Čínská značka Eversolo je jedním z tamních audio draků, od malého překvapení v podobě původního DMP-A6 se rozjela až neuvěřitelným způsobem a chrlí produkty tempem, jemuž nestačí ani výrobci sezónního zboží typu A/V receiverů nebo mainstreamových sluchátek. V dostupné sféře běžného hi-fi navíc těžko žádat víc, než právě jejich produkty poskytují. Přesto firma nabízí i lehce prémiovější segment; velké ambice má například streamovací transport T10, navazující na atraktivní model T8.

T10 v zásadě přebírá myšlenku svého menšího sourozence, ale zvětšuje ji ve všech smyslech toho slova. Streamer se drží minimalistického designu s ostrými linkami. Čelo tvoří velký skleněný panel s neméně obřím displejem (zezadu stíněným hliníkovým profilem), jenž můžete použít pro ovládání, ale umí zobrazovat i spoustu informací od přehrávaného alba po simulované VU metry. Krom typového označení tu září už jen spínací tlačítko.

Horní plocha je čistá, označená jen vyfrézovaným logem, boky jsou pojaté formou chladicích žeber, zachovávajících kompaktnost celé konstrukce s rozměry odpovídajícími DAC-Z10.

Zadní část je nesmírně organizovaná, všechny vstupy jsou vysázené v jediné lince a opatřené jasným popiskem. Začíná to zleva běžným ethernetovým konektorem (byť rychlostí 2,5 G), dvěma USB porty (vejdou se sem datové disky nebo klidně CD mechanika pro ripování disků), SFP optickým síťovým rozhraním a dedikovaným izolovaným USB výstupem, v další části je konvenčnější konektivita – AES/EBU, optika, koax a HDMI I2S. Využít lze i Wi-Fi 6.

Připočíst k tomu lze ještě vstupní a výstupní spínací 3,5 mm jack, dvě BNC rozhraní pro externí hodiny (50 ohm a 75 ohm, u obou 10 i 25 MHz), samozřejmě pak ještě napájecí zásuvku s vypínací kolébkou.

Vnitřní oblast je tlustými přepážkami rozčleněná do tří segmentů. Za zásuvkou je základní filtrační blok, vpředu toroidní trafo a veliký filtrační blok plný kondenzátorů a nakonec deska plošných spojů pro zpracování signálu.

K dispozici máte 8 GB rychlé operační paměti DDR5 a 64 GB vnitřní úložiště eMMC (vmontovat ovšem můžete až dva SSD disky o kapacitě do 8 TB na kus), výkonné 64bitové výpočetní ARM srdce s osmi jádry, jsou tu teplotně kompenzované hodiny OCXO s PLL okruhem a na všech myslitelných vstupech poctivá galvanická / elektrická izolace.

Softwarová část krom osvědčené aplikace zahrnuje osm volitelných pracovních režimů IIS rozhraní, proprietární funkci kalibrace akustiky Evotune pro a samozřejmě známé portfolio prakticky všech dnes dostupných streamovacích služeb (ale i možnost sáhnout do lokálních zdrojů či budovat knihovnu).

T10 zvládne pracovat s rozlišením 32 bit / 768 kHz u PCM a také s DSD512. Certifikace externích aplikací zahrnuje Spotify Connect, TIDAL Connect, JPLAY, Qobuz Connect, Roon nebo HQPlayer. Ač je systém na bázi Androidu, používá vlastní systém zpracování audio signálu EOS pro zachování originální vzorkovací frekvence, kdy systém sám do přenosu nezasahuje. Součástí je i volitelné převzorkování až do šestnáctinásobné úrovně.

Za zmínku stojí Evotune Pro – dospělejší verze firemní kalibrace. Doporučují připojit USB měřicí mikrofon (nabízí se osvědčený UMIK od miniDSP), k dispozici máte 40 pásem, 20 přednastavených profilů PEQ a dalších 20 pásem pro korekci místnosti. Můžete ale importovat i své vlastní FIR filtry, využít loudness profil nebo zapnout dynamickou kompresi.

Systém dále umí regulovat hlasitost pomocí algoritmů EVC. Jde o digitální formu úpravy, která probíhá v DSP jádře.

