Hornová řešení jsou částečně pozůstatkem dob, kdy výkonu nebylo nazbyt a efektivita (čili citlivost) byla nezbytností, částečně ale také specifickým honem za neméně specifickým zvukovým pojetím, které takové řešení přináší. Energie, která z velkých zvukovodů proudí, totiž působí úplně jinak, než u dnes konvenčních dynamických řešení. Specialitou na podobné koncepty jsou němečtí Avantgarde Acoustic. Jejich nejmladší stylové řešení Colibri se ve světě chytlo natolik, že se rozhodli ho přeměnit na svébytnou dceřinou značku a nabízí teď velmi neobvyklý modulární koncept jako snad nikdo další na světě.

Základem filozofie je samozřejmě hornová koncepce, ovšem ve velmi netypicky navrženém těle, které je ztvárněno s notnou uměleckou licencí a téměř nepřipomíná reprosoustavy. Navíc můžete hlavní modul C2 orientovat na výšku i na šířku, dát na stěnu, na polici nebo na dedikovaný policový či podlahový stojan. Případně vzít subbasovou jednotku C18 a vytvořit kus nábytku v bauhaus stylu.

Colibri C2

Prvním v řadě byl satelit, později pojmenovaný Colibri C1. Slovo „satelit“ asi všechno úplně nevystihuje, je to totiž poměrně rozměrný systém. Vizuálně mu dominuje centrální zvukovod, za nímž se do šířky (nebo výšky, to podle orientace) rozevírá volnější obdélníkový horn s vsazenou mřížkou, za níž najdete klasické dynamické středotónové reproduktory a bassreflexy. Součástí této vnější konstrukce jsou i úchyty pro přenášení, na bocích tvarovaného a vzhledem ke komplexnosti křivek slovy obtížně popsatelného bloku jsou měkké proužky, na nichž reproduktor může stát, ale mezi nimi je i úchyt pro stojany.

V zádech je další montážní bod pro stojan spolu s vaničkou vybavenou dvěma páry reproterminálů. Modul Colibri C2 je tedy plně pasivní, jak z toho vyplývá.

Pointou hornového systému je mimořádná účinnost, z níž pak pramení velmi nízké zkreslení díky tomu, že akustický tlak je k dispozici jen za minimálního pohybu membrány. Colibri C2 má dvoupásmovou koncepci. Hlavní část dění obstarává 35 cm zvukovod se specifickou geometrií, za nímž leží membrána reproduktoru, navrženého přímo pro Colibri C2 – má průměru 1,5 palce a jeho hlavní předností má být výjimečná lehkost jen 2,2 gramu. Kopulka je titanová s vrstvičkou mědi nanesenou galvanickým pokovením. O energii se starají silné neodymové magnety.

Systém doplňují dva středobasové měniče o průměru 6,5 palce, taktéž poháněné neodymy. Sází na membrány z uhlíkového vlákna o váze jen 12,5 gramu na gumovém závěsu.

Colibri C2 mají vysokou citlivost 98 dB a celkový frekvenční rozsah 70 – 19 000 Hz, přičemž dělící frekvence leží na 70 a 700 Hz. Spodní kmitočet je uplatňovaný primárně kvůli propojení se subbasovou jednotkou C18.

Satelity mají šířku 35 cm, hloubku 39 cm a výšku 66 cm (v postavení na výšku), jeden kus váží 18,5 kg.

Colibri C18

Protože z výše řečeno vyplývá, že Colibri C2 mají nevyhnutelný limit v nejnižších oktávách, připravil výrobce komplementární aktivní subwoofer Colibri C18. Ten připomíná svou estetikou „kombo“, ale s nasazenou mřížkou si ho člověk snadno splete i s nějakou zajímavou bauhaus skříňkou. Má čisté, minimalistické tvary, zepředu se na vás dívá velikánský basový reproduktor se specifickou membránou.

Nahoře a dole jsou protiskluzové proužky, protože tak jako Colibri C2, tak i Colibri C18 lze umisťovat mnoha způsoby. Na podlahu, na stojan (díky bočním úchytům), pod Colibri C2, ale i někde jinde jako klasický subwoofer – všechno je to na vás, vaší akustice, vkusu a potřebách.

