Hostivický Xavian má nebývale úspěšné období, které započalo už před pár lety a které v současnosti kulminuje stále se rozrůstajícím počtem reprosoustav s ozvučnicí z masivního italského ořechu. Právě dostupnější řada Natura a vyšší Epica jsou tím, co skvěle charakterizuje dnešní Xavian - 20 let zkušeností, stále stejně krásná dřevořezbářská práce, kompletně vlastní měniče, navržené a vyrobené pro konkrétní nasazení a zřetelný pocit, že všechno do sebe harmonicky zapadá a vychází.

Nejnovějším přírůstkem do série Natura je větší regálový model Premio, stojící na úplném vrcholu této řady a tak trošku evokující firemní TOP model Orfeo. Při bližším pohledu shledáte, že ač s Orfeo sdílí zaoblené rohy kabinetu a nádherný pocit z přírodního dřeva pod pěknou vrstvou laku, je to jednak viditelnější struktura dřeva a jednak bassreflex vpředu, co řadí Premio celkovou koncepcí po bok Perlám, Stellám a Ambrám, ač z nich všech působí díky nějakým rozměrovým proporcím zřetelně nejdospěleji právě Premio.

Kabinety Xavian Premio jsou krásné - hladké, jemné, až hebce působící, maximálně respektující vřelost použitého dřeva. Stěny mají tloušťku 2,3 cm a vnitřní prostor je bohatě vyložený tlumícím bitumenem, i proto mají reprosoustavy při rozměrech 38,6 x 23 x 27,6 cm (v x š x h) solidních 13 kg a na omak i poklep působí velmi rigidně. Oproti všem dosavadním modelům se Premio liší také typem bassreflexu - ten je sice vpředu třeba podobně jako u Perly či Ambry, je ovšem rozdělený na dva menší výdechy, což prý uklidňuje vzduchové proudění, díky čemuž jsou nejnižší basy pevnější a čistší, než kdyby byla štěrbina v jednom celku.

Jen málo součástek, použitých při konstrukci modelu Premio, pochází takzvaně "z polic", tedy z běžných katalogových zásob velkých výrobců. Dřevo ozvučnic si v Xavianu vybírají sami v Itálii, měniče značky AudioBarletta si také podle svých návrhů nechávají vyrábět v malých, pečlivě kontrolovaných sériích v Itálii, jsou tu i velmi pěkné a bytelné zlacené reproterminály Xavian a vše se ručně kompletuje a testuje v Čechách. Jen na výhybce najdete těžko v malém vyrobitelné součástky - třeba kondenzátory Mundorf nebo odpory a tlumivky určené pro audio aplikace. Výhybka je poměrně jednoduchá a používá řešení Fase Zero, jehož cílem (jak už název napovídá) je dosažení co nejsnazší zátěže pro zesilovače.

Dvoupásmové osazení využívá jednoho středobasu AudioBarletta s průměrem membrány 17,5 cm. Materiálem je tu impregnovaný papír na velmi poddajném dvojitém závěsu, který ale dovoluje až atypicky velkou a přesto kontrolovanou výchylku. Reproduktor je ukotven v pevném litém koši, v zadní části jej pohání velký a velmi silný magnetický systém. Nejvyšší tóny vyzařuje poměrně rozměrná impregnovaná měkká kopulka. Za tweeterem se nachází vlastní labyrintová pracovní komora, vyzařovací charakteristiku upravuje také tvarování přední části tweeteru. V pohonném ústrojí se nachází keramický magnet se silným měděným kroužkem a cívka z plochého hliníkového drátu pro co nejlineárnější chod.

Reprosoustavy mají udávaný frekvenční rozsah 36 - 30 000 Hz v toleranci - 3 dB, běžnou impedanci 8 Ohm a citlivost lehce nad průměrem - 87 dB / 2,83 V / m. Výhybka pak dělí práci mezi měniče na poměrně vysoké úrovni 2 490 Hz.

Xavian Premio jsme měli možnost poslouchat zejména s vzácně harmonicky fungujícím zesilovačem Norma Revo IPA-70B a Cambridge CXA80 s Cambridge CXC a ASUS Xonar Essence One MUSES MKII, případně s Naim Nait XS + Naim FlatCap XS s OPPO BDP-105D a VPI Scout (přes Naim Stageline). Krátce hrály Premio také s Gryphon Diablo 300 a Gryphon Kalliope, Marantz PM6006 a CD6006 nebo Yamahou R-S202D (a nutno říct, že Premio se rozehrávají tak snadno, že i s touto Yamahou za bratru 6 000,- necítíte nějaký odpor či těžkost). Porovnávalo se s Harbeth Monitor 30, Xavian Perla, PMC twenty.22 nebo AQ Passion Teen. Propojeno bylo kabely ZenSati Authentica, KrautWire řady Lifetime a také TelluriumQ sérií Silver a Black.

