Rakouská značka Crayon, statečně pojmenovaná po voskových pastelkách, sídlí ve Štýrském Hradci na jihovýchodě země a poměrně netypicky má v portfoliu (vyjma několika druhů kabelů) prostě a jednoduše dva integrované zesilovače – a ty se od sebe liší prakticky jen kvalitou provedení několika detailů. Ovšem to jen zdánlivě – pod téměř stejnou vnější slupkou leží na rozdíl od levnějšího CIA-1 u verze CIA-1 T mnohem víc změn, než by napovídalo ono písmeno navrch, byť v základu výrobce říká, že jde o „výkonnější verzi“.

CIA-1 T je klasický integrovaný zesilovač, designem střídmý, nízký a prakticky navržený, tedy „schůdný“ i pro designově citlivé domácnosti. Zepředu, shora i z boků (a též zespodu, kde je nenápadně integrovaný ne úplně malý chladič, což je velmi dobrý nápad) jsou obě verze integráče prakticky nerozeznatelné.

Štíhlý čelní panel má hravým písmem vytištěné označení zcela vlevo, následuje volič vstupů (tak jako ostatní tlačítka má teflonem vyloženou cestu, aby to „lépe klouzalo“) a čtyři diody pro jejich indikaci a téměř trojúhelníkový ovladač hlasitosti, který vypadá zajímavě, ale přitom se překvapivě příjemně drží. Navíc při zapnutí udělá předvádivé kolečko k nejvyšší a nejnižší úrovni, kde zůstane – to abyste vždy měli jistotu, že nepošlete do reprosoustav příliš silný signál a navíc máte nač koukat, když se stroj zapíná. Zcela vpravo je pak dioda, která se rozsvítí při použití MC phono předzesilovače a úplně u kraje spínací tlačítko.

Chlazení obstarávají mimo CNC opracovaného hliníku šasi nevelké průduchy na horním panelu, hlavní rozdíl mezi oběma verzemi (krom zhruba sta tisíc v cenovce) spatříte vzadu. Počet vstupů je stejný, tak i možnosti nastavení, ovšem u CIA-1 T jsou všechny provedeny ve vysokém standardu WBT. Máte tak k dispozici tři linkové vstupy, jeden phono vstup a pak dva výstupy – jeden regulovaný a druhý linkový. Malou páčkou tu pak lze přepnout režim mezi PA (výkonový zesilovač) a IA (integrovaný zesilovač), což může pomoci třeba s integrací do systému domácího kina.

Uvnitř pak najdete spínaný napájecí zdroj (výrobce říká, že proto, že ho považují za přesnější a efektivnější), každý modul má vlastní zásobní kondenzátory, které se nabízí právě z rychlého zdroje, ale primárně si zesilovač bere energii právě z nich.

Deska plošných spojů uvnitř má šest vrstev, proto může mít zesilovač relativně kompaktní rozměry. Výstupní moduly (dva na kanál) jsou zapojené jako můstek, aby byl dosažen žádoucí výkon a kontrola. Regulace hlasitosti spoléhá na řešení od ALPS. Vstupy jsou odděleny za pomoci indukčního prvku s proudovou kompenzací, takže máte aktivní filtr pro nežádoucí frekvence od 1 do 300 MHz (pokud věříte, že je to potřeba).

Výstupní výkon činí 90 Wattů do 8 ohm na kanál, v poloviční zátěži je to přesný dvojnásobek, jak to správně má být. Další technické parametry čítají odstup signálu a šumu přes 90 dB, frekvenční rozsah 25 – 100 000 Hz (+/- 0,5 dB) a rychlost přeběhu 25 V / uS.

CIA-1 T jsme poslouchali v ostravském Studiu Špalíček a to ve společnosti Bluesound NODE / Chord Qutest jakožto zdroje signálu a Paradigm Founder 80F. Propojeno bylo kabely Transparent Reference nebo Esprit Lumina. Ke srovnání byl primárně nižší Crayon CIA-1.

Broukavá „Looping Leaves“ Laurenta Rochellea („Polychrome Sounds from the Underground“ | 2020 | Linoleum) ukázala o hodně odhodlanější a autoritativnější basovou složku, zdánlivě zanedbatelných 12 Wattů navýšení výkonu prostě nemůže být jediným důvodem, proč je model s T na konci o pořádný kus lepší. To, jak plochoučký zesilovač dokáže podržet basové tóny v rovině a jak autoritativní důraz jim dá je opravdu dobré. Je to taková živá a šťavnatá razance, která dodá hudbě švuňk.

Jakkoliv se bas zdá být maličko důraznější a byť ne přímo dominantní, tak výraznější, zněl vokál Syda Baretta v „Terrapin“ („The Madcap Laughs“ | 1994 | nahráno 1968 | EMI | 7243 8 28906 2 1) významně zřetelněji než u základního provedení – byl jasnější i větší. Oproti CIA-1 je u CIA-1 T také patrné oddělení křísnutí plastu trsátka od samotného zvuku struny na akustické kytaře – středy jsou jednoduše pevnější, bytelnější a přítomnější. Celkově pak Crayon nabízí spíše „maso“ než audiofilskou lehkost a fokus na detail.

