Velký, výkonný, ale přitom ne zběsile drahý koncový stupeň – to je meta, na níž míří nejvyšší stereofonní koncový zesilovač japonské „bezmála rodinné“ výrobny hi-fi Rotel. Model RB-1590 je odvážně masivní, velmi „tradiční“, chcete-li. Dost možná pro mnohé nejzajímavější na něm je to, že v dnešní době extrémně rostoucích cen zůstává ne přímo levný, avšak rozhodně velice racionálně naceněný.

Za své peníze obdržíte notně objemnou krabici v typickém stylu Rotel – tlustý čelní panel brázdí 15 a 15 vertikálních průduchů, nad nimi je pouze v prostředku firemní logo a naopak u levého kraje spínací tlačítko, ověnčené charakteristickým modrým svítícím kroužkem.

Jakkoliv je čelo pěkně tlusté, zbylé stěny jsou jednodušší, ne však špatně zpracované. Na zadní ploše najdete RCA i XLR vstup pro každý kanál, ten aktivní volíte malou páčkou mezi nimi. Je tu také 3,5 mm systém spouštění pomocí 12 V napětí (jak vstup, tak výstup), ale i tady páčkou můžete jeho funkci deaktivovat. Pak už zbývají jen čtyři reproduktorové terminály na kanál, aby bylo usnadněno bi-wiringové připojení reprosoustav. Napájecí zásuvka je standardní.

Zajímavým detailem jsou čtyři gumové nožky nábytkového typu po krajích šasi. Nejsou tu samozřejmě proto, aby RB-1590 stál vertikálně – ale hodí se, když poměrně těžké zařízení vybalujete z krabice, případně s ním šoupete po prostoru. O dost lépe se zvedá, nepoškodíte terminály a tak vůbec.

Základem notné síly koncového stupně je dvojice toroidních transformátorů, které si Rotel vyvíjí a vyrábí sám. Výkonové moduly jsou namontované na boky zesilovače a to přes robustní chladící profily.

Výstupní část je pod částečným zapouzdřením, to se nachází hlavně nad zakázkovými rychlými britskými kondenzátory BHT s velkou kapacitou. Celé je to vlastně dobře dimenzovaná, trochu starosvětská konstrukce, která dodává poctivých 350 Wattů na kanál do 8 ohm – a 648 Wattů do zátěže poloviční.

Zesilovač pracuje v rozsahu 10 – 100 000 Hz (+/- 0,5 dB), v audio pásmu nabízí celkové harmonické zkreslení pod 0,03% a pracuje s odstupem signálu a šumu přes 120 dB. Tlumící faktor dosahuje na úroveň 300.

Poslech probíhal v rámci hlavní sestavy s KEF Blade One Meta, jako zdroj signálu sloužil Métronome DSC a řídícím zesilovačem se stal Norma SC-2 LN. K porovnání jsme krom monobloků Revo PA 160 MR měli ještě Rotel RB-1582MKII nebo Audio Analogue AA100DM. O použitých kabelech, napájení, podložkách a dalším příslušenství se dozvíte v pravém sloupci -->.

Na hutných tónech rytmiky v „Glem ikkje“ (Kari Bremnes | „Det vi har“ | 2017 | Strange Ways | WAY 309) se projevila víc než dostatečná rezerva patrně nejvíc. Reprosoustavy se pustily až do nejspodnějších frekvencí s jistotou a kontrolou, v dané třídě jde o špičkovou samozřejmost a sílu. Přitom Rotel zachovává svou neutrální základní charakteristiku, netlačí bas do popředí, ba naopak mu dává jen solidní a konkrétní formu s dotekem poddajné vřelosti. Rozdělení poloh a probarvení nízkých oktáv je nicméně spíše v proporci k dané cenové relaci – velice dobré, ale ještě ne 100% high-endové. Přesto byste se na podobnou úroveň s aktuálními produkty dostali pravděpodobně o dost dráž a to se počítá.

Rezerva v pozadí je cítit i na středním pásmu. Rotel vykouzlil docela nadstandardní rozměry scény a tím i hlasu a nástrojů ve „Feeling Like Myself“ (Roses & Revolutions | „Midnight Monsters“ | 2021), hudba tu nespěchá, je v ní opět cítit dotek vřelosti a pohodová jistota skvělého hi-fi. RB-1590 zůstává poklidný a decentní, žádné efekty, žádná tvrdošíjná analytičnost, prostě plyne. Zesilovač má jen nepatrné vlastní charakteristiky, nesnaží se o interpretaci, ale skutečně pouze o reprodukci.

