Spolu s mimořádně povedenou aktualizací výjimečně originálních KEF LS50 na podobu LS50 Meta přišla na trh také druhá generace „sesterského“ produktu, aktivních a na konzumní část trhu zaměřených KEF LS50 Wireless. Oproti první generaci jsou změny veskrze kosmetické, byť i tady najdete aktuální verze firemních technologií a měničů.

Na pohled jsou tedy LS50 Wireless II v praxi nerozeznatelné od svých předchůdců. Typická klenutá čelní stěna má zapuštěný koncentrický dvoupásmový měnič Uni-Q v současné dvanácté generaci, koš kryje elegantní kroužek, na němž je jméno reprosoustav doplněné římskou dvojkou, což je zepředu jediný ihned patrný rozdíl. V krycím kroužku je na hlavním kanálu také „oko“ přijímače signálů dálkového ovládání.

Když budeme pokračovat pohledem přes horní stěnu snadno rozpoznatelných ozvučnic, najdeme na jedné proužek s dotykovými ovládacími prvky. Na rozdíl od pasivních verzí tu ozvučnice směrem dozadu pokračují vlnkovitě tvarovaným chladičem, skrze který proniká oválný, pozvolna se otevírající výdech bassreflexu.

Ve spodní části pak logicky najdete u obou kanálů napájecí zásuvku, primárně je konektivita samozřejmě soustředěna do toho kanálu, který má i dotykové ovládací prvky. Na sekundárním (tedy „závislém“) kanálu pak najdete propojovací konektor ve formě ethernetu či párovací tlačítko, pokud si kanály mají povídat vzduchem. Příjemné je nové rozšíření o subwooferový výstup, který dříve byl jen na hlavním reprosoustavě.

Primární (tedy řídící) kanál je osazený celkem širokou konektivitou – kromě zmíněných forem propojení k druhému kanálu a subwooferového výstupu je tu HDMI vstup pro zpětný audio kanál, je tu optický a koaxiální digitální vstup a je tu 3,5 mm jack v analogové podobě. Z toho jasně plyne, že propojení nějakého externího zařízení analogovou cestou je považováno spíše za doplňkovou možnost, což ovšem konvenuje s lifestyle zaměřením LS50 Wireless II.

Propojení do sítě (což bude s velkou pravděpodobností hlavní zdroj signálu) je buď přes Wi-Fi nebo pěkně po kabelu. Oboje, zdá se, funguje dobře.

Zásadní prvkem konstrukce je pochopitelně koncentrický měnič Uni-Q – 13,5 cm průměru, kovová membrána se zpevňujícími výztuhami, nízký závěs s vlnkami a v centru nezbytná kovová kopulka pod plátkovou rozptylkou, zklidňující a linearizující frekvenční odpověď. Za větracím otvorem uprostřed magnetického systému tweeteru je nově instalovaná labyrintová komora s metamateriálem, který pohlcuje (na rozdíl od standardních tlumících materiálů) prakticky celou energii ze zadní strany kovové kopulky, která tím netrpí zpětnými odrazy.

Uvnitř jsou zesilovače vlastní konstrukce, pro výšky je to modul s výkonem 100 Wattů ve třídě A/B, pro basy pak je k dispozici plných 280 Wattů ve třídě D. Nová generace má mít dle parametrů o 30% nižší celkové harmonické zkreslení (90 dB / m) a o 40% vyrovnanější frekvenční odezvu.

U takto koncipovaného systému je zásadní uživatelské rozhraní – to představuje nová ovládací aplikace KEF Connect, skrze níž probíhá jak úvodní nastavení, tak následné ovládání. Užijete si tak Spotify, TIDAL, Amazon Music, Qobuz nebo Deezer, v době testování ale aplikace nepodporovala stream z lokálních NAS serverů. Na to stačilo ale použít aplikaci typu mConnect a protokol AirPlay (alternativně Google Chromecast).

Z audiofilského pohledu LS50 Wireless II zvládají i vysoká rozlišení – u PCM 24 bit / 384 kHz, dále pak MQA a DSD256. Záhy má dorazit i certifikace Roon Ready (a tím bude možné stejně jako přes Chromecast streamovat do několika setů LS50 Wireless II najednou a tím efektivně vytvořit multiroom). Sám výrobce ale říká, že pracovní rozlišení je 24 bit / 96 kHz v případě bezdrátového připojení a 24 / 192 u propojení obou kanálů přes kabel.

