Boulder není jen velké město amerického státu Colorado, ale také výrobce zesilovačů z městečka Louisville v blízkosti tohoto centra. Rozřazuje své produkty do pěti číselně definovaných úrovní, na vrcholu najdete modely 3000, kousek níž 2100, pak 1100 a úplně dole bývala 500, respektive kompaktní phono, nově však nahrazené rozšiřujícími se modely osmistovek. „Nejlidovější“ tím pádem je právě řada 800 a v ní nejpopulárnější kousek – integrovaný zesilovač 866, dodávaný v čistě analogovém provedení nebo s digitální výbavou (ten jsme měli my).

Zesilovač má neobvyklé designové pojetí, úplně odlišné od předchozího 865, který byl dlouhá léta nejpopulárnější položkou nabídky Boulder – vypadá na jednu stranu velice robustně, ale zakloněné čelo spolu s nepravidelnými masivními chladicími žebry po bocích z něj nakonec dělá spíše designovou záležitost. Oné neobvyklé přední straně dominuje obdélník barevného dotykového displeje pro pohodlné ovládání, jakkoliv přítomná jsou i čtyři fyzická tlačítka pro zapnutí a úpravu hlasitosti.

Zpracování zesilovače působí výtečně – ostatně Boulder se chlubí, že co jde, to vyrábí sám. Týká se to hlavně celého šasi i desek plošných spojů, ale i některých dalších dílčích prvků. Každý panel šasi je například frézován z plného hliníkového polotovaru na vlastních CNC strojích Boulder, následně ručně broušen a opatřen saténovým povrchem. Veškeré popisky jsou kvůli trvanlivosti gravírované, nikoliv tištěné, a přímo ve vlastní továrně vznikají také kompletní sestavy desek plošných spojů. Kovové díly, napájecí transformátory, elektronika, displej i konektory se v Louisville rovněž kompletují a testují.

Konektivita v zadní ploše není nijak obrovská. U čistě analogové verze jsou to tři XLR vstupy na kanál, nic víc. Doprostřed mezi ně lze ale vsadit volitelný digitální modul, který přidává AES/EBU, optiku, čtyři porty USB pro zapojení disků a ethernetové rozhraní pro streamování přes AirPlay i Roon. K tomu se pojí také možnost řízení po IP či prostřednictvím vlastní aplikace Boulder App, v níž lze přístroj ovládat i nastavovat (můžete třeba každému vstupu přiřadit fotku, to je až trochu zvláštní prvek výbavy), tedy nejde jen o obyčejný doplněk.

Vespod uprostřed se nachází napájecí zásuvka s maličkou vypínací kolébkou a poblíž obou boků vždy dvojice křídlových matic pro festovní uchycení reprokabelů.

Pod horním víkem najdete velký toroidní transformátor, k tomu další zapouzdřené a menší variace na stejné téma plus hustě osázené desky plošných spojů, zabírající prakticky celý prostor.

Boulder se drží docela zkrátka v tom, co prozrazuje o použitých technologiích a parametrech, byť si jinak na technologickém přístupu zakládá. Nicméně dozvíte se o výkonu 200 wattů na kanál do 8 ohm a přesném dvojnásobku do poloviční zátěže, ale také o špičkovém krátkodobém výkonu 700 wattů, které umí 866 dodat do 2 ohm. Lze se důvodně domnívat, že jde o třídu A/B.

Vstupní část má být podle oficiálního „průvodce“ řešena jako symetrická a diferenciální, navazující zesilovací a výstupní sekce jsou pak koncipovány s důrazem na vysokou proudovou kapacitu. Boulder zmiňuje také rychle reagující ochranný obvod proti následkům zkratu na kabelech či reprosoustavách a nové řešení signálových cest i zemnění, které má stlačovat zbytkový šum pod hranici slyšitelnosti.

U digitální části hovoří výrobce o tom, že všechna získaná data jsou v případě potřeby nejprve asynchronně konvertována, následně zpracována vlastními algoritmy v DSP a v průběhu digitálního řetězce podrobena upsamplingu i oversamplingu. Cílem má být maximalizace datového toku a potlačení zkreslení před předáním signálu D/A převodníkům. Jaké konkrétní čipy Boulder používá a v jaké přesně topologii pracují, to se nedozvíte. Zato je řečeno, že na každém kanálu je jeden, a to v diferenciálním zapojení.

Frekvenční rozsah 20 – 20 000 Hz je k dispozici s poklesem pouhých 0,04 dB, celé pracovní pásmo sahá od 0,015 do 150 000 Hz (-3 dB). Zisk dosahuje 40,4 dB, to vše se děje při maximální hladině THD 0,01 %. Zajímavá je třeba i vstupní impedance 100 kΩ, kanálová symetrie +/- 0,01 dB nebo rozsah řízení hlasitosti 100 dB po jednodecibelových krocích.