Pohledem zezadu snadno zjistíte, že Colibri C18 je pojatý jako aktivní element. Najdete tu totiž místo klasických terminálů desku s mnoha vstupy / výstupy, displejem a ovládacími prvky, ale samozřejmě i napájecí zásuvkou.
K dispozici máte dva symetrické vstupy (můžete využít pravý, levý nebo stereo, kdybyste měli jen jeden subwoofer), to samé v RCA variantě. A zrcadlově obrácené totéž, jen ve formě výstupu. Přítomný USB port slouží pro účely nastavování skrze aplikaci Colibri Control. Vzhledem ke konfiguraci lze libovolně řetězit prakticky neomezené množství Colibri C18.

V horní oblasti je displej, otočný prvek a dvě šoupátka – jedním volíte spínání ruční či automatické, druhým vysokou nebo nízkou úroveň vstupu (čili zisk). V nabídce nastavení lze volit všelijaké parametry, to nejdůležitější však bude základní hlasitost pro sladění celé sestavy.

Osazený měnič má masivní membránu o průměru 46 cm se zpevňujícími „stupni“ a díky výraznému závěsu má být schopen výkmitu o +/- 1 cm. Veliký pohonný systém je postavený kolem cívky o délce 15 cm. Měnič je pevně uchycený jako spoj přední a zadní stěny, kotvený třemi elastomerovými prvky, pracuje ve vnitřní uzavřené komoře o objemu 70 litrů.

Sílu dodává modul zesilovače C-AMP1200 s trvalým výkonem 1 200 Wattů.

Kabinety Colibri C18 mají šířku 65,5 cm, výšku 53 cm a hloubku 32 cm, přičemž jeden kus váží 42 kg.

Při poslechu v showroomu Avitsmart jsme se nakonec ustálili na zesilovači Octave V80 SE, do nějž proudil signál z Innuos Stream 3, přičemž všechno bylo napájeno z IsoTek V5 Aquarius. Pro porovnání jsme měli například MoFi SourcePoint V10 a další. Během několika poslechových kol jsme zkoušeli jak samotné Colibri C2, tak kombinaci C2 + C18.

Máte-li rádi bohatý a výrazný bas, určitě máte v playlistu něco od Yello, protože tihle Švýcaři možná nehrají na strunu věrného basu, ale když už si ho „domazlí“, tak to dělají skvěle. Je tomu tak i v „Kiss In Blue“ („by Yello“ | 2010 | Polydor | 00602527585840), kde je základ masivní, silný a napjatě brnkavý. Samotné Colibri C2 tu mají jasný limit, jejich 70 Hz stačí hlavně v malé místnosti a blízko zadní zdi, ale ve volném prostoru je to spíš obrys, než nějaké fyzično. Ovšem artikulace jako taková, ta je velmi dobrá - rychlost, kontury, pevnost, všechno tu je. Připojte ovšem dva moduly Colibri C18 a jste v úplně jiné lize. Hudba dostala o hodně, ale opravdu hodně víc šťávy, subjektivně neomezenou hloubku a přitom se neztratil ten švih a pocit vyrýsované konkrétnosti. Subwoofery nedodají žádnou hrubozrnnou orgii temné energie, ale kultivovanou, čistou a rychlou hloubku, bezešvě navazující na charakter hlavních „monitorů“. Navíc – všechno se dá ladit téměř bez omezení pro tu kterou místnost.

Jemná, ba éterická „The Wolf Song“ seveřanky Jonny Jinton („Songs & Callings“ | 2024 | Bandcamp) byla skrze Colibri C2 báječně přítomná. Všechno, co si slibujete od hornového konceptu, tu dostanete. Jasnost, blízkost, konkrétnost s parádní soustředěností – jednoduše spoustu života, přehršel informací. Takovéhle zaostření jinak než z velkého měniče za hornou těžko hledat. Přidání subwooferů Colibri C18 do středů přineslo trochu těla, plastičtější pocit a jakousi celkovou bohatost – je to prostě přirozenější a jemnější zvuk, celkově příjemnější. A zase, nestane se to, že by se zároveň zvuk nějak rozostřil, ta až hmatatelná blízkost je tu pořád.

