Město Southampton je jedním z větších center jižního pobřeží Anglie a také místo, kde vznikla nevelká značka Origin Live, i dnes vedená svým zakladatelem Markem Bakerem – ten začal v roce 1986 pod jménem Cable Design, jen o rok později už se ale objevilo jméno Origin Live. Pak přišly podložky pod komponenty i reprosoustavy, ale začátek 90. let předznamenal to hlavní, tedy průnik do analogového světa.

Začalo to modifikacemi konstrukcí od Regy, pokračovalo různými upgrady, až se v 21. století objevilo široké portfolio vlastních konstrukcí. Dnes najdete v nabídce šestici gramofonových šasi a devět ramen, k tomu ale ještě řadu obvyklého i neobvyklého příslušenství. To sahá od běžných věcí, jako jsou středová závaží, podložka na talíř nebo řemínek, až k různorodým základnám, redukcím a „Cartridge Enabler“, což je vložka mezi headshell a tělo přenosky, která jednak tlumí nežádoucí rezonance, jednak má napomoci úpravě azimutu a podobně.

My jsme však měli možnost podívat se do showroomu dovozce v Košicích a potkat se tam s dvojicí modelů zhruba ze středu katalogu – šasi Resolution MkV a raménkem Illustrious MkV, tedy nejaktuálnější generací obou kousků.

Origin Live Resolution MkV

Samotné šasi má poměrně specifické pojetí, plné oblin, ale přesto působící kompaktně. Máte tu základní úroveň s nožičkami a plochou, která drží adaptér na rameno, motor v kulatém těle je posazený samostatně a v základně je pro něj vzadu vlevo uzpůsobený výřez. Lesklé černé plochy s kontrastními stříbrnými inzerty vypadají čistě a moderně, přesto jde o značně členitý objekt. Ani na něm vlastně není vidět, že jde o mechanicky oddělenou konstrukci subšasi. Znamená to kompromis mezi plovoucím odpružením a úplnou pevností klasických šasi.

Proti minulým generacím došel v té páté změny hlavně motor. Má nové desky plošných spojů i napájení a hlavně dobře fungující regulaci otáček s možností jemného ladění pomocí dvou trimrů pro každou ze základních rychlostí. Motor DC200 (s dvojnásobným točivým momentem proti staršímu DC100) pochází ze Švýcarska, kvůli zamezení vzniku vířivých proudů a celkové účinnosti používá jádro bez přítomnosti železa. Talíř pak roztáčí přes plochý řemínek, který firma vyrábí sama z proprietární směsi, což prý zlepšuje celkovou stabilitu a dynamiku přednesu. K tomu ještě v Origin Live navrhli materiál a tvar řemenice na motoru tak, aby co nejlépe držela kontakt s řemínkem, nedocházelo k prokluzu a nestabilitě.

Protože konstrukce gramofonu je alchymie detailů, není divu, že si v Origin Live sami vyrábějí i hlavní ložisko talíře. Osa se otáčí na kuličce z karbidu wolframu, opřené o tvrzenou podložku. Ložisko má prý relativně velkou boční vůli a hřídel se v provozu pohybuje na silném olejovém filmu, čímž se minimalizuje kontakt se stěnami pouzdra a snižuje třecí odpor.

Výrobce mluví také o základně pro rameno. Zdánlivě naprosto jednoduchá součástka, ale u šasi Resolution je dvojnásobně tlustá v porovnání s nižšími modely, navíc má ocelovou vložku, do které se montuje samotné rameno. To má zajistit stabilitu i účinnou absorpci rezonancí. Tím je základna k hlavnímu tělu připevněná jen nezbytným minimem prvků.

Podíváte-li se do oblasti pod talířem, uvidíte několik kovových prvků. Jsou to ocelové disky sloužící k přidání hmoty, a tím zvýšení odolnosti vůči vibracím. Tyto „inerční disky“ najdete i vpředu, v kulatých pouzdrech po krajích; jsou celkem čtyři. Na vysokou hmotnost se zaměřuje také konstrukce subšasi, spojující talíř a ložisko se základnou ramene.

Pro talíř používá výrobce blíže nespecifikovaný vícevrstvý kompozit se základem v akrylu a střední vrstvou s tisícovkou laserem zhotovených otvorů. Opět je to řešení orientované na kontrolovaný přenos, respektive odbourávání energie. Výrobce říká, že je to lepší než použít třeba ultra těžký homogenní talíř.

