Anglický REL si už při svém založení před desítkami let vytkl cestu soustředěnou na jediný produkt – na subwoofer. Této filozofii firma zůstala věrná dodnes a platí za jednoho z elitních producentů subbasových jednotek na světě. Její nabídka sahá od velmi dostupných řešení pro malé prostory až po ultimativní řešení do prostor zvících koncertních sálů, největší zastoupení mají ovšem logicky subwoofery klasického střihu. Etalon takových, svou řadu T, proměnil nedávno REL na modely s dodatkem, neboli T/x.

Králem inovované modelové řady je jednotka T/9x, už poměrně velký (37 x 34 x 39,3 cm) a těžký (20,6 kg) subwoofer. Ozvučnice je stále v podstatě klasická „kostka“, ovšem pět vrstev bílého nebo černého lesklého laku dělá svoje, výrobce tvary pak zvelebil zakulacením svislých linií a subwoofer prostě vypadá k světu – tomu napomáhají i hezky zpracované nožky v rozích. Zajímavé je, že T/9x působí oproti původní generaci kompaktnějším dojmem (hlavní díky nižší výšce), ale vnitřní pracovní objem i tělo jsou větší.

T/9x je osazený vpředu jedním mocným 10“ reproduktorem firemního návrhu i výroby, v případě chuti jej můžete zakrýt velmi robustně konstruovanou a za provozu nerezonující mřížkou (ale je to vlastně i díky otištěnému firemnímu logu maličko škoda). Horní hranu krášlí destička s firemním logem, nahlédnete-li mezi nožky, objevíte další membránu, tentokráte tmavou a se snad ještě mohutnější vlnkou závěsu.

Zadní panel má vše, co si spojujete se značkou REL – velká a četná žebra chladičů naznačují, že uvnitř nepracuje nějaký poddimenzovaný zesilovač, dva cinche a jeden speakON vám zase dávají na výběr při spojení s prakticky libovolným systémem. Je tu jak klasický nízkoúrovňový vstup (pro běžný pre-out), vstup LFE (pro domácí kino) a vstup vysokoúrovňovaný (specialita REL), kterým se připojíte na reprosvorky zesilovače a přebíráte tak signál identický s tím, který „krmí“ doplňované reprosoustavy. Právě v té poslední formě hrají subwoofery REL nejlépe – rozdíl je „o prsa“, ale přeci.

Pomocí tří potenciometrů lze nastavit jednak klasicky hlasitost (nezávisle pro LFE a nízkoúrovňový vstup, ten vysokonapěťový si logicky bere úroveň přímo ze zesilovače), jednak přechodovou frekvenci v běžném rozsahu 30 – 120 Hz. Malá páčka umožňuje převrácení fáze signálu, RS232 konektor zase „chytré“ řízení. T/9x je kompatibilní s firemním modulem Arrow, který zajišťuje nekomprimovaný bezdrátový přenos signálu.

Aktivní reproduktor (tedy ten vpředu) má membránu z blíže nespecifikovaného vlákenného materiálu v kombinaci s hliníkem, průměr je zmíněných 25,4 cm a měkoučké obrovské závěsy umožňují velký výkmit. Doplňkový pasivní zářič má stejný průměr a stejný tvar membrány, jakkoliv její složení výrobce nespecifikuje.

Osazené zesilovací řešení je vyvinuto přímo v REL a nabízí díky MOSFETům důvěryhodných 300 Wattů výkonu ve třídě A/B. Zesilovač v podstatě vychází z původní série T, ovšem má lépe uchycené součástky, vylepšené řídící obvody a další drobná vylepšení.

REL uvádí u T/9x schopnost dosáhnout na 27 Hz při poklesu -6 dB, což je slušný výkon.

REL T/9x jsme poslouchali v ostravském Studiu Špalíček a to ve společnosti obou zbývajících inovovaných modelů (T/5x a T/3x), ale také ve spojení s původní generací nebo třeba subwoofery od GoldenEar. Hrálo se na Dynaudio Evoke 50 a Bowers&Wilkins 702 S2, k jejichž pohonu jsme použili Bluesound NODE, předzesilovač PS Audio Stellar GainCell DAC a monobloky PS Audio Stellar M1200. Napájeno bylo kabely AudioQuest NRG-4, propojeno kabely Cardas Clear Sky a Cardas Clear Beyond.

Chvíli trvalo, než jsme našli optimální polohu pro ten který subwoofer, ale REL patří tradičně k relativně nenáročným relativně dobře integrovatelným řešením – začnete-li s polohou mírně za doplňovanou reprosoustavou a vně poslechového trojúhelníku, tak vcelku rychle naleznete pozici optimální pro tu kterou místnost a i bez automatizované kalibrace se dá T/9x „zapustit“ do reprosoustav prakticky neslyšně.

Navzdory tomu, že REL neproklamuje ohromující čísla jako dosah na 10 Hz a podobně, striktně splňuje svou neefektní specifikaci a je to cítit – basové lince v „Say That You Will“ George Dukea („Follow the Rainbow“ | 2010 | epic | 88697779882) už v základu zase tolik nechybělo, ale přiberte do hry T/9x a máte rázem pocit „opravdového rozsahu“. Přibyla plnost, hloubka, ale zejména samozřejmost, s kterou je jeden každý tón ohraničený.

