Lze z vynikajícího udělat ještě lepší, aniž byste změnili samu podstatu? Český Xavian si to rozhodně myslí a proto uvedl model Quarta Evoluzione, který mimo jiné připravuje půdu pro další současné modely, které projdou obdobnou optimalizací. Jméno Evoluzione se u děl Roberta Barletty historicky pojí s obdobnými kroky, které byly aplikovány i u celosvětově populárního modelu Quarta. Sám tento přídomek je pak všeobjímající a vševysvětlující, jde o vývoj směrem k lepšímu, o evoluci.
Pro ty, kteří by snad jeden z mimořádně povedených a také globálně oceňovaných modelů hostivické firmy nezaznamenali – Quarta (či tedy dnes po třech letech od uvedení správně již Quarta Evoluzione) je uzavřená velká stojanová reprosoustava, která je poctou zlaté éře hi-fi technologií, kterou běžně datujeme mezi konec 60. a začátek 80. let minulého století. Tehdy ještě nebylo třeba dbát na malé rozměry, exotické tvary nebo bombastické parametry, abyste zákazníky zaujali a firmy tak mohly vyrábět reprosoustavy tak, jak to vyžaduje fyzika – nikoliv architekt nebo soutěž o co nejvýraznější zápis v nějaké z kolonek technického popisu.
Kabinety z MDF panelů jsou čistě pravoúhlé, vyrobené z 3 cm tlustých desek (!) a uvnitř ještě pro jistotu zpevněné mimořádně komplexním systémem vzpěr. Díky nim vzniká i pracovní komora pro středotónový reproduktor nebo prostor pro svinuté bloky tlumícího materiálu – uvnitř najdete bitumen, vlnu a filc v různých místech a různé hustotě.
Abyste měli ponětí o kvalitě konstrukce, Quarta Evoluzione váží poctivých 40 kg při výšce 68 cm, šířce 35 cm a hloubce 40 cm. Přesto není reprosoustava podřízena jen bytelnosti a účelnosti – naopak přesně jak se žádá od noblesní značky typu Xavian, se můžete kochat i povrchovou úpravou. Verze Evoluzione dostala do vínku v základu původně příplatkový hluboký klavírní lak, který vypadá naprosto luxusně a vynikne tak kresba exotických dýh. Zpracování je prakticky bezchybné, koketující s opravdovým luxusem. Stačí si nakonec všimnou i takových detailů, jako jsou dva páry samostatných bytelných reproterminálů.
Osazení se oproti první generaci nijak nezměnilo – všechny tři reproduktory ve třípásmovém zapojení jsou vyvíjeny v režii firmy Xavian a vyráběny v Itálii pod značkou AudioBarletta. Basům slouží kónus se zdravým průměrem 27 cm, velkou gumovou vlnkou závěsu a okrasným kroužkem, který slouží i jako jemný zvukovod. Membrána je z ručně impregnovaného papíru, magnetický systém používá silné neodymové magnety. Ty se opírají v systému Stasis o jedno z rozpěrných žeber (a to dále rozkládá energii až do zadní stěny) a to přes elastomerový doraz. Zajímavostí je former pro 5 cm cívku, který používá vinutí nejen klasicky vně, ale také uvnitř, což zlepšuje účinnost.
Střednímu pásmu je vyhrazený 17,5 cm široký kónus s dvojitým nízkým závěsem, membrána je z papíru se speciální impregnací. Parametry optimalizuje velký laděný fázový nástavec, frézovaný z jediného hliníkového bloku. Cívka o průměru 5 cm využívá navinutí plochým poměděným hliníkovým drátem. Měnič má uzavřenou vlastní pracovní komoru.
Výškáč v tvarované planžetě má průměr membrány 2,9 cm a ta je vyrobena z měkké tkaniny. I tento reproduktor má vlastní pracovní komoru, ta je navíc tvarovaná jako tlumený labyrint, v němž se energie postupně odbourává. I tady je cívka z poměděného hliníkového drátu, i tady jsou měděné zkratovací kroužky pro zlepšení přesnosti chodu.
