Německé Audio Physic není třeba hlouběji představovat, třicet pět let výrobní tradice mluví samo za sebe. Za sebe mluví ale i jednoduchá podoba reprosoustav řady Reference, která používá minimum „výrazových“ prostředků a přesto jen těžko najdete na světě nějaké jiné reprosoustavy, které vypadají právě takhle. To platí i pro jeden z nižších modelů této vrcholné firemní řady – Avanti 35.

Italský výkřik „avanti“ znamená „kupředu“, nicméně Avanti 35 mají naopak ozvučnici zakloněnou typicky nazad. Je štíhlounká, byť relativně hluboká, stabilitu zajišťují příčné profily s antivibračními zakončeními. Vizuální eleganci podtrhují jen dva viditelné reproduktory, ten třetí je totiž umně ukrytý uvnitř ozvučnice a jeho energie uniká tenkými štěrbinami kolem bočních panelů, což je řešení mimo jiné i praktické, nejen estetické.

U Avanti 35 si můžete vybrat z široké škály povrchových provedení, ať už je to klasická dýha nebo moderně působící skleněné panely – ty jsou jednak dostupné v prakticky libovolné barvě, jednak slouží i jako další drobné zpevnění ozvučnice.

Čistotu matného zadního panelu narušuje jen jediný pár reproduktorových terminálů. Nejde ale o ledasjaké terminály, používají (tak jako vlastně celá konstrukce) řešení pro potlačení vibrací – konkrétně technologii Vibration Control Terminal II. Jde v praxi o kombinaci hliníkové hmoty (která svou váhou pohlcuje energii) a neoprenového tlumení.

Nosná základní konstrukce z MDF profilů, které krom toho vytváří optimální pracovní komory pro jednotlivé reproduktory. Na tento základ jsou pak sendvičovým způsobem pomocí elastomeru přilepeny vnější panely. Další zpevnění poskytuje i keramická pěna – ta je uvnitř jako efektivnější varianta běžného rouna, bitumenu nebo filcu a vyplňuje prostor, aniž by překážela plynutí energie.

Oba viditelné měniče pak sází na firemní technologii „hyper-holografie“ – membrána HHCT III (Hyper Holographic Cone Tweeter) je zaměřená na co nejvýraznější potlačení nechtěných vibrací. K tomu slouží jednak pracovní komora, (blíže nespecifikovaný) materiál membrány i její zasazení do zvukovodu a obklopení filcovým tlumením.

Pod podobného vzoru je koncipovaný také středotónový měnič Hyper Holographic Cone Midrange (HHCM III). Také zde se eliminují nežádoucí vibrace a zůstává tak jen pístový pohyb membrány. Pomáhá tomu třeba i technologie dvojitého koše, která prakticky odděluje pohybující se masu od statické masy kabinetu.

Hliníkové membrány s keramickou vrstvičkou obou reproduktorů používají také aktivní tlumení (jak to nazývá výrobce) – v závěsech je instalovaný profil tvaru U, který je o kousek menší, než samotná membrána a protože jsou spojené lepidlem, membrána je jeho trvalou tenzí napínána a tím i zpevňována, pročež by prý neměl nastat problém s jejím dozníváním.

Dvojici zmíněných reproduktorů doplňuje uvnitř ukrytý woofer s průměrem 8,5 palce – má vlastní pracovní komoru tlumenou zmíněnou keramickou pěnou, membrána je papírová.

V technických specifikacích se dočtete o výšce 109 cm a šířce 17 cm, do hloubky zabírají reprosoustavy nějakých 40 cm (ale neznamená to, že taková je hloubka kabinetu, ale jeho záklon vyžaduje prostor právě alespoň 40 cm). Reprosoustavy váží 22 kg, budete-li mít skleněnou verzi, je to dokonce 27,5 kg.

Reprosoustavy mají udávaný pracovní rozsah 31 – 40 000 Hz (bez konkretizované tolerance), impedance činí 4 ohmy a charakteristická citlivost 88 dB, opět ani u jednoho nejsou specifikované podmínky.

Audio Physic Avanti 35 jsme poslouchali v showroomu dovozce, kde jim společnost dělala sestava komponentů Naim – od NDX 2 / XPS přes NAC 252 / SuperCap až po NAP 300. Propojeno bylo kabeláží Nordost Valhalla 2, vyjma ethernetového rozhraní, kde byl použit switch a řešení od English Electric. V daném prostoru jsme slyšeli třeba ještě Audio Physic Classic 35 nebo různé modely z nejvyššího konce katalogu Focal.

