Bezmála před 30 lety započala svou cestu originální rakouská firma Trenner & Friedl, nesoucí jméno dvou svých zakladatelů. Od počátku a dodnes se věnují výrobě reprosoustav, často v notně originálním provedení. V katalogu se to jen hemží názvy, inspirovanými egyptskou historií, z nich se nicméně lehce vymyká druhý nejmenší dostupný model – regálovky ART.

Přestože na ART je minimum nějakých designových prvků, jejich jednoduchost je poměrně výmluvná a snadno je rozpoznáte. Je tu vsazená čelní stěna s dvěma reproduktory s netypickým rozložením středobas nahoře – tweeter dole, je tu podlouhlý tvar ozvučnice a také vsazená zadní deska, kde se nachází reflex a terminály. Reflex je netypicky dole (na které straně, to záleží na který kanál se koukáte, ozvučnice jsou zrcadlově převrácené), vedle se pak nachází atypický reproterminál Cardas. Ten je původním nápadem jistě chvályhodný a umožňuje dosáhnout bezpečného kontaktu, v reálném světě je ale máloco na používání méně pohodlné než toto. Život vám rozhodně usnadní použití vidliček.

ART vypadají na pohled zajímavě, svou skutečnou velikost totiž umně skrývají. Pohled zpředu (tedy výška 27 cm a šířka 18 cm) vám nenapoví, že hloubka dosahuje 30 cm a s tím doroste váha až na 6,8 kg. Celkově jsou ale proporce oku překvapivě milé. Materiál skříně je vrstvený multiplex březového dřeva, kdy každá vrstva má mírně jinou hustotu, což podtrhuje celkovou pevnost. Přední panel (s volitelnou verzí z masivního bambusu) je také v základu z březového dřeva. Celkové zpracování je na úrovni, nenápadný a přesto pěkný je třeba sedmivrstvý lak na povrchu.

Hlavní díl práce odvádí v modelu ART středobasový měnič s uhlíkovou membránou o průměru pěti palců. Membrána je uchycena na poměrně výrazném gumovém závěsu a má středovou protiprachovou kopulku, na první pohled ale ničím nevyčnívá z běžných standardů. Co ho ozvláštňuje, to je dodatečné zpracování, které aplikuje přímo výrobce – jde o vrstvu houslového laku.

Doplňuje ho mřížkou překrytý Ring Radiator o průměru jednoho palce. Má vlastní pracovní komoru a silný neodymový magnetický systém. Trenner & Friedl říkají, že k reproduktoru je přimontovaný chladič. Není jasné, zda tím ovšem myslí kovový centrální trn či zda přidávají nějaké dodatečné vlastní řešení.

Veškerá vnitřní kabeláž pochází stejně jako reproterminály od Cardas. Na frekvenční výhybce, k níž jinak výrobce nic neříká, jsou prý použity komponenty Mundorf. Mělo by jít o prémiové modely kondenzátorů, zapékané lakované cívky a filmové odpory.

Trenner & Friedl uvádí u ART pracovní frekvenční rozsah 50 – 50 000 Hz (-3 dB), jmenovitou impedanci 4 ohmy s přiznaným poklesem na 3,2 ohm a charakteristickou citlivost poměrně nízkých 85 dB / 2,83 V / m.

ART jsme poslouchali s jak v „malé“ sestavě s Cambridge CXC / Cambridge CXA81 na kabelech Dynamique Audio (to nebyl špatný, nicméně spíše nevýrazný projev), místo LS50 Meta na RME ADI-2 DAC FS na kabelech ZenSati Authentica, když je „živil“ Grandinote Shinai (to bylo o hodně zajímavější, ale úplně pro stolní nearfield nasazení se moc nehodí), zásadní dojmy ale vznikaly na hlavní sestavě, kde hraje Métronome DSC1, Norma Revo SC-2 LN a Norma Revo PA 160 MR za podpory GMG Power Harmonic Hammer 3000P, to vše na kabelech Nordost Heimdall 2 a pro předzesilovač a zdroj s napájecími Nordost Valhalla 2. Poslouchalo se proti Xavian Quarta Evoluzione.

