Nejzajímavější změna nemusí být vždycky ta, které si všimnete jako první. U nové generace osmistovek anglických Bowers & Wilkins to docela přesně vystihuje model 804 D5 – nejmenší sloupek řady, jemuž vývojáři v Southwateru věnovali jednu z nejpodstatnějších konstrukčních novinek. Zvenku zůstává štíhlou reprosoustavou s výškáčem na vršku, uvnitř ale dostal vlastní hliníkovou komoru středotónového měniče, myšlenkově spřízněnou s výraznými „hlavami“ větších sourozenců.

V rodině 800 Diamond D5 mají osm set čtyřky poněkud specifickou pozici. Jsou nejmenšími podlahovými reprosoustavami, zároveň však už plnohodnotným třípásmovým řešením se samostatným střeďákem a dvěma basovými měniči. Nad nimi začíná svět rozměrnějších modelů 803, 802 a 801 s vnější hlavicí Turbine Head, pod nimi stojí dvoupásmové regálovky 805. Nová 804 D5 tak zůstává zajímavá právě kombinací relativně nenápadných proporcí a technologií vrcholné řady, včetně diamantové kopulky, která dala celé páté generaci její označení.

Základní silueta je dobře známá už z předchozího provedení. Poměrně úzká skříň s klenutým čelem stojí na širší kovové základně, od níž ji odděluje mezera pro spodní bassreflex. Tři kónické membrány jsou uspořádány nad sebou, vysokotónový měnič pak spočívá ve vlastním podlouhlém pouzdře na horní ploše. Chybí tu výrazná středotónová „hlava“, takže 804 D5 působí civilněji než větší sourozenci, přesto se svým osmistovkovým původem rozhodně netají. Oblá čelní plocha plynule přechází v boky a vzadu se uzavírá u hliníkové páteře.

Povrchová provedení jsou čtyři, vždy se sladěnými kovovými detaily a horní partií zdobenou kůží Connolly. U nové generace výrobce upravil také obruby reproduktorů, přechody mezi jednotlivými plochami a způsob skrytí upevňovacích prvků. Cílem byl soudržnější a hodnotnější design.

Techniku můžeme opět vzít od nejvyššího bodu. Tam pracuje diamantová kopulka o průměru 2,5 cm, uložená v samostatném hliníkovém těle Solid Body Tweeter-on-Top. Syntetický diamant posouvá první rezonanční kmitočet membrány až k 70 kHz, dostatečně daleko od slyšitelného rozsahu.

Masivní pouzdro je obráběné z jediného kusu hliníku, pružně oddělené od hlavní skříně a protažené směrem dozadu. Vlastně stejně jako u generace předchozí. Zužující se vnitřní prostor s tlumením postupně pohlcuje energii ze zadní strany kopulky, tedy podle principu známého z Nautilu. Křehkou membránu chrání mřížka odvozená od 801 D4 Signature, která má méně zasahovat do vyzařování a zlepšovat také chování mimo přímou poslechovou osu.

Střední pásmo zpracovává třinácticentimetrový kónus Continuum z firemního tkaného kompozitu. U něj jde hlavně o řízený průběh deformací při pohybu. Okraj membrány podpírá systém FST, využívající pěnový prstenec namísto běžné široké pružné vlnky.

Za membránou najdeme Biomimetic Suspension, řešení známé už z D4. Běžný látkový pavouk je nahrazen otevřenou strukturou s minimem plochy, která při pohybu sama méně rozhýbává okolní vzduch.

Právě zde ovšem přichází specifická novinka 804 D5. Střeďák je nově uzavřený v samostatné vnitřní hliníkové komoře, odvozené od principu Turbine Head. Ta jej odděluje od basové sekce a současně poskytuje pevně definované podmínky pro jeho pružné uložení. Vývojáři tím chtějí přiblížit otevřenost středního pásma větším modelům, aniž by museli měnit konvenčnější vnější tvar. Jde o zřetelný krok kupředu proti dříve používaným běžným dřevěným přepážkám.