Už to, že Premio jsou fyzicky poměrně velké, naznačuje, že by se z jejich útrob mohl linout poměrně odvážný bas - a vězte, že vás tyhle Xavian určitě nezklamou. Až na Orfeo není snad žádný z aktuálních modelů Xavian, který by dokázal jít takhle hluboko a určitě není žádný, který by nabízel tak hedvábný, tak nadýchaný a tak velký, měkký bas. Hřejivý charakter a velký objem se výborně hodí k vyjádření barevnosti basových oktáv kontrabasu Charlieho Hadena ve "Spiritual" ("Beyond the Missouri Sky" | 1997 | Verve | 537 130-2). Premio v malých a středně velkých prostorách dokáže nádherně vyplnit každý kout sytými, dřevitými impulsy - ty jsou třeba oproti Orfeo o něco méně utažené, ale zase mohutnější, sytější a barevnější. Premio skvěle zvládají odlišení jednotlivých poloh kontrabasu, stejně jako dobře drží kontury tónů, ač je vše naprosto uvolněné a s nadhledem. Hluboké tóny s poklidem vychází ven pevné, jasné a hutné i při velmi nízkých hlasitostech, kdy Premio jen tak šeptají.

Nádherně otevřené, barevné, hebké a jemné jsou středy; v Rózsově "Eat the Sun, part 1" ("Under My Spell" | 2009 | Pavián Records | PM0042-2) byly zejména hlasy tak nádherně hlaďoučké, tak krásné a bohaté, tak výsostně muzikálně vykreslené, že je čistá radost je poslouchat a nořit se do nich hlouběji a hlouběji. Celkově je vše tak naprosto poklidné, tak dospělé, má to takový nadhled, že je úplně jedno, jakou hudbu zrovna posloucháte a jak nahlas, prostě plyne s lehkostí a pohodou. Ta hladkost, ta vzdušnost, ten absolutní protiklad techničnosti, to vše je tak úžasně příjemné na dlouhodobý poslech. Hudba, nástroje i slova se skládají do vrstev plynule, lehce a tak úchvatně organicky, jako by to bylo to nejpřirozenější na světě. Orfeo, pravda, mají kupříkladu pevnější kontrolu a ještě jistější prezentaci, ale Premio zase zní uvolněněji, měkčeji a možná i muzikálněji.

Xavian Premio umí hrát čistě a srozumitelně napříč celým frekvenčním rozsahem už od poměrně nízkých úrovní, takže neztrácí celkovou čitelnost. Cinkavý, energický vibrafon v "Ralph´s New Blues" od The Modern Jazz Quartet ("Concorde" | 2008 | Prestige | 0888072306530) byl krásně zapojený v hudebním celku, přesto vynikal svou jasností a znělostí. Vibrafon s sebou také nese překrásný kovový charakter, stejně jako činely - ty ale vyniknou naplno zejména od střední hlasitosti dále, protože jsou v nahrávce přeci jen trochu v pozadí. Oba nástroje jsou ale živé, přitom hladké a bez ostrosti, dají se příjemně poslouchat i hodně nahlas.

Co nás na Premio přes všechny jeho kvality nadchlo nejvíce, to byla ta celková lehkost a samozřejmost, s jako v nich šlo probudit jejich dynamický potenciál. Xavian Premio je téměř lhostejné co hraje a přes jakou elektroniku - umí "dýchat" a umí naplnit místnost vzduchem z nahrávky. Třeba i velký orchestr v Mussorgského "Velké bráně kyjevské" ("Crystal Cable Arabesque" | 2009 | Crystal Cable | CC200901) už má velmi slušné proporce a poslechovou místnost dokážou reprosoustavy zaplnit bohatým, plným zvukem, dokážou probudit jednotlivé nástroje i hudbu celkově. Zvuk není tak utažený a autoritativní jako kupříkladu u Orfea, ale nezaostává zase o tolik, i v basových oktávách nabízí Premio váhu a autoritu a hlavně - spoustu radosti a šťavnatosti.

Celkově hodně "normální" a na přirozenost s nádechem muzikálnosti sázející vyladění Xavian Premio má zajímavou schopnost nahrávku rozebrat právě tak, jak byste od stotisícových reprosoustav očekávali, ale zároveň umí všechny informace poskládat do vrstev a propojit v komplexním celku tak, že pokud vysloveně nechcete, nevnímáte jednotlivosti ale pouze organický, uvolněný a samozřejmý celek. Excelentní jsou Premio pro hudbu typu "Puer natus est nobis" v podání Benediktýnů z kláštera Santo Domingo de Silos ("Chant" | 1994 | MFSL | UDCD 725). Nádherně nahrané vokály Premio už vystihne v celé jejich bohatosti a barevnosti, odliší jejich jednotlivé charaktery a ukáže, že zpěváků ve sboru je hodně. Přednes už je tak dobře rozlišený a tak snadno čitelný, že vás už nenutí po detailech pátrat.

