vinylu s tím lehkým dotekem svébytnosti. Bas je v této nahrávce krásně oblý a zastoupený poplatně záznamu, respektive době jeho vzniku. Tj. zdaleka ne tak dominantně, jako je tomu u nahrávek moderních. Přesto ze systému Reed (pochopitelně za podpory gramofonu a ramene, neb to jsou spojité nádoby, byť zrovna přenoska a ekvalizace patří k elementům nejvíce udávajícím kvalitu a charakter) vylézá spousta informací, je znát kontrola a hlavně věrohodnost. Tady nejde o žádnou líbivě zabarvenou interpretaci, jak se jí snaží ladit někteří výrobce analogu. Zde se hraje napřímo, ovšem pořád z černé desky s její dávkou vřelosti a pružné, poddajné hloubky. Přesto je každé brouknutí basy zcela přirozeně zformované a zřetelné, usazené na správném místě a tvořící kultivovanou kotvu rytmu a plynulosti skladby. Má to řád i měkkou laskavost najednou.

Naproti tomu „I Can’t Stand The Rain“ Sary K. („In The Groove“ | 2011 | Stockfisch Records | SFR 357.8011.1) je záznam veskrze moderní a to ještě od studia, které hodně dá na vycizelovanost své produkce. A je to znát. Reed ukázal hlas i kytaru nebývale transparentně a jasně, je to až hmatatelně přítomné. Hudba je otevřená a jasná k nerozeznání od digitálních formátů, stejně jako množství detailů a nuancí se zdá být absolutně konkurenceschopné vlastně skoro čemu si v třídě mimo pár výjimek extrémního high-endu zamanete. Přitom však Reed okouzlí tím, kterak nevynechává tu laskavou „analogovou“ přívětivost, i když údery do strun mají říz a okamžitou pronikavost, skvělou texturu – navíc musíme říct, že nosný zpěvaččin vokál působí až „digitálně“ dynamicky, na běžných gramofonech jsme takový rozsah a kontrolu neslyšeli, počítaje v to i naše zkušenosti s DS Audio.

„It’s a Raddy Waltz“ The Dave Brubeck Quartet („Time Further Out“ | 2014 | nahráno 1961 | WaxTime Records | 771959) pochází ze zlatých dob klasického jazzu a z období největší tvůrčí i hráčské kvality Brubeckovy kapely. Vyznění činelů a dalších tenkých, jasných kovových zvuků bývá (tedy nejen ono, samozřejmě) hodně závislé na konkrétním nastavení phono předzesilovače. A úpravou parametrů si můžete zvuk ladit – tady to Reed vyřešil za vás a myslíme, že optimálně. Cinkot je totiž jasný, čisťoučký a opravdu vzorně prokreslený, skvělý high-end se vším všudy. Opět musíme říct, že se Litevcům opravdu povedlo skloubit digitální analytičnost a přesnost s pocitem vinylové libozvučnosti. Je tam to „něco“, co dělá desku deskou, ale je to jen v pozadí, takže to nerozostřuje obraz a neskrývá nuance. Tady je naopak šum cosi daleko, hluboko v pozadí, hluboce pod úrovní konvenčních gramofonových řešení a adekvátně tomu je tu detailů a informací.

Zvuk kvintetu Chico Hamiltona ve „One for Joan“ („Drumfusion“ | 2023 | nahráno 1962 | WaxTime Records | 772338) je pěkně živý a hudebníci se do svého díla ochotně pokládají. Reed z drážek vytahuje hudbu pevným a sebevědomým způsobem, seberazantnější úder do bicích hlavního protagonisty nebo nápor saxofonu Charlese Lloyda zvuk nerozkolísá, jsou tu znát výhodu optického systému a velikého rozsahu. Má to sílu, drajv a intenzitu, které byste od „měkkého“ vinylu nečekali, přitom ale zůstává patrný takový ten kouzelně vřelý a nenuceně pohodový podtext uvolněného analogu. Ten dynamický rozsah a jeho sebejistá prezentace, to je něco opravdu vtahujícího a pohlcujícího.