Optimalizaci provozu má na starosti Music Integrity Engine, což je DSP s vlastními algoritmy, které jsou napsané na míru měniči Uni-Q (v praxi se chová také jako digitální frekvenční výhybka) a umožňují mimo jiné volbu různých parametrů, různého frekvenčního ladění a podobně.

Výrobce prakticky neudává žádné technické parametry, lze ale dohledat krom všeho výše zmíněného ještě frekvenční rozsah 45 – 28 000 Hz (+/- 3 dB).

LS50 Wireless II jsme poslouchali jak na pracovním stole (místo LS50 Meta / Emotiva ERC-4 / XSP-1 / XPA-DR2 a subwooferu GoldenEar Super Sub X), tak v hlavní poslechové místnosti (místo OPPO UDP-205 / Métronome DSC1 / Norma Revo IPA-140 / Xavian Quarta). Napájeli jsme je v prvním případě z IsoTek Titan One, v druhém případě z GMG Power Harmonic Hammer 3000P.

Hned od prvních tónů strun kontrabasu v Methenyho „Upojenie“ ze stejnojmenné desky, vzniklé z kooperace s Annou Marií Jopek (2008 | Nonesuch | 7559-79909-8) bylo cítit, že oproti velmi „rovným“ LS50 Meta u nové generace LS50 Wireless II vývojáři zachovali trend načančaného basu a plnější spodní poloviny pásma – je to s ohledem na zaměření mimo audiofilskou sféru naprosto logické a přetlak basu není nijak dramatický. Reprosoustavy se pak díky němu neztratí ani ve velké poslechové místnosti. Bas je nicméně zdola logicky omezený, ani aktivní koncepce nenahradí menší ozvučnici a průměr měniče. Pokud pak LS50 Meta dáte (extrémně) naddimenzovaný zesilovač, nabídnou bas hlubší a údernější, zde je cítit ladění spíše na objem a trochu hutnosti.

Na vokálu Caroly v její „So far so good“ („Runaway“ | 1984 | Polydor | 829298-2) bylo cítit, že Uni-Q reproduktor má výtečnou kvalitu, má kontrolu a má detail, hlas zněl nezabarveně, jasně a konkrétně, s pěkným detailem a přitom i tady lehký nadbytek basu činí poslech šťavnatějším a příjemnějším, než jak ho nabízí LS50 Meta. Objemu je tu akorát, je to celkově spořádané, možná maličko jemnější, ale dobře srozumitelné a přehledné – poskládáte-li si „pasivní“ systém za obdobné peníze, dosáhnete stejné čitelnosti jen s velkou snahou.

Objemu a energie na činelech v „Caravan“ Dukea Ellingtona („Money Jungle“ | 2002 | Blue Note | 7423 5 38227 2 9) bylo dost, nebyly ale technicistně nekompromisní, analytickou přímost LS50 Meta zkrotil výrobce použitými zesilovači a filtry do jistého dotyku hladkosti. Přesto je každé ťuknutí a cinknutí solidně jadrné, výrazné a dobře kontrolované, s vkusným množstvím informací a solidním dozníváním. Celkově jsou výšky v proporcích celkového ladění, netrčí ani netrpí nedostatečnou přítomností.

Bi-ampingová konfigurace a sladění součástek s měničem má benefit v dynamičnosti a pocitu bohatosti – mohutná „Glem ikkje“ od Kari Bremnes („Detv i har“ | 2017 | Strange Ways | CD 15132-2) měla zátah pěkně odspodu, působila bohatší a sytější, než byste do kompaktních reprosoustav řekli. Na středech je, pravda, cítit trochu sušší projev, nicméně bas má razanci (byť ne ty nejhlubší basy) a celkově působí přednes kontrolovaně a dostatečně autoritativně, aniž by šlo vysloveně o tlak. Pro běžné poslouchání je to velmi příjemná charakteristika.

Digitální zpracování signálu funguje velmi dobře, v kombinaci s čistými zesilovači a měničem, který má velký potenciál z pohledu rozlišení byla i čitelnost Mehldauovy „zašmodrchané“ „Sabbath“ („Largo“ | 2002 | Nonesuch | 9362-48114-2) vlastně velmi slušná, na úrovni opravdu dobrého hi-fi, jak se sluší a patří. Cítíte, že zvuk je pod kontrolou, byť schválně lehce našlápnutý na basech a celkově lehce měkčí, než by nabízely v obdobné konfiguraci vysloveně analytické LS50 Meta kupříkladu. LS50 Wireless II nejsou úplně pro toho, kdo se chce vyžívat v nejjemnějším dozvuku nebo nejkřehčích detailech, ale hrají už opravdu na úrovni hodné systému v dané cenovce.

