Plzeňská značka RIHA, pojmenovaná po svém zakladateli a hlavním konstruktérovi Filipu Říhovi, se pomalu blíží svému pětadvacátému výročí a za tu dobu stihla spoustu zajímavých věcí. Silně se etablovala na trhu zakázkových domácích kin, stejnou míru pozornosti však věnuje i klasickému stereu – pozoruhodné je, že nabízí desítky výrobků a stejně úspěšně Filip Říha navrhuje elektroniku a reprosoustavy. Ty pak ve třech „výkonnostních“ základních kategoriích, Basic / Plus / ES. Základní vstupenkou do té nejvyšší ligy jsou regálovky MIKRO M ES.

Že MIKRO M ES patří na vrchol nabídky (ostatně ES = Exclusive Series) poznáte spíše podle detailů, než podle nějaké designové odlišnosti. Stále jsou to pravoúhlé, čistě střižené ozvučnice, vpředu a vzadu je však výrazně frézovaný panel s osazenými komponenty – vpředu měniči, vzadu bassreflexem (ten je vyráběný na zakázku) a dvěma sadami prémiových terminálů WBT 0735 (horní sada mírně natočená, aby se pohodlně instalovaly i větší vidličky). Protože RIHA je téměř výhradně zakázkovou výrobou, mohou mít panely v podstatě libovolný barevný odstín, stejně tak stěny hlavní skříně můžete mít ve výběru přírodních dýh s matným lakem, metalickou polyuretanovou barvou, reálně se nápadům meze nekladou, jste-li ochotni zaplatit realizaci.

Testované provedení bylo vyrobeno v palisandrové dýze, s matným lakem a krémovým odstínem obou panelů, což zajímavě kontrastovalo s černými kovovými prvky a vytváří relativně neobvyklý designový dojem. Na zpracování je vidět individuální péče a ruční práce.

MIKRO M ES jsou na regálový svět relativně veliké – šířka 21 cm, hloubka 38,2 cm a výška 48,6 cm jsou definovány včetně těch centimetrů vpředu a vzadu, které dodávají hliníkové panely tloušťky 16 mm. Jeden kus váží 22 kg díky tomu, že stěny jsou z MDF panelů o tloušťce 28 mm, navíc s dvěma vnitřními vzpěrami, zafrézovanými a vlepenými do boků.

Konstrukce MIKRO M ES jsou zamýšlené jako nekompromisní monitory – tomu odpovídá i skladba měničů, stejně jako pojetí frekvenční výhybky. Nebo třeba hrany panelů, bojujících s nevyhnutelnými difrakcemi atd.

Výškám je vyhrazena měkká kalota T35C002 značky SEAS, bez ferrofluidu pro živý zvuk. Má 7 mm tlustou planžetu pro maximální stabilitu, průměr v mírném zvukovodu zapuštěné membrány je nadstandardních 3,5 cm, vzadu se nachází uzavřená pracovní komora a neodymový magnetický systém, který kmitá naddimenzovanou cívkou o průměru 3,5 cm.

Středobas ER18RNX je identický s tím v MIKRO M PLUS, jde tedy o 17,6 cm široký kónus z papíru vyztuženého rákosovými vlákny. Pod pólovým nástavcem tvaru T najdete těžký měděný kroužek pro snižování zkreslení.

Protože jsme v „best of“ kategorii RIHA, najdete uvnitř frekvenční výhybku rozdělenou na dva moduly, aby se předešlo i tomu nejmenšímu vzájemnému ovlivňování součástek. Dělící kmitočet filtrů leží na 2 100 Hz, středobasová část pracuje se strmostí 12 dB na oktávu, u výšek jde o 18 dB na oktávu. Seskládáno je ze vzduchových tlumivek a polypropylenových kondenzátorů (mimo jiné), finální pojetí řešil prý konstruktér na bezpočtu iterací přes půl roku.

Firma udává u MIKRO M ES kmitočtový rozsah 43 – 20 000 Hz (+/- 3 dB), jmenovitou impedanci 8 ohm a charakteristickou citlivost 87 dB / 2,83 V / m.

Poslech probíhal v menším showroomu Audio-Visual Technology v Plzni a to samozřejmě na komponentech RIHA – předzesilovači LINE-4-DAC v aktuální verzi a na koncovém stupni B200 (2025). Propojeno jsme měli kabeláží RIHA. Zdrojem signálu bylo Eversolo T8, na závěr jsme zkoušeli také aplikovat vliv procesoru Trinnov Nova s kalibrací na dané akustické prostředí – za cenu ztráty špetky živosti se samozřejmě srovnala (nejen) frekvenční odpověď a zmizel patrný vliv místnosti, takže se MIKRO M ES ještě víc rozzářily a jejich zvuk jaksi „dosedl“.

Ačkoliv reprosoustavy mají prý úplně ideálně být v běžných poslechových podmínkách 30 – 50 cm od zdi, nakonec skončily 211 cm od sebe, 75 cm od bočních stěn, 105 cm od stěny zadní a 271 cm od poslechového místa.

