Vizuálně poměrně extravagantní řada Studio 500 od amerických JBL nestačila vlastně v cenících ani pořádně zaschnout a už je tu nová, vlastně zcela opačně pojatá série se stejným názvem, jen s číslovkou 200. Oproti ostrým tvarům a robustní stavbě pětistovkových modelů jsou dvoustovky výrazně jemnější, ale když jim sundáte krycí mřížky, stále to jsou masivní JBL s velkými reproduktory, tak jak se na Ameriku sluší a patří.

V celé řadě najdete celkem tři sloupové modely, které jsou si však velikostí i cenou až překvapivě podobné, kupodivu (měli jsme možnost si sáhnout na všechny tři vedle sebe) ale ne tak charakterem. Králem série je sloupek označený číslem 290 a jde o plnokrevnou třípásmovou reprosoustavu se čtyřmi reproduktory. Vzhledově jde o maximálně konzervativní reprosoustavy, jejichž pravoúhlou dokonalost narušuje jen oblost bočních hran čelní stěny. Jinak jako celek působí Studio 290 až nenápadně, jednoduché křivky i nenápadné povrchové provedení dokážou umně skrýt nadprůměrné rozměry 119,7 x 27,3 x 33 cm (v x š x h) – pak vás dost možná při přesouvání až lehce zaskočí hmotnost 25 kg.

Milovníka robustnosti ale rozhodně potěší pohled zepředu i zezadu – vpředu totiž odhalí čtveřici dynamických reproduktorů, pouze jednoduše obkroužených vkusnou černou linkou. Zezadu je to zase vpravdě obří plastový bassreflexový nátrubek (JBL nazývá svůj design bassreflexu Slip Stream Port a vyznačuje se dvojím prohnutím), kterým protáhne ruku i velmi statný muž. V taktéž plastikové vaničce u paty zadní stěny najdeme dva pár adekvátně robustních reproduktorových terminálů – díky jejich sklonu a rozteči můžete s kabely manipulovat lehce a nemusíte se zdráhat použít ani ty s opravdu masivními koncovkami a velikými průřezy.

Vrátíme-li se zpět dopředu, zaujmou hlavně dva basové měniče, zasahující téměř ke kraji ozvučnice. Mají solidní průměr 20 cm, závěs, který by udržel patrně i vystřelenou kovadlinu a membránu z materiálu PolyPlas se zpevňujícím vroubkováním. Membrána z PolyPlas je nejdříve zformována z papíru, poté je na její povrch nanesena tenoučká vrstva polymeru, která reproduktor příliš nezpomaluje, ale zato významně zpevňuje. Středotónový reproduktor je vlastně tentýž, jen s průměrem zmenšeným na 10 cm. Sestavu reproduktorů završuje jednopalcový tweeter, ponořený poměrně hluboko do ostře řezaného zvukovodu. Pro kopulku membrány zvolili v JBL materiál CMMD Lite, což je zkratka pro „Ceramic Metal Matrix Diaphragms", neboli kombinaci keramiky a kovu.

JBL Studio 290 nabízí také charakteristiky „veliké" parametry – při nominální impedanci 8 Ohm a citlivosti 91 dB (2,83 V / m) umí tento sloupek vyzářit frekvence v rozsahu 38 – 22 000 Hz, ovšem bez blíže specifikované tolerance. Soudě dle poslechových zážitků by to mohla být i referenční tolerance -3 dB.

Poslech JBL Studio 290 jsme absolvovali v pražském studiu Cinema Shop, kde nám naservírovali ještě modely 280 a 270. Zdroj signálu nám byl přehrávač Marantz SA7003, zesiloval pak buď Marantz PM14S1, nebo Harman / Kardon AVR 270, kde se prokázala síla in house vývoje – tito dva, přes výrazně nižší cenu elektroniky, se ukázali být perfektním párem. Ne že by high-endový Marantz byl horší, ale JBL už jeho přednosti nevyužily a v kombinaci s receiverem AVR 270 byl výsledek jaksi muzikálnější. Je to prostě praktický důkaz toho, že hifi je alchymie.

Když se podíváte na rozměry reproduktorů a ozvučnic JBL Studio 290, navíc když vezmete v úvahu jakousi obecně předjímanou charakteristiku „amerického zvuku", možná se budete bát přebytku basu, který bude poněkud překrývat zbytek pásma. Basa v „Momentary Truce" od Flim & The BB´s (1991 | dmp | CD 486) je silná, ale nepůsobí nijak přebuzeně. Sice vystupuje do popředí o ždibec víc než středy a výšky, pokud ale budou mít ozvučnice kolem sebe alespoň metr na všechny strany, nebude ho příliš a nebudete mít pocit, že vám pod spodními oktávami něco uniká. JBL se s jakoukoliv elektronikou rozehrávaly velmi snadno a lehce, takže i jejich velký zvukový objem zůstával klidný a zcela kontrolovaný.

