Značka WADAX patří možná mezi mírně exotičtější zboží, ale její zakladatel Angel Guadalajara působil mezi roky 1958 a 1988 mezi významnými španělskými zástupci high-endové distribuce. Někdy kolem roku 1997 si Guadalajara se svým synem řekl, že by se sám rád pustil do konstrukce špičkových přístrojů a zaujala ho filozofie feed-forward, tedy forma analogového zpracování signálu. To Léta Páně 2004 vedlo k vývoji první firemní technologie WADAX musIC chip – čipového řešení, kompenzujícího zátěž a korigujícího chyby. V roce 2011 pak firma uvedla první phono na této bázi a poměrně razantní vývoj za pár let ukázal plné portfolio digitálních produktů, postavených na této filozofii. Charakterizovaly je ultimativní cenovky, absolutní ambice a brutální konstrukce. Relativně nedávno se pak ve WADAX rozhodli přístup řady Reference zkoncentrovat do produktu Studio Player – svého druhu „all-in-one“ digitálního zdroje.
Studio Player má všechny charakteristické designové rysy WADAX – monumentální velikost, prohnutý horní a spodní panel, velký displej (pět palců s rozlišením 800x480 pixelů) a naopak nenápadnou plošku vpředu, naznačující přítomnost šuplíku SACD mechaniky. Těžko říct, zda je Studio Player vysloveně nádherný přístroj, jakkoliv krása leží samozřejmě v oku pozorovatele. Z každého detailu cítíte, že jde o hodnotnou, prémiové zpracovanou, prostě a jednoduše dobře udělanou záležitost, kde všechno vypadá a funguje tak, jak designér chtěl. Není to úplně vizuálně jemné a elegantní řešení spíše dává na odiv právě onu solidnost, robustnost a velikost, fakt, že se nemusí bát o výrobní náklady.
Do zadní plochy se vměstnala celá řádka konektorů. V dominantních blocích nahoře jsou XLR analogové výstupy pro levý a pravý kanál, signálový výstup lze nicméně vyvést také digitálně – přes AES/EBU, koaxiální cinch i BNC ve „spodním patře“. V téže linii leží také dvojí vstup pro hodinový signál z externího zdroje. Možná rovnou z připravovaných Studio Clock. Ještě o kousek vedle najdete ethernetové rozhraní.
O další krůček směrem k levé hraně se nachází vstup pro napájecí rozhraní firemní DC kabely Akasa. Ty budou sloužit jako upgrade ve chvíli, kdy se na světě objeví připravovaný zdroj Studio PSU (a z něj budete moci napájet také zmíněné Studio Clock). V tomto okamžiku proud vstupuje přes běžnou zásuvku s vypínací kolébkou. Vedle ní je ještě zemnící kolík.
Co se týká podporovaných zdrojů signálu, od fyzických CD a SACD sahají až k TIDAL Connect a Spotify Connect, samozřejmě je tu i podpora Roon, případně jiných běžných ovládacích aplikací, skrze které zvládnete hrát i z místních zdrojů nebo třeba Qobuz.
Zvenku se Studio Player může zdát velký, ale celkem jednoduchý. Fakticky jde nicméně o 620 soustružených částí, dokonce se tu střídá 14 různých materiálů a slitin, které WADAX volil podle toho, jak si myslí, že kolem konkrétních součástek a bloků budou nejlépe fungovat z pohledu vibrací a stínění.
Součástky jsou rozloženy na 40 deskách plošných spojů a používá se tu přes 4 500 diskrétních komponentů. Obvody jsou plně symetrické a vyvedené v dual mono cestách, fyzicky i elektricky oddělených v digitální i analogové doméně pro každý kanál.
