Na to, že jsou Rockport Technologies ze západního pobřeží USA v podstatě malou firmičkou, okupující jen jeden rodinný domek (byť amerických rozměrů), mají neuvěřitelně konstruované modely, vytváří či minimálně výrazně modifikují vlastní měniče a každý jeden pár je sestavován z pohledu materiálu i samotné konstrukce vskutku maximalisticky. A nyní přichází model Lynx, prakticky komprimující technologie a postupy z mnohamilionových Lyra do cenově i prostorově snesitelnějšího formátu.

Ačkoliv jsou Lynx mírně jiné, než top model Lyra nebo základní Atria II a Avior II, kopírují naopak do velké míry styl vyššího bratříčka Orion. Znamená to masivní kovovou základnu s do boku rozhozenými nožkami a integrovanými antivibračními hroty, v němž uléhá do tlumící hmoty zalitá frekvenční výhybka (navíc ještě uložená v pouzdře z uhlíkových vláken) a naopak z nějž vyrůstá monolitický menhir kabinetu. Pochopitelně taktéž kovový.

Reprosoustavy pracují v lehkém záklonu, čelo sražené kvůli minimalizaci difrakcí a látková tlumící hmota se táhne plochou kolem všech tří měničů. Nahoře výškáče a střeďáku, dole basáku, způsobujícího lehké vyboulení křivek směrem do stran.

Záda jsou trochu užší (čímž spolu se zdvihající se podlahou vzniká nepravidelný, respektive neparalelní vnitřní pracovní prostor), nahoře pevnost podporuje „spoiler“, po jakémsi výkusu se ozvučnice opět prodlužuje a skrze tuto část bloku prochází trubice bassreflexu s klenutým výdechem a kovová plocha s terminály – standardně jedním párem, na přání v bi-wiringové / bi-ampingové konfiguraci.

138 kg čisté váhy byste těmto reprosoustavám na první pohled určitě nehádali a to ani s ohledem na jejich odlévané kovové tělo, zkonstruované v duchu aktuální generace firemní technologie DAMSTIF3. Ozvučnice je plným monokokem – nikde není jediný spoj. Vnitřek je pak vyplněný tlumením vlastní konstrukce s vysokou hysterezí – prý tvoří nemalou část celkové hmotnosti a účinně pohlcuje energii, takže na povrch kabinetu a k měničům nepronikne reálně nic. Díky velké tloušťce stěn je uvnitř jen průchozí přepážka pro pracovní komoru výškáče a střeďáku a minimum dalších zpevňujících prvků – prostě nejsou třeba.

VIDEO

Rockport nijak moc nemluví o technologiích, součástkách a podobně. U Lynx nicméně platí, že měniče jsou prakticky převzaté z top modelu Lyra. Výkáč má 2,5 cm, kopulku z beryllia a kolem sebe pečlivě vyfrézovaný kovový zvukovod s „rozkvétající“ geometrií.

Středotónový i basový měnič mají membránu ze sendviče na bázi uhlíkových vláken, klasické vlnkové pružné závěsy a liší krom dimenzování magnetického motoru průměrem 6“, respektive 10“.

Celkové rozměry činí 122 cm na výšku, 31,5 cm do šířky (bez nožiček, s nimi to dělá 44,7 cm) a zepředu dozadu naměříte nejvíc 59,4 cm.

Lynx mají hrát od 23 do 30 000 Hz (-3 dB), se jmenovitou impedancí 4 ohmy a citlivostí 90 dB / 2,83 V.

Poslech probíhal v tradičně mimořádně dobře dotažené místnosti dovozce v Kopřivnici – zdrojem byl SACD & streamer Kalista DreamPlay XC, zesiloval Vitus Audio SL-103 s monobloky SM-103 MKII, nevýkonovým částem systému dodával proud Accuphase PS-1230 a propojeno bylo přes kabeláž Nordost ODIN 2 s několika kablíky Valhalla 2. Streaming probíhal přes nejvyšší modely kabelů a switchů SOtM, celý řetězec je ošetřený přes snad všechny doplňky Nordost QRT.