Bachova působivá „Sonáta pro sólové cello #1, BWV 1007" (Janos Starker | „KEF Ultimate Resolution Demonstration Disc 2" | 2010 | Universal | 480 3148) ukazuje v podání Studio 290 poměrně konkrétní nástroj s jasnými konturami a pocitem vzduchu kolem nástroje, byť ten samotný jako kdyby byl poněkud drobnější, zmenšenější, jakkoliv to vynahrazuje schopnost reprosoustav promítnout zvuk plasticky směrem k posluchači. Vnitřní dynamika cella je velmi slušná, JBL umí zreprodukovat plný frekvenční rozsah nástroje, přesto ani zde neucítíte fyzické kopance, zvukové podání je poměrně dost klidné.

Dylanova „Blowin´ in the wind" („DYLAN" | 2007 | Columbia | 88697 16131 2) se opět nese v jemnějším, klidném duchu, tvrdý, kovový nádech strun tu je lehce zjemněný, nijak exponovaný oproti zbytku pásma. I na velkou bednu nabízí JBL Studio 290 velmi soudržný přednes, velmi přesný, u velkých vícepásmových konstrukcí ne vždy běžný. Právě tato skladba také ukázala schopnost těchto reprosoustav velmi dobře lokalizovat jak nástroj, tak vokál – konkrétní pozici určíme v pravolevém prostoru, i tom předozadním. Prostor není protažený do hloubky, spíš je vytažený poměrně dosti vpřed, zprava a zleva není ohraničený osou reprosoustav, pokračuje dále. Přes mírně obroušené ostří tónů proniká z reprodukce naléhavost, přímost a bezprostřednost skladby.

Celková klidnější, přesná charakteristika reprodukce odkazuje na požadované studiové vlastnosti, přesto pro domácí reprodukci nemusí být úplně každému po chuti. Civilní, ne úplně průrazné vyznění výšek a kontrolovaný, nepřehnaný bas ukazují sice opravdu vše, co je na nahrávce, ale tak nějak vás nechává to spíše precizně pozorovat, než aby vás zalila zvukovým mořem po běžném americkém způsobu. Jasně kovové činely tak určují tempo nahrávky spolu s přesným, kulatým kopákem a celkový rockový šmrnc je fajn, byť intenzita atmosféry je spíše střídmější. Nutno dodat, že toto ladění také nechává do zvuku výrazně vstupovat charakter připojeného řetězce, takže si můžete výsledek snadno „doladit".

Dobře se JBL Studio 290 popasovaly i s pianem Simone Dinnerstein. Její uvolněné podání „Largo du Concerto No 5" tu dobře vyniká, transparentní, dostatečně rychlý zvuk dobře vykresluje stisky kláves, rychlý nástup plných tónů vás přesvědčí o dostatečném dimenzování schopností Studio 290, dynamika je uvolněná a velmi dobrá. Barevnost je věrná, snad trochu strohá, opět jako ze studiového prostředí – jednoduše žádné přehánění, pouze v dané cenové třídě co největší věrnost nahrávce.

To ostatně platí i pro střední tóny kolem vokálního pásma. Benediktýni z kláštera Santo Domingo de Silos nahráli v sedmdesátých letech 20. století jednu z nejúžasnějších vokálních nahrávek, desku „Chant", zvláště v úpravě MFSL (1994 | UDCD 725). Klid a dobré rozlišení jsou velmi příjemné, zvláště zde, kde se basy ani nepokouší vměšovat do reprodukce. Sbor je detailní a přehledný navíc je hlasům dobře rozumět, ať už hrajete hlasitě, či poměrně potichu. JBL naznačí i chrámový prostor a celkovou atmosféru, spíše opět s jakýmsi lehkým „profi" odstupem, ale přesto.

Když jsme se zmínili o hlasitosti, přeci jen jde o velké americké bedny, takže jim sluší alespoň trochu hlasitější přednes, kde naplno rozkvetou jejich schopnosti. Patricia Petibon tak v Offenbachově „Orphée aux Enferns" s volume mírně doprava zní velmi autenticky, studiově přesně a lehce, i když barevnost je snad opět poněkud studiová a lehce profesorská. To ale nevadí, i náročné dynamické okamžiky zvládají tyhle sloupky se ctí, bez pocitu hrubosti nebo zkreslení ve zvuku.

