Anglický Wharfedale by se dal patrně nejlépe charakterizovat jako konzervativní výrobce reprosoustav s rozumnými cenovkami a fajnovou kvalitou, stejně jako hodně širokou nabídkou, lišící se mimo jiné dost výrazně i stylovým rozsahem od čistého retra po moderní minimalismus. Série Diamond 12 patří spíše k tomu dostupnému a vhodnému do běžného obývacího pokoje – nově má na konci přídomek „i“, protože ač se vzhledově modely neliší, došlo u nich k „doladění“.

Tím prošel i menší sloupek Diamond 12.3i. Nejde jen o nové barevné varianty dle aktuálních trendů, ale i o techniku. Během pěti let života původní série Diamond 12 si výrobce zadal úkol najít vylepšení a přitom nezměnit konečnou cenu pro zákazníka. Došlo tak zejména k optimalizaci bassreflexu a celkové změně v proudění vzduchu uvnitř skříně, mimo jiné i s novou podobou vnitřního tlumení. Do několikaměsíčního vývoje a hledání drobných změn se zapojila třeba i technologie počítačového modelování chování kapalin nebo laserová interferometrie – v oboru nástroje ne úplně obvyklé, tím víc u takhle levných výrobků.

Jinak ovšem Diamond 12.3i zůstávají co do technologického pojetí shodné se svými předchůdci – dva větší měniče (o průměru 13 cm) jsou kónusy Klarity, tedy membrány z kombinace polypropylenu a slídy. Profilování na membráně slouží ke zpevnění a větší jistotě v pístovém pohybu. Ve standardním feritovém magnetickém systému najdete hliníkový kompenzační kroužek pro ošetření indukčních proměn. Cívka je navinuta na formeru z epoxidu a skleněného vlákna.

Výšky vyzařuje kalota o průměru 2,5 cm, utkaná z polyesterového vlákna, potažená tlumící vrstvičkou. Do planžety výrobce integroval také minimalistický zvukovod.

Frekvenční výhybka zůstala nedotčena, stále jde o typ Linkwitz-Riley s cívkami na vzduchovém jádře a celkově nějakými šestnácti komponenty. Základní koncept zůstává 2,5 pásmový, přechodová frekvence leží na 2 200 Hz.

Také pojetí kabinetů s pracovním objemem 26,6 litru je identické – skříně tvoří sendvičová konstrukce, materiály s rozdílnou hustotou a dokonce i nánosy lepidla mezi nimi mají účinně tlumit rezonance. Umístění vnitřních vzpěr vychází z počítačové simulace.

Ani formální technické parametry nejsou jiné, než u původního Diamond 12.3 – frekvenční rozsah 45 – 20 000 Hz (+/- 3 dB), citlivost 89 dB / 2,83 V / m a impedance „kompatibilní s 8 ohmy“ (ovšem přiznávající propad na 5 ohm) jsou běžným bezproblémovým standardem.

Výška Diamond 12.3i činí 92,5 cm (plus 5 cm na nožičky), šířka 18 cm a hloubka 32 cm (k čemuž si připočtěte ještě 2,8 cm na zadní terminály). Váha jednoho kusu je celkem poctivých 19,5 kg.

Poslech Diamond 12.3i probíhal primárně na systému s Eversolo DMP-A6 Gen 2 a Cambridge CXA81, kdy se srovnávalo s XAVIAN Unica, chvíli si však reprosoustavy zahrály též v hlavní sestavě s Métronome DSC a Norma Revo SC-2 LN / Reva PA 160 MR. O použitých kabelech, filtrech a dalších doplňcích se můžete dočíst v pravém sloupci -->.

Pokud si tak vybavíte takový ten kultivovaně střídmý, urovnaný charakter reprosoustav Wharfedale, možná pro vás bude překvapením, s jakou chutí se Diamond 12.3i pouští do tučného basu v „Kiss in Blue“ od Yello („by Yello“ | 2010 | Polydor | 00602527585840). Dokonce se zdají výrazně plnější a slyšitelnější energičtější, nejen v basech, i když právě ty za tím stojí – ačkoliv objektivně vzato není spodních tónů víc co do energie, chovají se průbojněji a tím i celý zvuk ožil. Dá se říct, že toto provedení snáze zaplní i větší prostor, přitom nepřišlo o tu klidnou čitelnost. V rámci své ceny nabízí Diamond 12.3i solidní bas v naprosto dostatečném objemu a pojetí, v němž není ani stopa po nějaké suchopárnosti.

Střední pásmo už je pak vlastně ve stejných mezích, jako u předchozí inkarnace, jakkoliv díky sytějšímu basu samo působí maličko bohatěji – ale hlas Jonny Jinton v „The Wolf Song“ („Songs & Callings“ | 2024 | Bandcamp) není nijak přebujelý. Úpravný, příkladně jasný a tím i nekomplikovaně srozumitelný. Středotónový reproduktor pracuje s typickou důstojností Wharfedale, jde o výtečné dostupné hi-fi, zaměřené na čitelnost a projev bez příkras. V prezentaci nějakých vlastních charakteristik jsou Diamond 12.3i střídmé, relativně ale reagují na to, jaký typ zesilovače mají v zádech. Přesto působí, že se rozehrávají bez komplikací a nemají tendence jakkoliv hrubnout, zachovávají si pořád svou zralou kultivovanost, umožňující snadné prožívání poslechu.