Ačkoliv díky svým tvarům působí zesilovač podsaditě, má vesměs běžné rozměry – šířku 44 cm, hloubku 39 cm a výšku 19 cm, což ho řadí spolu s váhou 24,5 kg do obvyklých mezí své třídy.

Poslechový den jsme absolvovali v ostravském Studiu Špalíček, kde se jako zdroj nakonec ustálil hlavně dCS Bartók Apex, případně jsme sázeli na streamování v rámci digitálního modulu Boulder. Napájení zajišťoval Accuphase PS-1250. Na konci řetězce pak stály buď Bowers & Wilkins 702 S3 Signature, Harbeth C7ES-3 XD2 nebo Paradigm Founder 120H. Kabeláž pocházela ze středních vrstev katalogu Cardas, ale XLR kabely jsme tu a tam prohodili za Ecosse Legend SE MK2 a Legend Ultima SE MK2. A pak také za fantastické Accuphase ASLC-10B, které by mimochodem měl povinně vyzkoušet úplně každý.

Pokud bychom hned na začátek měli srovnat příplatkový modul Boulder s dCS jakožto zdrojem, pak nutno říci, že samotný Bartók Apex hraje lépe. Nicméně nestojí 30 000,- Kč, ale 569 990,- Kč – tedy zhruba 19x více. V tomhle kontextu ani docela citelně bohatší, jemnější a muzikálnější projev s více detaily nedává tak úplně smysl. Tím pádem lze říct, že interní řešení od Boulder je výhodná nabídka, zejména nemáte-li už pro streamování něco svého z řádu statisícových komponentů. Navíc máte ještě další digitální vstupy, kam může přijít cokoliv od televize po CD transport.

Každopádně od prvních not „After Midnight“ (Hanne Boel | „Outtakes“ | 2013 | Warner | 5054196069124) bylo cítit hodně autoritativní a živý zvukový charakter Boulder. Je to přímočarý a jasný zvuk, basová rytmika je tak skutečně jako valící se balvan – nezastavitelná a silná. Původcem toho dojmu se však rozhodně stává mnohem spíše skvěle svižný způsob a velice pevná kontrola, kterou zesilovač nabízí. Je hodně soustředěný, utažený a důrazný. Možná až lehce expresivní, nicméně ne technicistní. Každopádně máte-li chuť na pěkně tuhý, strukturovaný a autoritativně energický bas, tak 866 odvádí skutečně dobrou práci.

Střední pásmo se jeví velmi transparentním – hodně soustředěné, jasné a až lehce „studiové“, je-li Boulder sám sobě zdrojem, ovšem víc než ochotně přejímající všechny charakteristiky případného zdroje externího. Tím je i výsledek velmi proměnlivý. Samotný zesilovač nicméně šel v „Little Sadie“ (Crooked Still | „Shaken by a Low Sound“ | 2007 | True North | TND 470) skutečně na dřeň. Cítíte nahrávku, její mix, její limity, ale i její rytmus, všechny detaily. Jde o opravdu pečlivě provedenou reprodukci s výbušností a skvělou čitelností, pevná autorita navíc nezní suchopárně ani hrubě. Byť přímější a intenzivnější zvuk to rozhodně je – ale ne suchý, jak bylo řečeno.

Lehká linka výšek v „No One Noticed“ (The Marías | „Submarine“ | 2024 | Nice Life | 075678608186) byla stejně samozřejmá jako zbytek pásma. Střelhbité reakce zesilovače zajišťují spolu s jeho vzornou transparentností výtečnou čitelnost, pevný zvuk zase žádoucí říz a skvělé prokreslení. Má-li zesilovač nějaký charakter, pak se projevuje výhradně ve formě skutečně špičkové jistoty a konkrétnosti, každý jemný zvuk tu má velmi sebejistou formu, precizní ohraničení a bezprostřední přítomnost. Skutečně téměř jako kdyby činel byl s vámi v místnosti. V porovnání s drtivou většinou konkurentů jde Boulder tak nějak víc k věci: žádné přibarvení, ale ani žádná vulgární dopřednost. Pouze velikánská porce živosti a energie.

Skladba „Poem of Chinese Drum“ (Yim Hok-man | „Master of Chinese Percussion“ | 2000 | Marco Polo | LIM K2HD 033) je krásně nahraná a zaznamenává důraz, sílu a mocnost tradičního čínského nástroje. Boulder 866 i z pohledu dynamiky inklinuje k až „live“ prezentaci. V dobrém slova smyslu k jisté syrovosti bez jakýchkoliv vrstev vlastního stylu. Parádně rychlý zvuk znamená, že cítíte napětí rezonující membrány i zadunění těla bubnu. Hlavním argumentem je skálopevná stabilita, měniče libovolných reprosoustav se rozběhly a zastavily skutečně okamžitě. Znamená to však i to, že tu není tolik „masa na kostech“, nejde o robustní a mohutný přednes, spíše o atleticky utažený a s fyzickým švihem.