Minimální potřebná plocha pro bezpečné usazení Resolution MkV činí 40 x 29 cm, na výšku má pak 17 cm. Půdorysné rozměry ale v závislosti na zvoleném rameni mohou být až 55 x 36 cm. Konkrétní testovaný kus měl míry 49 x 36 x 17 cm. Hmotnost dosahuje 12,1 kg.

Origin Live Illustrious MkV

Zkoušené rameno Illustrious MkV působí relativně robustním dojmem. Vidíte odlehčený headshell s mírným náklonem, dlouhou trubičku a poměrně kompaktní mechanismus zajišťující kýženou polohu. Zajímavé jsou detaily jako řešení antiskatingu pomocí kuliček nebo šikovné protizávaží, umožňující jemné ladění.

Právě protizávaží je zhotoveno z více vrstev – výrobce tomu říká MLC, Multi-Layer Counterweight. Je vlastně převzaté z modelů Agile a Renown. Taková konstrukce pohlcuje rezonance a vibrace, ty se nepřenáší do trubičky a k přenosce.

Ale pojďme pěkně popořádku. Hlavní trubička je z „hybridní slitiny“ (tedy nejspíše na bázi hliníku, jakkoliv to není deklarováno). Má jít o pětici komplementárních materiálů, odbourávajících účinně prostupující energii. Pevná kovová konstrukce má opět za cíl hlavně eliminaci vibrací. Mohutné protizávaží se do správné polohy fixuje šroubem (což dále zlepšuje přenos energie) a drobný přisazený šroubovací mechanismus umožňuje velice jemné ladění svislé přítlačné síly.

Rameno sedí na ložisku s dvojitým čepem. Ve vertikálním směru se používají hroty z karbidu wolframu v „kalíšcích“ z tvrzené oceli. Prý to krom mimořádně nízkého tření znamená i vysokou mechanickou odolnost v porovnání třeba se safírem a podobnými materiály. Horizontální pohyb obstarávají konvenční ložiska, mechanicky oddělená záměrně plovoucím způsobem.

VTA v rozsahu zhruba 16 mm nastavujete pomocí tenkého disku, jímž rameno dosedá ke své základně, vlastně prostým otáčením po kalibrované stupnici. Azimut lze upravit za pomoci malého imbusového klíče, jakkoliv správně by vše mělo být nastaveno už z výroby a uživatelský zásah by tím pádem neměl být zapotřebí. Antiskating má nakonec na starosti klasický vlasec, na němž je tu závaží v podobě kuličky. Doplňující kulička na tyčce je tu ke stejnému účelu, jen poskytuje jemné finální doladění.

Vnitřní prokabelování ramene je provedeno kryogenicky ošetřeným měděným lankem typu Litz.

Když budete hodně hledat, objevíte například udávanou efektivní hmotnost 12,7 gramu, vzdálenost od čepu ke středu talíře 222 mm nebo přesah 17,24 mm. To vše je platné pro 9,5“ verzi, lze ale objednat i 12“.

Poslech probíhal v košickém showroomu dovozce, kde jsme měli k dispozici dvě sestavy. První byla lampová, postavená z komponentů Lab12 melto2 a Lab12 integre4 Mk2, přičemž partnery byly reprosoustavy Audiosolutions Figaro M2. Druhou „nohou“ se stal systém Aavik R-588 a Aavik U-188 ve společnosti reprosoustav Børresen C3. Propojeno bylo kabeláží Ansuz C3. Z ramene vedl většinou kabel Origin Live Silver Hybrid S2, ale zkoušeli jsme i Ansuz A3. Přenoskou zůstávala ZYX Ultimate Omega. Pro krátké porovnání jsme měli možnost použít (ač je z úplně jiné třídy) Thorens TD204 a přenoskou AT-VM95E od Audio Technica. Toto srovnání bylo sice zajímavé, leč zcela v souladu s očekáváními.

Hodnotit rameno jako samostatný celek je relativně těžké; můžete vlastně sledovat hlavně chování na začátku a konci desky, vnímat případná zkreslení a nedostatky. U šasi je to ještě těžší. Tam vlastně záleží hlavně na mechanické stabilitě (ne)ovlivňující práci přenosky, případně na stálosti otáčení, což se projevuje jako plynulost. Dominantním tvůrcem zážitku je však vždy přenoska.