Výšky, reprezentované vibrafonem Milta Jacksona v Davisově „Bags’ Groove“ (nahráno 1957 | Prestige | 00888072204904), zní snadno čitelným, přiměřeně znělým a přesto neútočně klidným způsobem. Je jich právě tak akorát, prostě vyrovnané množství bez excesů a efektů, vibrafon má živou, pronikavou, ale do uší nebijící energii, v činelu je už patrná struktura, ač břitkost kovu je možná špetku jemnější – ovšem nic, co by mělo smysl řešit v dané cenové relaci. Základní směřování zvukové charakteristiky je však stále orientované na audiofilskou přirozenost – vesměs tu panuje neutralita, informativnost a dobrá kontrola.

Ne vždy by se zvuk Wharfedale dal považovat za živelný a emotivně intenzivní, poklidně vyrovnaný styl ale nové ladění basů docela oživuje (a přitom neztrácí tu základní spořádanost), takže i dramaticky dynamické kytary v „Diablo Rojo“ (Rodrigo y Gabriela | 2006 | Bandcamp) mají sílu, jsou výmluvnější, dávají pocit větší síly i objemnějšího důrazu než dřív. Diamond 12.3i nesklouzávají ani tak k žádné pompéznosti, stále jsou to pravověrné Wharfedale. Ale nutno říci, že živější chování basů je poslechově fajn.

V „A Horse with No Name“ (America | „America“ | 2009 | nahráno 1972 | Warner | 075992725767) je stále znát ten uvyklý styl Wharfedale – vlastně vyrovnaná, čistá tonalita, celkově dobrá přehlednost (tím víc za dané peníze) a i když netlačí na každý mikrodetail, drží se poctivé hi-fi filozofie se snahou rozkrýt maximum nahrávky. Díky basům jsou Diamond 12.3i plnější než starší modely, přesto je to stále hlavně vyrovnaný zvuk bez výraznějšího vlastního přídavku, se stabilním a čitelným projevem.

Takové je také podání prostoru – scéna „You’ve Got a Friend“ dvojice Carole King / James Taylor („Live At The Troubadour“ | 2010 | nahráno 2007 | Syzygy | 00888072321984) byla bezproblémově zasazená mezi ozvučnice, se solidní lokalizací a rozčleněním, umožňujícím snadnou orientaci v nahrávce. Není to hologram, přesto nutno zdůraznit, že za nějakých dvacet tisíc si sotva můžete přát cokoliv dalšího. Velikost, zřetelnost i jistota jsou na úrovni a ve své váhové kategorii představují Diamond 12.3i výtečnou alternativu.

Stejně tak si užijete třeba Stingovu „Shadows in the rain“ („The Dream Of The Blue Turtles“ | 2025 | nahráno 1985 | A&M | 00602478261657), kdy má hudba naprosto nekonfliktní podobu, všechno je fajn, výraznější bas udržuje rytmus i slušnou plnost, hlasy jsou jasné a kovové cinkání má tak akorát střídmosti, aby doplňovalo život, ale přitom při žádné hlasitosti nebylo ostřejší, než je zdrávo. Jsou to prostě vyrovnané a kultivované reprosoustavy.

Jemná úprava Diamond 12.3i přinesla hlavně modernější barevné povrchové provedení, droboučké konstrukční zásahy a optimalizace však dokázaly oživit i zvukovou stránku věci – nyní působí tyhle sloupky o kousek bohatším, živějším a plnějším dojmem, aniž by se z nich vytratil firemní punc klidné urovnanosti. Pořád tedy získáte s těmito sloupky „opravdové hi-fi“ za zaplatitelné peníze a zvuk, jemuž se těžko něco v tomhle kontextu vytýká. Má všechno co má mít, de facto téměř nemodifikuje charakter záznamu a přitom se Diamond 12.3i ochotně rozehrávají a je snadné je díky bezkonfliktním kvalitám poslouchat napříč žánry. Za dvacet tisíc představují tyhle sloupky skvělou investici pro každého, kdo se chce pustit do světa skutečného hi-fi…

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, dobrým zatlumením (absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics Visilio, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony.,...), byť bez rozsáhlých stavebních akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Oproti předchůdcům působí frekvenční odezva v základu velmi podobně, jen s trochu hlouběji sahajícím basovým rozsahem a celkově o něco málo rovnějším trendem v celém průběhu. Vhodnější je s ohledem na výšky asi umístění směřující na posluchače. Také tu není tak zřetelný „útlum“ v oblasti přechodové frekvence. V zásadě jde však o korektně se chovající reprosoustavy, mířící primárně za neefektní vyrovnaností.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – s mřížkou (černá) a bez mřížky (červená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

V reálu zůstala impedance také nezměněná, je nicméně vidět proměna na prvním peaku v oblasti ladícího kmitočtu bassreflexu, související s jiným tlumením a pojetím reflexu. Celkově nepůsobí Diamond 12.3i nijak nestandardně nebo náročně. Stále je tu patrná stejná rezonance jako u předchozí iterace, je tak možné, že jde o základní rezonanční kmitočet celého systému, tedy reakci s podlahou apod. Každopádně budou Diamond 12.3i v zásadě nenáročnými partnery pro širokou škálu elektroniky.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 20 690,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/bbab336a-eefb-4464-b12f-c14e84fc267b

--- --- --- --- ---

KLADY

+ nezměněná cena

+ bujnější a pocitově živější bas

+ nenáročné na rozehrání

+ ve své ceně hezky jasná a čistá obzvláště středo-výšková část

+ celkově úpravné chování

ZÁPORY

- stále nic, co by dávalo smysl za dané peníze kritizovat

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: RP Audio | www.rpaudio.cz 

fSdílet

Tweet