Do hlubokých poloh „Displacement and Erasure“ (Miguel Zenón | „Golden City“ | 2024 | Miel Music | 0195269311605) se MIKRO M ES pouští skutečně s vervou. Ne mocným objemem, ale přesně dle slibu monitorovým stylem, s basem zarovnaným a „rovným“ – možná bude chvilku trvat, než si na to zvyknete, pak však oceníte čistotu a artikulace. Žádné líbezné, ale zabarvené broukání. Energie tu proudí hladce, jasně a plná informací, váhy je přiměřeně a dostatečně, obsahu však na rozdávání. Čitelnost spodní linky je bravurní. Přitom nemáte pocit technické strohosti nebo snaživé autoritativnosti, všechno plyne naprosto samozřejmě a uvolněně, jen tam jaksi vše je jako na dlani.

Nejlepší jsou však středy, kde zvuky houslí Tima Faina v „Unraveling“ („Unraveling“ | 2025 | nahráno 2018 | Delos | DE 3611) zaznívají v super transparentním podání, doslova přítomné, úplně lehoučké a přenádherně čitelné. A čím víc se skladba komplikuje, zrychluje a přibývají vrstvy, tím víc doceníte ryzost a neochvějnou stabilitu zvuku MIKRO M ES. Nejde o žádnou studiovou urputnost, naopak stále jsou uhlazené, samozřejmé a přitom výtečně plastické. Nic nevadí, nic nekřičí, housle mají famózně zřetelné textury a ukázkovou čistotu, která vám umožní plně se vpít do precizní moderní nahrávky. Reprosoustavy RIHA si k tomu nic nepřidávají a kolem vás tak s nebývalou samozřejmostí proudí opravdu autentický zvuk.

„Delphinium Blue“ Cassandry Jenkins („My Light, My Destroyer“ | 2024 | Dead Oceans | DOC 346CD) patří taktéž k výborně zpracovaným záznamům a veliký výškový reproduktor tu bezešvě navazuje na svůj středobasový protějšek. Všechny vysoké tóny jsou tak krásně čisťoučké a výtečná definice neznamená ostrost. Dění v této části spektra je stále luxusně přehledné, utkané z jasně strukturovaných vláken a plně reflektující podstatu nahrávky s krásně zřetelnými texturami i nuancemi. Jde o komplexní, dospělý, vyladěný přednes, který si svou informativností zaslouží pojmenování „monitor“, ačkoliv v sobě nenese žádnou syrovost, pouze nenucenou věrnost. Tohle je zvuk pro opravdové sběratele informací a milovníky vysokého rozlišení, díky němuž se můžete hudbou probírat zleva doprava dle libosti.

Jak už bylo řečeno, MIKRO M ES nejsou naladěné na bujařejší bas a tím mohou zprvu působit tenčím dojmem, nezavalí vás objemem. O to působivější je jejich agilní dynamičnost ve smyslu rychlosti při zachování pevnosti a jako důsledek toho i pocit údernosti a jadrné samozřejmosti. „She“ Harry Connicka Jr. („She“ | 1994 | SONY | 074646437629) měla skvělý švih, vysokou způsobnost a bylo lze hrát na libovolnou hlasitost. Dynamické kontrasty jsou patrné už potichoučku, ale když s akustickým tlakem popojede k vyšší úrovni, dějí se věci. Reprosoustavy všechno stíhají, formuje se pocit atmosféry a energie zavánějící živým koncertem a přitom MIKRO M ES zůstávají střídmé, věrně artikulující a naprosto disciplinované. Každý zvuk vzniká soustředěně, nezabarveně, není cítit zkreslení nebo přibarvení.

To je důležité i pro klasickou hudbu typu „Kindertotenlieder“ v podání Julie Boulianne, Jean-Francois Rivesta a Ensemble Orford („Mahler: Lieder“ | 2011 | ATMA | 00722056644228), kde hlas není v mixu nijak prominentní a přesto nikdy neztrácí svou čitelnost ani za linkami orchestru. Vhled je opravdu hluboký, přesto hlavně nenucený. Od MIKRO M ES jednoduše dostáváte poctivou realitu, nikoliv její interpretaci. Jaká je nahrávka, takový je akusticky zhmotněný výsledek s přirozeně vládnoucím středním pásmem. Oba měniče hrají nerozdílně, těžko zpozorovat, kde jeden končí a druhý začíná. Jde o takový pořádek v kombinaci s lehkostí, možná si až na tu nenápadnou samozřejmost budete muset přivyknout, protože s takovým rozlišením se často pojí jistá techničnost – nikoliv však tady.

Koherentní monitorovou charakteristiku vnímáte i v „Juditha Triumphans, RV 644“ (Antonio Vivaldi | Lotte Bovi / l’Ore Blue | „TRPTK nine-year anniversary sampler“ | 2023 | TRPTK). Krásná nahrávka opět ukazuje, že prioritou MIKRO M ES je výtečné prokreslení a obsažnost reprodukce, víc než efektní objemy nebo laskavá muzikálnost. Hlas zní z perfektně zakotveného místa, z ozvučnic se stávají jen vizuální dekorace a scéna se rozlévá v příkladné stereofonii s pevnou pravolevou osou a hlubokým zanořením předozadním směrem, díky čemuž vzniká krásná plasticita. Hudba je zcela spojitá, žádné jednotlivé zvuky, ale kousek opravdového světa, kde se všechno odehrává, přesazený ze studia před vás včetně vzduchu a atmosféry. Navíc se můžete v křesle vrtět jak chcete, MIKRO M ES nevyžadují pozici „spolknutého pravítka“.