Začíná to třeba už napájecím zdrojem s výraznou mírou regulace pomocí 30 stupňů, doplněných o 5 dalších regulačních stupňů pro stejnosměrné napětí. Pokračuje to pak moduly D/A převodníku, převzatými téměř beze změn z mnohonásobně dražších modelů Atlantis Reference – ty jsou navíc vyměnitelné, aby v budoucnu mohlo dojít ke snadnému upgradu. WADAX nicméně nemluví o tom, jaké řešení fakticky v převodníku pracuje (i když trocha pátrání vás dovede ke zmínkách o Texas Instruments) – jen to, že má certifikaci pro MQA a podporuje maximální rozlišení 24 bit / 192 kHz u streamovacích služeb. Že Studio Player zkousne i nahrávky v DSD oficiálně bůhvíproč dokumentováno není, ale je to tak.
Zajímavý je způsob korekce práce D/A převodníků pomocí proprietárního řešení musIC (nyní ve třetí generaci). Jde o opravu chyb typu feed-forward cílem je kompenzovat nelinearity, způsobené nevyhnutelnou odchylkou od teoreticky ideálního chování součástek. Výrobce využil technologii Adaptive Delta Hilbert Mapping a použil ji na tvorbu algoritmu pro vyrovnání chyb vybraných čipů. Tento postup vypočítává vzniklé lineární i nelineární chyby, vytváří signál s opačnou polaritou a těsně před výstupem probíhá v reálném čase proces kompenzace časových i fázových chyb. WADAX říká, že se tak děje s rozlišením 128 bitů při datovém toku 12,8 Gb / s, což představuje hodně aplikované výpočetní síly. Dále se dozvíte, že digitální obvody jsou „časově sladěné“ na úroveň 100 ps.
Praktická může být také možnost nastavit ručně výstupní napětí (1 – 2 – 4 V) a impedanci, kde je k dispozici rovnou 16 hodnot: 0.4 / 7.4 / 7.5 / 8.2 / 8.3 / 8.7 / 8.82 / 9.84 / 10 / 28.57 / 30 / 46.15 / 50 / 66.67 / 75 / 600 ohm. Mělo by to výrazně usnadnit zapuštění Studio Player k prakticky jakékoliv elektronice.
WADAX udává u Studio Player šířku 48 cm, hloubku 43,5 cm a výšku 11,5 cm (což nám ovšem připadá jako chyba v datech, tipovali bychom klidně dvojnásobek), úctyhodná je na zdroj váha 32 kg.
Poslech probíhal v akusticky upraveném showroomu v Bratislavě, kde se poslouchalo primárně na YG Acoustics Vantage 3, děleném zesilovači Ypsilon PST 100 SE / Hyperion a kabeláži Stage III Concepts Cerberus / Ckahron / Leviathan / Proteus / Kraken. Filtrováno bylo přes Telos Monster Power Station Tai Chi Yin / Yang, vše položeno na stolku Hifi Stay Mythology Transform X-frame a podložkách stejné značky. Ke srovnání jsme měli Esoteric Grandioso K1X.
Pokud můžeme říct, svůj základní charakter a styl si Studio Player zachovává jak při provozu ve streamovacím režimu, tak jako přehrávač kotoučků. Ačkoliv disky působí o něco plněji a dospěleji, je to mnohem spíše vlivem samotného média / záznamu, než kvalit WADAXu.
SACD s nahrávkou larga z Bachova „Koncertu č. 5, BWV 1056“ („Cabasse La Collection“ | 2011 | SONY | 88691918262) bylo prostě neuvěřitelně příjemné a kvalitativně nechal WADAX (jinak skvělý) Esoteric daleko za sebou. Jde primárně o opravdu úžasný pocit bohatosti a těžko konkrétními slovy definovatelné luxusnosti, který cítíte při každém brnknutí hlubokých not. Každý tón má v sobě dávku sametu, aniž by se však ztratil opravdový, prakticky hmatatelný klavír – prostě celé křídlo se svou váhou, dřevitostí i kovovým základem strun. Fantasticky vřelé a přitom uvěřitelné podání má až uhrančivou přitažlivost. Slyšíte každý kousek basu s famózní samozřejmostí, celou jeho strukturu a doznívání, Studio Player se s hudbou přímo laská, dává jí mohutnou, ne ale vymyšlenou váhu a objem. S tímhle WADAX jste už v dechberoucí kategorii, která vás dokáže přikovat do sedačky.