Tak jak slibuje výrobce, tak opravdu můžete díky přednímu bassreflexu přisunout Premio poměrně hodně těsně k zadní zdi, aniž by se zhroutil obraz hudební scény. V "Toujours" od Sabiny ("Collected_01" | 2015 | Naim Audio | naimcd215) byla scéna posazená poměrně hodně dozadu, v pravolevém směru zasahovala až za korpusy reprosoustav a měla zřetelný i předozadní prostor. Nástroje jsou ve směru zleva doprava nádherně přehledně vyrovnané, žádný chaos, žádný zmatek, žádné slévání. Není to monitorově holografický přednes, je to spíše organické, velké, skvostně volné, čisté a nadýchané.

Opravdu excelentní je však celková harmonie, celková univerzálnost, nenásilnost a jakási schopnost zahrát cokoliv, jakkoliv a kdykoliv tak, aby bylo příjemné to poslouchat. Je jedno, zda jde o pop, o klasiku nebo Watersovu "The bravery of being out of range" z "Amused to Death" (1992 | Columbia | 468761 2), zvuk drží pohromadě, je oblévající, něžný a barevný, je plný a živý, je plynulý, je jednoduše snadný a tak příjemný, že ztrácí punc reprodukovanosti a stává se prostě intenzivním zážitkem uvnitř vás.

Xavian Premio sice objektivně nejsou nejlepší regálovky v katalogu firmy, ale subjektivně jsou rozhodně nejsnáze přístupné běžnému uchu - jsou trochu vřelejší, trochu barevnější, než by vyžadovala konvence naprosto autentického monitoru, na druhou stranu Premio nepustí do vaší blízkosti ty nepříjemné chyby, ostrosti, plochost nebo agresi z méně povedených nahrávek - napříč vaší diskotékou tak zůstanou při tichém i hlasitém poslechu jen příjemné zážitky, jen kontakt s hudbou. Jak snadno se poslouchá, tak snadno pak Premio zapadá i do běžného bydlení - jsou velké, ale stále ještě skladné, navíc nenáročné na polohu v místnosti co se týká vzdáleností od stěn a v zásadě i audiofilských věcí jako natočení apod. Xavian Premio jsou nesmírně vyvážené, od srdce muzikální, schopné předat komplexnost libovolné hudby a krásné jako správný luxusní nábytek. Jsou prostě nádherně svůdné a nádherně zábavné...

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m ve výšce mezi tweeterem a středotónovým měničem, v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 50 metrů čtverečních. Prostor je standardně zatlumen, ovšem bez rozsáhlých akustických úprav, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 – 200 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru – konkrétně mírným zdvihem na basech. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu (kvůli rušení z exteriéru), vybrána byla střední křivka. Všechna měření probíhala na NAD C370 a Pioneer BDP-LX71 s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.

Premio vykazuje naměřenou křivku frekvenční odezvy korelující beze zbytku s poslechovými zkušenostmi - tedy bez pocitu, že by kdekoliv frekvenční pásmo kolísalo, naopak s příkladnou vyrovnaností napříč frekvencemi. Zejména vokální pásmo je pak příkladně rovné, ne nepodobně ještě vyšším firemním modelům, výtku ale nelze vznést nikde. Nástup v reálné poslechové místnosti někde kolem 40 Hz je vzhledem k rozměrům a cenové kategorii jednoduše skvělý a naprosto dostatečný.

Impedanční charakteristika ukazuje ostřejší peak, způsobený bassreflexovými otvory, Premio nepadá nikterak do kritických nížin Ohmových a stejně tak je konstrukce prostá jakýchkoliv peaků či ostrých přechodů. Stejně tak elektrická fáze je zcela v pohodě, v nejvyšších frekvencích nad 20 kHz je patrný jen limit měřícího systému.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ +/- ]

Kč 99 916,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ nádherné povrchové provedení

+ dýchající, velký zvuk

+ jemný, harmonický, vřelý a bohatý přednes

+ velmi lehké na rozehrání

+ bezproblémové na umístění

+ muzikální

ZÁPORY

- vlastně nic, všechno prostě funguje

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Xavian | www.xavian.cz | http://eshop.xavian.cz 

fSdílet

Tweet