Italská Audia Flight letos završuje třicet let existence, což už je i v poměrně konzervativním světě high-endu slušná porce zkušeností. Firmu založili v roce 1996 Massimiliano Marzi a Andrea Nardini a jejím domovem je přímořská Civitavecchia, ležící severozápadně od Říma. Vývoj i ruční výrobu si Italové drží doma, stejně jako poměrně přehlednou hierarchii nabídky. Mezi základní sérií FL Three S a vrcholnými Strumento, dnes včetně jejich provedení Signature, sídlí řada FLS. Právě v ní najdete vedle stereofonního koncového stupně FLS4 také monobloky FLS8, tedy cestu k důslednému oddělení obou kanálů do samostatných skříní.

Vzhledově se FLS8 od svého dvoukanálového sourozence nijak dramaticky nevzdaluje. Je to pořádný hliníkový kvádr, jehož pravoúhlou základní siluetu zjemňuje dlouhá mělká vlna napříč čelním panelem. Do ní je zasazen tmavý průzor s modrými znaky displeje, takže i jinak poměrně strohý přístroj získává něco z onoho pověstného italského šmrncu. Dole uprostřed zůstalo malé spínací tlačítko s indikační diodou, spodní rohy patří decentním popiskům. Vlastně nic víc, ale u koncového zesilovače ani nic dalšího moc nepotřebujete.

Masivní horní deska má čistou plochu, zato boky téměř celé vyplňuje husté svislé žebrování chladičů. Kontrast tmavých žeber a stříbrných panelů zdůrazňuje jednotlivé části skříně, kdo dává přednost nenápadnějšímu pojetí, může sáhnout po černém provedení. Celek stojí na širokých kruhových nožkách. Je to vzhled účelný a vizuálně poměrně klidný, svou mohutnost ale zesilovač rozhodně neskrývá.

Zadní panel soustřeďuje konektory kolem středu. Nahoře najdete vstupní XLR a cinch, přepínač mezi nimi a výstupní XLR pro navázání dalšího zesilovače při bi-ampingu. Ten funguje při zvoleném symetrickém vstupu. Další páčka nastavuje vstupní útlum 0, −6 nebo −12 dB, což pomůže přizpůsobit citlivost sestavě. Dvojice jacků slouží jako vstup a výstup spínacího signálu. Níže jsou dva páry reproterminálů pro bi-wiring, úplně dole síťová zásuvka s hlavním vypínačem.

Konstrukční příbuznost s vyšší řadou Strumento se projevuje plně symetrickým zapojením a zesilovacím stupněm s proudovou zpětnou vazbou, pracujícím ve třídě A. Tento citlivý obvod z diskrétních součástek je uzavřen v hliníkovém pouzdru a zalit epoxidovou pryskyřicí. Výrobce tím sleduje odstínění rušivých vlivů i tepelnou stabilizaci. Označení třídy A se zde vztahuje právě k tomuto stupni; samo o sobě neznamená, že zesilovač dodává celý deklarovaný výkon v čistém „áčku“. Výstupní část využívá celkem 32 výkonových tranzistorů.

Z technického hlediska je na takovém řešení zajímavá právě snaha udržet citlivou zesilovací část ve stabilních podmínkách. Parametry polovodičů se s teplotou mění, a tak nejde jen o odvedení přebytečného tepla ven ze skříně, ale také o omezení teplotních rozdílů a výkyvů tam, kde se zpracovává signál. Proudová zpětná vazba je zase jedním z prostředků, jak dosahovat širokého pracovního pásma a rychlé reakce obvodu.

Napájení stojí na toroidním transformátoru o výkonu 2 000 VA, uzavřeném ve dvojitém feromagnetickém stínění a rovněž zalitém epoxidem. Samostatný malý toroid s výkonem 15 VA zásobuje řídicí a ochranné obvody. Jejich odběr je tak oddělen od napájení audiočásti. Takové rozdělení má smysl zvláště u přístroje, v němž vedle citlivých analogových obvodů pracuje také mikroprocesor.

Výrobce hovoří o celkem dvanácti napájecích zdrojích a samostatně stabilizovaných větvích pro vstupní i proudově zpětnovazební stupně. Desky plošných spojů mají zesílenou vrstvu velmi čisté mědi. V napájení výstupního stupně nejsou klasické pojistky, kontrolu proudu zde obstarává snímač vyhodnocovaný zmíněným mikroprocesorem. Jde tedy o elektronicky hlídané napájení, přičemž ochrany podle návodu sledují také přehřátí, stejnosměrné napětí na výstupu a chyby napájecích větví.

