Britský AVID započal jakožto výrobce brilantních gramofonů a ačkoliv se jim věnuje s úspěchem dodnes, zakladatel Conrad Mass se rozhodl, že chce být znám jakožto dodavatel celých brilantních systémů. Začal tak vyrábět navíc ještě kabely, reprosoustavy a zesilovače, přičemž u všeho se rozhodl jít vskutku maximalistickou cestou – však se stačí podívat na všechny ty desítky až stovky kilogramů kovu a rozměry jednotlivých výrobků.

Tučný je i druhý nejnižší model nabídky elektroniky, integrovaný zesilovač Sigsum. Protože je Mass původně strojní inženýr, je jasné, proč jsou jeho výrobky koncipované tak jak jsou – tedy s nesmírně precizním a až bezmála nesmyslně předimenzovaným šasi co do tlouštěk a materiálů. Však se podívejte – čelní panel musí být skoro neprůstřelný, ovládací knoflíky by vám zlomily prsty, kdyby se náhodou uvolnily a spadly vám na nohu. Ale ony nespadnou – jsou dokonale precizně připevněné a mají úžasný chod, tak jako všechno na tomto zesilovači.

Mechanicky je to dost pravděpodobně nejlépe udělaný přístroj, s nímž jsme kdy měli tu čest. Nejen, že desky na ocelovém šasi odstíní nejspíš i radiaci jaderné katastrofy, ale všechno je vyrobené tak, že máte jasný pocit hodnoty, která přetrvá pravděpodobně déle než vy.

Na přední stěně tloušťky 2 cm můžete jedním velkým kolem přecvaknout na požadovaný vstup, druhým lze upravit míru hlasitosti. V hloubce vyfrézovaného tunýlku je zapuštěn 6,3 mm výstup na sluchátka. Jsou tu také dvě tlačítka – jedno pro ztlumení, druhé pro přepnutí na monofonní reprodukci (možná hlavně proto, že existuje mnoho hezkých mono LP a AVID přeci jen gramofony považuje za primární zdroj signálu).

Důležité je, že tu není čočka pro příjem signálů dálkového ovládání, všechno je plně manuální a Sigsum není pro lenochy. Mass totiž nevěří na cokoliv nadbytečného v signálové cestě – a tak tam nic jen trochu postradatelného prostě není.

Horní a boční kryt opravdu velkého zesilovače je bohatě perforovaný, aby komponenty nepracovaly pod tepelným stresem, ačkoliv uvnitř se zdá být dostatek místa. Na to, že jde skutečně o obříka, nenabízí Sigsum na zadní straně nějak pozoruhodně širokou konektivitu. V praxi jsou tu jen dva symetrické a dva nesymetrické vstupy, k nimž můžete připočítat ještě oddělený cinchový vstup pro gramofony.

Mimo opravdu pěkné a robustní dva páry reproduktorových terminálů tu najdete ještě pre-out výstup, to asi kdybyste se do budoucna rozhodli dokoupit jeden z monumentálních firemních koncových stupňů jakožto upgrade.

Svou obsesi pro maximalistické naddimenzovávání opakuje Mass se svým týmem také uvnitř. Třeba phono není jen tak nějaký malý modul, ale prostě a jednoduše integrovaný phono předzesilovač Pulsus z firemní nabídky, pouze zbavený šasi, ale přesto vybavený vlastním transformátorem s výkonem 35 VA. Ocenit je třeba poctivou dual mono konstrukci a obří 1100 VA transformátor. Napájení je pak odděleno nejen mezi kanály, ale též mezi předzesilovačem a modulem koncového stupně. V napájecím zdroji je štědrá zásobárna kondenzátorů s celkovou kapacitou 132 000 uF. Regulaci hlasitosti má na starosti– podle Masse nejlepší na světě – modul Alps RK50.

Zesilovač nabízí poctivou dávku výstupního výkonu – 110 W na kanál do 8 ohm ve třídě A/B a to při celkovém harmonickém zkreslení 0,003%.

Celý Sigsum váží podle specifikací 31,2 kg, ovšem když jsme ho posadili na váhu (protože se prostě zdál extrémně těžký), dostali jsme se ještě o nějakých 10 kg výš. To je dost i přes šířku 47,1 cm, výšku 19 cm a hloubku 50 cm.