Xavian udává pracovní frekvenční rozsah 35 – 30 000 Hz (-3 dB), což je o 12 Hz níže než u původního provedení, impedance 8 ohm a citlivost 87 dB / 2,83 V / m zůstávají stejné.
V čem ale spočívá kouzlo změny u provedení Evoluzione? Ve změně frekvenční výhybky. Jednak jsou frekvenční výhybky osazené na nových deskách plošných spojů (co pásmo, to deska), jednak se lehce změnila přechodová frekvence (filtry jsou laděny na 300 a 2 500 Hz), stále se ale používají prémiové až špičkové součástky Jantzen a Mundorf.
Byla přepracována topologie, byly vyměněny součástky (ve smyslu hodnot i typů) a celkově jsou filtry jednodušší (což je vždy dobře), mají součástek početně méně, ale zato kvalitnějších (dle konstruktéra Roberta Barletty).
S modelem Xavian Quarta jsme v redakci žili každodenním životem zhruba dva roky, s verzí Evoluzione už je to více než čtyři měsíce, měli jsme ale možnost i přímého srovnání obou verzí v poslechové místnosti Xavian (na kabelech Aulos a Mondiale II, zatímco se hrálo přes Reimyo CDT-777 nebo Bluesound Node 2i a dále přes Kinki Studio Vision DAC-1, EX-P7 a EX-B7, alternativně třeba přes Norma Revo IPA-140 a Norma Revo SC-2 LN / Revo PA 160 MR. K porovnání byla plejáda reproduktorů Xavian. V „domácím“ prostředí hrály Quarta Evoluzione s OPPO UDP-205, Métronome DSC1, GMG Power Harmonic Hammer 3000P a Norma Revo IPA-140 či Kinki Studio EX-P7 / EX-B7. Vše propojeno kabely Nordost Heimdall 2. O detailech sestav se můžete dočíst v pravém sloupci -->. Během dané dlouhé doby se ale v redakci vystřídaly doslova desítky dalších přístrojů a reprosoustav, které se primárně poslouchaly s nebo proti Quarta Evoluzione.
Když se rozhoupe soundtrackem Twin Peaks inspirovaná „Ptáci jsou hloupí“ Ondřeje Soukupa („Válka barev“ | 1995 | Monitor Records | 660365-2331), basová linka je zřetelně artikulovanější, než u původní verze Quarta – je vlastně krásně barevná, je ale zároveň přesná, v určitých kombinacích snad až lehce sušeji monitorová, utažená a velmi konkrétní. Přestože jde bas hlouběji, než u původního modelu, tak Evoluzione působí, že má menší basový objem (což je s ohledem na proporce vyzařované energie logické, stejně tak k tomu přispívá efekt přesnější reprodukce), ale výrazně propracovanější. Bas má větší napětí, stejně jako větší nadhled – je to jednoznačné zlepšení.
Střední pásmo s kytarou a hlasem Tracy Chapman v „Subcity“ („Crossroads“ | 2008 | Warner Music | 8122-79908-9) zní stále stejně otevřeným, jasným způsobem, fakticky ale působí díky vyrovnanější celkové charakteristice také bližším, jasnějším a konkrétnějším dojmem. Hlas zní snáz, tak nějak lehčeji, přirozeněji, aniž by ztratil ten pěkný pocit plnosti a tělesnosti. Analytičnost je dohled skutečně monitorovému světu, Quarta Evoluzione přesto nechávají vyniknout zejména to, jak je nahrávka zaznamenaná a jak ji interpretuje vaše elektronika. Čím lépe, tím tedy lépe, u „ošklivých“ nahrávek se nicméně můžete dočkat i toho, že celkem napřímo zaslechnete jejich stinnou stránku a limity.
