Německý InAkustik směřuje velkou část své energie do základních sfér, do kabelů všeho druhu s téměř supermarketovými cenovkami (a také do široké škály příslušenství). V portfoliu firmy je ovšem i něco dalšího, nepříliš široká, ale zato s láskou opečovávaná série Referenz Selection. Ručně dělaná a vůbec pojatá tradičně high endovým způsobem, na hony vzdáleným oněm v úvodu zmíněným kablíkům. U reproduktorových kabelů najdete jen tři modely, my jsme měli možnost seznámit se s tím prostředním, poněkud stroze označeným jen číslovkou 1603.
Za kabely série Referenz Selection stojí i poměrně zajímavý příběh, výrobce jim totiž skutečně dává velký kus práce. Ta začíná už výběrem konkrétního dolu, kde se těží surová měď, InAkustik odebírá základní materiál jen z jednoho jediného, mimoevropského. Odtud budoucí vodiče v hrubé formě putují do hutí v severním Německu, tam probíhá i první fáze čištění, odstraňující zejména železo a fosfor, ale i další nežádoucí příměsi. Z již relativně čisté mědi se odlévají bloky, převáží se a dále zpracovávají.
V další části cyklu, zde už pod dozorem InAkustik, se měď znovu taví, odlévá do podoby drátu o průměru 10 mm, v tomto stavu se poté protahuje elektrolytickou lázní. Z ní posléze každý takový drát vychází namotaný na cívku a ta prochází testem vlastností - vybraný úzký vzorek s odpovídajícími parametry míří do fabriky jako potenciální základ pro Referenz Selection sérii.
Na závěr je tato vybraná várka zpracována tažením v několika krocích do požadovaných průměrů, znovu otestována v laboratorních podmínkách a teprve pak použita do kabelů. Jak vidno, na poměry výrobce, kterého high-endové výrobky neživí, je to velmi slušná péče - i mnohý ryze "top" výrobce s etablovanější pozicí dráty jen odebírá, kdežto InAkustik drtivou většinu výrobního procesu dozoruje a jednotlivé kabely také nejsou žádnou strojní, ale starou dobrou ruční prací.
InAkustik používá ve své nejvyšší sérii výhradně velmi čistou bezkyslíkatou měď, protože věří, že jde o ideální materiál pro přenos zvuku. V kabelu LS-1603 (trojka značí třetí generaci) je použito 16 samostatných vodičů o průřezu 0,74mm2, smotaných kolem polyetylenového jádra, kdy celek má průměr 16mm. Výrobce tím cílí na vyrovnanou charakteristiku, kdy vyšší frekvence sice "plují" téměř jen po povrchu jednotlivých vodičů, ale díky malým průměrům vodičů mají v podstatě stejný efektivní "kanál" jako zbytek frekvencí. Kruhové uspořádání také vzájemně neguje vznikající magnetická pole kladných a záporných vodičů.
Každý z vodičů je izolován materiálem DUO-PE II, dvojité vrstvě polyetylenu, kdy první, vnitřní vrstva obsahuje výrazný podíl vzduchu (tedy teoreticky ideálního dielektrika). Toto řešení snižuje kapacitu kabelů. Vrchní oplet (mimochodem provedený v krásné černobílé "síťovině") je opět polyetylenový - výrobce tvrdí, že díky tomu je na celém kabelu výhradně buď měď, nebo polyetylen a každý další použitý druh materiálu by jen zhoršil elektrické parametry.
I když poslední tvrzení není tak úplně pravdivé, na koncích kabelů najdeme hliníkový rozdělovač, v němž se kabel rozbíhá k plusové a mínusové větvi. Zakončení je možné si zvolit (holý vodič, lopatky, banánky,...), my jsme měli verzi s BFA konektory. I ty pochází z výrobních kapacit firmy a jsou nádherně zpracované, pokovené vrstvičkou rhodia.
Kabel InAkustik LS-1603 jsme poslouchali jednak na obou "domácích" sestavách Naim Nait XS / Naim CD5si / Harbeth Monitor 30 a Cambridge CXA80 / CXC / Xavian Perla, ale také na Primare PRE60 / A60 / Audiovector SR 6 Avantgarde Arreté, na Rogue Audio RP-5 / M-180 a Audionet PRE G2 / MAX a také ve vzájemných kombinacích. Porovnávalo se s ProAc Response Black Signature, TelluriumQ Silver, Naim NAC A5 a KrautWire Blanche Superbe. Krátce pak i s MIT StyleLine SL12 a AudioArt SC-5SE. Filtraci proudu zajišťovaly lišty GigaWatt a filtry ProPower a Furman. Napájecí kabely pak dodal KrautWire s modelem Omega III.
Po zapojení InAkustik LS-1603 se nemusíte bát, že by basů ve vaší reprodukci bylo málo. Kontrabas v "Nemesis" od Dave Holland Quartet ("Extensions" | 2008 | ECM | ECM 1410) byl opravdu velký, hutný a velmi bohatý, lehce vřelejší, ale působil, že má nekonečnou zásobu energie. Každé brnknutí vyvolalo mohutný impuls, struny broukaly jako napnuté tětivy a LS-1603 se nebojí pouštět zvuk do hloubky, kam se jen nástroj odváží, aniž by při tom jakkoliv kradl jeho energii. Krásně kulaté tóny mají i dobrou definici, byť nezní s úplnou skálopevností; tu tak trochu mění právě za objem a energii, nicméně kontrabas je díky tomu opravdu impozantní.
