Jméno Trinnov zná čtenář patrně hlavně v případě, že je milovníkem domácího kina. Firma se specializuje na digitální processing signálu, z čeho tak nějak postupem času vyplynulo portfolio sahající od velkých kin, přes kina domácí s modely jako Altitude a Amplitude až po řešení z „pro“ světa. Právě tam patří model Nova – stereo až 5.1 všestranně optimalizační a řídící komponent.

Protože Nova patří primárně do studia, má výšku 1U (jedna pozice standardizovaného racku) a nezbytná montovací ouška po stranách, vepředu je XLR pro mikrofon, 6,3 mm jack na sluchátka, spínací tlačítko a USB pro datové paměti, mimo to už jen dvě stavové diody. Provozní stav hlásí prosvětlení centrálního loga.

Nizoučký čelní panel je neméně účelný – napájecí zásuvka, ovládací port USB spolu s dvěma 16 kanálovými ethernetovými zásuvkami protokolu Dante, vstupní optika plus koax a AES/EBU na výstupu, šestice analogových XLR výstupů a k tomu analogové vstupy – pár XLR doplněný o čtyři „kytarové jacky“.

Jako příplatkové příslušenství si můžete pořídit mimořádně sofistikovaně působící mikrofon s fantomovým napájením, kalibrací a čtyřmi hlavičkami v různých pozicích, díky nimž komplexní algoritmy přesněji snímají potřebné hodnoty. Případně je k mání La Remote, profi dálkové rozhraní pro ovládání, pokud to nechcete dělat skrze počítač přes firemní software.

Co je teda ale vlastně Nova? Primárně skutečně řešení, nesoucí ve svém jádru platformu Trinnov Optimizer pro co nejdokonalejší vyrovnání charakteristiky reprosoustav po všech stránkách (nejen tedy na straně amplitudy, ale také fáze či časové domény atd.). Respektive nástroj, který vám umožní výsledek zcela libovolně tvarovat, umí fungovat třeba i jako A/D a D/A převodník plus zvládá regulovat úroveň – v profi světě je to „monitor controller“ (sprostě česky monitorový kontrolér).

Zařízení je to skladné – má sice šířku 48,2 cm, ale výšku logicky jen 4,4 cm a hloubku 19,2 cm, přičemž váží 2,5 kg.

To zásadní, kvůli čemu jsme se dostali k jeho hodnocení, je pro domácí použití – kam si ho pořídil jeden z majitelů sestavy RIHA – technologie Optimizer. Jde v podstatě o firemní přístup k digitální korekci akustiky místnosti a Trinnov platformu vyvíjí plných 20 let. Na rozdíl od většiny ostatních řešení se primárně nesoustředí na amplitudu (tedy jen na ni), ale velice pečlivě ovlivňuje časovou doménu a fázi.

Postup je v zásadě nekomplikovaný – pomocí výše zmíněného 3D mikrofonu a velmi komplexní softwarové suity (můžete si koupit licenci jen k počtu kanálů, které využijete a případně postupně dokupovat) provedete nezbytná měření, získaná data projdou A/D konverzí a je na ně aplikována potřebná korekce – frekvenční, časová, fázová, prostě kompletní balíček algoritmů.

Zoptimalizovaný výstup (ať už analogový nebo digitální) zajišťuje, že každá reprosoustava v systému má na poslechovém místě identický akustický tlak, kýžený tonální balanc (můžete mít všechno ploché jako prkno, nebo třeba zvolit Harman křivku či si nakreslit relativně volně co je vám sympatické) a nakonec se věnuje i časovému sladění, fázovým úpravám, group delay – prostě jde hluboko a pečlivě k tomu, aby vyladil vaše reprosoustavy, potažmo je „osvobodil“ od vlivů akustiky co jen to jde.