Když brnkla baskytara v „Ptáci jsou hloupí“ Ondřeje Soukupa („Válka barev“ | 1995 | Monitor Records | 660365-2331), bylo cítit, jak výrazně se Avanti 35 umí do basů opřít a je to vpravdě až šokující objem a síla basového spektra z tak kompaktního sloupku. Cítíte také akcent na ladící frekvenci kopáku (až máte pocit, že máte v hrudníku druhé srdce), který hlubokým tónům dominuje, ale to všechno dohromady budí dojem ohromné plnosti a bohatosti zvuku. Je to vskutku šťavnatý základ, ovšem v menší místnosti bude energičtější než zbytek, možná až dominantní – nenechte se splést, Avanti 35 patří do středních nebo spíše až velkých prostor. Pokud ale máte rádi taktilní, šťouchající bas, tak tyhle reprosoustavy ho mají požehnané množství.

Na „Subcity“ od Tracy Chapman („Crossroads“ | 2008 | Warner Music | 8122-79908-9) bylo znát, že hyper-holografické pojmenování středotónového měniče má něco do sebe. Vokál byl až mimořádně analyticky vypíchnutý, nesmírně konkrétní a hodně, hodně detailní. Byl to mimořádně transparentní, až nahý zvuk, pevný, možná až tvrdý, ale skutečně výjimečně informativní, nejen na danou cenovou hladinu. I z důvodu vysoké transparentnosti budou ale Avanti 35 chtít pečlivou volbu elektroniky – měkčí, bohatší, plnější Naim jejich sušší charakteristiku ale doplňoval dobře.

V „Silent Night“ od Yellowjackets („Peace Round“ | 2003 | Heads Up | HUCD 3090) bylo výše opravdu spousta, je tu ale požehnaný nejen objem samotný, ale také množství detailů – i tady se zdá být holografické pojmenování na místě. Každé cinknutí činelu je mimořádně zřetelné, velmi jasné, velmi konkrétní a tvrdé, i tady tak bude dobré volit obezřetně zesilovač (nebo spíše celý řetězec), protože Avanti 35 celkem nemilosrdně a přímo ukazují všechno. Přesto ovšem Avanti 35 nejsou úplně nekompromisně dopředné, umí prostě dát najevo jak energii, tak všechny harmonické složky nejvyšších tónů, výsledkem čehož je výtečně čitelný, lehký a otevřený zvuk s tendencí k opravdu důraznému prokreslení.

Zajímavě zněla „Sea Nature“ (Steve Hillage | „Green“ | 1990 | Virgin | 0777 7 87279 2 7) – bicí „drží“ i při hlasitosti, která je až „nadkoncertní“, kde rezonují okna a okolojdoucí zvědavě nakukují dovnitř, aby se ujistili, že nepřichází konec světa. Spodní polovina frekvenčního rozsahu hraje s opravdu velkým důrazem a impaktem, naopak horní část spektra je trochu hebčí a klidnější, ale přesto má skladba drajv jako celek, má to soustředěnost a nadprůměrné proporce. Není to zvuk úplně mocný (i když snad v basech), hlavně je konkrétní, rychlý a hodně autoritativní, asi jako rychlá rána kladivem.

Pokud Avanti 35 sází na nějaký jeden aspekt reprodukce, tak je to detailnost. „Sly“ Herbiho Hancocka („Head Hunters“ | 1997 | Columbia | CK 65123) byla skutečně skvěle propracovaná, hodně zřetelná, skvěle načrtnutá je struktura basové linky, hodně extrovertní jsou zejména středy a výšky. Oddělení jednotlivých nástrojových linek je díky tomu prakticky perfektní a tvrdý, jasný zvuk je bezmála hmatatelný. Avanti 35 ochotně rozkrývají každou drobnost v nahrávce, každý dozvuk, je to skutečně expresivní a mimořádně analytický zvuk – reprosoustavy vám dají to, co jim pošlete, v dobrém i zlém.