Dvojice basových reproduktorů má průměr 16,5 cm a membrány Aerofoil. Sendvičová konstrukce s lehkým pěnovým jádrem a tuhými vnějšími vrstvami využívá proměnlivou tloušťku, aby byla pevná tam, kde je to potřeba, a přitom zbytečně netěžkla. Průřez připomínající profil křídla vysvětluje i její jméno. Basům pomáhá dolů směřující Flowport, vyústěný do prostoru nad podstavcem. Jeho charakteristicky důlkovaný povrch má zklidňovat proudění vzduchu a omezovat rušivé projevy turbulencí.

Mezigenerační změny se dotkly také pohonných systémů středotónových a basových měničů, které využívají řešení navazující na specifikaci Signature a mají pracovat s nižším zkreslením. Základní sestava průměrů a materiálů tedy zůstává povědomá, prostor pro další vývoj ale výrobce našel v motorech, uchycení i mechanickém okolí reproduktorů.

Hlavní kabinet využívá konstrukci Reverse Wrap. Vrstvy březového dřeva proložené lepidlem se lisují za vysoké teploty a tlaku do oblouku, který tvoří čelo a boky. Vnitřní systém maticově propojených příček Matrix pak podpírá velké plochy a propojuje jednotlivé části ozvučnice. V D5 jej doplňují zesílené hliníkové prvky kolem otvorů měničů (což je nejkřehčí část ozvučnic) a nová zadní soustava Space Frame Bracing. Podélné a příčné kovové výztuhy tak pomáhají zpevnit i místo, kde se zakřivená skříň uzavírá.

Přepracována byla rovněž horní hliníková deska s výraznějším žebrováním a upravenými upevňovacími body. Nová základna používá více způsobů tlumení i laděné hmotnostní elementy, přizpůsobené konkrétnímu modelu. Přidané hmoty tedy mají přesně určenou mechanickou funkci: pomáhat potlačit kmitání podstavce, do nějž se opírá tlak vzduchu z reflexu.

Frekvenční výhybka dostala součástky odvozené od řady Signature. Nosná hliníková deska výhybky je pevně spojena s kabinetem a zadní výztuhou Space Frame, takže plní také konstrukční roli. Při prezentaci ve výrobním závodě zástupci firmy popisovali pro řadu D5 výhradně filtry prvního a druhého řádu a použití komponentů Mundorf i vlastních zakázkových řešení s hodnotami definovanými pro ten který model.

Třípásmové bassreflexové 804 D5 mají deklarovaný frekvenční rozsah 20 – 35 000 Hz při poklesu o 6 dB a charakteristickou citlivost 89 dB / 2,83 V / m. Jmenovitá impedance činí 8 ohmů, s přiznaným minimem rovných 3 ohmů.

Výška 804 D5 činí 110,1 cm, šířka přes podstavec 30,8 cm a hloubka včetně mřížky a terminálů 39,2 cm. Hmotnost jedné reprosoustavy dosahuje 40,3 kg, takže přes relativně štíhlé proporce jde o pořádný kus materiálu.

Poslouchali jsme v showroomu dovozce s elektronikou McIntosh: MCD600, DS200, C55 a MC1.25KW, a to na kabeláži InAkustik z nejvyšších pater. I zde jsme měli pro srovnání 804 D4. Krátkou komparaci generací ve stejném duchu jsme ovšem zvládli také v Anglii, ve firemním vývojovém centru Southwater. Tam se hrálo na transportu Denon DP-S1 s DACem MSB Diamond. Na konci stál předzesilovač Gryphon Commander s monobloky Gryphon Apex.