V Bachově „Largo du Concerto No. 5“ v podání Simone Dinnerstein a masteringu dle vkusu francouzských Cabasse („La Collection“ | 2011 | SONY | 88691918262) je přesně podle ducha typické zvukové signatury země galského kohouta basu „až až“. A to jak s ním nakládají Lynx, to je věru prvotřídní – taková kontrola se tedy jen tak neslyší. Reprosoustavy jako když absolutně neznají slova jako zkreslení, nepřesnost, zpomalení či rozmazání, každý tón je dokonale vyfrézovaný, jde o ultra tuhý, konkrétní a jako píst pronikavý zvukový obrobek, odhalující až na dřeň podstatu nahrávky samé. Možná to není líbivě kulaté, košaté nebo vysloveně hřejivé, zato absolutně civilní a autentické. Jakkoliv je definice „na zlatou medaili“ víceméně bez ohledu na cenovou kategorii, provází jí i pocit „dýchnutí“ – byť krotký, zařezávající a utažený, to zase ano. Co je pak vysloveně šokující, to je impakt a energie až nadživotních kvalit, pocit, že ani live by to nebylo takhle silné a samozřejmé. Preciznost tu ale navíc není provázena žádným pocitem syntetické techničnosti – dechberoucí!

Ostatně celý přednes Lynx působí jako „tady a teď“ a ne jako reprodukce… Platí to i pro stařičkou (byť krásně remasterovanou) nahrávku Julie London „People who are born in May“ („Diamond Voices of the Fifties“ | 2015 | nahráno 1950 | Columbia | STS-6111140). Jasnost je zcela neuvěřitelná – tedy vlastně naopak, právě přesně a úplně uvěřitelná. Bezprostřední, přítomná konkrétnost zvuku je fascinující. Je to jako studiová samozřejmost, ale bez jakékoliv nepříjemné hrany, jde o etalon civilnosti a nezabarvenosti, takže chcete hudbu jen vstřebávat a nechávat se jí pohnout k silným emocím – Lynx hrají tak čistě, že úplně mizí. Drtivá většina i z těch nejkrásnějších systémů nejvyšších tříd má v sobě něco svého, kdežto Lynx jako když opravdu, ale opravdu nejsou a generují jen opravdovost s perfektním rozlišením a zřetelností reálně holografickou.

K výše popsanému naprosto bezešvě ladí také výšky. Ony totiž v podstatě nemají žádný svůj vlastní charakter. Slyšíte jen to, jak palička vibrafonisty Garyho Burtona rozechvívá kovové plošky jeho nástroje, případně kterak své činely rozeznívá Roy Haynes v „Like Minds“ z fantastické jazzové nahrávky formace Burton, Corea, Metheny, Haynes, Holland („Like Minds“ | 2003 | nahráno 1998 | Concord | SACD-1029-6). Struktura je blízko perfektní přítomnosti, hraje to geniálně, propracovaně a čistě jako skutečně máloco. Dostáváte okamžitou, brilantně ostrou, jasnou a zřetelnou podobu kovových instrumentů, přesně a dokonale načrtnuté dozvuky s až elektrostatickou rychlostí, zároveň však „dynamickou“ plností a vahou.

Aby superlativů nebylo málo, Lynx deklasují drtivou většinu hi-fi světa i svou dynamičností. Nejsou pro milovníky objemů a vah – Rockport Technologies Bachovu „Tokátu a fugu v d moll, BWV 565“ v mimořádně bohatém masteringu od abc records („Stereo Test Records“ | 2014 | abc records | 9787884817979) vydestilovaly do ultimativně pevné, konkrétní a úderné formy. Žádná rozevlátost, žádné mohutné záplavy, dominantně způsobené nepřesností – tady vládne výbušnost jako z děla, soustředěnost laserového paprsku a síla Hvězdy smrti. Varhanní noty mají opravdovost, která vám rozklepe nohavice, aniž by se preventivně musely odpojit sluchové nervy, jde o fyzický, hmatatelný a fantasticky konzistentní zvuk. Asi jako když opravdu sedíte v kostele…

Skvostná je též celková koherence, ten pocit, že neslyšíte jednotlivé měniče, ať už chcete sebevíc a tím se „Dust in the Wind“ od Kansas („Feel the Difference: Blu-spec CD“ | 2009 | SONY | SICP 20048-9) rozevře až dokumentaristickou nestranností a civilností. Prostě to je… Kytara… Hlas… Tady a teď. Až strašlivě snadno vnímáte rozdíly mezi tím, jak diametrálně jinak zní master Blu-spec, standardního CD a ripu, případně streamu, každý detail, každá informace, všechno je artikulované, rozřazené, až arogantně samozřejmé, s obrovskou rezervou prezentované. A zase – slyšíte charakter a kvality nahrávky, styl Kalisty, odhodlání Vitus Audio, soustředěnost Nordost, ale prakticky ne Lynx. To jsou jen excelentní prostředníci, otevřená okna k hudbě.