AVID Sigsum jsme poslouchali v hlavní redakční sestavě, porovnávali jsme jej tedy s Norma Revo SC-2 LN / Revo PA 160 MR, poslouchalo se přes Roon, Métronome DSC1, GMG Power Harmonic Hammer 3000P a to na směsi kabelů Nordost Heimdall 2, Nordost Valhalla 2 a VYDA Laboratories ORION. Phono jsme zkoušeli proti Grandinote Celio na VPI Scout, Jelco SA-250 a HANA ML.

Přiznáváme, že prvotní zapnutí Sigsum proběhlo s úlekem – provází ho totiž série zprvu až děsivých mechanických zvuků, lupnutí a jiných propojovacích efektů, které by nezahanbilo start vesmírného plavidla první generace. Chvíli tak kontemplujete, zda při zapínání pojistky a kabely ve zdi skutečně shoří, nebo je to jen známka důsledného naddimenzování komponentů. Nicméně ani ručička na napájecím filtru ani o kousek nezakolísala, takže je pravděpodobné, že zvuky jsou skutečně jen zvuky a neohlašují žádnou nesnáz.

Nechali jsme zesilovač chvilku jen tak bublat, aby nabral provozní teplotu (když ho necháte hrát alespoň 10 minut, je tam slyšitelný rozdíl), pak jsme nasadili správnou hlasitost a pustili tam „Remember Hymn“ od Balzarova tria a Johna Abercrombieho („Tales“ | 2008 | Robert Balzar | 9802115026 2). Sigsum odvádí výrazně víc, než čekáte i od tak masivního zesilovače – víc tedy hlavně ve smyslu objemu a tučnosti, ale také kontroly, kdy pod tím měkkým, vřelým a tekoucím basem cítíte napětí a kontrolu, které dokáže nejnižší tóny zároveň příjemně měkce zhoupnout, ale i definovat jejich okraje s naprostou nenuceností. Je tu cítit opravdu veliká rezerva a totální klid, dodávající zvuku váhu a sebejistotu. Moc se nám líbilo až starosvětské vyznění každého basové brnknutí, to, v jaké pohodě Sigsum rozpracovává jednotlivé tóny a tvaruje je beze spěchu a tlaku.

Obrovský (co do proporcí i váhy) wow dojem vzbudil i Barry Gibb svým zpěvem ve „While I Play“ („Life in a Tin Can“ | 1973 | Polydor | 833 788-2). Nejen, že vokál byl skutečně působivě plastický, ale také celkově moc příjemný, plný barevné lidskosti a zároveň dobrých, pevnou rukou načrtnutých detailů. Přednes je tedy skutečně dospělý, trojrozměrný a mimořádně muzikální, doslova sálá autenticitou, ale ne tou technicistní, tou hudební.

Taktéž výšky jsou výtečné, i tady probíhá vše s naprostým klidem a neobvykle velkou dávkou nadhledu. Zběsilé cinkání a zvonění v „Meeting of the Spirits“ od Mahavishnu Orchestra („The Inner Mounting Flame“ | 1998 | Columbia | CK 65523) je čisté, jasné, nezaniká ani na moment v celkovém (řízeném) chaosu skladby, ani se nedere nijak do popředí. Prostě má své jasně definované, ohraničené a přesné místo. Výšky mají říz, kov je jiskrný a znělý, s takovou tou přirozenou, ale ještě neúnavnou dávkou agresivity. Není tu prostě nic navíc, zároveň se však zesilovač nesnaží nijak přetavovat obsah skladby „po svém“. Výborně jsou zvládnuté dozvuky, dlouhé a snadno čitelné, stejně tak zesilovač udrží v pozornosti i tichoučký ševel – kolem něj probíhá divoký dialog mnoha nástrojů a jemný štěteček přesto slyšíte.

Sigsum má vyšší, ale ne úplně dechberoucí výkon, přesto má ohromnou sílu, jak ukázala orchestrální verze „American in Paris“ George Gershwina (Riccardo Chailly – dirigent, Katia & Marielle Labéque – klavír | „Rhapsody in Blue“ | 1987 | Decca | 466 424-2). Skladba sama o sobě je emočně nesmírně pozitivně laděná, Sigsum pak sám má „pozitivní“ zvuk, veselý, hravý a nenásilně vášnivý. Je to skvostná zábava – smyčce zpívají, žestě jsou řízné a průrazné a když se orchestr rozmáchne, síla prochází s autoritou a velkou dávkou důrazu, aniž by však zvuk jakkoliv ztratil tvar. Je to masivní a dynamický zvuk s nebývalou rezervou.

