
Značka Canor je historicky nejúspěšnějším slovenským výrobcem hi-fi techniky, kterého znají po celém světě a své zesilovače (ale nejen je) vyrábí v Prešově už od roku 1995, ač tehdy fungoval jako Edgar. Nakonec o úspěšnosti vypovídá třeba i továrna světových parametrů o rozloze přes 8 000 m2. Elektroniku člení Canor do 5 řad od esenciální po referenční, přídomky komponentů se vztahují k typu – kupříkladu Virtus u testovaného kousku prozrazuje, že jde o zesilovač.
Virtus S1S patří do nejvyšší Referenční řady, jedná se o koncový stupeň na bázi polovodičů, tedy nepoužívá s Canorem nejčastěji spojované elektronky. Co do výrobní kvality je to krásný kousek. Velké hliníkové tělo má po stranách masivní chladiče, bohatě gravírovanou horní desku a stojí na výrazných hrotech.
Čelní panel je velice jednoduchý, ačkoliv i z toho mála je znát vizuální rukopis značky. Může za to hlavně rozdělení běžného obdélníku lesklým černým horizontálním páskem, v němž je zasazeno vše potřebné. Mimo popisku jsou to hlavně dvě tlačítka – jedno pro zapnutí a druhé pro ztlumení podsvícení centrálního dekorativního prvku s logem, který zesilovač opticky spojuje se zbytkem portfolia.

Ani zadní stěna neskrývá nějaká překvapení a je vybavená v souladu s rolí koncového stupně, s konektory rozsazenými v zrcadlové symetrii kolem středové osy, kde sídlí napájecí zásuvka s vypínací kolébkou.
Na každém straně jsou dva páry opravdu velkých a masivních křídlových matic pro uchycení reprokabelů, pod nimi v rohu XLR a RCA vstup, kde ten aktivní volíte malou páčkou. A pak už jen 3,5 mm jacky propouštějící spínací napětí dovnitř a ven.

Vnitřní konstrukce je náležitě impozantní. Ve středu se nachází napájecí sekce, oddělená od bočních signálových modulů centimetrovou hliníkovou příčkou. Jsou tu velké toroidy a už tady vidíte kompletní dual mono oddělení všech prvků.
Canor se chlubí několika neobvyklými a nadstandardními řešeními. Mimo jiné třeba tlustou měděnou deskou, na níž jsou namontované výkonové prvky a funguje jako efektivní chladicí element. Skrze měděný plát se vede také energie z filtračních kondenzátorů k výkonové části, filtrační kapacita ja mocných 107 600 uF na kanál.

Ve vstupní části pracují J-FET prvky, zatímco výstupní výkon dodává pět párů tranzistorů na kanál – výsledkem je stabilních 250 Wattů do 8 ohm a 400 Watů do 4 ohm na každém kanálu ve třídě A/B. Přidejte k tomu mimořádně nízké celkové harmonické zkreslení 0,000025% / 1 kHz / 5 W a odstup signálu a šumu přes 120 dB, což je prý způsobeno naddimenzovaným napájecím zdrojem, ale také firemní formou implementace zpětné vazby.
Každý zesilovací stupeň má svou lokální korekci chyb, což přispívá k minimalizaci přechodového zkreslení. Síla zpětné vazby tak může být díky tomuto řešení slabší.

Zesílení skrze XLR dosahuje úrovně 26 dB, na RCA jde o 20 dB. Pracovní frekvenční rozsah činí 20 – 20 000 Hz (-0,1 dB), celkový pak 5 – 250 000 Hz (-3 dB). Výrobce mluví také o velmi nízké výstupní impedanci a vysokém tlumícím faktoru, ač tyhle hodnoty nevtěluje do konkrétních čísel.
Virtus S1S má velké rozměry – s šířkou 45 cm, hloubkou 52,2 cm a výškou 21 cm je to prostě kousek, což podporuje ještě nezanedbatelná hmotnost 39 kg.

Poslech probíhal v showroomu TM Sound v Žilině, primárně ve společnosti předzesilovače Hyperion P1, kdy jako zdroj byl Grimm Audio MU1 ve společnosti DACu Bricasti M21. Streamovalo se skrze ekosystém SOtM a hrálo na Perlisten A4, případně Perlisten S7t Limited Edition a Harbeth 30.3 XD2. Stabilitu napájení zajišťoval filtr GMG Power. Ke srovnání byl například Canor Virtus A3, slyšeli jsme tu ale i mnoho dalších zesilovačů od Bricasti a dalších značek.
Zapojení bylo pak trochu netypické – protože byly použity dva kusy Virtus S1S, každý zesiloval pouze jeden kanál. Zkoušeli jsme i běžný stereofonní provoz a byl slyšet drobný rozdíl ve prospěch této oddělené kombinace, možná díky nižšímu zatížení napájecího zdroje.

Dá se říct, že vřelá basová linka v „September in Montreal“ od Anne Bisson („Blue Mind“ | 2009 | Fidelio | 0771028241699) je pojatá velmi typicky pro žánr ženského vokálního jazzu. Bohatá, sladká a mírně výraznější. Právě tak ji také slyšíte, řádově víc se do výsledku propisoval charakter předzesilovače nebo konkrétních reprosoustav, samotný Virtus S1S nabízí prostě jen sílu, o kterou se hudba může opřít. Tím pádem je bas poddajný, pečlivě, ale přesto uvolněně artikulovaný a nepostrádá ani energii, ani přesné kontury. Canor nehraje na dravý výtlak, mnohem spíš na nenucenou rezervu a takový ten pocit skutečného hi-fi bez přidávání či potlačování.
Střední pásmo v „Hunter“ ze stejnojmenné nahrávky Anny Calvi (2018 | Domino Records) bylo neméně úhledné. Na vokálu cítíte elektronkový polibek předzesilovače, zároveň ale nekompromisní rozlišení Grimm Audio, všechno je snadno čitelné a zesilovač bez potíží udržuje autoritu napříč všemi reprosoustavami i zkoušenými hlasitostmi. Nikdy ho nedoženete k nějakému stresu, hraje s lehkostí a rezervou. Barvu a šťavnatost tak dodávají další části řetězce, Virtus S1S všechno velmi transparentně propouští a nikdy neztrácí klid.