Cinkavý frekvenční vršek krásné jazzové nahrávky „A Baptist Beat“ (Jeff Goldblum & The Mildred Snitzer Orchestra | „Plays Well with Others“ | 2023 | Decca | 0602448399649) se vyloupl v mnohem lépe strukturované podobě, zřetelnost je velmi dobrá – činely mají libou kombinaci těla, textury a energie, aniž by zněly zdůrazněně. Ale velmi znělé jsou, to rozhodně ano.

CIA-1 T je pořád spíše malý přístroj s papírově nijak dramatickým výkonem, přesto dokázal Jandaliho „Koncert pro klarinet a orchestr III“ s tělesem Vienna Radio Symphony Orchestra („Concertos“ | 2022 | Cedille Records | 0735131922029) rozhýbat do poctivé šťavnatosti. Oproti základní verzi to je jako přidat dva koncové zesilovače na kanál, proměna je hodně podstatná. Je to takový ten zvuk, v němž už cítíte rezervu – ať už se tedy bere kde chce, protože přebytkem výkonu to určitě nebude. Není to nepodobný dojem jako třeba u zesilovačů Naim ze staré školy.

Vypulírovanou nahrávku „Factory Girl“ od Beoga („Live at Stockfisch Studio“ | 2010 | Stockfisch Records | 4013357405325) předá CIA-1 T s plnějším, tučným stylem, cinkavé a zvonivé vyšší frekvence jsou znělé, ovšem méně výrazné v porovnání s basovou linkou, přesto jste ve sféře opravdu dobrého hi-fi, kde čitelnost a zřetelnost už nejsou otázkou nějakých nejistot. Nasycený zvuk je spíše harmonický, než analytický, nahrávka neláká na perličky a jemnůstky, ale na pocit fyzické bohatosti.

Prostor „Hot Liquorice“ Dicka Waltera („Pure Big Band – Part 1“ | 1993 | KPM Music | LC 2061) byl oproti CIA-1 výrazně vzdušnější a plastičtější, celkově je solidně podaná pravolevá i předozadní osa. Celkový dojem stojí hlavně na subjektivně vnímané konkrétnosti. Přehledností a kontrolou spadá CIA-1 T do adekvátní „vyšší třídy“.

„In My Secret Life“ Leonarda Cohena („Absolutely Bass Voice“ | 2017 | ABC Records | HD-177) je houpavá, neuspěchaná, plynulá a temná, CIA-1 T jí umí promítnout nejen k uším, ale až do srdce, hrudníku a žaludku – jak 90 Wattů zvládne bas zhoupnout s takovou elegancí, to není jisté, ale rozhodně je to poslechově příjemné. Šťavnatá síla je snadno vstřebatelná a hudbě tohoto typu prostě sluší. Není to audiofilský styl s mnoha a mnoha detaily, Crayon svým stylem spíše připomíná nenucené anglické konstrukce.

Integrovaný zesilovač Crayon CIA-1 T se na první pohled téměř neliší od svého levnějšího sourozence, avšak 72 800,- Kč navíc vám krom jednoho písmenka v názvu dopřeje přístroj z prakticky úplně jiné kategorie. Rozdíl je úplně mimo rámec toho, co by 12 Wattů výkonu navrch mohlo znamenat a výrobce určitě musel udělat o dost víc změn, ač o nich nemluví. Jde o spíše stylově pojatý komponent, který ovšem ve svém štíhlém těle ukrývá třeba i solidní phono s dobrými možnostmi přizpůsobení a hlavně pocit síly, dynamiky, šťavnatosti a barevné bohatosti, která se dobře poslouchá. Je otázka, zda to i přes nezpochybnitelnou zábavnost stojí za tolik peněz, protože v této třídě už jsou k dispozici mnohé stroje se spoustou výbavy – ovšem jakožto originální komponent, který se jen tak u někoho nevidí a který i přes nijak šokující technické parametry hraje zábavně a s kontrolou, se osvědčil a je-li vaším cílem nenápadný stroj, s nímž lze s téměř anglickou nonšalancí poslouchat cokoliv a jakkoliv, tak CIA-1 T je dobrý tip.

Kč 145 600,- - základní provedení

Kč 166 900,- - včetně phono modulu

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ výrazně lepší, než levnější, vizuálně téměř identický model

+ dobrá celková kontrola

+ pocit autority a pevnosti

+ nastavitelné solidní phono

+ solidně šťavnatý zvuk

ZÁPORY

- je otázka, zda bezmála šestimístný příplatek odpovídá změně kvality

- ani příplatek za phono není malý

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Thrill Audio | www.thrillaudio.eu 

PRODÁVÁ: Studio Špalíček | www.studiospalicek.cz 

fSdílet

Tweet