Stařičký záznam „People who are born in May“ Julie London s atmosférou bezstarostných 50. let („Diamond Voices of the Fifties“ | 2015 | Columbia | STS-6111140) dostal u STS moc hezký remaster a bezmála současnou kvalitu, aniž by se ztratilo to krásné staré „cosi“. WADAX ho vykresluje jako opravdu velikánský, neuvěřitelně živoucí, láskyplným srdcem tepající obraz. Bezbřehá šťavnatost, úžasná barevnost a srozumitelnost spolu s hmatatelnou lidskostí činí z poslechu opravdový zážitek. A přestože je vlastně lehounce „šmrncnutý krásnem“, pořád do popředí proniká informace o onom stáří a tedy nutných limitech nahrávky. Ale ta organická krása a lahodnost, to je skutečně něco. Zejména vokál je úchvatně plastický, blízký, pozadí reálně bez šumu, hluboké, vzdálené, potlačující jakoukoliv techničnost a pocit limitu, cítíte, jako kdyby Studio Player už ze záznamu vytěžil celý jeho potenciál.
Vysoké tóny – ať už jde o nejvyšší polohy kytary, činely nebo vibrafon – v libozvučně nahrané „Like Minds“ (Gary Burton / Chick Corea / Pat Metheny / Roy Haynes / Dave Holland | „Like Minds“ | 2003 | nahráno 1998 | Concord | SACD-1029-6) hrály s mimořádnou nenuceností. Ta jemnost, elegance a plynulost a přitom perfektní konkrétnost, jasné a přítomné „cink“, to všechno je fascinující. Pokud má ale WADAX nějakou vlastní stopu, je právě v oné jemnosti, ani náznak ostrosti nebo nepřirozené tvrdosti. Pouze harmonie a jistota – třeba ohraničení jednotlivých not je prostě perfektní, díky tomu můžete i v záplavě hudby snadno vylovit jediný tón a sledovat jej až do úplného, velice dlouhé doznění. Tolik detailů a s takovou samozřejmostí se jen tak neslyší. A to přesto, že jde o zvukový profil, který primárně hladí (d)uši, ne technicistní rozborku.
Neobvyklým úvodem do nejslavnější Bachovy „Tokáty a fugy d moll, BWV 565“ („Stereo Test Records“ | 2014 | abc records | 9787884817979) je v této konkrétní interpretaci skutečně mohutný úder kostelního zvonu, WADAX mu dává vysloveně zaplavující rozměr i váhu, je to při správné hlasitosti až strašidelně masivní. Dynamika, důraz, všechno je mimořádně působivé. Přitom však zůstává zvuk naprosto v klidu, nevtíravý, neagresivní a neúnavný, naopak vám to dává energii a chuť poslouchat. Ale i když poté přijdou na řadu nezbytné varhany v celé své obrovskosti, zůstává WADAX klidným, jemným, elegantním společníkem, který zprostředkovává jejich tón s obřím nadhledem a pocitem přirozenosti. Na jedné straně slyšíte klapat klaviaturu, která má ťukavý důraz a konkrétnost, nepřehluší to ani mnohonásobně silnější zvuk píšťal, řinoucí se prostorem s úctyhodnou samozřejmostí. Záznam prostě přímo rozkvétá.
