Značka Leema Acoustics v našich krajích nepatří do mainstreamu, zato ve své velšské domovině (respektive na celých britských ostrovech), kde dlí od roku 1998, jsou velmi populární alternativou k „profláknutým“ firmám á la Naim Audio, Cambridge či Audiolab. Jde o duchovní dílo Lee Taylora a Mallory Nicholse (odtud Lee-Ma), vývojářů – jak jinak – pracujících dříve pro BBC. Katalog má tři patra – základní Essentials (což je vlastně ale jen malé phono), střední hi-fi Quantum a top modely Constellation. Z nich nejvíc vyčnívá integrovaný zesilovač Tucana II, potažmo obvodově lehce dotaženější Anniversary Edition.

První inkarnace modelu Tucana spatřila světlo světa v roce 2006, následovala druhá iterace a po ní ještě právě výroční edice (to v momentě 10. výročí uvedení). Leema se v zásadě nebojí jít vlastním designovým směrem a i když má Tucana II Anniversary Edition výrazný rukopis, něco do sebe má.

Čelní panel je členitý a odvážný, dominuje mu pyramidální logo (ačkoliv výrobce říká, že je to znak delta) a vedle něj relativně ordinérní regulace hlasitosti, nebýt množství diod, označujících nastavenou úroveň. Úplně u levého kraje najdete 3,5 mm zdířky – jednu výstupní pro sluchátka, druhou naopak vstupní, kam lze zasunout libovolný analogový zdroj signálu. Kvarteto tlačítek pod centrálním logem přepíná funkce zisku, vyvážení kanálů, funkci mute a páskovou smyčku. Kousíček směrem doprava, hned za výroční plaketkou, je do půlkruhu rozesetá sedmička svítících tlačítek pro nastavení vstupu a konečně úplně napravo výrazné tlačítko spínání.

Tak jak se zepředu tváří Tucana II Anniversary Edition až lehce eklekticky, tak je zezadu zcela čistě a konzervativně uspořádaným zesilovačem. Mírně netypicky nahoře uprostřed se nachází vstup pro napájecí kabel, ale budiž. Vlevo a vpravo vedle větracích otvorů najdete vertikálně orientovaný pár reprosvorek, vstupy jsou pak vyskládány do jedné řady. Pět klasických linkových cinchů, jedna sada přímo do koncového stupně a následně pásková smyčka, to vše doplněno o pre-out ve stereofonním provedení. Kdybyste potřebovali symetriku, je tu jeden pár XLR vedle napájecí zásuvky. A pak ještě rozhraní LIPS LINK, synchronizující provoz vícero komponentů Leema.

Vnitřní konstrukce staví na dvojici toroidů Noratel, deskách plošných spojů s tlustými měděnými drahami (2x taková tloušťka a tedy poloviční impedance, než u předchozí verze), vlastní kabeláži Leema Reference nebo třeba kondenzátorech Nichicon MUSE.

Výkon 150 Wattů do 8 ohm (290 W / 4 ohm nebo 320 W / 2 ohmy) dodává šest tranzistorů na kanál. Zařízení pracuje v rozsahu 5 – 100 000 Hz (0 / -3 dB), úroveň šumu má ležet na úrovni -100 dB a celkové harmonické zkreslení při 90% plného výkonu dosahuje 0,004%.

V duchu anglické decentnosti výrobce nijak dál nerozebírá „co a jak“, jde prakticky o poctivě postavené zařízení „Made in UK“ bez exotických výmyslů. Standardní šasi o šířce 44 cm, hloubce 32 cm a výšce 11 cm váží 18 kg.

Poslech probíhal v showroomu dovozce – primárně v kombinaci s Leema Antila IIs a MoFi SourcePoint 888, na kabelech Shunyata Research a Acrolink. Ke srovnání jsme měli například Copland CSA150 nebo Electrocompaniet EMC 1 MKV.

Jistě, Tucana II Anniversary Edition není žádný low-cost integráč, ale přesto je jistota basů ve „Follow Me“ Path Metheny Group („Imaginary Day“ | 1997 | Warner Bros. | 9362-76791-2) téměř překvapující. Pasuje do anglického „dole tučnějšího“ stylu, krom objemu má však zesilovač až autoritativní projev a dokáže z hloubek vykřesat pevně definované tvary tónů, plné, vrnivé a napjaté. Překvapila nás hlavně tuhost, s jakou se odváží rázně a silně promluvit i v nízkých oktávách, takových těch fyzicky citelných a přitom při víceméně jakékoliv běžné hlasitosti neroztřepených a artikulovaných s fajnovou dospělostí. Leema se projevuje spíše energičtěji a pěkně živě.

Hlas Renée Fleming ve Dvořákově árii „Měsíčku na nebi hlubokém“ z „Rusalky“ (Sir Georg Solti / LSO | „Great Opera Scenes“ | 1997 | Decca | 455 760-2) byl organickou součástí hudební scény, integrovaný a přesto už jasně čitelný. Vnímáte plasticky působící pocit „těla“, snad proto, že Leema na jedné straně hraje netechnicky (takříkajíc „po anglicku“), ale zároveň je zde jasná kontrola a jistota prémiové třídy. Zesilovač má přehlednost, ale hlavně jakýsi vnitřně naplněný klid, je to prostě organická hudba, možná šmrncnutá mírně tučnějším charakterem. Tucana II Anniversary Edition staví na anglické tradici muzikálnosti a příjemnosti, kterou má však sebejistě pod kontrolou.

