Řecká značka Lab12 nepatří mezi světové superhvězdy, ač si za svůj život, táhnoucí se od roku 2012 získala nemalé sympatie fanoušků lampových řešení. Dodnes jde o firmičku spíše malou, byť v Aténách ručně vyrábí tucet různých komponentů (a navrch pár druhů kabelů). Dominantní jsou zesilovače všeho druhu, trochu nečekaně působí napájecí filtry, ale v katalogu mají své místo i zdroje signálu. Krom D/A převodníku jsou to elektronkové phono předzesilovače – „menší“ melto1 a „větší“ melto2.

Na pohled jde o vlastně docela jednoduchý přístroj, standardně velký a akcentující praktičnost nad designovými hračičkami. Čelní panel je k šasi připevněn čtveřicí šroubů, doprostřed je zasazený obdélníček výtečně čitelného OLED displeje, kolem nějž vpravo i vlevo ční otočné ovladače. Tím vlevo se pohybujete v nabídce všemožných nastavení, tím vpravo lze zařízení zapnout / ztlumit.

Samotné tělo působí vizuálně celkem jednoduše, horní panel je bohatě perforovaný, ale zdánlivě obyčejné „plechy“ jsou hezky zpracované, nerezonují a jsou docela tlusté a těžké.

Zadní panel je velmi čistý a přehledný. V levé části jsou tři vstupy pro signál z gramofonů, každý z nich má svůj vlastní zemnící kolík. Všechny vstupy jsou v RCA podobě, možná by bylo fajn, kdyby jeden z nich byl symetrický. Napravo od vstupů jsou výstupy – jeden pár cinchů a jeden pár XLR. Napájecí zásuvka u pravého kraje má kolébkový vypínač.

Uvnitř melto2 je vše hezky provedeno. V levé části jsou dvě napájecí trafa, toroidní a na EI jádře. Obvodové řešení působí úhledně, k vidění jsou tu celkem čtyři elektronky – dvě triody E88CC a dvě dvojité triody 6N2P-EV. Veškeré zesílení probíhá právě skrze lampy. Tedy krom toho, které zajišťují step-up transformátory Lundahl LL9226, což je zajímavé řešení a napovídá, že právě tudy teče signál z MC přenosek předtím, než je zpracován v elektronkách.

Krom poctivé součástkové základny je však důležité to, že k melto2 dostanete dálkové ovládání a můžete si provozní parametry měnit takzvaně „za chodu“. Přepínat lze základní režim zesílení MM nebo MC, dále pak zisk (38 dB u MM je fixních, u MC lze navolit 58 nebo 64 dB), vstupní impedanci (25 ohm až 47 000 ohm), vstupní kapacitu (0 – 300 pF), ale i použitou korekční křivku (RIAA, Decca nebo Columbia). Ačkoliv volby nejsou plynulé, ale dostupné v několika předdefinovaných skocích, stačí bohatě k tomu, abyste si phono reálně přizpůsobili drtivé většině dostupných přenosek. Obvody nemají žádnou zpětnou vazbu a aplikují technologie SRSG a Fine symmetry.

První zmíněná označuje řešení, v němž je zem pro signálovou a napájecí část zcela nezávislá. Druhé řešení je popisováno jako identické vedení signálu v obou kanálech, čímž se zajišťují stejné úrovně impedance a kapacity.

Phono melto2 jsme poslouchali v hlavní redakční sestavě v porovnání s Grandinote Celio a to na systému VPI Scout / Jelco SA-250 / HANA ML, Norma Revo SC-2 LN / Revo PA 160 MR a KEF Blade One Meta, propojeno bylo mixem kabelů Nordost Heimdall 2, Valhalla 2 a KrautWire Super Symetric – o dalších komponentech v sestavě se dočtete v pravém sloupci -->.

„Nightcall“ z desky „Outrun“ (2013 | Record Makers | REC86-LC-15765) francouzského DJ a průkopníka synthwave Vincenta Belorgeye (známějšího jako Kavinsky) má zasněnou atmosféru a rázný, pevný beat, který z vinylu často zaznívá spíše zjemněle – ne ale tak přes melto2, kde je po elektronkách nebo „analogovosti vinylu“ jen nevelká stopa. Bas je čistý, rezolutní, spíše semknutý a kompaktní, než velikánský, ale zato velmi pevný. Nečekejte rozmáchlost nebo bublavou tučnost, phono nabízí suverénní klid, pevné kraje tónů a solidní rychlost artikulace. Možná jen lehoučký přídech vřelosti či možná přesněji absence suchosti prozrazují elektronky v cestě.

Na kytaře a slovní nápaditosti Syda Barretta postavená „Terrapin“ („The Madcap Laughs“ | 2014 | nahráno 1970 | Parlophone | 0825646310791) ukázala podle nás hlavní benefit tohoto přístroje a to je praktická absence šumu, ruchu nebo jakéhokoliv bručení v tichých pasážích. Díky tomu je reprodukce vynikajícně čistá a čitelná. Vokál zněl s kouzelnou poddajností a plastickou lidskostí, jen na okrajích dotčený přídavkem hebkosti. Třeba trsátko na strunách však působí nezměkčilým dojmem, i jejich kovová rezonance je jasná a znělá.