Jednou z výhod aktivní koncepce s možností pečlivého sfázování měničů přes DSP je i to, že prostor takových reprosoustav, je-li vše v pořádku, je lepší, než by byl v pasivním systému – verze jazzové klasiky „Summertime“ od Briana Wilsona („Reimagining Gershwin“ | 2010 | Walt Disney | D000428902) to potvrdila, prostor byl vysloveně krásný, široký, koherentní, s nástroji rozloženými také do hloubky a bezproblémově oddělenými. Je to moc hezká stereo báze, pevná a slušně velká.

„The Blackest Lily“ od Corinne Bailey Rae („The Sea“ | 2010 | EMI | 5099960851123) není úplně nejčistší zvukařskou prací, ale o to víc by na reprosystému se zaměřením jako má LS50 Wireless II měla vyznít nekonfliktně a zábavně. A je to tak, lehký akcent basu a kulatější zvuk tu téměř odstraní pocit „deky“ ve středním pásmu a celková solidní přesnost jako kdyby hudbu popostrčila kupředu, takže poslech je prostě příjemný, plný, solidně čistý a čitelný, aniž by upoutával pozornost na limity nahrávky – preferuje bezproblémovost a pohodovost.

V nové generaci modelu LS50 došlo ke zjevnému rozdělení rolí – pro náročného puristu jsou tu skvělé LS50 Meta, pro ty, kteří chtějí muziku (nebo třeba i film) ve vysoké kvalitě a v pohodlí moderního stylu (tj. chtějí ovládat svůj systém z telefonu či tabletu a nechtějí řešit žádné kabely, zapínání rozličných komponentů, natož ladění jejich souladu…), jsou tu LS50 Wireless II. Berou si to dobré z pasivního modelu, ukazují, že Uni-Q je vynikající řešení a přidávají k tomu dostatečně dimenzovanou elektroniku, možnosti pohodlného nastavení zvuku podle potřeby / chuti / umístění a celé to halí do čistoty, informativnosti a živosti s lehkým akcentem basů a nižších středů (tedy s laděním „na příjemno“). Možná, že to nebude váš šálek puristicky autentického čaje, ale je to zvuk zábavný, univerzální a postavit obdobně dobrou „pasivní“ sestavu nebude nikterak lehký úkol.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Na naměřené frekvenční odpovědi je vidět akcent na basy a středy mezi 100 a 1 500 Hz s tím, že následně je vidět v praxi rovná charakteristika. V reálu nastupují v plné síle od 60 Hz (připomeňme, že relativně daleko od zdi a ve větší místnosti, než jim přísluší), což není špatné. Oproti ladění LS50 Meta jde o efektnější podobu s plnějším základem, což ale odpovídá lifestyle zaměření a není to na škodu. Mimo osu je pak rozdíl mezi basy a středo-výškami výraznější, ale vyšší konec pásma je zase citelně rovnější. V praxi charakteristika odpovídá zaměření a je technicky dobře zvládnutá, prostá excesů.

Frekvenční odezva – srovnání standardního režimu (červená) a režimu na pracovní stůl (černá)

Frekvenční odezva – srovnání standardního režimu (červená) a režimu „ke zdi“ (černá)

Frekvenční odezva – srovnání standardního režimu (červená) a korekce basů směrem k menšímu objemu (zelená) a většímu (černá)

Frekvenční odezva – srovnání standardního režimu (červená) a režimu s hornopropustným filtrem na 95 Hz (černá)

Waterfall

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 66 990,-

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - APLIKACE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ kompaktní rozměry

+ pokrývá prakticky všechny potřeby

+ bezproblémová bezdrátová komunikace

+ docela pěkný bas na tak malé reprosoustavy

+ z pohledu běžného uživatele „lifestyle“ ladění s možností doladění podle poslechových podmínek

ZÁPORY

- aplikace byla v momentě testu nehotová a omezená

- chybí řádný analogový vstup například pro gramofon

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz

PRODÁVÁ:

Art Audio | www.artaudio.sk 
AV Center | www.avcenter.cz 
Lepší Zvuk | www.lepsizvuk.cz 
Luxusní Elektronika | www.l-e.cz 
Studio Špalíček | www.studiospalicek.cz  
PP Hifi | www.pphifi.cz 
Rodel Audio | www.rodel-audio.cz 
VOIX | www.voix.cz 

fSdílet

Tweet