Polský brand Qualio začal jako „konzervativnější“ sesterská značka Cube Audio, výrobce špičkových celopásmových měničů a kolem nich navržených reprosoustav. Jenže jednopásmové řešení není vizuálně úplně pro každého, stejně jako jeho cena není nejnižší – od toho je Qualio. Nabídku tvoří velké IQ 30, ne úplně malé IQ, střídmější sloupek Quantum a regálová varianta Quanteen, toho času nejmenší produkt polské firmy.

Všechny jmenované projekty mají cosi společného – výškový měnič (u IQ a IQ 30 také středotónový) je usazen na horní stěně hlavní ozvučnice a dorovnává její šířku akrylovým panelem. To je zajímavé řešení, zajišťující omezení akustického zkratu u dipólového skládaného pásku, ale zároveň vizuálně naprosto transparentní a tím odlehčující vnímanou hmotu reprosoustav.

Základní podoba není ovšem nijak komplikovaná ani exotická. Pravoúhlý kabinet z MDF profilů je celkově hezky zpracovaný, trochu vyšší než obvykle, poměrně úzký, zato hluboký. Provedení lze volit různě, od matného základního přes lesklé až po výběrovou dýhu v klavírním laku.

Vpředu je poblíž horního okraje vsazen středobasový reproduktor, vzadu tradiční destička s typovým označením a pár prémiových terminálů od WBT. Kousek nad tímto blokem vychází plastový bassreflexový nátrubek s jemnou křivkou výdechu. Jinak jde však o jednoduchý monolit bez zdobných prvků a čehokoliv „navíc“.

Na horní ploše je připravený zapuštěný XLR terminál a dva filcové proužky s přípravou pro zašroubování čtyř šroubů. Právě sem položíte blok s tweeterem v akrylovém obdélníku a skrze profily tvaru L jej přišroubujete. Nástroje a vše potřebné jsou v balení, za minutu máte hotovo a reálně se nelze splést. Kopíruje-li profil připravené měkké opěrky, zarovná se akryl s čelní hranou reprosoustav a tím by mělo být zarovnání měničů takové, jak výrobce určil.

Vysokým frekvencím se věnuje měnič Mundorf AMT s kovovým tělem a dipólovým vyzařováním. Výrobce uvádí, že zvládne pracovat až do hranice 31 kHz.

Doplňuje ho 6,5“ středobas Satori od SB Acoustics. Mělo by jít o model využívající membránu s vlákny z egyptského papyru, lité hliníkové šasi a měkký gumový závěs. Magnetický systém je tím pádem nejspíše neodymový, cívka z poměděného hliníkového drátu zase kmitat na formeru ze skelného vlákna. Součástí magnetického systému je i zkratovací měděný nástavec.

Ve frekvenční výhybce se mají nacházet vybírané součástky značek Mundorf a Jantzen. Přesto dělicí frekvenci ani další parametry výrobce oficiálně neuvádí. Z různých zdrojů na internetu lze však dohledat strmost filtru 18 dB / oktáva a přechodovou frekvenci ležící v oblasti kolem 4 kHz. Pointou je prý především dosažení optimálního fázového sladění a využití co nejširšího pracovního rozsahu středobasu, spíše než dokonale rovná frekvenční charakteristika.

Co se dozvíte, to je pracovní frekvenční rozsah 35 – 31 000 Hz (ač bez tolerančního pásma), jmenovitá impedance 8 ohmů a charakteristická citlivost 86 dB.

Výška reprosoustav dosahuje 48 cm, šířka 20,2 cm a hloubka 29,5 cm. Hmotnost činí 8 kg na kus.

Protože Quanteen dorazily zbrusu nové, první týden strávily v pracovně, kde krom nutného období nočního klidu hrály nonstop na Eversolo DMP-A6 Gen 2 a Cambridge CXA81, přičemž jsme měli možnost srovnat je krom redakčních XAVIAN Unica také třeba s Aretai Contra 100S. V hlavním systému Métronome DSC / Norma Revo SC-2 LN / Revo PA 160 MR jsme je zase srovnávali s KEF Blade One Meta, ač i tady ve stejné době pracovaly zmíněné Aretai. Z další elektroniky jsme je spojovali třeba ještě se zesilovačem Trilogy 921, přehrávačem Volumio Primo Plus a řádkou dalších, co se tu během těch týdnů vyskytly. U nich však nikdy nedošlo ke spojení tak dlouhému, abychom mu přikládali význam.

Oceňujeme, že navzdory průměrné deklarované citlivosti působí Quanteen podstatně živěji, snadno se rozehrávají a ochotně reagují i s neproporčně „obyčejným“ CXA81. A ani na druhou stranu se nežinýrují – můžete k nim klidně připojit i velký systém a je jim dobře.