V doprovodném softwaru můžete buď jen letmo prolétnout měření a tak nějak to nechat „skoro automaticky“, případně nastavit Nova velmi dopodrobna na úrovni jednotlivých vstupů / výstupů, máte možnost zhodnotit naměřené křivky všeho druhu před / po, pokud víte co činíte, lze také upravovat parametry využívaných výstupních filtrů. Na reálné příklady z praxe se můžete podívat v galerii na závěr článku – obrázky ukazují, jak moc dokáže Nova upravit výstup.

A samozřejmě, tady jsme v profi světě. Jestli vás zajímá, jakými konkrétními čipy, s jakými hodnotami a vůbec Nova pracuje, budete muset hodně hledat. Trinnov mluví jen o tom, že Nova používá novou generaci vnitřní platformy Audio Core. Ta v této aktuální podobě staví v obou směrech převodu na čipsetech ESS Sabre.

Poslech probíhal v prostorách u majitele systému RIHA, který si v ne úplně optimální, leč akusticky poctivě zakázkově upravené místnosti chtěl dopřát další vrstvu optimalizace. Hrálo se na komponentech LINE-4 DAC, koncových stupních B200 (2 kusy v bi-amp zapojení), zdrojem byl custom transport Singxer a celý systém podporovala pračka RIHA IT DCE-2000. Jako alternativní zdrojový komponent jsme měli EverSolo DMP-A10. Kalibrace se pak vztahovala na RIHA Mega V2 Plus Custom. Propojeno bylo pak samozřejmě také kabeláží RIHA.

Protože majitel měl po mnoha zkouškách hotové profily nastavení, přesvědčili jsme se relativně krátce o tom, kolik možností doprovodný software má (viz galerie – je jich opravdu nepřeberně) a zkoušeli nakonec hlavně stav „bez kalibrace, byť s na míru schopně navrženou akustikou“ a „po kalibraci Trinnov“. Máte-li však trpělivost, trochu znalostí (či aspoň ochotu se učit) a spoustu času, můžete si výsledek namodulovat prakticky libovolně – vlastně takříkajíc „co uši a hardware snesou“.

Jakkoliv zněla „Lovers Rock“ ze stejnojmenné ikonické desky Sade (2000 | epic | 500766 2) plná síly a objemu i bez kalibrace, po aplikaci korekce pomocí Nova se sice možná tolik netřepe podlaha tím masivním tlakem a váhou, leč organizace, ohraničení a pocit definice jsou o řád jinde. A to prosím aniž by výsledek ztratil tu vřelou, šťavnatou a organickou podstatu. Jinými slovy, Trinnov masivně zvedne organizovanost a zřetelnost, ale nevysuší reprodukci do nepřirozenosti, jako se to často korekčním algoritmům stává. Tady nepoznáte, že je něco korigováno, je to spíš jako byste vhodně přestavěli poslechovou místnost, takže bas se najednou přirozeně „vejde“.

Ačkoliv se nejvíc korekce logicky podepisuje na nejdelších vlnách, tedy v nízkých oktávách, nejcitlivěji – v korelaci s charakteristickou našeho ucha – se projevuje ve středech. Zpěv Lary Fabian v „Je Suis Malade“ („Carpe Diem“ | 2009 | Universal | 5319313) byl masitější, v intenzivnějších pasážích energičtější a naopak v těch jemných podstatně křehčí. Jako kdyby se nic neztrácelo, výsledek je všeobecně jasnější, je tu více detailů, respektive nuance zní nezamaskovaně a vyčištěně, aniž by se ztratil ten základní charakter sestavy. Ten vlastně není modifikovaný, pouze odhalený v pravé podstatě. Rozdíl je masivní a to i v akustice, která patří mezi výtečné. Vokál sám vyniká o hodně snáze, s více odstíny a širším rejstříkem – připomíná to přepnutí na podstatně pečlivější mastering.