Eversolo T10 má šířku 36,5 cm, hloubku 31 cm a výšku 8,8 cm. Váhu ale firma neudává.

Transport jsme měli zapojený s Accuphase E-700 přes firemní modul D/A převodníku (spolu s Fyne Audio F1-5 a SuperTrax namísto Bluesound NODE (Gen 4)), ale i v hlavní sestavě, kde přes I2S i koax hrál do Métronome DSC, Norma Revo SC-2 LN a Norma PA 160 MR, výstup zněl z KEF Blade One Meta. O detailech jako jsou kabely, filtry, podložky a další výbava se dozvíte v pravém sloupci -->.

Bas v Zenónově „Displacement and Erasure“ („Golden City“ | 2024 | Miel Music | 0195269311605) byl uvolněnější než u T8; klidně a přitom přesně zformovaný. Pečlivé konturování i vyrovnaný, nepřehánějící objem působí dojmem skvělé a snadné čitelnosti. Je to moderní, nestranný, samozřejmý zvuk. Ne ultra high-endově strhující, ale disciplinovaný a nevkládající do výstupu nic svého – naopak, signál působí maximálně netechnicky, pevně, nikoliv však nuceně. Vlastně tak T10 na první dobrou působí méně efektně než T8 – nic netlačí, zachovává naprosto vyrovnanou a neutrální podobu, hraje víc v klidu a nenápadněji, ale o to dospěleji. Výsledný tvar tak zvuku dává až zbytek řetězce, ne transport.

Že je ovšem T10 z dospělejší třídy, to poznáte na historických houslích z dílny benátského mistra Francesca Gobettiho z roku 1717 v rukou Američana Tima Faina v „Unraveling“ (2025 | nahráno 2018 | Delos | DE 3611), kde má nástroj opravdu hodně prostoru, vzduchu kolem sebe i spoustu nuancí. Je to prostě plný hladký zvuk houslí s krásně čitelnou texturou, a právě tady oceníte nezabarvenost, absenci technicistní intenzity i cosi, co se obvykle nazývá „černé pozadí“. Úplně totiž chybí takový ten pocit šumu kdesi za hudebními vrstvami, který si běžně ani neuvědomujete – dokud nezmizí. A T10 ho prostě nemá, takže všechno je čisťoučké a živé. Díky už citované disciplíně má vedoucí nástroj plastickou podobu, vyznívající velice jasně a přirozeně v otevřené scéně. Výsledek není nijak šokující – všechno je mravné, krásně samozřejmé a klidné.

Výšky v „Delphinium Blue“ (Cassandra Jenkins | „My Light, My Destroyer“ | 2024 | Dead Oceans | DOC 346CD) na sebe nijak nepoutaly pozornost. Žádné zdůraznění, žádná zvonivost, jen čistý, úhledný a podle charakteru toho kterého D/A převodníku znějící "normální“ zvuk. I tady jednotlivé tóny vyznívají snadno díky pocitu vysokého kontrastu a hluboko posazeného, reálně absentujícího šumu. Přirozené zaostření, rovná a „bezcharakterní“ křivka, nemodifikující pojetí nahrávky – a výsledkem je zvuk s lehkostí a detailem, u kterého se za pětapadesát tisíc můžete jen spokojeně rozplývat.

Ačkoliv už není nahrávka „She“ ze stejnojmenného alba Harryho Connicka Jr. (1994 | SONY | 074646437629) úplně nejmladší, její dynamika je vzorová. Zejména perkuse nebo basa mají epesní švih a důraz. T10 dokáže tóny zformovat skvěle čistě a konkrétně, přesto tak, že vás ani útok paličky na virbl nekousne do ucha. T8 vedle toho působí našlápnutější, jenže T10 zase přirozenější, s větším nadhledem a jakousi vnitřní rezervou. Pevnost, napětí a rychlost jsou nebojácné, ne však tlačené kupředu záměrnou silou, transport má takový ten „sebevědomě nonšalantní“ styl, u kterého snadno strávíte hodiny a míra života a energie je právě tak akorát.