V „All Souls Night“ Loreeny McKennit („The Visit“ | 2006 | Quinlan Records | 0774213510426) se může zdát, že subwoofer vlastně nemá úplně moc co podpořit, když jde o skladbu postavenou na vokálech a akustických zvucích a přesto – T/9x hraje jako cudný gentleman, přibroukává vespod jen tak nenápadně, naprosto nevtíravě a kultivovaně a přitom zvuk jako kdyby díky těm drobným dotažením tuhle a támhle expandoval, nadechl se a lépe se usadil.

REL má také pověst výtečně artikulujícího subwooferu, baskytara v Claptonově „Next Time You See Her“ („Slowhand“ | 2012 | Polydor | 5340724) byla ze všech zkoušených zřetelně nejpřesněji vykreslená, možná méně nápadná, ale přesto nabízející výtečnou čitelnost a hlavně schopnost „zaříznout“ a brouknout i při nižších poslechových úrovních (jakkoliv tak jako u kteréhokoliv jiného subwooferu podobné třídy je alespoň běžná hlasitost přeci jen lepší a působivější).

Svou nenápadnost REL stvrdil také v Brufordově „Some Other Time“ („If Summer Had Its Ghosts“ | 1997 | Discipline | 633367970527) – zvuk se zdál vlastně jen o trošku větší, ale čím déle posloucháte, tím jasněji si uvědomujete, o kolik rozmanitější je dění na „pouhé“ bubnické exhibici, o kolik samozřejměji každý úder zní a hlavně o kolik dynamičtěji, plněji to celé působí.

Když pak vezmete lehkou, vzdušnou a „rychlou“ skladbu jako je Hedgesova „Bensusan“ („Aerial Boundaries“ | 1984 | Windham Hill Records | 01934110322), tak T/9x navzdory své pozici ve střední třídě prostě „stíhá“, má tuhý, konkrétní bas s dobrou rychlostí odezvy a tím se uměním dobře vykreslit hluboké tóny, aniž by byly příliš masivní nebo příliš tvrdé. T/9x tu tak hezky přidal zdání těla kytary a trochu síly do rezonance tlustých strun – a nic víc, právě tak, jak to má být.

REL pak není nijak dramaticky citlivý na umístění v místnost, jak už bylo řečeno a bylo otázkou minut najít správnou pozici, kde na sebe T/9x navzdory své ne už úplně malé velikosti neupozorňoval. V „Messy Bessie“ Jimmy Smithe („Back at the Chicken Shack“ | 2007 | Blue Note | 0946 3 92777 2 8) se tak mohla rozvinout pěkná hudební scéna, ohraničená reprosoustavami a nikoliv subwooferem. Bas skutečně jako kdyby už vycházel z reprosoustav.

Přestože pak zvuku subwooferu dominuje přesnost a snaha dosáhnout hlavně čitelnosti a čistoty, umí se T/9x také pěkně opřít do reprodukce a místnost napumpovat energií – tak jak to bylo potřeba u Osbournovy „I Just Want You“ („Ozzmosis“ | 2014 | Qobuz | 24/96). Hudba má rozhodně lepší švih, lepší drajv a můžete otočit hlasitost pěkně sytě doprava, aniž by bas získal přílišnou dominanci nebo se nějak pocitově odtrhl od zbytku reprodukce. Zejména v takových chvílích si pak – když ho vypnete – uvědomíte, jak nenápadně zní a přesto kolik práce odvádí; bez T/9x najednou byla hudba plochá a téměř ukřičená.

REL platí za jednu ze stálic na poli subwooferů, kterým můžete beze strachu svěřit své nejhlubší oktávy – nová generace střední série T to pak jen potvrzuje. Její vlajková loď T/9x má oproti starší verzi rozhodně hezčí provedení a rozhodně je slyšet také zvukový posun (o krok, nikoliv skok, ale to nijak nevadí). Bas je tuhý, je dobře artikulovaný, „stíhá“ libovolnou hudbu i prakticky libovolné proporční reprosoustavy (už si ho můžete dovolit dát i k high-endovým sestavám), ale hlavně je mu vlastní ta okouzlující schopnost RELu „zmizet“, neboli při správném nastavení poměrně snadno splynout s hlavními reprosoustavami, navázat na ně a neintervenovat s jejich typickým charakterem. Hledáte-li tak nerušivý, nedominantní a přesto přítomný subwoofer, který vašim basům dá řád a šmrnc, REL T/9x za férovou cenu nabízí výkony na vrcholu své třídy.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose předního měniče a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 20 metrů čtverečních, malým zatlumením (sedačka, koberec, lehké závěsy a mnoho reprosoustav) byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva – poslechové nastavení (červená), výhybka na minimu (zelená) a maximu (zlatá)

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

Kč 39 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ konkrétní a čitelný bas na vrcholu své třídy

+ elegantnější, než dřív

+ citelně přidaná váha a důraz

+ snadno nastavíte „splývající“ charakter

+ snadno si na jejich přítomnost navyknete

ZÁPORY

- nic podstatného

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Audio Center Czech | www.audiocenter.cz 

PRODÁVÁ: Studio Špalíček | www.studiospalicek.cz 

fSdílet

Tweet