Jestliže na Slovensku vzniká nějaká skutečně globálně úspěšná hi-fi značka, je to bezpochyby Canor, stojící pevnýma nohama na základech budovaných přes 30 let. Firma sice primárně sází na elektronková řešení a prémiové komponenty, nejnovější přírůstky v katalogu však míří mnohem víc na mladší uživatele a ty, kteří ocení moderní styl. Jedná se o modely základní řady s čtyřkou v názvu.

Canor Verto D4S

Jméno Verto je v nabídce vyhrazeno D/A převodníkům, komponent Verto D4S tvoří vstupní bod do nabídky Canor. Zaujme pak hlavně netypickou, ač stylovou a čistou estetikou, zejména v bronzovém odstínu, který doplňuje běžnou černou a stříbrnou.

Vzhled je víceméně velice jednoduchý – základ tvoří tlusté profily složené do tvaru L, z nichž je ve finále čelní panel a horní plocha, dopředu je nicméně přes celou šíři zasazený lesklý černý skleněný obdélník, doprostřed ještě široký a přehledný displej s krásně čitelnou a ostrou kresbou znaků. Barvu si navíc můžete přizpůsobit, aby ladila s tím nezvyklým měděným odstínem. Informací je tu tak akorát, vlastně jen forma signálu, navolený vstup a použitý digitální filtr s grafickým znázorněním toho, jak funguje. Displej je rovněž dotykový.

Boky přístroje jsou bohatě perforované, i díky tomu může stavba být velice nízká. Zadní panel je úhledně zorganizovaný. V levé části najdete digitální vstupy – USB typu C, AES/EBU, koax, dvě optiky a HDMI pro připojení televizoru přes ARC. Analogový výstup má RCA i XLR podobu, pak je tu vstup a výstup spouštěcího napětí ve formě 3,5 mm jacku, úplně u pravého kraje standardní napájecí zásuvka s vypínací kolébkou.

Vnitřní architektura stojí na napájecím zdroji s toroidním transformátorem a plně symetrické dual-mono organizaci audio obvodů. Napájení tvoří nezávisle regulovaný zdroj pro digitální a analogovou část. Digitální jádro stojí na dvojici čipů ES9038 v dual-mono zapojení včetně jednoho firmou navrženého filtru Optimal Transient (máte k dispozici i další, nicméně i nám se tenhle líbil nejvíc, a tak jsme ho tam při poslechu nechali). Jeho cílem je optimalizace časové domény a eliminace převzorkování. Analogová část je plně diskrétní, tedy prostá operačních zesilovačů. Zajímavostí jsou pečlivě galvanicky oddělené vstupy.

Verto D4S zvládá maximální rozlišení 24 bit / 768 kHz pro PCM a k tomu nativní DSD512. Samozřejmě v závislosti na limitaci specifikací toho kterého vstupu.

Výrobce udává výstupní impedanci 100 ohm u RCA a 200 ohm na XLR, frekvenční odezva se rozkládá mezi 20 a 20 000 Hz v toleranci -0,1 dB a při celkovém harmonickém zkreslení pod 0,0005 %. Odstup signálu a šumu je lepší než 112 dB, úroveň přeslechů mezi kanály leží na hladině -127 dB.

Převodník má standardní šířku 43 cm, hloubku 30 cm a výšku jen 7,5 cm. Váží 8 kg.

Canor Virtus I4S

Samozřejmým partnerem pro převodník je integrovaný zesilovač Virtus I4S. Základní designový jazyk je zcela totožný – nosný prvek tvoří dva profily, čelo je skleněné a černé, centrem všeho je tu ovšem kulatý víceúčelový prvek. Reguluje hlasitost a je do něj integrovaný dotykový displej pro nastavení, přepínání a funguje i jako ukazatel nastavené hlasitosti. Po pravé straně je navíc ještě 6,3 mm výstup na sluchátka.

Také Virtus I4S má velmi kompaktní stavbu, protože však zároveň disponuje signifikantním výkonem, nestačily k chlazení jen perforované bočnice, vespod spatříte ještě průduch s uloženým velikým větrákem. Nemusíte se ale bát, dokud jsme zesilovač neotočili, nevěděli jsme o něm – je naprosto nenápadný.