Známé „Kindertotenlieder“ (Julie Boulianne / Jean-Francois Rivest / Ensemble Orford | „Mahler: Lieder“ | 2011 | ATMA | 00722056644228) zní výtečně uspořádaně. Není tu nic nápadného, jde o úhledný a průzračný zvuk, panuje tu řád a jak dobré rozlišení T10 má si uvědomíte až ve chvíli, kdy vám dojde, jak snadno srozumitelný je mezzosoprán Julie Boulianne. A to aniž by přednes působil tvrdě či „monitorově“. V charakteru skutečně vnímáte jen ten který D/A převodník, potažmo zbytek systému, T10 přináší jen informace ve štědrém množství a pocit, že je všechno pevně a konkrétně usazeno.

Ze stejného základu vychází i bezproblémově organizovaná hudební scéna v „Juditha Triumphans, RV 644“ Antonia Vivaldiho (Lotte Bovi & l’Ore Blu“ | „TRPTK nine-year anniversary sampler“ | 2023 | TRPTK). Nahrávacím prostorem byl kostel Oude Kerk v Rotterdamu a ve výsledku je to slyšet - ten jemný ambient se nikam nedere, ale podtrhuje atmosféru. O kvalitách T10 však nejlépe promlouvá to, že ani potichoučku se stabilita a pravolevé rozložení scény nerozpadá, naopak je vše stále krásně rozvrstvené a úplně přehledné, ač i tady nutno říci, že tak nějak absolutně nenápadným způsobem.

Můžete však přejít i do úplně jiného soudku a pustit si starou rockovou klasiku „Wheel in the Sky“ (Journey | „Infinity“ | nahráno 1978 | SONY | 828768589021). A funguje to pořád stejně dobře – jasné linky, konkrétnost, přitom ale klid a absence jakýchkoliv rušivých pocitů. Nemáte pocit, že by to bylo nějaké drama, dostáváte hladce hrající, dospěle zformovanou a organizovanou muziku, dobrou energii, zřetelnost i nadhled. A zvukovou signaturu, kterou dodají navazující komponenty, ale ne T10.

Eversolo T10 je dobrý transport moderní generace se vším, co k tomu patří – díky své provenienci nabízí spoustu možností za skvělou cenu (protože taková je současná čínská exportní politika). Velký displej se snadno používá a hezky se na něj kouká, výstupních konektorů je tolik, že nutně musí stačit pro jakoukoliv situaci, softwarové vybavení má spoustu možností, i když dost možná většinu z nich nikdy nevyužijete. Ale jsou tam, protože „co kdyby“. T10 bez problémů přehraje lokální i internetový obsah, funguje rychle, snadno, ze své aplikace, přímo z hudebních služeb i z nadstaveb typu Roon, víceméně nezávisle na tom, jaký formát a jaké rozlišení zdrojový soubor má. Síťový transport T10 je skvěle pojatý zdroj signálu, který představuje to nejlepší v hi-fi kategorii, a nechcete-li se pouštět do drahého high-endu a ještě výš, je to parádní řešení pro naprosto vyrovnanou, detailní a čistou reprodukci digitálních streamů všeho druhu. Chcete-li za ještě rozumné peníze maximalizovat potenciál toho, co bude váš DAC zpracovávat, Eversolo T10 je velmi zajímavou možností.

Kč 54 500,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/44e8044b-7f46-469b-a2f6-e16ba392cac8

--- --- --- --- ---

KLADY

+ férová cena

+ stabilita a rychlost

+ možnosti nastavení

+ výstupní možnosti

+ podpora prakticky všech formátů a rozlišení

+ vyrovnaný, čistý zvuk

+ cítíte výtečně „černé“ pozadí signálu a tím i velký kontrast plus detaily

+ čistý výstup bez technického nádechu

+ fyzické dálkové ovládání, např. pro regulaci hlasitosti (kdybyste ji náhodou chtěli využívat)

+ k dispozici je i český překlad uživatelského rozhraní

ZÁPORY

- v kontextu hi-fi třídy a atraktivní ceny vůbec nic

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: WDQ | www.wdq.cz | www.avhifi.cz 

fSdílet

Tweet