Na některých sestavách bylo jasné, že bohatost a šťavnatost basu spolu se schopností "šťouchnout" do vás nemusí být ideální tam, kde sama elektronika má tendence v tomto pásmu trochu přidávat. Naopak se nemusíte bát žádné ostřejší či tupější sestavy, tam bude charakter LS-1603 naopak příjemný. Podobně jako jsme to slyšeli v "Endlessly" Renée Fleming ("Dark Hope" | 2010 | Mercury | 2739699). Právě výrazný fundament tu LS-1603 drží pevně v ruce, ale nijak ho nekrotí, takže je ho opravdu dost. Na druhou stranu, hlas je sice posazený trochu více vzadu, než bývá obvyklé, je ale čistý a velmi jasný. Možná za to může pocit, že zvuk není lehký a transparentní, ale spíše pevný, bujarý a tonálně bohatý, že všeho je dost a že přednes má skutečně váhu a impakt.
To platí i pro nejvyšší pásmo, vibrafon v "The Stopper" Sonnyho Rollinse ("With Modern Jazz Quartet" | 1988 | Prestige | 00025218111126) byl čistý jako sklo, velmi znělý a tón nebyl jen tenkým ťuknutím, ale již velice pěkně prokreslený, bohatý na informace a jakýsi nadhled. Rozeznělý činel za sebou nechává dlouhý, zřetelný dozvuk; InAkustik LS-1603 ho posadil až za saxofon, přesto ani trochu v pozadí nesplývá ani se hůře nečte, naopak je dobře vydělený a jemný. Opět z každého tónu cítíte život a jiskru, kov je velmi dobře podaný, nenacinkaný a nezkreslený do jiskrnosti.
Už jsem naznačili, že přednes InAkustik LS-1603 je pěkně šťavnatý a že tedy je. I dynamika velkého orchestru již působí dospěle, plnohodnotně, Berliozova "Fantastická op. 14" v podání RSO Frankfurt, řízeného Eliahu Inbalem (1993 | Denon | CO-75654) zněla pod velmi dobrou kontrolou, důraz a objem budí dojem skutečně velkého tělesa, i dynamická špička pak zní neochuzeně, byť ne rychle jako prásknutí bičem, ale spíše jako prásknutí hromu. LS-1603 nicméně patří do třídy, v níž se začíná probouzet opravdová dynamika nástrojů, třeba housle ve "Fantastické" zaznívaly bez pocitu dynamické komprese, stejně jako basová sekce má přesně tu energii a impuls, který mít má.
InAkustik LS-1603 nás nadchnul svým podáním varhan na pozadí sboru v Rutterově "Nativity Carol", kde zpívají San Francisco Choral Artists ("Reference Recordings First Sampling" | 1990 | Reference Recordings | RR-S1CD). Ta hloubka a mohutnost tónů vás úplně zamrazí na zádech. Tón je pevný a bohatý. Nepřebíjí však vokály sboristů, kterým je dobře rozumět, kabel přinesl do reprodukce rozložení sboru na jednotlivé hlasy, nemáte tedy pocit, že by anonymně zpíval jakýsi mužský a jakýsi ženský mnohohlas, je tu mnoho individualit. I když jsou na trhu kabely, které jsou v tomto ještě samozřejmější, právě toto rozlišení jemností pasuje LS-1603 do high endové ligy.
Spolu s rozlišením umí udržet LS-1603 v reprodukci i náležitý pořádek, hudební scéna je pevná, konkrétní a hlavně hluboká, plastická. V "Besame Mucho" Waltera Puschniga a Lindy Sharrock z desky "Late Night Show Pt. II" se nám líbilo jednak rozložení nástrojů v pravolevém směru, kdy každý měl dost místa, ale hlavně pocit, že spolu s vámi je v prostoru i vzduch z nahrávací místnosti, že vše je propojené, že to nejsou izolované ostrůvky kolem instrumentů, ale skutečná hmota kolem nich a v nich.
Jestli ale něco charakterizuje InAkustik LS-1603 v prvé řadě, pak je to muzikální kouzlo, které s sebou přináší. Gilmourově "Take a breath" z "On and Island" vdechl bezprostřední blízkost, intimitu a pohodu, přitom ale stále v pozadí cítíte panující autoritu a nadhled, třeba švihnutí paličkou je skutečně jadrné. Velký zvuk vás ale obklopí a lehce se v něm můžete rozplynout. Není to sice přímo rytmicky strhující, nemáte pocit tak velké, pohlcující plynulosti, ale není tu vůbec nic, co by vás vyrušilo od užívání si hudby.
Kabel InAkustik LS-1603 je prostě dobrý, dokonce velice dobrý, jak byste ostatně od třímetrového kabelu za necelých 50 tisícovek čekali. Je skvěle zpracovaný, výrazně se staví na obdiv (i když už to začíná být trochu tuhá "hadice", kterou není úplně snadné v menším prostoru zkrotit, tak na to pozor), ale hlavně - zní bezvadně muzikálně a poslouchat ho baví. Pravda, může v některých sestavách přinést až příliš velký důraz a objem v basovém pásmu, takže je pak reprodukce docela těžká. Na druhou stranu má excelentní dynamiku, velmi slušnou plnost a tonální bohatství, stejně jako neselhává ani v rozlišení a opět velmi dobrý je v podání prostoru. Co je nejlepší, to je ale vzájemná harmonie všeho řečeného, ústící do toho, že si plný přednes, který "má koule" prostě užíváte a baví vás.
Kč 46 140,- (BFA - single-bi-wire)
--- --- --- --- ---
KLADY
+ robustní kabel s hezkým designem
+ muzikálnost
+ plnost a dynamika přednesu
ZÁPORY
- jsou chvíle, kdy se basu zdá být víc, než by mělo
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Eurostar Ostrava | www.eurostar-ostrava.cz