Tak jak jsou v souladu jednotlivá pásma, že působí bezešvě, tak funguje i prostorovost. Má-li ji vaše nahrávka (potažmo sestava), má ji i výsledek. Farnsworthova interpretace klasické „Down by the Riverside“ („Accuphase Special Sound Selection 6“ | 2012 | nahráno 2019 | Accuphase SCD-6) byla úžasná. Scéna sahá před ozvučnice i za ně, doleva i doprava kolem nich, všechno tvoří jednolitý, plně organický celek, nekomprimovaný a jednoslovně řečeno – věrný. Hudba není v žádném bodě vázána právě na ozvučnice, je svobodná, vzdušná a otevřená, výjimečně krásně přehledná a holografická v tom nejpřirozenějším slova smyslu.

No a Gershwinova „An American in Paris“ sálala v podání Utrechtsch Studenten Concert („Dynamic Experience Classics“ | 2014 | STS | STS-6111139) svou krásnou, pozitivní energií, sladkostí odvolávající se k Belle Époque a mimořádně přítomným pocitem – Lynx mají nad reprodukcí nadvládu, díky níž hudba hraje až léčivou silou a samozřejmostí. Nic není problém, všechno tu je, nalité energií a živostí, průzračně high-endové a zábavné.

Ačkoliv chováme vysoký respekt k reprosoustavám Rockport Technologies, nová generace v podobě Lynx překonává naše předchozí zkušenosti – klidně bychom řekli, že o řád. Snad je to ultra tuhou monolitickou ozvučnicí, snad na míru pečlivě upravenými měniči a špičkovými součástkami ve výhybkách, možná i nějakou mírou mainské černé magie, kdo ví. Každopádně to funguje a Lynx jsou fantastickými interpretátory hudebních zážitků – tak dobrými, že intenzita zážitku je blízká až rovná skutečnému živému koncertu. Dokonale přehledné, brilantně autentické a zároveň prosté mechanické „reprodukovanosti“. Jistě, Lynx jsou už z mimořádně drahých sfér, ale to je tak jediné, co k nim lze říct – když je správně nakrmíte, dostanete skutečně fenomenální hudební zážitky.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 45 metrů čtverečních a s rozsáhlými akustickými úpravami - stavebními i provedenými panely od Vicoustic a RPG. Akustika je spočítána a optimalizována na výkon na poslechovém místě.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

I Lynx mají v zásadě „padající“ charakteristiku, typickou pro Rockport. O něco silnější bas, plynule se svažující směrem k výškám odpovídá preferenčnímu charakteru většiny lidstva, soudě podle dostupných seriózních výzkumů. Propady jsou samozřejmě způsobené primárně a dominantně místností. Je vidět, že Lynx nabídnou energii už kolem 28 Hz a v zásadě odpovídají všemu aktuálnímu know-how o tom, jak má vypadat optimální průběh frekvenční charakteristiky pro nejpříjemnější poslech.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Průběh impedance je poměrně náročný, respektive leží extrémně nízko (mírně pod 2 ohmy na nejnižších místech), ale jednak se tak dnes chová většina špičkových reprosoustav a jednak to elektronika patřičná pro takovou úroveň prostě zvládne. Ladící kmitočet je vidět někde okolo 25 Hz, rezonanční artefakty naopak nikde. A také oceňujeme, že to není zběsilá kombinace propadů a špiček s prudkými změnami.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

Kč 2 590 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ "neprůstřelné" zpracování

+ ultimativní pevnost (nejen šasi, ale i zvuku)

+ holograficky plastický zvukový obraz

+ údernost a dynamika nejvyšší úrovně

+ střelhbité reakce

+ tonální neutralita

+ reálně perfektní „pravdivost“

ZÁPORY

- krom toho, že vyžadují v zásadě bezchybné sladění sestavy, prostoru a ukazují „napřímo“ nahrávky asi nic

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Amarock Studio | www.amarockstudio.cz 

fSdílet

Tweet