Celkové uklidnění a „srovnání“ frekvenční odpovědi má blahodárný vliv i na nejvyšším konci frekvenčního rozsahu – cinkání činelů v „Silent Night“ od Yellowjackets („Peace Round“ | 2003 | Heads Up | HUCD 3090) bylo jemné, ale zřetelnější než u původní verze, reproduktor díky větší porci energie lépe vystihuje plasticitu činelu, je to skutečně opět až blízko monitorovému stylu, kdy je energie dost i na úplném konci pásma, čímž výtečně vnímáte dozvuky – znamená to samozřejmě i to, že ostré nahrávky nebo ostře hrající elektronika může způsobit výraznější prezenci výšek, byť přesnost a čistota s sebou naštěstí nenesou tvrdost.
Razantní „Sea Nature“ od Stevea Hillage („Green“ | 1990 | Virgin | 0777 7 87279 2 7) mála díky utaženějšímu, ještě přesnějšímu zvuku verze Evoluzione pěkný fyzický důraz a prásknutí paličky do blány bubnu je skutečně hamatatelné, rychlé a pěkně zaříznuté, ale zároveň ne ploše, suše technicistní – Quarta generuje i solidní objem zvuku, který dokáže katapultovat kupředu pod výtečnou kontrolou. Na dynamiku si nejde v rámci kategorie stěžovat, pravda je, že Quarte Evoluzione stále nejlépe funguje s pořádným zesilovačem – ne že by šlo o vyslovené žrouty proudu, ale silné monobloky rozhodně umí nabídnout nejvíc a nemusíte se vůbec bát sáhnout ani nad cenovou relaci reprosoustavy, protože jejich potenciál je veliký.
Utažení basů a umírnění jejich objemu subjektivně přispělo ke zlepšení čitelnosti – díky tomu košatá „Sly“ od Herbieho Hancocka („Head Hunters“ | 1997 | Columbia | CK 65123) má rozhodně a poměrně výrazně lepší organizaci. Je slyšet přesnější, konkrétnější reprodukce, vnímáte lepší oddělení jednotlivých nástrojových linek, stejně jako zejména u činelů delší dozvuk nebo výraznější kresbu. Je to jako mít hudbu hlasitější a celkově intenzivnější.
Díky ještě lepší fázové koherenci, než jakou měla původní modifikace Quarty, nabízí Quarta Evoluzione také lepší podání hudební scény. Ta je v praxi stejně velká, ale je hlubší a nástroje jsou lépe definované – zejména pak v předozadním směru. Díky tomu působila „Ario“ od Davea Hollanda ("Overtime" | 2005 | Dare2 | 982 714 2) jednoznačně bohatším, větším a plastičtějším dojmem. Hudba byla ještě o něco méně vázaná v reproduktorech a naopak vzdušnější.
Když pak přijde na pěkně říznou „Mind Reader“ od Silverchair („Young Modern“ | 2007 | eleven | elevencd63), cítíte pumpující baskytaru, agresivní kytaru i charakteristicky neuspořádaný a syrový zpěv, všechno propojené, důrazné, živé a pulsující energií, jak se sluší a patří. Quarta Evoluzione hrají výrazně „snáz“, ochotněji a živelněji než předchozí verze, jako kdyby získaly nějaký ten decibel citlivosti navíc a jako kdyby se jejich zvuk zrychlil. Užijete si tak syrovější, přímočařejší reprodukci, která je ještě o krok transparentnější a ve finále má také větší nadhled – to v součtu znamená, že můžete poslouchat déle a hudba je „chutnější“, pronikavější a lépe vás pohltí.