Prostor je ale právě díky těmto vlastnostem opravdu skvělý, parádní – „Ario“ od Davea Hollanda („Overtime“ | 2005 | Dare2 | 982 714 2) byla veliká, zcela osvobozená od hmoty ozvučnic a parádně široká i hluboká, téměř ignorující proporce místnosti. Přestože je to skutečně krásně trojdimenzionální zvuk, zůstává přirozeně spojitý, s nástroji plastickými a samozřejmě zasazenými na konkrétní místo v prostoru. Je to vynikající nahrávka v opravdu vynikající reprodukci, čistě co do plasticity jste pocitově ve studiu mezi hudebníky.

„Mind Reader“ od Silverchair („Young Modern“ | 2007 | eleven | elevencd63) měla parádní odpich, bicí zní tvrdě a rázně, kytara má až agresivní říz a zpěv je syrový (možná spíše surový), má to celkově punkově bezprostřední nádech. Skvělý je timing, onen patrný akcent na rozsah rytmické sekce nese své ovoce a hudba prostě „pumpuje“, až fyzicky uvnitř vašeho těla.

Sloupky Audio Physic Avanti 35 jsou obdivuhodným dílem německé techniky, nutno říct. Jsou pěkně zpracované (jak ostatně vyžadují standardy dané cenové úrovně), ale je vidět, že jsou i dobře promyšlené – nabízí tučnou porci basu (pročež pozor na vhodnou velikost místnosti), neuvěřitelně soustředěné a detailní výšky a středy, nabízí důraz a rychlost, nabízí ale i (zejména ve spodní polovině frekvenčního rozsah) pěknou plnost. A umí také vykouzlit skutečně bezmála holografický prostor, přesně jak slibuje název vysokotónového a středotónového měniče. Celkově jde o velmi bezprostřední, skvěle transparentní reprosoustavy, které ale mají tendenci trochu tvrdě a nekompromisně ukazovat úplně každý detail – nejen v nahrávce, ale i ve vašem řetězci, takže bude třeba věnovat velkou pozornost tomu co a jak posloucháte. Pokud vám ale razance a síla v kombinaci s expresivní detailností vyhovují, jen stěží najdete v dané ceně něco takového, jako jsou právě Avanti 35.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 30 metrů čtverečních s realizovaným zakázkovým akustickým projektem přímo od výrobce Artnovion.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Frekvenční odpověď reprosoustav ukazuje na poměrně dosti výrazné zastoupení basu (což může překvapit s ohledem na velikost ozvučnic i měničů). Propad na 120 Hz je vlastností měřícího místa, frekvenční charakteristika je tedy „svažitá“. Je ale vidět rezonance vysokotónového měniče na 16 kHz, lepší charakteristiku mají Avanti 35 pod úhlem, tj. zarovnané zadní hranou rovnoběžně se zadní stěnou – jde o poměrně typické moderní ladění, které usnadňuje i použití takových modelů v „neaudiofilských“ domácnostech. Nejde o puristické „rovné“ ladění, ale je vidět záměr, který dává smysl a zajišťuje bohatý zvuk.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (zlatá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Tento graf jasně ukazuje, že byste měli uši při poslechu držet v ose tweeteru nebo pod ní.

Frekvenční odezva – jednotlivé viditelné měniče v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (žlutá linka)

Zkreslení 2. (zelená) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Impedance ukazuje naladění bassreflexu na úroveň zhruba 30 Hz, ale také minimální úroveň zhruba 3 ohm a to v oblasti mezi 60 a 120 Hz, kde je množství energie poměrně velké a tím i nároky na zesilovač nebudou malé. Drobné nespojitosti dále ukazují na rezonance kabinetu – na cca 70 Hz, 170 Hz a 1 800 Hz. Elektrická fáze nemá žádné dramatické zlomy, reprosoustavy ale i přesto potřebují pevný a výkonný zesilovač.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ +/- ] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

Kč 169 990,- - standardní provedení

Kč 179 990,- - skleněné provedení

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ štíhlé a snadno skladné

+ obrovský bas z tak nenápadné ozvučnice

+ soustředěnost středního pásma

+ pěkné zpracování

+ umí hrát pevně i hodně nahlas

ZÁPORY

- basů může být až moc (respektive je třeba velké místnosti)

- hodně analytický charakter nebude sedět s hodně tvrdou elektronikou

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: AVITSmart | www.avitsmart.cz 

fSdílet

Tweet