Charakter WADAX Studio Player spadá do škatulky, která přímo volá po slově „analogovost“. Nula digitálního zrna, nula tvrdosti, jen krásná bohatost, ale nepřibarvená, pravdivá a konkrétní. Rozlišení není v čemkoliv prvoplánové, „Dust in the Wind“ od Kansas („Feel the Difference: Blu-spec CD“ | 2009 | SONY | SICP 20048-9) se rozlévala s uchvacující elegancí, naprosto přirozená, veliká a objímající. Zvuk je hlaďoučký, totálně libozvučný a zcela, úplně klidný. Detaily jsou jako z otevřené knihy, předávané suverénně, kouzelně a až překvapí, o kolik konkrétněji než z Grandioso K1X. Témbr, textura, všechno je luxusně znělé, otevřené a jasné, přitom laskavě tekuté.
Klasický afroamerický spirituál „Down by the Riverside“ v interpretaci jazzového bubeníka Joe Farnswortha („Accuphase Special Sound Selection 6“ | 2021 | nahráno 2019 | Accuphase | SCD-6) měl kouzelně otevřenou prostorovou scénu. Proporce zaplňující celou místnost, pocitově skoro bořící přítomné zdi a expandující až za ně jsou skvělý zážitek. Ano, nástroje jsou možná až nadživotní, ale i díky tomu je rozčlenění nahrávky mimořádně snadné. Každý zvuk má naprosto přirozeně působící místo, každý nástroj jasně definované kontury a plastické tělo, nahrávka dýchá, nic se nepřekrývá a zároveň je vše spojené, cítíte i vzduch – ne ten v místnosti, ale ten z nahrávacího prostoru, ať je to čím chce.
Nejbrilantnější je ovšem způsob, jakým WADAX Studio Player reálně ignoruje technickou podstatu, jak bere digitální data a vytváří z nich hmotnou, přítomnou hudbu s atmosférou a věrohodnou vnitřní jiskrou života. Opravdovost, s níž vyvstával pocitově zcela mimo jakoukoliv vazbu na elektromechanický systém v místnosti orchestr Utrechtsch Studenten Concert, hrající Gershwinovu „An American in Paris“ („Dynamic Experience Classics“ | 2014 | STS | STS-6111139), to bylo něco výjimečného. Vnímání a poslech nemohou snad být lehčí, přitom zůstává netknutá masivně dynamická podstata záznamu, všechno je bytelné, konkrétní, silné a přesto úplně a absolutně kultivované.
Mohutný SACD přehrávač a streamer WADAX Studio Player je – proč to neříct – prostě geniální přístroj. Nejen, že v obou svých rolích funguje jako skutečně excelentní zdroj signálu, navíc se naprosto jednoduše používá, funguje rychle, bez háčků a zádrhelů a je vskutku luxusně zpracovaný. Jestli vás osloví design, to je samozřejmě čistě osobní věc, ale materiálově a kvalitativně těžko chtít víc. Až šokující je ale zvuková kvalita – jistěže v takhle enormní cenové hladině máte nárok na vysoká očekávání, o kolik je však Studio Player dokáže překročit, to je hodně neobvyklé. A k tomu ještě představa, že úroveň můžete posunout pomocí hodin a zdroje ještě dál… Každopádně je WADAX Studio Player dost možná to nejlepší, co jsme v plus mínus milionové lize měli možnost zažít a určitě ve své hodnotě přesahuje – v porovnání s tím, co je dnes k dispozici – to, co za něj zaplatíte. Hledáte-li úžasný zdroj signálu, tady ho máte.
EUR 43 100,-
cca Kč 1 080 000,-
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/sacd-prehravace-a-transporty/6235-wadax-studio-player#sigProId26f9d7519c
--- --- --- --- ---
KLADY
+ lákavá kombinace skvělého SACD a streamingu
+ brutální provedení
+ možnost dalšího upgradu přes hodiny a napájecí zdroj
+ rychlé reakce, široká kompatibilita
+ vřelý, bohatý a muzikální přednes
+ citelně detailnější a samozřejmější, než skvělý Esoteric Grandioso K1X
ZÁPORY
- možná absence spektra digitálních vstupů pro využití v roli totálního domácího centra
--- --- --- --- ---
DOVOZCE: Dream Audio | www.dreamaudio.eu