Záda napoví, že Virtus I4S je čistě analogový přístroj. Má celkem čtyři vstupy – XLR a dvě RCA jako linkové, které doplňuje pár cinchů pro připojení gramofonu (MM i MC standard, možnost nastavení zisku, kapacity i impedance) a mezi tím vším ještě najdete RCA pre-out, ať už pro další koncový stupeň nebo třeba subwoofer a další podobné aplikace. Konektory jsou umístěny zrcadlově symetricky, po obou stranách od nich je vždy jedna sada reproduktorových terminálů. Napájecí zásuvka se opět nachází úplně vpravo u kraje. Ani tady pak nechybí dva 3,5 mm jacky pro spouštění pomocí nízkého napětí.

Při pohledu dovnitř spatříte docela velký toroidní transformátor, oči však přitahuje nejvíc čtveřice masivních měděných profilů, sloužících spolu s větrákem k chlazení výstupních MOSFET (vždy jeden pár na kanál) v těsném vnitřním prostoru. Ale Canor používá víc chytrých řešení – čistotu a funkčnost přepínacích relé například systém zajišťuje občasným automatickým vysokofrekvenčním spínáním. Nebo třeba u výstupních terminálů vidíte kompaktní tlumivku pro podporu čistoty signálu.

Obvodové řešení je opět dual-mono. Samostatný modul má diskrétní sluchátkový zesilovač s diferenciálním JFET řešením, poskytuje dostatečný výkon 190 mW / 300 ohm až 580 mW do 30 ohm. Filtrační kapacita činí 40 000 uF na kanál. Zapojení staví na nápadech mimo jiné z velkého koncáku Virtus S1S, a to včetně korekce chyb za pomoci specifické lokální zpětné vazby – to minimalizuje zpětnou vazbu celkovou a předchází aktivně vzniku přechodových zkreslení.

Čistě tranzistorové zesílení má zisk 35,5 dB a výkon 75 wattů do 8 ohm, potažmo 120 W / 4 ohmy. Činitel tlumení dosahuje hodnoty 330 při osmi ohmech, vstupní impedance je 50 kiloohmů na RCA a dvojnásobek u XLR. Linearita v audio pásmu se drží v toleranci -0,2 dB. Celkové harmonické zkreslení je 0,005 % (1 kHz / 5 W), odstup signálu a šumu pak lepší než 90 dB.

Zesilovač má stejné rozměry jako převodník – 43 x 31 x 7,5 cm (do hloubky ho protahují reproterminály) a váží 12 kg.

Oba komponenty u nás strávily delší čas, používali jsme je tedy v rámci všech našich sestav. Během periody rozehrávání primárně s XAVIAN Unica a Eversolo DMP-A6 Gen 2 namísto Cambridge CXA81 na kabelech Dynamique Audio Neo 2 / Horizon 2, nějaký čas pak i spolu s Accuphase E-700 nebo místo něj ve společnosti Bluesound NODE (Gen 4), Fyne Audio F1-5 / Fyne Audio SuperTrax a kabeláže ZenSati Authentica a dalších komponentů. Svou chvíli strávil set ale také ve společnosti KEF Blade One namísto Métronome DSC, Norma Revo SC-2 LN a Norma Revo PA 160 MR, zde na kombinaci kabelů Nordost Heimdall 2, Nordost Valhalla 2 a Voodoo Labs Dark Matter. Tu a tam se do zkoušení připletly samozřejmě i další komponenty. Třeba phono vstup jsme zkoušeli s VPI Scout s přenoskou HANA ML. O kompletních detailech jednotlivých sestav se dozvíte v pravém sloupci -->.

Nejdřív jsme se samozřejmě pokoušeli definovat zvuk toho kterého komponentu, ale oba se prostě doplňují a zdá se, že ve vzájemné symbióze jim je jednoduše nejlépe. Pokud je mezi nimi v základním charakteru nějaký drobný rozdíl, pak bychom řekli, že zesilovač se do reprodukce pouští s trochu větší autoritou a pevností, zatímco D/A převodník je o něco málo uvolněnější, jakkoliv oboje je pořád „prostě Canor“. Nicméně výsledné poslechové dojmy, o nichž si budete číst níže, pocházejí z použití obou komponentů jako jednoho celku, protože tak jednoduše dávají smysl.