Pokud nás něco potěšilo už přímo od začátku popové „Hey Now“ (London Grammar | „If You Wait“ | 2014 | Metal & Dust | MADART1), pak skutečnost, že zvuk nové nových D5 drží formu a charakter napříč celou řadou, respektive minimálně skrze tři námi zkoušené modely. Fakticky přibývá bas, zlepšuje se rozlišení a jistota, stejně jako měřítko – tím víc, čím výš v katalogu jdete. Ale ta základní podstata je mezi modely prostě stejná a je to cítit výrazně víc než dřív. A taky je potřeba říct, že 804 D5 poskočily proti svým předchůdcům nejvýrazněji z celé nové generace. V basech je cítit významně víc struktury a váhy, zároveň mnohem sebevědomější kontrola, pramenící nejspíše z větší rychlosti reakcí. Bas méně hřmí a víc vypráví, je tu napětí, barvy i uvolněná, dospělá samozřejmost. Energie snáz a víc vyplňuje místnost, ovšem nejlepší je onen skok vpřed v propracovanosti fundamentu.

Bowers & Wilkins nicméně říkají, že největším rozdílem je nová hliníková středotónová pracovní komora a tím o dost vhodnější pracovní prostor pro střeďák. Možná je to pravda, protože přehlednost a detailnost v „Come To My Door“ (José James | „No Beginning, No End“ | 2012 | Blue Note | 509999 73301 2 7) je prostě skvělá. Prokreslení a transparentnost jsou výtečné, znamenitě organizované a výrazné. Svižné reakce reprosoustav znamenají lehkost a hudba doslova zpívá, aniž by se ale tlačila kupředu. Vlastně stejně jako u 801 D5 a 805 D5 tu je až monitorová soustředěnost a bezprostřední živost.

O hodně vyšší působí i rozlišení výšek, jsou expresivní, jasné a činel v „Deep As Love“ (Tord Gustavsen Trio | „Changing Places“ | 2003 | ECM | ECM 1834) je parádně konkrétní. Intenzitou, zaostřením a bravurně rychlým propracováním až k jemným nuancím a dlouhým dozvukům připomíná tak trochu AMT měniče, ale zachovává přitom tělo, které zase umí dát dynamická kopulka. Jde o výrazný zvuk, ne však křiklavý. Hodně tu záleží na konkrétní nahrávce a samozřejmě elektronice, 804 D5 charakter obojího velmi ochotně přebírají. I v tomhle ohledu 804 D5 připomínají spíš špičkový velký monitor.

Mahlerova „Symfonie č. 1 v D dur“ (Gustavo Dudamel / Los Angeles Philharmonic | „Symphony No. 1“ | 2009 | Deutsche Grammophon | 4778612) působila v podání páté diamantové generace zřetelně uvolněněji. D4 se mohou na první dobrou zdát bombastičtější a tučnější, jenže v autoritě, důrazu, velikosti dynamického kontrastu a celkové přesnosti zobrazení vedou 804 D5. Ne zrovna o málo, zejména pak v tom, jak koncentrovaně a jistě hudba hraje. Ačkoliv 801 D5 nechávají velké těleso víc a živěji se rozmáchnout, ani 804 D5 se nemají zač stydět a hrají srdnatě, ochotně a nekomprimovaně. Z tak kompaktního půdorysu jde o velice důstojnou dynamiku.

Jasnost středo-výškového pásma spolu s hbitými a artikulovanými basy zase vytváří působivě koherentní celek se skvělým propracováním. Těžko uvěřit, že pouze cíleným zpevněním kabinetu, lehkým zlepšením magnetických obvodů a pár zásahy do součástek ve výhybkách je možné posunout takhle významně čitelnost celého systému. Ale vlastně i jeho charakter, protože v „Hideaway“ Jacoba Colliera („In My Room“ | 2016 | Hajanga | 234267) se do toho 804 D5 pěkně opřou, rozpletou hudební vrstvy o hodně snáz než jejich předchůdkyně a zejména (ale nejen) ve středech a výškách jsou zřetelně informativnější.