Jeden z prvních záznamů hry mimořádně talentovaného podívína Glenna Goulda je určitě Bachova „Aria“ z cyklu „Goldbergovských variací“ (2022 | nahráno 1955 | WaxTime in Color | 950733). Ať je to čím chce, trpí zrovna tahle verze (patrně v souladu se starým originálem) notným šumem a praskotem, který většinou docela dost maskuje to důležité – tedy koncertní křídlo i umělcovy doprovodné charakteristické zvuky. Nicméně v tomto případě systém od Reed odvádí vskutku brilantní práci. Ačkoliv už jsme slyšeli sestavy, kde velká část toho nechtěného byla odrušena šikovnými řešeními, tak často šlo i o dojem jisté „vypulírovanosti“, jakéhosi rádoby-DSP. Tady ale ne, tady máte jasně a překvapivě konkrétně definované stisky klávesy, rozeznívání strun i rezonanci mohutného těla nástroje, ale zároveň i právě onen autentický šum starého záznamu, jen posazený hluboko do pozadí. Detailů a vůbec informací je tu podstatně víc, než jsme běžně zvyklí skoro bez ohledu na úroveň gramofonu / přenosky, přitom ale nepůsobí modifikovaně nebo „remasterovaně“, čiší z nich autenticita. Je to jako citlivě a zkušeně provedený remaster – pořád vnímáte podobu, stáří a třeba i limity nahrávky, ale zároveň to vůbec neruší.

Snad je to výbornou separací kanálů, snad i podporou vysokého odstupu signálu a šumu, ale prostorová scéna v „Hotel California“ v trochu netradiční aranži a cappella sboru Vocal Sampling („Akapelleando“ | 2021 | nahráno 2006 | Vocal Sampling | ESAAI0192356) byla tedy úžasně expanzivní a plastická. Mezi hlasy zůstává spousta místa, aniž by to nějak omezovalo jejich tělo a velikost, jsou to pořádní mužští, seskládaní před vámi v půlkruhu a vy tvar toho půlkruhu v pohodě vnímáte. Jasné, excelentní, hmatatelné, organizované v pravolevé i předozadní ose. Je to zejména konkrétnost a jistota, které odlišují Reed od konkurence, respektive od tradičního vinylu.

A přesto cítíte „vinylovost“, není ztracená v až přílišné dokonalosti. Taková „Non, je ne regrette rien“ od Édith Piaf („L’Essentiel“ | 2021 | nahráno 1958 | French Connection | 490633) si o přehrávání z desky přímo říká, prostě to nějak patří k té celkové atmosféře. Nás opravdu oslovilo, jak dokáže Reed SF spojit muzikální atributy špičkového gramofonového řešení, respektive jeho osobité kvality podání s vynikající čistotou, komplexním prokreslením i kontrolou, náležející běžně spíše do hájemství digitálních zdrojů signálu a jejich precizních parametrů. Je to plný zážitek, skutečně emotivní. Chce se říct, že reprodukce je autentická, ale vlastně ještě lepší než to.

Řešení optické přenosky Reed SF možná vychází ze spolupráce s japonskými DS Audio, nicméně vlastní nápady a modifikace od materiálu těla až po kompletně vlastní řešení ekvalizéru jej činí natolik osobitým produktem, že krom těch všeobecných „bonusů“ pramenících ze samé podstaty této koncepce nemají nutně obě firmy co do zvukové charakteristiky mnoho společného. A to je dobře, protože za nás je Reed v tomto okamžiku jediný, kdo dokázal scelit přednosti „digitální“, tj. dynamičnost, kontrolu, transparentnost a detailnost a přednostmi „analogovými“, míněno kouzlem, vřelostí a osobitostí (což pochopitelně jsou striktně objektivně vzato limity formátu, působící tak trochu náhodou libě na ucho posluchačovo). Každopádně je to hračka krásná, úžasná a muzikálně zábavná, jen co je pravda, ale také reflektuje své kvality, pracnost konstrukce i vývoje ve finální cenovce… Ale i tak – kdo chce opravdu vinyl pro jeho „analogovost“, tohle je jedno z možných top řešení.

Kč 222 000,- - přenoska Reed SF

Kč 746 000,- - phono a bateriový modul Reed EQ

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ výhody DS Audio systému, ovšem při zachování „vinylovosti“ charakteru

+ pro někoho může být zajímavý sluchátkový výstup – rozhodně je to netradiční bonus

+ pocitová absence šumu a opravdu účinné potlačení praskotu

+ čistota a skvělý pocit transparentnosti

+ super snadný provoz – žádná zdlouhavá nastavení a ladění

+ fantasticky zábavná kombinace kouzla elpíček a zřetelnosti digitálu (ač tu žádný digitální prvek není)

ZÁPORY

- cena je šťavnatá

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Altei | www.altei.cz 

fSdílet

Tweet