Nová řada JBL Studio se vydala lehce nečekanou, ale rozhodně ne špatnou cestou. Tak jak se zjemnil a zklidnil vnější vzhled reprosoustav, tak se zklidnil a zjemnil i jejich zvukový projev, který sází na studiovou autentičnost a civilnost, místo efektního objemu a tlaku, který nabízí rozumnou vyváženost (byť stále chvílemi cítíte lehoučké basovější naladění) a který svou čistotou dává možnost „doladit" zvukový charakter pomocí komponentů v řetězci. Pravdou je, že studiová účelnost návrhu fyzického i zvukového se nemusí líbit každému, protože se vlastně snaží být bez vlastního charakteru (což je ovšem přeci správně). Snad jen poněkud obyčejné zpracování a vzhled nevzbudí u domácích uživatelů to pravé nadšení, i když zájemci o maximální nenápadnost (lze-li něčeho takového u velkých sloupků dosáhnout) by radost mít mohli. Každopádně jsou JBL Studio 290 slušné, civilizované reprosoustavy s férovou hodnotou.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ +/- ]

Kč 24 990,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ slušná přesnost a kontrola reprodukce

+ velký, plný zvuk

+ snadno se rozehrávají i levnou elektronikou (ideální bylo „in-house" spojení s H/K)

+ vyplní i velký prostor

ZÁPORY

- až příliš účelný vzhled

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: DSI Czech | www.edsi.cz 

 Produkt roku 2018 - hlasujte a vyhrajte

XAVIAN Loudspeakers

Eurostar Ostrava

Studio TYKON

Horn Distribution

Soundstyle

200 200 hifiguide

Your browser doesn't support JavaScript or you have disabled JavaScript.

AKTUÁLNÍ REDAKČNÍ SESTAVY

ZESILOVAČE:

Norma Revo IPA-140
Grandinote Shinai
Emotiva XPA-DR2
Naim Nait XS
Naim NAP250 (bi-amp)
Naim FlatCap XS
Cambridge CXA80

ZDROJE SIGNÁLU:

OPPO UDP-205
Teac NT-503
Apogee Groove
Chord Mojo / Chord Poly
Cambridge CXC
The Little Black Box v2
COOD-E TV
Pioneer BDP-LX71

REPROSOUSTAVY:

Harbeth Monitor 30
KEF LS50
Fischer&Fischer SN-70

GoldenEar SuperSub X

ANALOG:

VPI Scout
+ Jelco SA-250
+ Hana EH
+ VPI ADS
Pro-Ject Phono Box
Grandinote Celio

KABELY:

REPRODUKTOROVÉ
Nordost Heimdall 2
InAkustik LS-1603
TelluriumQ Silver
ZenSati Authentica
ProAc Response Black Signature

SIGNÁLOVÉ XLR
Nordost Heimdall 2
ZenSati Authentica
TelluriumQ Black
Chord Signature (XLR-DIN)
Vincent Premium
Cardas Clear (sluchátka)

SIGNÁLOVÉ RCA
Nordost Heimdall 2
TelluriumQ Black
KrautWire Guru S
EagleCable Condor Blue
AudioQuest BigSur

DIGITÁLNÍ
Nordost Heimdall 2 (HDMI)
Nordost Heimdall 2 (ethernet)
Nordost Purple Flare (USB)
AudioQuest Jitterbug
Cardas HighSpeed SB (USB)
KrautWire Guru Digital (coax)
Black Rhodium Sonata (coax)
Monster Cable M1000 (HDMI)
Monster Cable M1000 (optika)

NAPÁJECÍ
Nordost Heimdall 2
Nordost Red Dawn
IsoTek EVO3 Sequel
IsoTek EVO3 Premiere
IsoTek EVO3 Initium
ZenSati Authentica
KrautWire Omega III

+ řada standardních low-cost kabelů

NAPÁJENÍ:

IsoTek EVO3 Syncro UNI
IsoTek EVO3 Genesis One
IsoTek EVO3 Titan One
IsoTek EVO3 Corvus
zakázková rozvodnice
Xindak XF-1000ES
Furman AC-210 A E

SLUCHÁTKA:

beyerdynamic Amiron Home
Sennheiser HD 26 Pro
Koss Porta Pro Wireless
Sennheiser IE 8
Koss Porta Pro CZ

OSTATNÍ:

zakázkové stojany pod Harbeth
stojany Kudos S50
akustické prvky Sonitus Acoustic
Naim mu-so
65" UHD Philips 65PUS7101

MĚŘENÍ:

Clio Pocket
MCP CQ5620 (osciloskop)
CD generátor

200 300 bose

200 100 emotiva

200 200 kasaudio

 

ŠÉFREDAKTORŮV NEPRAVIDELNÍK

(Celkem) zásadní posuny v kvalitě

Občas si tak říkám, že je moc dobře, že jsem svůj malý nenápadný sloupek nazval "Nepravidelníkem" - může tak v klidu vycházet párkrát za rok a já se můžu s klidným svědomím věnovat recenzím a dalším věcem, které jsou, upřímně řečeno, zábavnější i přínosnější, než by bylo nějaké nucené moudro...

Číst dál...

200 200 voice 200 200 rpaudio 200 200 kasaudio vpi 200 200 aq 200 200 studiospalicek black friday

200 200 audio visual 200 200 cptpraha 200 200 ketos dynaudio 200 200 mareka audio 200 200 wdq 

200 200 elfton cerven 200 200 logaudio hifi home art vyprodej 200 200 psg 200 200 grandinote 

200 200 audio video kino bratislava 200 200 amarock studio 200 200 htp 200 200 kasaudio 200 200 4ce

1024 200 avspraha 2019

Luxman Česká republika