Taktéž výškám dopřává RB-1590 adekvátní zesílení – nejsou ani tlumené, ani akcentované a barva kovu v „Beauty Queen“ z druhého art glam rockového alba skupiny Roxy Music („For Your Pleasure“ | 1999 | nahráno 1973 | EG | 0724384744922) se zdá být čistá. Energie je znělá a jasná, ačkoliv ne nějak pronikavá, takže ani říznější moment není nepříjemný. Prostě a jednoduše nezabarvené, tonálně vyvážené podání – jistě, existují modely s ještě významně lepším prokreslením, delšími dozvuky a přítomnějším pocitem, jenže ty se bez výjimky nachází v o řád vyšší cenové lize.

V čem pak mocný výkon a stabilní konstrukce nesou své ovoce jistojistě i nad očekávanou úrovní dané relace, to je dynamika. Ta je parádní… Debussyho věta „Assez vif et bien rythmé“ ze „Smyčcového kvartetu v g moll, op. 10“ (Carmina Quartet | 1992 | Denon | CO-75164) zněla s rezervou bez ohledu na hlasitost, dynamické odstíny byly vlastně patrně už relativně potichu, což je rozhodně známka solidní elektroniky. Zesilovač jako kdyby tady fakticky skoro nebyl – poskytuje dostatečnou rezervu a potenciál, ale samotnou skladbu ani neprotlačuje, ani netlumí. Sílu nedává jinými slovy nijak na odiv, používá ji jen k zajištění dostatečného prostoru pro vyniknutí dynamických špiček.

Housle v rukách Julie Fischer, hrající Paganiniho exhibiční „Capriccio číslo 1 v E dur“ („24 Caprices“ | 2010 | Decca | 0028947822745) se zdají být korektně velké, konkrétní, nicméně možná lehounce utaženější. Nemají takový pocit robustního těla a „dřevitosti“. Míra detailů je velmi dobrá, zvuk čistý, na úrovni skutečně výtečného až špičkového hi-fi, byť ne high-endu, který by přímo jiskřil nuancemi a barvami. Rotel hraje věcně, jasně, nezabarveně, zato „stíhá“ živou rychlost houslí i jejich energii. I v tomto ohledu se RB-1590 chová jako naprosto spořádaný „úředník“, předávající prostě zesílenou informaci dále bez vlastní kreativity.

Nástroje v „Indigo Dreamscapes“ (Jack DeJohnette / Pat Metheny / Herbie Hancock / Dave Holland | „Parallel Realities Live…“ | 1993 | Jazz Door | JD 1251/52) působily skoro realisticky veliké, organizované do správných pozic s jistotou a prostorem scény konkrétně zakotveným v šířce i v už pěkném náčrtu hloubky. Také zde se Rotel projevuje vlastně jen hudbou bez zabarvení, nejde o žádnou technickou exhibici, za vším stojí pocit rezervy a korektnosti. Je to prostě civilizované, lehce starosvětské a japonsky úpravné hi-fi.

To je koneckonců docela dobré všeobecné shrnutí i z poslechu „The Logical Song“ (Supertramp | „Breakfast in America“ | 2010 | nahráno 1979 | A&M | 0600753304372). Hudba vlastně decentně šlape, je „správná“, čistá, snadno poslouchatelná a Rotel si nic nepřibarvuje, staví do popředí právě a hlavně nahrávku jako takovou. Ve správný okamžik má reprodukce sílu, je tu dobrá čitelnost a jistota, též dobrá míra transparentnosti a vůbec se koncák chová skutečně jako vzorný dodavatel síly, ale nikoliv nějakého zřetelnějšího výrazu.

Mohutný koncový zesilovač s obřím výkonem Rotel RB-1590 je skvělý v tom, že dodává dost síly pro každou dynamickou špičku a zároveň se do výsledného hudebního ladění neplete – je neutrální, čistý a všestranně „korektní“. Tím víc je fajn, že japonský výrobce udržuje dnešní optikou viděno velice přátelskou cenu. Ne snad, že by 90 tisíc bylo úplně málo, nicméně aktuálním trendem jsou až výstřední šesticiferné cenovky (i vyšší) a to dělá z RB-1590 skutečně decentní volbu pro každého, kdo hledá svého druhu puristický zvuk s pocitem rezervy.

Kč 89 000,-

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - VNITŘNOSTI

--- --- --- --- ---

KLADY

+ férová cena

+ obří, ale přesto ne dramaticky se projevující výkon

+ mohutná dynamická rezerva

+ neutrální, vyvážené zvukové podání

ZÁPORY

- trvá docela dlouho, než se zahřeje a zvuk se tak otevře

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: BaSys CS | https://www.basys.cz/catalogsearch/result/?q=RB-1590

fSdílet

Tweet