Rozdělení do monobloků přináší vedle samostatné elektroniky také vlastní energetickou zásobu pro každou reprosoustavu. Proudový požadavek jednoho kanálu tak nezatěžuje společný transformátor s druhým kanálem. Praktickou výhodou může být i umístění zesilovačů blízko reprosoustav a použití krátkých reproduktorových kabelů; delší vzdálenost od předzesilovače pak překlene symetrické propojení.

FLS8 nabízí 400 wattů do 8 ohm a 800 wattů do 4 ohm. Uváděných 1 500 wattů do 2 ohmů platí pro měření bez proudového omezení. Pracovní rozsah činí 0,3 – 600 000 Hz při 1 W a poklesu −3 dB, podle webu měřeno před výstupní tlumivkou. Rychlost přeběhu přesahuje 160 V/µs, zkreslení THD zůstává pod 0,05 % a odstup signálu a šumu činí 110 dB. Zisk je 29 dB, vstupní impedance 7,5 kohm pro oba vstupy a činitel tlumení podle webu přesahuje 200 (dle návodu je to dokonce 270). Audia udává také 128 000 µF kapacity zásobních kondenzátorů, na jiném místě to ale formuluje jako 16x 6 800 µF, což je 108 800 µF. Ať tak či tak, oboje je nadstandard.

Každý monoblok má rozměry 45 × 18 × 44 cm (š × v × h) a váží 35 kg. Stereo pár tedy představuje sedmdesát kilogramů elektroniky, byť rozdělených do dvou ještě poměrně civilně velkých skříní.

Poslech probíhal v showroomu dovozce, kde řídicí a zdrojová část obsahovala zejména EMM Labs DA2i a EMM Labs PRE. Poslouchalo se na Estelon X Diamond Signature Edition. Ke srovnání byl nejčastěji stereofonní model FLS4, ale i EMM Labs MTRS. Filtraci i kabeláž dodala Shunyata: distributor byl model Everest a kabely OMEGA.

Nahrávky Roba Wassermana jsou známé svou lákavě zaznamenanou, plnou basou, ani „Ballad of the Runaway Horse“ („Duets“ | 1988 | UMG Recordings | 00011105971225) s hostující Jennifer Warnes není výjimkou. Až nás překvapilo, jak pevně zakořeněná kontrola broukání tohoto nástroje je. Působí o dost bohatěji než skrze FLS4, přitom má poddajnou a přirozeně vřelou podobu, jakou od basy chcete. Zvětšil se objem, neztratila autorita – ba naopak přibyla. Reprosoustavy jsou ovládány zjevně suverénněji a je to jednoduše dospělý, samozřejmý styl Audie se vším všudy. Možná ne tak dotažený jako u monofonních modelů Strumento, ale o dost levnější, tudíž není prostor ke stížnostem. Krásně zřetelné je napětí strun, jejich pružnost, aniž by to vyznívalo nějak snaživě nebo ve formě protlačování. Vnímáte podstatu instrumentu s kombinací kovu a dřeva, stejně jako fyzický důraz nízkých kmitočtů. Skvělý bas.

Pokud mají středy nějakou charakteristiku, je jí zejména pevnost a hmatatelnost. „Stay on Your Knees“ z eponymního alba Jesseho Merchanta (2014 | No Other Records | NOT01) měla skálopevně vystřiženou fazonu s velkým nadhledem, zesilovače jsou neochvějné, jasné a přitom neutrální. Ne technicky intenzivní, jednoduše nezabarvující a otevřené tak, že vnímáte charakter nahrávky jako takové, případně přefiltrovaný reprosoustavami a jejich stylem. Samotné monobloky však reagují svižně, s příkladnou transparentností a formální parametry reprodukce jsou tak „čisté“, že nastupuje pocit muzikální uvolněnosti. Neefektní sebejistota řadí FLS8 mezi dospělé high-endové konstrukce s brilantní disciplínou.

Vysoké noty v „Jubilee Street“ (Nick Cave | „Push the Sky Away“ | 2012 | Bad Seeds | BS001CD) působí brilantně čistě – zaznívá tak potenciál výškáče v X Diamond Signature Edition. Samotný zesilovač jim udržuje nezkreslenou barvu, jasnou energii, a přitom nezdůrazňovanou podstatu. Zvuk je rovný a čistý, jak si lze jen přát. Stejně tak detailů je přehršel. Proti FLS4 byla jasná větší soustředěnost i rychlost. A výsledek? Pocitově velice přirozené, úplně „normální“ vysoké tóny bez přídavků. A skvělé rozlišení už potichoučku.