S velikánskou dávkou lehkosti zní také výšky, třeba vibrafon Milta Jacksona v „Bags‘ Groove“ („Bags‘ Groove – Rudy van Gelder Remaster“ | nahráno 1957 | Prestige | 00888072204904). Prokreslení je výtečné, kov zvoní, hlavní devizou je pocit vysoké rychlosti a zdravý, přesto ne agresivní říz. Je to ale hlavně ta všeobecná svěžest, kterou si užijete. I tady ale má kupodivu připojení subwooferu Colibri C18 efekt, i když se soustředíme výhradně na nejvyšší frekvence, které s ním nemají nic společného. Ne, poslechově nepřibude ani detail, ale ani nějaký objem či tělo vibrafonu – přesto se zdá jaksi jasnější, důraznější. Na druhou stranu, třeba u činelů jsme ale rozdíl nepoznali. Sluší se však zmínit, že jsou skutečně dobře propracované.

Samotný pár Colibri C2 se dokázal velmi solidně popasovat s dynamikou kytar dua Rodrigo y Gabriela v jejich „Diablo Rojo“ („Rodrigo y Gabriela“ | 2006 | Bandcamp). Tedy s dynamikou ve smyslu rychlosti a výbušnosti. Colibri C2 jsou excelentně svižné, nabízí velký dynamický kontrast, i když nejde o takovou tu tepající masu, o mohutnost. Ale ten švih, ta proměnlivost, to všechno působí kouzlem skvělé bezprostřednosti. Nicméně tady rozhodně stojí za to mít k dispozici pár Colibri C18 – dodají tu kýženou masu, tělo kytar, poskytnou bujnost a sytost, stejně jako větší důraz. Přitom zase a znovu vnímáte, že nedochází k rozmazání fantastické artikulace, kontury jsou stále stejně pevné a konkrétní, jen tedy vskutku poctivě vyplněné i podstatou. Navíc se můžete rozvášnit dle libosti – my jsme v menší místnosti měli nastavené hodnoty spíše decentní, ve spodní třetině možného rozsahu subwooferu. Chcete-li až kinofilmovou dynamiku na efekt a zemětřesení, asi byste to všechno z C18 mohli dostat.

Přestože Colibri C2 jsou až analytické a mají velmi transparentní a hodně zaostřený projev, nejsou agresivní nebo ukřičené. Respektive nedáte-li k nim systém, který takový bude, tak nebudou. I stará a rozhodně neaudiofilská nahrávka „A Horse with No Name“ (America | „America“ | 2009 | nahráno 1972 | Warner | 075992725767) zněla víc než prokresleně. Snadno se vnoříte do hudebního děje, je to krásně přehledné a zdravě intenzivní. Připojení subwooferů hudbu jen lehce, vlastně nenápadně vyplní, dodá tělo a všechno tak nějak samovolně vypluje víc do popředí, aniž by se změnil základní charakter, čitelnost nebo pevnost. Ta brilantně čistá soudržnost tu je pořád, krásně otevřená a energicky živá.

V „You’ve Got a Friend“, interpretované dvojicí James Taylor a Carole King („Live At The Troubadour“ | 2010 | nahráno 2007 | Syzygy | 00888072321984) bylo znát, že horny poskytují úhledný a otevřený prostor bez náznaků směrovosti. Můžete poposedávat, můžete se do sedačky svalit, ale skoro i stát. Jediné, co u prostoru cítíte je fakt, že scéna se skládá tím lépe, čím dál od reprosoustav jste. Tři metry jsou fajn, víc neuškodí. Skvělé je, že Colibri C2 dokážou parádně zafixovat zvuky ve scéně, ta soustředěnost je skutečně parádní. Připojení subwooferu pak působí jako „usazení“, je to celkově o něco jistější, díky plnějšímu podání je to také subjektivně plastičtější. Ale už jen s C2 dostanete skutečně velmi otevřený a zřetelně poskládaný prostor.