Ale i tak bylo cítit, že u fortelně hrajícího kontrabasu v „Train Song“ (Holly Cole | „Temptation“ | 2018 | nahráno 1995 | Analogue Productions | APP 048) nabízí sestava Origin Live dost přesnosti a pevnosti pro vyniknutí tučných tónů a jejich zdravou váhu. K tomu se pojila v obou systémech překvapivě snadná čitelnost. Robustnost nechybí, tóny jsou velké, bujné a silné, mají důraz a dynamiku. Aavik a Lab12 hrají diametrálně odlišně, přesto se v obou spojuje dojem poctivé váhy a přirozeně působící artikulace. Basy jsou šťavnaté, krásně bohaté a energie proudí ochotně. Jak Lab12, tak Aavik inklinují spíše k pevnosti než poddajné „analogovosti“, což je často jen hezký eufemismus pro nedokonalost. Tady máte zemitost a velikost, zároveň však i dospělou kontrolu, adekvátní stotisícové přenosce ZYX.

Jemný zpěv Almy Naidu v „Just A Word“ („Accuphase Special Sound Selection for Vinyl“ | 2024 | nahráno 2020 | Accuphase | SLP-1) měl navzdory „přímočaré“ pověsti přenosek ZYX velmi netechnický šarm, tím víc skrze lampy Lab12. Máte pocit hebkosti a intimity, přitom barevné sytosti, jednoduše se jedná o skutečně takový ten kýžený vinylový projev. Jestli opět něco oba zcela jinak laděné systémy spojovalo, pak ne úplně běžná kombinace tělesnosti, váhy a snadné čitelnosti. Nejde o analytický charakter, přesto když se zaposloucháte, jednotlivé nuance jsou parádně separované, střední pásmo velmi zřetelné, přesto zejména nenásilné. Jistě, Aavik to ještě dále vyčistí a „srovná“, je cítit mnohem neutrálnější záměr, přesto i tady zůstává sytost a bohatost. Jako když sestava Origin Live inklinuje k celkové hmatatelnosti, fyzické prezenci a pocitu, že hudba není nějaké éterické dění, ale má „maso a kosti“.

Nejvyšší tóny perkusí Elvina Jonese v „I Wish I Knew“ (John Coltrane Quartet | „Ballads“ | 2013 | nahráno 1962 | WaxTimeRecords | 771828) nepůsobily jakkoliv analyticky; bylo lhostejné, skrze které reprosoustavy, potažmo elektroniku procházely. Lab12 jim dá svůj lehce vřelejší přídech, Aavik zase purističtější a propracovanější detailnost, přesto je to vždycky elegantně nenucené. Ale i konkrétní – to, zdá se, je největší přínos šasi a ramene od Origin Live. Naprosto žádný stres, zároveň však samozřejmá čitelnost, nerušená zřetelnost a lehce proudící energie. V žádné situaci nešlo o efektní cinkavost, ale ani o tlumené zakulacení. Zvuk zůstává celistvý a vesměs vyvážený, možná s lehkým, ale opravdu lehkým důrazem vespod. Zase velice snadno vnímáte rozdíly mezi komponenty, Origin Live dává vyniknout velice solidní detailnosti přenosky ZYX, nepoutá však pozornost. Takříkajíc „prostě to hraje“ a vy se soustředíte na hudbu mnohem víc než na její formu.

Jestli měl Resolution MkV s Illustrious MkV něco, co obvykle na zvolených testovacích záznamech nevnímáme v takové míře, pak to byla dynamika. Živá, odvážná, vlastně až bujná, přesto nepůsobící zbytněle a přehnaně. Šasi nicméně zjevně dokáže neztratit energii nasnímanou hrotem – basa, klavír i perkuse v „Tystrup Sø“ (Søren Bebe Trio | „Gratitude“ | 2025 | From Out Here Music | FOHMLP007) znějí skvěle příjemným a živým způsobem. Působí tu ona již zmíněná váha, ochota poskytnout spoustu energie v basech a jakási celková fyzičnost. Žádný lehký, éterický a zjemnělý zvuk, nýbrž pořádná porce těl a hmoty, podaných s jistotou. Dynamika je živá, přesto nemáte pocit, že by vás nějak drtila; jde o kombinaci kontroly a celkové samozřejmosti.

Rozlišení starého záznamu Gabrielovy „Solsbury Hill“ („Peter Gabriel I“ | 1977 | Phonogram | 6369 978) je plně adekvátní době svého vzniku, nejde o žádnou audiofilskou perličku a Origin Live vám to v kombinaci se ZYX s naprostým klidem ukazuje. Hudba plyne snadno, dokáže dýchat, přesto vnímáte, že moderní mix, mastering a vůbec nahrávací řetězce umí nabídnout podstatně větší prokreslení. Na druhou stranu, vůbec to nevadí – ať už s vlastním charakterem Lab12 nebo dospělou jistotou Aavik, všechno je dobře čitelné, ač věrné originálu s jeho limity. I tady jsme pak ocenili, že přenoska může zjevně bez rušení odvádět svou práci a nic vás při poslechu neruší – stále jde o komplexní, volně plynoucí hudební zážitek na vysoké úrovni. Mohutné tělo, spousta energie, nic se ani v důraznějších momentech nerozmazává. Je to dospělý zvuk, u nějž lze strávit dlouhé hodiny.