AVID – snad je to tím naddimenzovaným napájecím zdrojem – nabízí opravdu velmi dobrou kontrolu reprosoustav, třeba Quarta Evoluzione hrají málokdy takhle s chutí. Přitom to ale není jen muzikální zábavnost, jak ukázala Szymanowského „O przychodze sam, jako kazale, Królu“ („Complete with Sir Simon Rattle“ | 2008 | EMI Classics | 50999 5 14576 2 4), vrstevnatá moderní skladba, kde je pořád nač se soustředit. Reprodukce měla lehce vřelejší dotek, přesto byla parádně přehledná a čitelná, Sigsum kombinuje velkou sílu, schopnou protlačit orchestr do prostoru s delikátními detaily, dodávajícími autenticitu. Jako konkrétní příklad toho, jak dobře má zesilovač zvuk pod kontrolou lze použít úvodní vokál, utopený běžně v orchestrálním vzedmutí, ale se Sigsum je slyšet právě už přes gradující těleso.

Také podání prostoru je něco – Mozartova skladba „Violin Concerto No. 2 in D major, K211 – Allegro Moderato“, kde má pozici sólistky Anne-Sophie Mutter (1998 | EMI | 5 65539 2 7), zněla „spontánně“, uvolněně, vzdušně, bez stresu a tlaku, přitom ale jasně vnímáte kde je který nástroj umístěný, je tu přirozené rozložení v pravolevé i předozadní ose a zvuk jsou skutečně zavěšené v prostoru. Není to takový ten moderní hologram, vyleštěný a precizně zaostřený, tohle má trochu (již zmíněný) starosvětský dotek, kdy všechno pramení z předimenzovanosti, nadhledu a rezervy.

Díky tomu pak zní hudba s muzikálností, která není samozřejmá ani u takhle drahých a ještě dražších strojů. Pusťte si „Running Up That Hill“ („Hounds of Love“ | 1997 | EMI | 7243 5 25239 2 4) – rytmické bubny mají extenzi hlouběji do basu, než jsme zvyklí, obecně je hudba položená o kousíček níž, ale je to famózně plné, šťavnaté a zábavné. Je to také fyzicky zřetelná reprodukce, hudba vámi proudí nejen skrze uši, ale prostě přes celé tělo a všechno je to hlavně parádně tekuté a houpavé, takže můžete plynout spolu s muzikou… Hodiny, hodiny a hodiny a pořád je to zábava.

Conrad Mass je zvláštní muž. Vybudoval značku dodnes lehce nenápadnou, ale vskutku špičkovou – nejen, že vyrábí výtečné gramofony, nyní už můžeme říct i to, že také famózní zesilovače. Sigsum může být prakticky základním modelem, ale splňuje high-endové standardy daleko vyšší, než byste od integráče mohli čekat. Za své peníze nejen, že dostanete dost možná nejhodnotněji a nejbytelněji vyrobený přístroj na světě, ale také dostanete zesilovač, který jde po podstatě hudby, po její duši, srdci a emocích. Ne že by neměl adekvátně zvládnutou technickou stránku věci, ale když si Sigsum pustíte, technika jde stranou a zůstává jen esence hudebnosti, jakkoliv třeba kvůli absenci dálkového ovládání určená spíše trochu starosvětsky uvažujícím puristům. Přidejte k tomu ale třeba fantastické phono a celkovou košatost, barevnost a zábavnost a máte něco, co stojí za to zažít.

Kč 460 900,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ dost možná nejpoctivější fyzické provedení na trhu

+ vynikající phono modul

+ fantastická kontrola

+ dechberoucí muzikálnost a šťavnatost

ZÁPORY

- chybí dálkové ovládání

- hlasitost je místy trochu strmější, než by optimálně musela být

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz 

PRODÁVÁ A PŘEDVÁDÍ: Lepší Zvuk | www.lepsizvuk.cz 

fSdílet

Tweet