Když jsme u toho, T&F ART nemají úplně odlišný základní charakter a některých momentech jde tak trochu o variaci na zvuk Xavian – v tom nejlepším slova smyslu. Pokud od reprosoustav, které poměrně snadno skrývají své rozměry, nečekáte bas jakožto od malých regálovek, možná budete překvapeni, že ART kontrabasu v „Cantata Con Mina“ (Mina De André | „La Canzone Marinella“ | 1997 | Ricordi | 7432153879-2) dokázaly načrtnou už i nějaké to tělo a dodat mroukajícím tónům pocit vcelku graciézní plnosti. A to se bavíme o tom, že jejich odezvu v těchto částech pásma lze ještě zvětšit posunutím k zadní zdi. Bas není obří, je ovšem velmi důstojný a dává pocítit fyzickou napjatost strun, stejně jako fyzičnost impulsu brnknutí. Hloubka, do které se ART spustí, pomáhá třeba i pocitu neošizenosti mužského vokálu a vůbec – na kompaktní regálovku je to prostě víc než solidní výsledek.

Pokud jsou ale něčím ART opravdu famózní, je to pocit prokreslené soustředěnosti a bezmála monitorové konkrétnosti středního pásma. ART z prostoru prostě zmizí a nechají před vámi viset holograficky přítomný vokál Madeleine Peyroux v její „Blue Alert“ („Half the Perfect World“ | 2006 | Rounder | 0602517032798). Hlas byl dominantní, jasný a prostě krásný, nebýt lehce svébytného ladění nahrávky jako takové, byl by to pocit prakticky skutečné přítomnosti. Vynikající je na středech také čistota a snadnost, s jakou je celé dění srozumitelné a přehledné, ať už je to hlas nebo akustické nástroje ve středním rozsahu.

Řízné a úderné výšky v „Deceptively Yours“ od Norah Jones a Peter Malick Group („New York City“ | 2003 | Koch | 0099923867821) nicméně působí díky dominanci středů lehounce méně přítomné, respektive decentněji objemné, než by byl úplný ideál. Na druhou stranu mají parádní rozlišení a výtečnou čistotu, respektive parádní pevnost a ohraničenost, takže každý tón vnímáte velmi konkrétně a velmi zřetelně, přestože když se soustředíte, takové ty úplně nejkřehčí dozvuky a nejjemnější nuance tu nejsou úplně výrazné. Ševel činelů ale kupříkladu má řád a strukturu jak jen si můžete přát.

Když přijde na komplexnější orchestrální skladby, kdy se do toho těleso poměrně opře – jako v závěru Ravelova „Boléro“ v podání Seiji Ozawy a Boston Sympohny Orchestra (1974 | Deutsche Grammophon | 415 845-2) – a kdy je třeba dobré dynamiky, aby síla a váha zvuku vynikal, tak jsou ART na své rozměry překvapující a umí vydechnout s překvapivou intenzitou. Nemusíte se bát na ně zatlačit a reprodukce se nesype a nedusí, hlavně ale může hrát i potichoučku a přesto zvuk nezploští, což je v reálu ještě důležitější. Není to obrovský zvuk, spíše sází na disciplinovanost, než na efektní masivnost.

ART působí v první chvíli opravdu, opravdu detailně – Dvořákova „Serenade for wind and strings in D minor, B. 77 (op. 44)“ v podání Nevilla Marrinera a Academy of St. Martin in the Fields (1981 | Philips | 400 020-2) zněla krásně zřetelně. Právě to je hlavní kouzlo ART – zřetelnost, čistota a schopnost zahrát pevně a konkrétně. Není to tak o tom, že by dokázaly vykreslit až ty nejzazší detaily nebo zvuky, které jste z jiných neslyšeli, to ne. Rozlišení je samozřejmě dobré, jak už v drahé třídě nutně musí být, ale je výrazně pocitově zdůrazněné právě tou konkrétností a skutečně vynikajícím pocitem kontrolované čistoty.

V čem se pak nenachází žádné „ale“, to je podání prostoru – tady ART excelují kouzlem soustředěných malých dvoupásmovek a „My Old Flame“ v podání Boba Jamese a Davida Sanborna („Quartette Humaine“ | 2013 | OKeh | 88765484712) zněla zcela vytažená z ozvučnic (a jen tak na okraj také s impresivně kontrolovaný a hutným basem na tak malé poměry) a velmi přirozeně poskládaná. Není to jen o rozložení nástrojů v pravolevé a předozadní ose, ale také o tom, že samotný nástroj působí plasticky, cítíte, že má tři rozměry jako ve skutečnosti. Zvuk není úplně obří, ale je volný, plný vzduchu a prostorovost je skutečně excelentní.