Ačkoliv nejsou Quanteen maličké, nejde ani o kdovíjaké obry. I proto příjemně překvapí hloubka, do níž se reprosoustavy dokážou pustit, a to s výše popsanou ochotou. Hluboké frekvence v „Human“ (Sevdaliza | „Ison“ | 2017 | Twisted Elegance | BUR-340030) znějí s neohroženou energií a utaženou konkrétností, definice je skvělá a rychlost velmi živá. Často to bývá buď objem, nebo hloubka, nebo artikulace, ale Quanteen spojují všechny tři kvality ve velmi solidní nízkooktávový fundament, kterému 40 Hz věříte naprosto bez problémů. Mnohem atraktivnější pro nás ale byl fyzický důraz a ta překypující odhodlanost. A přitom nejde o nějaké mohutné zvýraznění nebo jiný efekt, stejně tak je čistý a skvěle kontrolovaný bas dlouhodobě neúnavný. Snad právě díky své pocitové přesnosti.

Je-li pravdou výše uvedená přechodová frekvence, zastřený kontraalt Melody Gardot v „Baby I’m A Fool“ („My One And Only Thrill“ | 2009 | Decca | 1796782) má téměř úplně celý na starosti středobas. Možná i to stojí za jeho jasným a otevřeným vyzněním, za tou organickou celistvostí i dojmem, že všechno je velice energické a bezprostředně živé, ale přitom naprosto neagresivní. Onen aspekt živosti není jen o rychlosti, nýbrž také o parádní srozumitelnosti. Na jednu stranu Quanteen naprosto zřetelně ukazují nahrávku i s jejími sykavkami a jadrností, na stranu druhou to nijak nevadí, netahá za uši, a tak vůbec. Je to prostě věrné a podmanivě skutečné. Středy přirozeně dominují, znělé, pečlivě prokreslené, bohaté v odstínech a nuancích, přesto hlavně koherentní a samozřejmé.

Vysoké polohy klavíru Hanka Jonese, trubky Milese Davise, ale i saxofonu Cannonball Adderleyho, ovšem předně pak činely Arta Blakeyho v „Autumn Leaves“ („Somethin’ Else“ | 2008 | nahráno 1958 | Blue Note | 7243 4 95329 2 2) měl pod svou kuratelou tweeter Mundorf. Ten je typicky páskově svižný, lehký a parádně detailní, jeho charakter i v této implementaci zůstává pečlivě rozlišující a transparentní. Celková prezentace vysokotónového rozsahu je tím pádem svěží a skutečně disciplinovaná. Dipólové vyzařování zase reálně pomáhá dojmu všeobecné vzdušnosti – zvuk nepochází z lokalizovaného bodu na reprosoustavách, ale velice volně se rozlévá prostorem. Při žádné hlasitosti ani v žádném spojení nedošlo nikdy k dojmu nějaké nepříjemnosti nebo ostrosti, naopak je AMT měnič charakterem bezešvě napojený na práci středobasu. Koherence celého systému je tak na jedničku.

Když si chcete vychutnat mírně efektní dynamiku moderní elektroniky, jasná volba jsou Daft Punk, zejména skladby, jako je „Contact“ z „Random Access Memories“ (2013 | Daft Life | 88883716862). A Quanteen takovou dynamiku umí prodat – už potichu dýchají, jako kdyby měly výrazně vyšší reálnou citlivost, ale snesou i vysokou hlasitost, aniž by ztratily svou jistotu. Na regálovky je k dispozici skutečně spousta energie, ta síla a ten švih jsou impozantní a je věru radost to poslouchat. Nejsou to tvarované kinofilmové efekty, ale poctivá, kontrolovaná autorita, suverénnost v kombinaci se svižností. Dalo by se říct, že zvuk je spíše koncentrovaný než bujarý. Opět velmi, velmi živý a hravě vystihující proměny skladby napříč audiopásmem.

Co se týká rozlišení, pak samozřejmě výsledky hodně závisí i na zdroji signálu a řetězci jako celku, nicméně Quanteen ochotně reagují a prozrazují transparentně, s čím zrovna hrajete. Podstata Qualio je však otevřená, jasná a sdílná, takže i „Hunter“ od Björk („Homogenic“ | 1999 | nahráno 1997 | One Little Indian | TPLP71CD) prostě drží pohromadě. Výškáč dokáže zprostředkovat mnoho perliček a nuancí s velkou samozřejmostí, ale i dynamický středobas toho hodně umí. Zejména to, jak pevně, jistě a bezmála hmatatelně prezentuje vokál i nástroje, je něco báječného. Činí tak navíc opravdu energicky, ale ne splašeně nebo divoce. Tohle je skutečně high-endový standard se vším všudy.