Nízké, až efektně nafouklé a tlačící frekvence ve „when the party’s over“ (Billie Eilish | „When We Fall Asleep, Where Do We Go?“ | 2019 | Darkroom | 00602577427640) se sice objeví jen tu a tam, zato mají sílu, která prověří nejen vaše reprosoustavy a akustiku, nýbrž i stabilitu a kontrolu zesilovače. Stejně tak ale i přesnost zdroje, samozřejmě. Verto D4S a Virtus I4S jsou přes své střední cenovky překvapivě suverénní – nízké oktávy pulzují s pevně definovanou strukturou, má to nadhled a jistotu, která by neměla odpovídat ani do jisté míry lifestyle podobě, natož racionální cenovce nebo dnešní optikou nevelkému výkonu. Jenže ono to funguje. Prim hraje pevnost a definice, pocit jistoty a kontroly, stejně jako dobré rychlosti. Ne okaté a švihající jako bič, jen vnímáte, že Canor nonšalantně drží formu i sílu, je to velmi důstojný a stabilní, neefektní zvuk i na velkých reprosoustavách.

Ačkoliv nemá set Canor žádnou vysloveně prominentní charakteristiku, dává v „Blue Monday“ od Flunk (2014 | Beatservice Records | 7035538882326) do popředí velmi živé a až precizně texturované, soustředěné struny, přímo zvonící svou kovovou podstatou. Reprodukce je energická a konkrétní, zároveň ale nepůsobí nijak nervózně, snaživě nebo tak, že by tlačila. Jde prostě o jadrnou podstatu a pevnou formu, celkově nejen za dané peníze prostě super. Taky jemný zpěv je moc dobře prokreslený, až si říkáte, odkud se to vlastně bere – ale zjevně přesný a čistý zdroj spolu s pevným a jistým zesilovačem jednoduše funguje. Tohle je patřičně hi-fi i navzdory lifestyle designovému pojetí.

Velkou zřetelnost a jistotu prokazují i výšky, cinkání ve „Fools Game“ od americké bluesové zpěvačky Bonnie Raitt („Silver Lining“ | 2002 | Capitol Records | 00724353181659) znělo jasně, samozřejmě propracované, a přitom bez nějakých umělých lesků a dalších přídavků. Jednoduše kov bez zabarvení. Možná je tu cítit lehoulince živější energie v téhle části pásma, ale možná je to jen „netlumený“ projev. Rozhodně se nemusíte bát přílišné zvonivosti. Čitelnost byla snadná, lehkost a odpich také, tohle jsou jednoznačně velice pěkné výšky.

Skladba „Muy Tranquilo“ pochází od slovinského skladatele elektroniky (Gramatik | „Street Bangerz, Vol. 3“ | 2010 | Cold Busted), má v souladu se svým jménem jižanskou příchuť a energii, navíc je to překvapivě dobrý záznam s opravdu působivou dynamikou. Díky vysokému kontrastu mezi tichými pasážemi a hlasitými špičkami jsme právě tady zjistili, že na zesilovači je regulace hlasitosti jemná, pozvolná a „dlouhá“, ale naštěstí dostatečně rychlá, abyste požadovanou úpravu zvládli komfortně i ve chvíli, kdy vás překvapí možná až příliš ambiciózní nastavení. Nicméně také je důležité vědět, že hlasitější poslech znamená otočení až klidně do dvou třetin rozsahu (to podle připojených reprosoustav). Každopádně Verto D4S a Virtus I4S skoro bez ohledu na zdrojový komponent zůstávají utažené, konkrétní, energicky průbojné, ale přitom stále střídmé, bez bombastických efektů. Velký dynamický rozsah skladby působí pod kontrolou, přechody zvládnuté pevně a s potřebnou razancí. Hudba tak hraje nebojácně, má fajn výbušnost, přesto je stále „nohama na zemi“ – znovu je třeba říct, že tohle je opravdu „hi-fi pojetí“.