Ze studených, jasných a křupavých výšek „First of May“, coververzi klasiky od Bee Gees v podání Sarah Brightman („The Very Best of“ | 2001 | eastwest | 8573 88362-2) zase kalibrační proces dokázal odejmout hraniční ostrost a břit, který působí líbivě, ale vlastně je způsoben různými odrazy a „dobarvením“. Reprodukce prostá tohoto zkreslení zněla neméně jasně, přitom však bez zrnitosti a ostří, konkrétní, znělá, dokonce bohatší a otevřenější. Jednoduše z vašeho okolí zmizí akustické vlivy a opět je to bezmála jako remaster, který posloucháte právě v té místnosti, v níž byl namíchán. Jakmile z řetězce Trinnov Nova vyjmete, rázem cítíte, že zvuk je „špinavější“ – pořád čitelný, zřetelný a energický, ale těžko se hledá cesta zpět od té skutečné čistoty.

Úskalím mnohých korekčních algoritmů je fakt, že v zájmu dosažení čistoty a korektnosti poněkud utahují a utlumují, takže pokud si nedáte spoustu práce (nebo nemáte štěstí), může zvuk působit poněkud synteticky. Naproti tomu dynamika Prokofjevovy „Symfonie č. 1 v D dur, op. 25“ pod taktovkou Sergiu Celibidache před Münchner Philharmoniker („Symphonies 1 + 5“ | 2004 | EMI | 7243 5 57854 2 8) nebyla rozhodně nijak zasažena. Pravda, bez kalibrace se zdá díky přílivu masivní hlubokotónové energie zprvu razantnější a dramatičtější, jakmile však chvíli posloucháte a zbavíte se toho wow efektu, tak zjistíte, že neupravený zvuk je vlastně zapadlejší a působí právě hlavně svým roztažitým charakterem. Zapněte Trinnov Nova a získáte skvělou míru disciplíny, urovnanost a přitom nedotčenou energii a živost, jen korektněji rozloženou. Naopak se vlastně síla orchestru zkoncentruje tam, kde je správně přítomná, neakcentuje jedno efektní pásmo, ale celek. A ta jistota, zejména v podobě fyzicky citelného, rychlého a autentického impulsu je něco skvělého.

Nova samozřejmě mění tonalitu systému, respektive přibližuje ji ideálu nezabarvené reality – činí tak ovšem přes vyrovnání frekvenčních i fázových nelinearit tak, že pořád nějakým způsobem poznáte, že posloucháte to či ono, zde konkrétně sestavu RIHA (ačkoliv cíl elektroniky i reprosoustav je vlastně totožný, takže možná došlo k jakési synergii). Právě to pak způsobuje dojem, že dochází k „remasteru“ nahrávek, tak jak je znáte. Třeba Mobleyho „Remember“ („Soul Station“ | 1999 | nahráno 1960 | Blue Note | 7243 4 95343 2 2) bez korekce najednou zněla „zapadle“, centrální tenorsaxofon ustoupil od pozadí a byl podstatně méně zřetelný. Nova zvuk notně pročistí, aniž by však došlo ke změně podstaty, hudebnosti, energie… Chce se tu použít trochu omšelé formulace jako že „kov byl kovovější“, „prostor vzdušnější“ a tak vůbec. Jenže ona je to pravda – nezkreslená reprodukce, kompenzovaná o nedostatky prostoru i samotného systému totiž zní jako zmodernizovaný, vyčištěný a projasněný remaster – bez přehánění se dostanete podstatně hlouběji k obsahu nahrávek.

Obrovský vliv má korekce časování a fází, vlastně i frekvenční charakteristiky na podání prostoru. „God Particle“ Hanse Zimmera („Angels & Demons“ | 2009 | Columbia | 88697520962) má velice bohatou scénu, plnou nástrojů, pravolevého přelévání, hloubky, dokonce i výšky. Zimmer mistrně pracuje s obrovským množstvím hudebních „součástek“. Bez kalibrace zněla skladba masivně, s velice dobrou čitelností, solidně propojená, trochu temná, leč formovaná korektně – možná s lehoučkým pocitem přítomnosti ozvučnic. Ale něco, co byste bez problémů pasovali na high-end. Jenže když zapnete Nova, fokus scény se přesune jinam, absolutně se vymaže jakákoliv droboučká stopička difúznosti, neztratí se pocit notné velikosti, ale zaostří se asi tak stejně, jako když své oči přesunete z impresionistické malby na dokumentární fotku téže scény. Rozdíl je takový, že se vám zvedne obočí a naopak poklesne čelist. Dokonce se protáhla předozadní osa scény a samotné reprosoustavy zmizely, aby zanechaly přesně doprostřed vycentrovanou hudební bázi bez chybičky. A přitom Trinnov nedusí hudebnost, rozmach, dynamiku, vlastně nic. Oproti jiným se skutečně zdá, že nekoriguje systém, ale právě místnost.