Činely Waltera Perkinse v „Bésame Mucho“ (The Dave Pike Quartet & Bill Evans | „Pike’s Peak“ | 2021 | nahráno 1962 | WaxTime Records | 772286) zněly líbezně, tady se asi nejvíce projevovala přítomnost lampového charakteru, ale ne snad v nějakém pocitu změklosti kovu. Ten zvoní, dokonce ne málo (byť rozhodně ne nacinkaně), dozvuky jsou snadno rozlišitelné. Nebo Pikeův vibrafon, který má tendence být až příliš pronikavý – ale tady ne, je nejedovaný, znělý tak akorát a všechno je kontrolované, přehledné a pevné, ač bez jakékoliv úpornosti. Je to prostě dospělý, čistý zvuk.

Díky tichosti pozadí se zdálo, že „Brighton Beach“ Alana Taylora („In The Groove“ | 2010 | Stockfisch Records | SFR 357.8007.1) je nenuceně poddajná, dostatečně bohatá v objemu, ale zároveň pevně ohraničená a se sebejistou definicí jednotlivých tónů. Energie tu proudí volně, žádné ladění do měkkosti nebo až opatrnosti, kdepak. Zhoupnutí basu je měkké a kulaté, nicméně konkrétní, takže spodky hezky brouknou, hlas je živý a kytara přímá, teplá dřevem a řízná kovem. Síly je dost, ač se vlastně nijak nepředvádí, působí spíše realisticky, autenticky a je to pěkné.

Jižanský šarm „Frenesí“ Julie London („Latin in a Satin Mood“ | 2023 | nahráno 1962 | Jazz Wax Records | JWR 4601) vytékal z drážek vinylu díky melto2 s úhlednou hladkostí, přitom byla čitelnost jednotlivých nástrojových linek i vokálu prostě jednoduchá. Všechno je tak nějak přirozené, žádná snaha o nadlidskou harmonii, zbujelost nebo barevnost, prostě a jednoduše ukazuje phono nahrávku takovou, jaká je a činí tak civilně a zároveň neuťápnutě, takže rozhodně nebudete ochuzeni o pocit adekvátní plnosti a sytosti. Skvělý je hlavně celkový klid, nenucenost, s jakou se to všechno děje – a opět hlavně to, že prakticky tiché pozadí nechává zaznít zřetelně i jemnější dozvuky a hudba působí skutečně komplexně a neomezeně.

Lokalizace jednotlivých zdrojů kytarového drnkání v ikonické „Mediterranean Sundance / Rio Ancho“ z malého koncertu Al Di Meoly, Johna McLauhlina a Paco De Lucii („Friday Night in San Francisco“ | 1981 | Philips | 6302 137)bylo vlastně velice snadné, hudební scéna se rozkládá na příjemně široké a hluboké bázi, mix dovoluje snadno rozeznat jednotlivé hráče a vnímat jejich kytary v prostoru plném vzduchu, kterým se zvuk kytar rozléhá – prostě jde o pěkně, čistě a snadno čitelnou prostorovou stereobázi.

To platí i pro „Bad-Eyed and Loveless“ od Jethro Tull („Too Old to Rock’n’Roll: Too Young To Die!“ | 2015 | nahráno 1976 | Chrysalis | 0825646020478), kdy všechno působí tak nějak po kupě, přehledně a objemově „prostě tak akorát“. Všechno dává smysl, je to přirozená zvuková charakteristika, kde nic nevadí, všechno je správně a přímo vyzývá k mnohahodinovým poslechům. Phono pracuje úhledně, čistě, harmonicky, ale přitom jako kdyby jeho zvuk nijak nepoutal pozornost sám na sebe, ale nechává zazářit právě a hlavně vaši nahrávku.

Ačkoliv phono předzesilovač melto2 řeckých Lab12 nepůsobí na první pohled kdovíjak, ale možná je to záměr a všechna pozornost byla věnována tomu, aby přístroj řádně fungoval. A že se to podařilo! Praktická šíře konektivity i různých nastavení uspokojí i náročného majitele skutečně skvělých gramofonů a přenosek (kterých tak můžete zapojit najednou víc a hrát si), ale úplně každý ocení reprodukci vinylových desek s úžasně tichým pozadím (dvakrát tolik, když jde o lampový stroj) a pečlivě kontrolovaným, přirozeně vyznívajícím zvukem, který je skutečně velká radost poslouchat. Přestože samozřejmě cena za melto2 není nijak nízká, potkali jsme už i mnohem dražší řešení, která nebyla v ničem lepší. Lab12 melto2 je analogová extra třída!

EUR 3 258,33
cca Kč 80 414,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ nešumí

+ snadné nastavení

+ šíře konektivity

+ dálkové ovládání

+ čistota a konkrétnost (neboli obecně akcent zvukové kvality nad čímkoliv jiným)

ZÁPORY

- fyzické provedení je přeci jen trochu účelnější (což má již brzy napravit nový design šasi, představený na High End Mnichov v letošním roce)

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: AudioFeel | www.audiofeel.sk 

fSdílet

Tweet