Co dalšího poskočilo o solidní kus, to je dynamika, respektive suverénní pocit rezervy, který FLS8 proti stereo verzi přidává. Živost a energie v „Puente de los Orfebres“ (Vicente Amigo | „Memoria de los Sentidos“ | 2017 | SONY | 886446085975) jsou jednoduše větší, nástroje přirozenější a poslech živější. Zároveň se adekvátně tomu téměř úplně vymazávají i zbytky pocitu mechaničnosti reprodukce, tady proudí všechno velmi rychle, disciplinovaně a úplně samozřejmě. Sebevětší dynamický kontrast je pevně řízený a reprodukce ještě víc vyplňuje prostor poslechovky. FLS8 už mají podstatnou část té krásné grácie opravdu velkých zesilovačů, takže i při nízkých „nočních“ úrovních vnímáte různorodost a pulzování záznamu.

Po přehození systému z FLS4 na FLS8 došlo také k zajímavému efektu rozkvětu celého obrazu čili zvětšení subjektivně vnímaného měřítka skladby „All My Friends“ („Amos Lee“ | 2005 | Blue Note | 00724359735054). Hudba je krásně propracovaná, užijete si špičkové rozlišení řetězce v kombinaci potenciálu EMM Labs a Estelon. Detaily jsou bezmála hmatatelné a zejména u vokálu je to jednoduše excelentní výsledek. Nejen křehké nuance, ale i dlouhé doznívání a další jemnůstky tu zaznívají jednoduše, úplně v klidu a celkově jde o reprodukci vysoce pořádkumilovnou a organizovanou. Vyzdvihněme ještě celkovou jasnost, Audia nabízí skvostnou zřetelnost a čitelnost.

Oddělení zesílení do podoby monobloků často, ba většinou přináší také zvětšení stereofonní báze a u komponentů Audia tomu nebylo jinak. Jak už jsme řekli výše, zvětší se základní měřítko, ale ve „Fragt“ (Svaneborg Kardyb | „Over Tage“ | 2023 | Gondwana Records | 395068) to bylo naprosto jasně cítit jak na pravolevé, tak předozadní ose. Prostor je prostě hlubší i širší, nástroje v něm mají víc místa kolem sebe, což možná souvisí i s pocitem ještě zřejmějšího ohraničení. Výsledkem této soudržnosti a pevného usazení není studiový soubor precizních jednotlivostí, ale krásně vymalovaná, propojená scéna, parádně ohraničená a s nadhledem usazená. Prostě příkladné stereo.

Vypravěčská „Que Sera Sera“ (Pixies | „You’re So Impatient“ | 2024 | Warner Music | 4099964058789) vyniká svým pomalým tempem, lehce temnějším odstínem i rozlévající se atmosférou. FLS8 vyzdvihují skladbu jako takovou, bez vlastních nějak výrazných příměsí, je to autentické a všechno má vzorný řád. Hlavní hlas je pevně zasazený v popředí, kytara energická, trylkování v pozadí jemné, ale snadno zachytitelné. Audia udržuje krásný a volný prostor, který může naplnit sama hudba. Výsledek je naprosto neúnavný, a přitom bezprostředně intenzivní.

Že Audia umí vyrobit skvělé koncové stupně, to se ví. Už FLS4 jako středně velký stereo koncák odvádí výbornou práci a nabízí čistotu, živost a autoritu. Jenže když přeskočíte na FLS8, které zvenku působí vlastně „jen“ jako dvojice FLS4, změna je větší, než by pouhé zdvojení mohlo naznačovat. Víc autority, ještě víc rychlosti, nárůst zřetelnosti i dynamiky, prostě každý aspekt reprodukce poskočí kupředu. Víc se svými kvalitami blíží mohutným modelům Strumento než kompaktnějšímu dvoukanálovému sourozenci. Ano, jistěže nejde o levné zboží, ale příkladná čistota, autorita a vůbec rovný, jasný a superrychlý zvuk tu vedou k přirozeně působícímu, živému a s velkým nadhledem dýchajícímu zážitku.

Kč 499 990,- / pár

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/183322fc-f0df-40d1-a5d6-867cbc25a6ff

--- --- --- --- ---

KLADY

+ kvalita provedení

+ citelný nárůst suverénnosti projevu proti FLS4

+ čistá, rychlá a energická autorita

+ skvěle zřetelné hlasové pásmo

+ utažený a konkrétní bas

ZÁPORY

- vlastně nic: nejsou levné, ale fungují exemplárně

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: TYKON | www.tykon.cz 

fSdílet

Tweet