804 D5 dokázaly vykreslit i o dost rozprostřenější a expanzivnější zvukovou scénu ve „Where The Green Grass Grows“ (Eric Bibb | „Good Stuff“ | 1997 | OPUS 3 | CD 19603). Snad je to lepším podáním informací, nižším zkreslením či větší rychlostí, kdo ví. Faktem ale je, že hranice na předozadní i pravolevé ose se při přepnutí ze starší verze posunou, tím se zvětší i měřítko. Jako kdyby 804 D4 byly oknem k muzikantům, kdežto 804 D5 zboří celou stěnu a nabídnou nerušený výhled. Organizace je každopádně parádní, spolu s konkrétností máte pocit, jako byste byli muškou na špičce nahrávacího mikrofonu a volně se rozhlíželi kolem dokola.

Zábavná „Canned Heat“ („Synkronized“ | 2021 | nahráno 1999 | SONY | 4945172000) od Jamiroquai (jak si de facto říká Jay Kay, který se vždy obklopí různorodou směsí dalších muzikantů) hrála energičtěji, svižněji a významně větší roli tu hrál drajv a konkrétnost než „maso na kostech“. Reprosoustavy se dokážou vyrovnat se změnami rytmů i energie, drží pevně pohromadě a na rozdíl od staršího provedení nabízí křišťálověji čistou prezentaci s o notný kus samozřejmější kontrolou.

Nejspíš jste to v textu již zachytili, ale přepracování (respektive dotažení) nové řady 800 D5 od Bowers & Wilkins na nás zapůsobilo velmi pozitivně. Ať už skutečnost, že se výrazně zlepšilo rozlišení a čitelnost napříč celým rozsahem (a nejvíc u středů a výšek), nebo i to, jak koherentně se všechny zkoušené modely projevují. Dřív měl každý tak trochu svou signaturu, kdežto u D5 je základ pečlivě identický a tonalita jednotná. Každopádně největší kvalitativní skok kupředu udělaly nejmenší sloupky 804 D5, které doslova rozkvetly a v mnohém se blíží velkým konstrukcím s Turbine Head. A přitom zůstávají poměrně kompaktní a vhodné i do běžných místností. Každopádně až monitorová nátura projevu a svižná, sebejistá podstata, zrcadlící charakter skladby i elektroniky, jsou výtečným hi-fi pro vyznavače autenticity.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 35 metrů čtverečních, se zakázkovou akustikou a panely Vicoustic.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Tak jako u 801 D5, tak i u 804 D5 jsou základní podobna a trendy v naměřených křivkách frekvenční odezvy v podstatě velmi podobné minulé generaci. Propad kousek nad 200 Hz je zjevným vlivem místnosti. První energie kolem 30 Hz je přítomná, ale menší – to je způsobeno velkou vzdáleností od stěn, právě tahle část spektra se zvýrazní a dost pravděpodobně zarovná v běžném umístění u zadní zdi. Zvlnění křivky je celkově ovlivněno prostorem, lze to dobře vidět na grafech jednotlivých měničů níže, které vytváří významně plynulejší odezvu. I tak je ale hezké vidět, že relativně skladný sloupek zvládne hrát tak hluboko.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Z těchto linek lze vyčíst ladicí frekvenci bassreflexu usazenou na zhruba 28 Hz. Impedanční minimum leží pod hranicí 3 ohm, ale tvarem průběhu se impedance blíží generaci D4, což napovídá o velmi podobném řešení frekvenční výhybky. Obecně lze říct, že to není zátěž, která by v dané cenové relaci měla pro adekvátní elektroniku představovat problém, ačkoliv to zároveň není optimální partner pro elektronkové koncepce.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 439 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/d5a5ff68-190d-4332-b3ff-0326e3c4582a

--- --- --- --- ---

KLADY

+ nejvýraznější zlepšení středů v nové generaci

+ kompaktní, ale přitom téměř plnorozsahový zvuk

+ významný posun v detailnosti a zřetelnosti

+ velmi příkladně drží zvukové kvality i charakter napříč celou sérií

+ energická rychlost

ZÁPORY

- celkem významné navýšení ceny mezi generacemi (byť za zřetelně lepší produkt)

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Eurostar Ostrava | www.eurostar-ostrava.cz 

fSdílet

Tweet