Davisovo pojetí klasického „Concierto de Aranjuez“ („Sketches of Spain“ | 2008 | nahráno 1960 | Columbia | 88697404141) ukázalo prostor posazený blízko posluchači. Opět v obou sestavách trochu jiný co do frekvenčního průběhu, a tedy výraznosti jednotlivých nástrojů, ovšem stejný v celkově sebejisté kompozici a přehlednosti. Aavik je podstatně širší a proporčně i větší, Lab12 hutnější a tělesnější, oboje se však zdá být poctivě stabilní a plně spojité. Opět se tu projevuje cosi ne úplně běžného – ačkoliv má zvuk hutnost a fyzičnost, nesmírně snadno se můžete pohybovat svou pozorností mezi jednotlivými linkami, případně celkem. Uspořádání je excelentně přirozené a samozřejmé. Výsledkem je nonšalantně přítomný hudební obraz solidních proporcí, úhledně srovnaný a neupřednostňující žádný z nástrojů. Možná v tom je to celkové kouzlo, v oné přirozenosti, s jakou se před vámi všechno s klidem otevírá a nechává vás vnímat cokoliv jen chcete.

Totéž platí i pro (ne úplně autentické, byť velmi příjemné) latinskoamerické variace v podání Julie London. Její „Frenesí“ („Latin in a satin mood“ | 2023 | nahráno 1962 | Jazz Wax Records | JWR 4601) mělo na Lab12 trošku „bříško“, hladkost a na vokálu patrnou stopičku stáří. Přesto i zde vnímáte tu intenzitu, kterou šasi Origin Live spolu s firemním ramenem nechává vyniknout. Je to zvuk silnější, energičtější a dynamičtější než obvykle. A je to cítit i u takhle klidné a uvolněné hudby. Aavik je útlejší a úhlednější, přesto i zde cítíte skvělou tělesnost a váhu. Strávili jsme posloucháním celkem zhruba 15 hodin jen s nevelkou pauzou a ani po takové době nebyla cítit únava; všechno snadno a pohodově protéká prostorem a dýchá.

Šasi Origin Live Resolution MkV a rameno Illustrious MkV jsou zjevně dospělou základnou pro vaši přenosku. Nezaznamenali jsme během poslechu nic, co by rušilo – žádné fluktuace rytmiky a plynulosti, žádný akcent na kteroukoliv část pásma, který by neměl na svědomí následující řetězec, prostě nic, co by vás odvádělo od poslechu samotného. Není to efektně okouzlující gramofon, jen skutečně funkční základ, na němž přenoska projevuje svůj potenciál. Pokud něčeho bylo „víc než jinde“ a projevovalo se to soustavně skrze obě velmi odlišné sestavy, pak šlo jednoznačně o celkovou dynamiku, pocit váhy, plnosti a bujné energie. Oba komponenty pracují v souladu a vytváří základ skutečně dospělého gramofonu – v tomto ohledu se pak dá ještě říci, že cena sice není nízká, ale určitě je smysluplná, protože ledasjaká exotičtější kreace s podobnou stabilitou a odolností (ve všech významech těch slov) vás snadno přijde na podstatně víc. Origin Live Resolution MkV s Illustrious MkV jsou určitě něco, co byste si při výpravě za skutečně vyspělou analogovou cestou neměli nechat ujít.

EUR 6 250,- - šasi Resolution MkV
cca Kč 152 000,-

od EUR 2 930,- - rameno Illustrious MkV v délce 9,5“
cca Kč 71 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ stabilní a dobře navržený gramofon – tedy sladěné šasi, motor a rameno

+ ač jde o spoustu různých bloků, působí šasi designově celistvě a ne exoticky

+ dobrá kvalita materiálů

+ pocit plnokrevnosti a tučné sytosti na obou sestavách

+ velmi dobrá odolnost vůči vibracím a rezonancím

+ celkově nadstandardní pocit dynamiky z poslechu

+ nekomplikované celkové nastavení bez exotických prvků

ZÁPORY

- možná ne úplně dokonalé okem patrná nastavená aktuální rychlost

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Audiofeel SK | www.audiofeel.sk 

fSdílet

Tweet