Nejvíc se nám – když jsme si na celkový charakter přivykli – líbila nenásilná, výtečně dospělá uvolněnost. Můžete poslouchat cokoliv, taková „Wheel in the Sky“ (Journey | „Infinity“ | nahráno 1978 | SONY | 828768589021) prostě pluje, tekutá, se skvělým timingem, rozpracovaná do detailu, přehledná, čestně zobrazená včetně toho, že ne vždycky a ne všude cítíte maximálně využitý potenciál – ale i o tom je monitor, ukáže limity nahrávky, MIKRO M ES to dělají neagresivně. Díky skvělé čistotě vás pak nepálí ruka na ovládání hlasitosti, pro zážitek nemusíte mít vysokou poslechovou úroveň, ač můžete, protože z téhož důvodu nijak neunavuje. Nejde o zvuk pro milovníky hromujícího basu nebo automatické intenzity – tady se hudba prostě děje, taková jaká je.

RIHA MIKRO M ES mají být tím nejmenším z toho nejlepšího co firma nabízí. Už tak ale dostáváte spoustu hodnoty za v high-endovém světě racionálně vysokou investici. Konstrukce je poctivá, můžete si navíc vzhled výrazně přizpůsobit svým potřebám. A vyladění je pak „na rovinu“, ale nikoliv takovou tou nucenou formou, tady je to naopak zcela „normální“, otevřené a dospěle samozřejmé. Možná se vám bude zdát, že hrají naprosto obyčejně, jenže ono dosáhnout takhle čisté a přehledné reprodukce chce hodně práce. Možná také zjistíte, kolik jiných modelů sází na menší či větší efekty. MIKRO M ES ne, ty nabízí skutečně výtečně autentickou tonalitu, skvělé rozlišení, bleskurychlé reakce a věru vysokou věrnost. MIKRO M ES stojí za to zažít, je to skvělá demonstrace toho, že výjimečně kvalitní zážitek můžete mít i bez exotických a ezoterických řešní – a právě takový jejich zvuk je, stojí poctivýma nohama na opravdové zemi.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 30 metrů čtverečních, dobrým zatlumením, různými panely na míru a mimo jiné i akustickým stropem.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

U měření frekvenční odezvy je třeba zdůraznit, že „hrb“ s vrcholem v oblasti 600 – 700 Hz je produktem „baffle step“ efektu, který záměrně není kompenzován výhybkou, protože má být ideálně vyvážen vhodným umístěním poblíž zdi. MIKRO M ES jsou jinak mířeny na vyrovnanou charakteristiku bez přidávání efektů na koncích pásma, kupříkladu. Ve volném prostoru je vidět využitelná energie i u hranice 40 Hz, posunutí ke zdi tuto spodní oblast lehce vyzdvihne a „srovná“. Každopádně je též vidět jen minimální rozdíl mezi přímou charakteristikou a tou pod úhlem.

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

I tady je vidět – na propadech, ale i v oné již citované oblasti okolo 600 Hz, vliv akustiky prostoru a přítomné módy, které promlouvají do měření, ale při reálné poslechové zkušenosti nejsou zdaleka tak citelné. Navíc jsme je posléze dokázali eliminovat za pomoci procesoru Trinnov, abychom si udělali představu o neovlivněném potenciálu MIKRO M ES.

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Průběh impedace se drží po celou dobu na osmi ohmech či nad nimi, MIKRO M ES tak nebudou zákeřnou zátěží zesilovačům. Ladící kmitočet lze odečíst zhruba v oblasti 45 Hz. Přítomné diskontinuity bychom mnohem spíše než rezonancím ozvučnice připsali vibracím způsobeným ne úplně optimálním stojanem. I přes poměrně vysoký peak v oblasti dělící frekvence nebudou MIKRO M ES komplikované – tím méně pro firemní elektroniku, s níž se u této značky spíše počítá.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓]| STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 149 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/44e8044b-7f46-469b-a2f6-e16ba392cac8

--- --- --- --- ---

KLADY

+ možnost přizpůsobení vzhledu

+ pečlivé provedení

+ lehkost a svěžest přednesu s dojmem rychlosti

+ velmi pevná a přehledná artikulace, aniž by to znamenalo tvrdost

+ jsou netečné k hlasitosti – potichu či velmi nahlas, stále fungují stejně dobře

+ čistá, jasná upřímnost, ale dostatečně kultivovaná

+ pocit výtečné spojitosti

+ velice přirozené střední pásmo

ZÁPORY

- vzhledem k „nemainstreamovému“ ladění může trvat, než si zvyknete, že bas není přifouknutý

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Audio-Visual Technology | www.audio-visual.cz 

fSdílet

Tweet