Libozvučný vibrafon pod paličkami Cala Tjadera v „Soul Sauce“ (1995 | nahráno 1965 | Verve | 00731452166821) byl krásně hladký, kulatý a přesto znělý, nikde žádná tvrdost nebo pichlavost. Zrovna zvuk vibrafonu je přes zdánlivou jednoduchost docela oříšek, často se z něj stává taková ta zvonící a tím agresivní složka, budící dojem, že posloucháte v naprosto holé místnosti. Ne tak s Virtus S1S – všechno je pod kontrolou, neutrální, čisté, zformované co do charakteru jen předřazenými komponenty, ale ne tímhle koncákem, ten jen věrně, pevně a samozřejmě krmí reprosoustavy.
Pootočte hlasitostí doprava k úrovni nadživotní energie a ponořte se do „The Astounding Eyes of Rita“ (Anouar Brahem | 2009 | ECM | 00602517986282). Není to kdovíjak komplexní, avšak přesto krásně nahraná skladba. Tuniský úd, nástroj z nějž se později vyvinula loutna, hraje velmi živě, bezprostředně a brnknutí strun je napjaté a důrazné. Virtus S1S dodá soustředěnou energii libovolným reprosoustavám, drží je živé a přesto necítíte žádný tlak, který by nebyl v samotné nahrávce. Hudba tak svobodně protéká, sebejistá, se silou, vahou,… prostě se vším, co tam má být. Je to dospělý a civilní, přirozený zesilovač.

Virtus S1S také bez potíží zvládá udržet přehlednost a rozlišení, které poskytují špičkové zdrojové komponenty. Jednoduše o něm nevíte, charakter „Tell Me Who You Are Today“ od Beth Gibbons („Lives Outgrown“ | 2024 | Domino | 0887828028726) definují zdroj a předzesilovač, takže výsledkem je organický a přesto bravurně rozpracovaný zvukový obraz. Líbilo se nám hlavně to, že Canor skutečně prakticky do výstupu nevstupuje, nabízí celistvý, naprosto přehledný, nenuceně disciplinovaný zvuk bez pocitu zkreslení a zabarvení. Veškerý charakter pouze pouští dál. Výsledek? Celistvá muzika, respektující plně umělecké ladění skladby jako takové.
Bachovo oratorium „Janovy pašije“ (John Eliot Gardiner / Monteverdi Choir / English Baroque Soloists | „St. John Passion, BWV 245“ | 2022 | Deutsche Grammophon | 00028948618248) rozkvetlo po celé šířce poslechového trojúhelníku, ba s velkými Perlisten dokonce až ode zdi ke zdi. Jakkoliv vnímání prostorové scény dominantně definuje právě fyzická interakce ozvučnic a místnosti, i tady je cítit přesnost díky samozřejmé lokalizaci a pocitu úplného pořádku. Znát je to konkrétně například na sborové lince – žádný mohutný „jednohlas“, ale skutečně soubor jednotlivých vokálů v prostoru. Virtus S1S vládne signálu s naprostou nenuceností a rezervou.

Krásně zřetelná a přitom neagresivní byla i divoká Osbournova „Crazy Train“ („Blizzard of Ozz“ | 2020 | nahráno 1980 | SONY | 886448748045). Na jednu stranu je zdravě průrazná, má správný rockový říz, na stranu druhou ale není v ničem hrubá a tím vám dovoluje nastavit si poslechovou úroveň dle libosti a opravdu si to užít. Virtus S1S zároveň naprosto věrně ukazuje lampově vřelý polibek předzesilovače, taktéž ale i ultra přímé rozlišení Grimm Audio. Prostě dospělý high-end.
Koncový stupeň Canor Virtus S1S má všechno, co byste od koncového stupně měli chtít – vysoký výkon pro dostatečnou rezervu ve snad jakékoliv myslitelné situaci, vyrovnanost a transparentnost, díky nimž slyšíte opravdu to, co do zesilovače pouštíte a v neposlední řadě i to, že všechny objektivní kvality (a že jsou to vysoké a i v kontextu ceny úctyhodné kvality) míchá tak, že výsledkem je v nejlepším slova smyslu prostý a věrný zvuk. Zvuk, který blíží opravdovému neutrálu. Jinými slovy, musíte se velmi snažit, abyste nějakou jeho zvukovou stopu vylovili. A nebo ještě jinak – takhle nějak by měl koncový stupeň fungovat. Dodávat výkon, ale prakticky nebýt slyšet.
EUR 20 295,-
cca Kč 509 990,-
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/zesilovace-vykonove/7136-canor-virtus-s1s#sigProIdbe8ca11775
--- --- --- --- ---
POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/0f587338-06ec-4ae7-ae91-0f998eb2a434
--- --- --- --- ---
KLADY
+ pevný a naprosto dostačující výkon
+ parádní kontrola
+ rezerva v každém okamžiku
+ sám o sobě je v řetězci cítit jen minimálně, prochází jím volně styl předzesilovače i zdroje
ZÁPORY
- je drahý, ale to prostě už tak u high-endu bývá
--- --- --- --- ---
DOVOZCE: TM Sound | www.tmsound.sk | www.melodyshop.sk


















