Shigeru Kishida je japonský hudebník, který začal v půlce 90. let jako člen rockové formace Quruli, později se pustil do skládání filmové hudby a poslední dobou je také autorem hudby klasické. Spolu s třemi spoluhráči nahrál svůj „Smyčcový kvartet č. 1 – Moonlight Love, Day of Love“ („Works Vol. 1, Live in Kyoto“ | 2025 | Universal | 00602488069540) a Canor opět s až překvapující samozřejmostí vůči nastavené cenovce dokázal zorganizovat informace a udržet pevný obraz. Je tu i spousta vzduchu, tedy ten těžko definovatelný pocit „prázdna“ kolem nástrojů, v němž ale cosi je, cosi, co vnímáte. Tón houslí je velmi dobrý, přesvědčivý; smyčec o struny skutečně „drhne“ a neklouže, má to už i patrný dřevitý podtón, a i když reprodukce není tvrdě analytická, má soustředěnou, zároveň však svobodnou podstatu. Tady hodně cítíte, že se v základu Verto D4S a Virtus I4S blíží svým větším katalogovým souputníkům. Za něco přes šedesát tisíc za kus, a ještě u produktů vyráběných na Slovensku je to působivě dobré. Nic přehnaného, ale skutečně seriózní hi-fi.

V „St. Carolyn by the Sea“ (2014 | Deutsche Grammophon | 00028947924579), skladbě Bryce Dessnera inspirované kapitolou plnou halucinací v knize „Big Sur“ Jacka Kerouaca, má hudba rozsah od romantické komornosti přes agresi až po náznak velkolepého finále, mění se tu množství nástrojů i hustota zvuků a vrstev. Dvojice Canor má dění pod kontrolou, hraje přesně, ale zároveň netechnicky, přesto všechno má své dobře definované místo. Není to o pocitu holografičnosti, mnohem víc záleží na tom, že nikdy nedochází k „zašmodrchání“. Scéna jako celek je možná lehce „vysunutá“, přiblížená k posluchači, proporce působí solidně velké.

A i když hraje jemná „I Walk A Little Faster“ od Beverly Kenney („Born To Be Blue“ | nahráno 1959 | UMG | 00602577072147), Canor Verto D4S a Virtus I4S se chovají naprosto způsobně, nechávají hudbu plynout příjemně kultivovaným způsobem. Není ani měkká, ani tvrdá, hlas má přirozeně dominantní postavení a jasnost, detailů je dost, a přesto se nikam nederou, prostě a jednoduše to funguje. Je to vlastně tak fajn, že si až říkáte, jestli v cenovce není chyba.

Ačkoliv jsou „čtyřkové“ modely D/A převodníku Verto D4S a zesilovače Virtus I4S od slovenských Canor pojaté jako stylová zařízení s kompaktní stavbou, nabízejí všechno, co od dobrého hi-fi chcete. DAC má dost vstupů, zvládá reálně všechna potřebná rozlišení a formáty, k tomu sice umožňuje třeba i nastavení filtrů, ale má předpřipravený jeden optimalizovaný přímo od Canor a ten se nám stejně zdál nejlepší. De facto je to plug & play, kdy stačí pouze volit potřebné vstupy. K němu patřící zesilovač pak poskytuje taktéž dostatek možností a všechny fungují dobře – fajn phono, rozumný sluchátkový výstup, jemná regulace hlasitosti, a hlavně až překvapivá energie, sebevědomá kontrola a víc než dobrá konkrétnost. Jako sestava pak na relativně malém prostoru a v moderním hávu poskytuje tahle dvojice od Canor skutečně high-fidelity pojetí zvuku, který je ve výsledku skvělým společníkem pro každodenní poslouchání. Verto D4S a Virtus I4S jsou hi-fi se skvělým poměrem ceny a kvality, vřelé doporučení po všech stránkách.

Kč 61 990,- - Verto D4S

Kč 69 990,- - Virtus I4S

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/2e9b2e59-2878-40b1-8355-660582365d88

--- --- --- --- ---

KLADY

+ stylový moderní vzhled a výtečné zpracování

+ zajímavá cena v kontextu portfolia i celkového výkonu

+ čistý a pevný zvuk, zejména u zesilovače

+ možnosti různých nastavení na obou komponentech, které pokryjí běžné potřeby

+ pocit celkové kultivovanosti a typického firemního stylu

ZÁPORY

- možná jen, že většina digitálních filtrů zní velmi podobně a nejlepší je stejně ten optimalizovaný od Canor

--- --- --- --- ---

VÝROBCE: Canor | www.canor-audio.com/sk/ | https://cz-shop.canor-audio.com/

PRODÁVÁ:

HiFi Studio Everest | www.hifistudioeverest.cz 

Montovna Studio | www.montovna.eu 

Melody Shop | www.melodyshop.cz | www.melodyshop.sk 

fSdílet

Tweet