Jak se zdá, odpověď na úvodní otázku tohoto textu zní „ano“ – aniž by Xavian u svých moc pěkných velkých monitorů Quarta změnil jejich ducha, dokázal je ve verzi Evoluzione díky přepracování frekvenční výhybky a lehké úpravě vnitřního tlumení, což jsou zdánlivě drobné, ale reálnými dopady obrovské kroky, posunout z kategorie vynikajících v rámci dané třídy do kategorie skutečné špičky ve třídě i o kousek nad ní. Transparentnost, kultivovaná analytičnost, dynamika, solidní objem basů (byť proporční k uzavřené ozvučnici velkých, ale ne gigantických rozměrů), věrná tonalita a dotek té firemní laskavé muzikálnosti jsou tu namíchané do lahodného koktejlu, který lze konzumovat dlouhé, dlouhé hodiny. A přestože je nová evoluční verze dražší, za cenu, za níž u té původní byl hluboký lak místo základní matné verze dostanete zřetelně lepší frekvenční odpověď, lepší čitelnost, čistotu, dynamiku a další „objektivní“ vlasntosti, ale hlavně dostanete možnost lépe, více do hloubky a déle poslouchat svou oblíbenou hudbu. A to za to rozhodně stojí. Ať žije evoluce!
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.
Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.
Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.
Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)
Frekvenční odpověď nové generace je zřetelně „učesanější“, než tomu bylo u verze bez přídomku Evoluzione. Pomineme-li tradiční propad v grafu vlivem akustiky prostoru, zůstane nám výtečně vyrovnaná odpověď mezi 37 a 15 000 Hz, v níž lze vyčíst lehce, ale ne nepřiměřeně zdůrazněný bas mezi 50 a 150 Hz. Je trošku škoda, že energie nad 15 kHz je přeci jen méně. Je tu ale patrný první záchvěv energie (-6 dB) už kolem 20 Hz (!!), v plné síle Quarta Evoluzione zůstávají věrné hodnotě definované v technických parametrech. Celkově jsou Quarta Evoluzione mnohem vyrovnanější než první verze a není k nim mnoho co říct.
Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)
Je zajímavé, že oproti drtivé většině měřených reprosoustav je i vertikální vyzařování bližší tomu v optimální ose – bude to dobrý benefit pro ty, kteří nemohou Quarta Evoluzione umístit do optimální výšky (tedy na doporučení 30 cm stojan) a kteří díky tomu budou mít i tak tonalitu relativně blízko ideálu.
Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli
Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)
Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)
Celkové harmonické zkreslení (žlutá linka)
Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (zelená) harmonickou
Waterfall
Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru
Step response @ 1 m v ose tweeteru
Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)
Čistá a rovná impedanční křivka odpovídá uzavřené ozvučnici, Quarta Evoluzione se jen letmo dotknou úrovně 5 ohm, ale jinak se drží v „bezpečných mezích“ 6 a více ohm. Není tu vidět žádný zásadní problém, žádné prudké přechody, žádné zlomy. Stejně tak elektrická fáze je čistá, prostá známek a artefaktů rezonancí (což odpovídá bytelné vnitřní konstrukci a výraznému tlumení), stejně tak se drží v optimálním rozsahu, daleko od náročných mezí. Quarta Evoluzione nebudou pro elektroniku hodnou této cenové třídy žádným problémem.
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]
Kč 289 021,-
Kč 24 990,- - upgrade Quarta na Quarta Evoluzione
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/reprosoustavy-regalove/3108-xavian-quarta-evoluzione#sigProId8c8f4907fa
--- --- --- --- ---
KLADY
+ velký krok oproti původní generaci
+ krásné povrchové provedení s famózním lakem
+ možnost upgradu (24 990,-) z první generace
+ vyrovnaný a informativní zvuk na vrcholu možností třídy
+ dostatečně hluboký bas
+ čisté, jasné a pevné středy s výtečnou definicí
+ (na správném systému) výtečná celková čitelnost a čistota
ZÁPORY
- dnes už patrně za danou cenu nic
--- --- --- --- ---
DOVOZCE: Xavian | www.xavian.cz | https://eshop.xavian.cz