Zesilovač se skutečně sám o sobě téměř nijak nepodílí na výsledném zvukovém ladění, představuje jen sebejistý a stabilní zdroj energie, jak to vlastně má nakonec i správně být. A jakkoliv byla třeba „Still Waters Run Deep“ (Carolin No | „Favorite Sin“ | 2013 | Fuego | 2425-2) v podání dCS Bartók Apex úhledně jemná, proporčně větší, dospělá a elegantní, pořád v ní bylo cítit právě dCS. Nebo kupříkladu i připojenou kabeláž – s Cardas to zní jinak než s Ecosse a tak dál. Nicméně vyřadíte-li z cesty všechno „navíc“ a zůstanete právě jen u Boulderu, zůstane takhle puristická i sama skladba. Všechno je pečlivě urovnané, jadrné a přednesené s bravurní disciplínou. Spousta detailů je díky autoritativní kontrole snadno čitelná, hudba hodně soustředěná, ale ještě ne v takovém tom suše studiovém stylu. Navíc dokáže digitální modul udržet i skvělý kontrast, takže ticho je bezmála perfektně „černé“ a o to víc vyniknou i jemné nuance, podtrhující skutečně high-endovou úroveň propracování.

Pořádkumilovné a neochvějně pevné způsoby Boulderu udrží skvělou kázeň také v hudební scéně „True Sorry“ (Ibrahim Maalouf | „Illusions“ | 2013 | Mister Ibé | IBM7). Možná to není v pravolevé ani předozadní ose tak bujné jako skrze dCS, snad ani tak organicky propojené (ačkoliv to je zcela v pořádku s ohledem na dvacetinásobný rozdíl v ceně zdrojové části), ale přehlednost je vlastně stejná. Ta je ostatně obecně skvělá – všechno je pevně usazené, precizně ohraničené a pocitově jakoby vysoustružené. Kromě krásně plastické ukázkové trojrozměrnosti je tu ale zase i onen pocit, že všechno je „blízko“, velmi konkrétní a jasné.

Možná si říkáte, že velmi živý a aktivní zvuk zesilovače se může snadno „oposlouchat“ a unavit, nicméně ani na pohodovou hlasitost pouštěná „Duende“ tria Bozio, Levins a Stevens („Black Light Syndrome“ | 1997 | Magna Carta | MAXX-9019-2) neměla žádné ostré hrany nebo jiné formy zdůraznění, které by narušovaly soustředění právě na hudbu. Možná je to civilní a trochu věcný zvuk, ovšem jeho drajv a organizovanost povzbuzují spíš autentičnost než tvrdost. Kupříkladu struny kytary jsou opravdu skvělé a pocit kontroly famózní.

Integrovaný zesilovač Boulder 866 je možná „jen“ základním modelem značky, je ale tak dobrý, že významně láká k prozkoumání vyšších řad nebo alespoň dělených sourozenců. Na relativně kompaktním půdorysu totiž nabízí porci autority, transparentnosti a sebejisté kontroly, která plně ospravedlňuje jeho vysokou cenu. Tolik živosti, taková bezprostřednost a čistota nejsou ani v high-endu samozřejmé. Jistě, relativně omezená konektivita a ne úplně ideálně ergonomické ovládání ukazují, že Boulder je pořád relativně malá firmička s nižšími desítkami zaměstantců, v běžném životě to však ničemu nevadí. Nakonec má díky spolehlivosti svých výrobků tu nejlepší pověst a i první vyrobené kousky zhusta fungují dodnes. Model 866 je každopádně parádní zesilovač pro ty, kteří věří v opravdu věrné a živé podání hudby. A díky dobrému digitálnímu modulu možná v dnešní době ani nebudete potřebovat žádnou další elektroniku.

EUR 18 800,- - verze bez digitálního modulu
cca Kč 457 000,-

EUR 20 000,- - verze s digitálním modulem
cca Kč 487 000,-

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - APLIKACE

--- --- --- --- ---

POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/dfb9c07e-0209-4ef7-bc42-d215ade45ed8

--- --- --- --- ---

KLADY

+ fér cena slušně fungujícího digitálního modulu

+ bytelná stavba

+ živý a intenzivní zvukový projev

+ soustředěná detailnost

+ celkově pevný a rychlý zvuk, který rozehraje ledacos

ZÁPORY

- ovládací ergonomie prozrazuje, že Boulder je přeci jen menší značka

- šíře analogové konektivity může být pro někoho trochu limitující

- reproterminály přijmou pouze vidličky

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: SoundClub | www.soundclub.cz 

PRODÁVÁ: Studio Špalíček | www.studiospalicek.cz 

fSdílet

Tweet