Jakou pak očekávat změnu na skladbě, zahrnující jen a pouze hoboj Heinze Holligera? Přesto Telemannova „Fantazie pro flétnu č. 3 v b moll“ („The Artistry of Heinz Holliger“ | 1987 | Denon | DC-8006) působí změněná – ne masivně, ale k lepšímu ve všech směrech. Slyšíte jasněji mistrův nádech, klapnutí nástroje, instrument sedí blíže, více veprostřed (jinak byl trochu vpravo). Zapnutí Trinnovu působí, jako kdyby si Holliger poposedl s hobojem tak o metr blíže k vám a hrál právě a jen pro vás, zmizí stěny, zmizí omezení.

Trinnov Nova možná není nejpohlednější komponent, zcela určitě není úplně „uživatelsky přátelský“ pro ty, kdož očekávají kouzelný výsledek po stisku jediného tlačítka a také není zrovna levný. Na druhou stranu, i když nevyužijete jeho poměrně široké možnosti (jakkoliv ve formě orientované spíše na studiové prostředí) a zůstanete jen u jeho Optimizeru, jak tomu bylo v našem případě, vyjde podstatně levněji, než kolik může stát přestavba a optimalizace akustických parametrů poslechového prostoru. Soudě tedy podle toho, že i v prostředí se zakázkovou a vůbec ne špatnou akustikou se projevil jako masivní upgrade výsledku. Navíc, jste-li hračičkové a víte trošku co činíte, si můžete jeho pomocí vytvořit profil modulovaný právě k vaší libosti. Celkově je Trinnov Nova – respektive jeho jádro optimalizující akustiku – brilantním řešením, které může pomoci vyléčit nezdolnou audiophilia nervosa, tedy potřebu hledat stále lepší komponenty. Chcete-li nejkratší cestu k parádní akustice a k tomu, abyste slyšeli svůj systém tak, jak opravdu hraje, tohle je dost pravděpodobně nejlevnější a přitom zároveň krom extrémních stavebních příprav i nejúčinnější řešení. Velká paráda…

PS: Nově má Trinnov k dispozici také aplikaci pro iOS a Android prostředí, v níž se zrcadlí různorodé možnosti nastavení (ne vše co je na PC, ale zásadní věci jako přepínání profilů, hlasitost, mute,...) a pro mnohé může být vhodnou alternativou k desktopovému rozhraní, jakkoliv na velké obrazovce se s mnohými grafy pracuje samozřejmě stále nejpohodlněji.

Kč 116 000,- - testovaná konfigurace vč. mikrofonu bez služeb nastavení

Kč 18 876,- - licence pro 2 kanály

Kč 26 741,- - dálkové ovládání La Remote

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - APLIKACE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ možnost širokospektrálního využití (nad rámec kalibrace akustiky)

+ po nastavení velmi snadné použití

+ uspořádá a rozjasní zvuk, aniž by ho „zabil“ pocitem přeprocesovanosti

+ dokonce přidává živost a korektnost

+ možnosti velmi volných zásahů do výstupní charakteristiky

+ možnost uložení různých profilů

+ zkušený instalátor zvládne pomoci i na dálku

ZÁPORY

- není to žádný krásný komponent a cena už je také vyšší (plus to chce jistou míru know-how či trpělivost při učení se co a jak)

- nejde o žádný plug&play nástroj typu běžných kalibračních řešení

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Audio-Visual Technology | www.audio-visual.cz 

fSdílet

Tweet