Stingova „Shadows in the rain“ („The Dream Of The Blue Turtles“ | 2025 | nahráno 1985 | A&M | 00602478261657) má celkem svěží rytmus, i díky tomu je skrze samotné Colibri C2 svižná, lehká a „šlape“, ale nemá tu spodní váhu, díky níž by byla fyzicky citelná a přiměla vás kývat do rytmu hlavou nebo poklepávat nohou. Dobrá zpráva je, že na to existuje řešení a jmenuje se Colibri C18 – hudba je s párem subwooferů o hodně sytější a nápadně dospělejší, tady už prakticky nic neschází.

Colibri od Avantgarde Acoustic je zajímavý systém. Designově velice výrazný, připravený na moderní instalace, takže samotné monitory Colibri C2 dáte kam a jak je třeba, horizontálně i vertikálně, na stojan, na skříňku i na zeď, prostě kamkoliv to vás stylový interiér dovolí. Mají limit v nízkých oktávách, ale pro malé místnosti a v blízkosti zdí nebude tak odlišný, než u běžných velmi kompaktních regálovek. Stejně flexibilně se tváří i aktivní subwoofery Colibri C18 – můžou vytvořit kompaktní blok se satelity, ale stejně dobře umí stát kdekoliv jinde v prostoru. Tomu napomůže DSP s velkou svobodou rozsahu konfigurace. A jako celek? Systém Colibri je živý, jasný, energický a jako komplet prakticky plnorozsahový, což je famózní. Estetika je specifická, na druhou stranu tohle není řešení pro puristického audiofila, ale spíš pro mladší klientelu, která nechce hranatý box. A funguje to, protože se tu zábavě potkává hornová bezprostřednost s plnokrevnou dynamikou velkého wooferu. Colibri C2 a Colibri C18 představují sexy řešení s vysokou kvalitou zvuku pro každého, kdo to rád „jinak“.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 25 metrů čtverečních, dobrým zatlumením pomocí stavební akustiky a absorpčních i difúzních panelů.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Pro měření z 1 metru je důležité říct, že to není optimální vzdálenost, v níž se zejména vysokotónová odezva hornu správně „složí“. Proto je tu onen masivní peak na cca 18-19 kHz, která ale bude tím menší, čím větší bude poslechová vzdálenost. Jinak je – odhlédneme-li od vlivu akustiky – frekvenční odezva velice vyrovnaná a v reálném prostoru daleko od stěn dosahující až někam k 30 Hz. Je to také poslechovým nastavením, kdy „plně otevřené“ DSP vytvářelo v místnosti už příliš basu a dunění – není to tedy záznam plné hloubky, které je Colibri C18 (nebo systém jako celek) schopen.

Frekvenční odezva – pracovní rozsah satelitu a subwooferu

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče v blízkém poli

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Průběh impedance nelze definovat jinak než jako velmi divoký. Pochopitelně se týká jen hlavního satelitu Colibri C2, aktivní subwoofer takto měřit nelze. Ladící frekvence systému leží v oblasti 60 Hz, na druhou stranu by se dal satelit prohlásit za šestiohmový. Je tu řada rezonančních artefaktů, které ale mohou pocházet z různých zdrojů a nezdá se, že se nějak projevují ve frekvenční charakteristice. Každopádně se tu také nachází velmi vysoké peaky a zejména impedance kompresního měniče až někde od 25 Hz a výš. Elektrická fáze také vystupuje z řekněme optimálního rozsahu, takže párovat Colibri C2 třeba s nízkovýkonným lampovým zesilovačem o pár Wattech je na zváženou. Na druhou stranu žádný úplně vyslovený extrém v podobě prudkých změn tu také není.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

Kč 195 980,- - Colibri C2 (satelit – cena za pár)

Kč 127 990,- - Colibri C18 (subwoofer)

Kč 487 940,- - testovaný stereo set Colibri vč. stojanů

FOTOGALERIE

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•  

--- --- --- --- ---

POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/bbab336a-eefb-4464-b12f-c14e84fc267b

--- --- --- --- ---

KLADY

+ stylový koncept

+ možnosti provozu tak, aby systém zapadl do interiéru

+ velmi živý a jasný projev

+ švih a výbušnost

ZÁPORY

- pořád je to hornový koncept, takže vyžaduje nadprůměrnou poslechovou vzdálenost

- samotný satelit Colibri C2 má docela málo basu

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Tykon | www.tykon.cz 

PRODÁVÁ: Avitsmart | www.avitsmart.cz