Na rozdíl od mnoha „významně klidných“ ostrovních kreací však Tucana II Anniversary Edition poskytuje rychlé, expresivní výšky – činely v „Two Bass Hit“ (Sonny Clark Trio | „Sonny Clark Trio“ | 2002 | nahráno 1957 | Blue Note | 7243 5 33774 2 7) měly břink a drajv, pronikavost i hezké množství informací. Zase cítíte, že zesilovač má pevný, konkrétní charakter, takže struktura je snadno čitelná – a přitom ani při vyšší hlasitosti reprodukce neinklinuje k řezavosti nebo přílišné tvrdosti. Jsou to prostě dobré výšky, jisté a konkrétní.

Jazzová melanž eklektičtějšího druhu „Boston“ od čtveřice Emil Viklický, Bill Frisell, Kermit Driscoll a Vinton Johnson („Okno a dveře“ | 2012 | nahráno 1979 | Supraphon | SU 6064-2) má díky semknutému a sytějšímu stylu Tucana II Anniversary Edition autoritu, rytmus a celkově šlapající formu. Je to taková bohatá, napjatá a přesto zdravě houpavá plnotučnost, švih na výškách, váha a kontrola na basech a mezi tím přirozeně znějící energie akustických nástrojů a hlasů ve středním pásmu. Kombinace energického švihu a nadhledu pasuje právem zesilovač do vyšší třídy, nemusíte se rozhodně bát žádné usedlosti – tohle je stroj na hudební energii.

Respighiho „remaster“ Vivaldiho „Sonáty pro housle a klavír, op. 13“ v podání Yuvala Yarona („Devil’s Thrill“ | 1996 | naim | naimcd018) zní s důstojnou úhledností. Není tu cítit snaha o monitorové, ultra nuancované odhalení nejzazších detailů, všechno se rozlévá primárně přirozeně, s dotekem až jakési elegantní organičnosti, přitom ovšem separované a poctivě samozřejmé – Leema nezastírá snahu poskytovat hlavně muzikální pohodu, přitom ale nabízí čistou formu na úrovni odpovídající prémiové třídě hi-fi.

„Theme In Search Of A Movie“ amerického saxofonisty Eddie Harrise („The Best of“ | 1989 | nahráno 1967 | Atlantic | 7567-81370-2) zněla „usazeně“ – tj. každý nástroj měl své dobře definované místo, své hranice a vyplněné tělo (nejen obrysy), přitom bylo už znát pocit propojení všeho onou entitou „obklopujícího vzduchu“. To tvoří obraz celistvý a podtrhuje pocit přirozenosti jakožto opozici proti strohé monitorovosti, která řeší jednotlivosti, kdežto Tucana II Anniversary Edition dbá hlavně na soudržnou komplexnost.

Chačaturjanova „Maškaráda“ v podání Hollywood Bowl Symphony Orchestra a Alfreda Newmana („Balletes and Concertos“ | 2010 | EMI | 50999 6 27890 2 8) nebyla snad přímo opulentní, ale rozhodně šťavnatá, veselá, barvená a sytá, podpořená citelným množstvím energie. Dá se říct, že Tucana II Anniversary Edition hraje odhodlaně a „bytelně“, primárním cílem je zjevně dát posluchači možnost hudbu si užít. Děje se tak v dobře kontrolované, sebejisté formě, přitom ale skutečně hlavně s ohledem na plynulost a šlapající rytmus.

Integrovaný zesilovač Leema Tucana II Anniversary Edition v sobě kombinuje klasickou DNA anglické hi-fi scény s nadupanějším, odhodlanějším, energičtějším charakterem a výsledkem je zajímavý, dobře poslouchatelný komponent, který umí hudbu prakticky libovolného typu živě „nakopnout“ a prodat, takže si poslouchání bez překážek užijete. Není to puristická audiofilie, přestože rozlišení, kontrola a dynamika jsou na očekávané prémiové úrovni. Cena není úplně nízká (ono k ní logicky přidává výrobní zázemí ve Spojeném království a ne na Dálném Východě), ale Tucana II Anniversary Edition působí jako zábavný, vlastně až muzikální společník na dlouhá léta a je radost poslouchat skrze něj hudbu, protože už umí svými kvalitami a stylem motivovat nikoliv k hnidopišskému hodnocení co a jak, ale právě k uvolněnému poslechu.

Kč 169 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ hezky udělané

+ energický a dobře kontrolovaný přednes

+ zábavná rytmičnost v anglickém duchu

+ přitažlivý a nijak neunavující charakter s kultivovanou jiskrou

ZÁPORY

- ač jde o „Made in UK“, cena je už lehce prémiová

- někomu může chybět phono a možná i digitální vstupy (které nemá ani Antila IIs)

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: TYKON | www.tykon.cz 

fSdílet

Tweet