Zkoušeli jsme Quanteen namířit přímo na poslechové místo i je nechat prakticky rovnoběžně se zadní zdí, na podání prostoru v „Hold On“ (Amber Rubarth | „Sessions from the 17th Ward“ | 2012 | Chesky | JD356) to každopádně nemělo nijak zásadní vliv. Qualio tedy nejsou v běžném prostředí z toho soudku, kdy musíte po milimetrech natáčet a posouvat, přesto ale udržují homogenní, docela velkou a vzdušnou scénu. Snad je to hlavně díky dipólovému provozu výškáče, ale ta vzdušnost a lehkost, s níž obraz rozkvétá do okolí, jsou opravdu velmi příjemné. Náčrt šířky a hloubky je pevný a velmi zřetelný, lokalizace jednotlivých zvuků soustředěná, prostě to funguje, a to víc než dobře.

I veselá „This Must Be the Place“ v typickém duchu Talking Heads („Speaking in Tongues“ | 2006 | nahráno 1983 | Sire Records | 8122796665) byla záživná. To je přesně to slovo: zážitek. Protože právě ten dostanete, když si na Quanteen pustíte vesměs cokoliv. Je to rychlé, rytmické, hraje to s autoritou a jistotou. Kdesi v tom všem vyvěrá kouzlo opravdové živé hudby, právě to, co chceme od svých high-endových řešení. Prostě si jen tak sedíte, všechno pevně pasuje, krásně propracované a plné energie.

Qualio Quanteen jsou milým překvapením. U našich polských sousedů totiž vznikají regálovky s mírně originální podobou a skvělým zvukem. Nejsou za hubičku, nicméně cena se zdá vůči poskytnutým kvalitám plně odpovídající. Quanteen upoutají výtečným rozlišením, pevným zaostřením obrazu, stabilitou a vzdušností scény, živou dynamičností i všeobecnou koherencí projevu, svou přirozeně působící celistvostí. Reagují na signál víc než ochotně a nabízí skutečně živoucí jiskru, okouzlující bezprostřednost a zážitkovost, která není v ničem umělá, ale naopak výsostně přesvědčivá. Víc už ke Quanteen není moc co říct – snad jen „jděte si je poslechnout“.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, dobrým zatlumením (absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics Visilio, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony.,...), byť bez rozsáhlých stavebních akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Ač je energie vysokotónové měniče o ždibec tlumenější než u středobasu, celkový trend ladění je v zásadě na vyrovnanost. Malá přítomná vanička leží v pásmu, kde nejčastěji vzniká nepříjemná ostrost, a tohle je způsob, jak to dobře kompenzovat. Pokles poměrně typický pro páskové měniče v poslechovém místě mizí, takže není třeba se bát zdánlivého nedostatku nad 10 kHz. Ze vzdálenosti cca 150 cm a víc se konec pásma „narovná“ (viz graf níže). Líbí se nám velmi blízká charakteristika v přímé ose a pod úhlem, díky čemuž by Quanteen neměly být náročné na natočení. Plnotučných 45 Hz je také slušný výsledek, a to reprosoustavy nestály poblíž zadní zdi. Navíc i tady je pak u měření z poslechového místa vidět, že Quanteen dokážou sáhnout až mezi 30 a 40 Hz, jen na to potřebují trochu odstupu.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Impedance Quanteen je položená „bezpečně“ vysoko, s minimem ležícím někde kolem 7,5 ohmů. Ladicí kmitočet se zdá ležet na 40 Hz a jediný záchvěv rezonance systému je vidět v oblasti cca 1 200 Hz. V této oblasti je vidět i lehký propad na měření středobasu v blízkém poli. Ale nic, co by mělo být vidět na měření frekvenční charakteristiky, natož slyšet. Obecně pro aktuální zesilovače nepředstavují Quanteen žádnou speciální zátěž, snad i proto onen subjektivní pocit, že se velmi snadno rozehrávají.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

EUR 5 200,- - černý / bílý mat (nejlevnější varianta)

cca Kč 125 500,-

EUR 6 200,- - přírodní dýha v lesku (nejdražší varianta)

cca Kč 149 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/06eeafaa-847b-4740-abc0-fdb96b416ee3

--- --- --- --- ---

KLADY

+ energický a živý projev

+ velmi zajímavé rozlišení

+ intenzivní dynamika

+ rozehrávají se překvapivě snadno

+ ve vhodném prostoru a postavení dokážou pěkně zabasovat

+ pocit celkové koherence

ZÁPORY

- přestože umí zahrát hlubší bas, hodí se spíše do menších prostor

--- --- --- --- ---

VÝROBCE: Qualio | www.qualioaudio.com 

fSdílet

Tweet