ART ale nejsou jen pro artovou hudbu, nejsou to křehké audiofilské květiny pro tiché vybrnkávání intimních hudebních zážitků. Hoďte na ně rockovou „Many A Little“ ze stejnojmenného alba severských September (1995 | Tripple | TRIPPCD1004) a zjistíte, že kupodivu nepostrádají ani říz (díky skvělým středům), ani drajv (díky solidnímu basu), byť tady je znát, že kopáku přeci jen polovina hmotnosti a masivnosti chybí – prostě jsou to stále kompaktní regálovky. Zvuk je disciplinovaný, takže vnímáte, že nahrávka sama není dokonalá, ale zároveň je tu pohodovost, s níž to ART odprezentují, takže vám ani vyšší hlasitost neleze na nervy.

Trenner & Friedl ART jsou překvapující reprosoustavy – jako objekt jsou udělané bez problémů, jak se sluší a patří na firmu s dlouhými zkušenostmi a šikovnými truhláři. Je vidět, že nejde o velkovýrobu, ale o snahu o kvalitní „nábytek“. Důležité je ale to, co ART nabízí za svou nezanedbatelnou a za tak kompaktní věc zcela přímo řečeno vysokou cenu – a to vůbec není špatné, protože ART si jdou trošku svou vlastní zvukovou cestou, ale ta má eleganci, nadhled a dospělou úroveň a na kompaktním půdorysu staví zvuk s wow efektem, který vyniká zejména pevností, konkrétností a prostorovostí, takže ART umí opravdu zprostředkovat hudbu jako umění a patří (nakonec i ve stotisícové kategorii) mezi velmi zábavné solitéry pro ty, kteří nechtějí jít s davem.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

U interpretace frekvenční odezvy je dobré zmínit, že reprosoustavy jsou projektovány proto, aby stály u zdi – to „zdvihne“ energii v basové oblasti oproti tomu, co je vidět zde a dorovná to celkově mírně klesající trend frekvenční odpovědi. Ta je pak velmi solidně vyrovnaná (ne ve smyslu vodorovná, ale stejnoměrná), respektive prostá hlubších propadů nebo prudkých změn. Že by nicméně ART dokázaly hrát až do 50 kHz je velmi nepravděpodobné. Je tu vidět také bassreflex a jeho peak na 50 Hz. Celkově jde o kultivovanou frekvenční odezvu s laděním „pro ucho“.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Je vidět, že bassreflex svými rezonancemi promlouvá poměrně výrazně do vyšší části rozsahu středobasu, ačkoliv na výsledné frekvenční odpovědi to vidět není – možná s tím tedy návrh počítá. Chování jednotlivých reproduktorů je bezproblémové.

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Impedanční křivka se v poměrně citelné části nachází těsně kolem hodnoty 3 ohm, je nicméně prostá nějakých prudkých změn a proměň. Je tu vidět ladění bassreflexu na cca 45 Hz. Na úrovni 510 Hz je vidět přítomnost nějaké drobnější rezonance. Ta nicméně neovlivňuje frekvenční odpověď. Průběh elekrické fáze není úplně nenáročný, zesilovač adekvátní pro stotisícové reprosoustavy by ale ani tak problém mít neměl.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ +/- ]| VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 103 740,- - základní provedení

Kč 30 940,- - příplatek za vysoký lesk

Kč 6 500,- - příplatek za černé nebo bílé provedení

Kč 13 000,- - příplatek za palisandrovou dýhu nebo zebrano

Kč 2 800,- - příplatek za čelní panel z masivního bambusu

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ velmi pěkné a hodnotné zpracování

+ famózní prostorovost

+ soustředěnost a čitelnost středního pásma

+ až lehký wow efekt basu – není hromový, ale není ani chybějící

+ působí malé a skladné (ač úplně maličké nejsou)

ZÁPORY

- výše příplatků je poměrně šťavnatá

- jsou poměrně málo citlivé a obecně vyžadují i stabilnější zesilovač

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Thrill Audio | www.thrillaudio.eu 

fSdílet

Tweet