Plzeňská značka RIHA si stihla za těch pár let své existence vybudovat dobrou pověst, coby výrobce kompletních sestav, primárně pak multikanálových. Zajímavostí budiž hlavně to, že její konstruktér zvládá sám navrhnout jak zesilovače, tak reprosoustavy, tak třeba i D/A převodníky nebo třeba i tak originální a nevídané řešení, jako je dvou- i vícekanálová regulace hlasitosti pomocí relátek. A navíc, jak se zdá, všechno má ve výrobním katalogu své právoplatné místo, nic není jen "doplněk". To rozhodně platí i pro B100, první model koncového stupně v nabídce nad základní B50.

V dobrém slova smyslu jsou koncové stupně značky RIHA jednoduše zařaditelné - jejich robustní šasi je pěkně zpracované, ale naprosto minimalisticky, nebo možná spíše přísně účelně pojaté. Boky tvoří dostatečně dimenzované chladiče, přední panel tlustý blok hliníku, v zadní části jsou k vidění úhledně rozložené a popsané konektory. Vše bez okázalosti, čisté a evidentně provedené tak, aby za dekádu nebo dvě všechno pořád bylo tam, kde má být.

Vpředu tak není krom jemně svítící stavové diody, typového označení a popisku nic k vidění, RIHA sází i u spouštění primárně na jednoduchost, tedy 12 V spoušť, kde je na zadním panelu k dispozici vstup i výstup. Když už jsme vzadu, konektory jsou tu až na výjimku právě triggeru a spínací kolébky perfektně symetrické podle svislé osy, v níž leží napájecí zásuvka. Ta má podobu powerCON konektoru, ve stejné úrovni ležící výstup pro reprosoustavy je pak tradičně firemní cestou vyveden jako speakON. Na přání lze ale osadit klasické terminály, to je výhoda malosériové až přímo zakázkové výroby (stejně jako možnost povrchové úpravy v libovolném odstínu RAL). Vstup signálu je umožněn přes dvojici symetrických XLR vstupů.

Působivé je, jak je samotné šasi s rozměry 45 x 31 x 15 cm (š x h x v) a váhou 22 kg provedené. Tlusté hliníkové profily slouží jednak pro pevnost skříně, jednak i jako stínící přepážky, což je důležité zejména u vnitřní konstrukce, která pečlivě v rámci dual mono provedení odděluje levý a pravý kanál, navíc pak i napájecí zdroj s dvojicí pečlivě uložených toroidních transformátorů. Poblíž tranzistorů najdete baterii filtračních kondenzátorů EPCOS s kapacitou 80 000 uF. Šasi a vnitřní přepážky jsou tvořené až 10 mm tlustými stěnami.

Zesilovače je kompletně navržen jako symetrický, umožňující krom standardního dvoukanálového také monofonní můstkové zapojení. Série B a tím tedy i B100 pak používá výkonové tranzistory od značky ON Semiconductor. Standardně nabízí zesilovač 50 Wattů / 8 ohm na kanál, respektive dvojnásobek do poloviční zátěže a 200 Wattů do 2 ohm, kde je stále ještě stabilní. V můstku pak výkon stoupá na 200 Wattů při 8 ohmech, respektive 400 Wattů při 4 ohmech. Do 1 Wattu hraje v čisté třídě A.

Zesilovač pracuje v rozmezí 3 - 150 000 Hz (-3 dB), má zisk 26 dB, rychlost přeběhu slušných 30 V / mikrosekunda a celkové harmonické zkreslení by nemělo překročit 0,03%. Odstup signálu a šumu deklaruje výrobce na 120 dB, tlumící faktor na "více než 200" a maximální výstupní proud na 30 A.

Koncový stupeň B100 jsme mohli poslouchat v novém plzeňském showroomu výrobce, kde hrál zesilovač v systému s předzesilovačem LINE-4-DAC Plus, s napájecím filtrem IT-DCE2000, novým firemním DC filtrem a reprosoustavami RIHA Kilo V2 Plus. Propojeno bylo základní kabeláží RIHA a na srovnání jsme měli model B200.

Ačkoliv nemá B100 takovou porci sebevědomí, jako vyšší a prakticky ideální model B200, zvládl i s už poměrně náročnými reprosoustavami nabídnout pěkně disciplinovanou basu Marcuse Millera v "Power" ("M2" | 2001 | Telarc | CD-83534). Ruku v ruce tu jde - podle chvályhodné firemní tradice - objem, energie i přesnost. B100 má dost páry, jakkoliv při vysoké hlasitosti cítíte, že se blíží limitu svého výkonu a právě za takových podmínek B200 jasně vede. Na druhou stranu, i B100 umí hrát s kultivovanou poddajností, bez tvrdosti a s artikulací, která v této míře rozhodně není běžným atributem hi-fi této cenové kategorie. Bas měl dobré oddělení a zřetelné kontury i při nízké poslechové hlasitosti a vlastně v jakékoliv situaci stojí zvuk nohama na zemi, nepřehání, ale bez stresu nechává vyniknout nahrávku v její razanci a váze.

Stejně pevnou ruku drží B100 také nad středním pásmem, vokál Bobbyho McFerrina v "Hush Little Baby" ("Hush" | 1992 | SONY Masterworks | SK 48177) byl prezentovaný prakticky bez zabarvení elektronikou, příjemně klidný a dobře prokreslený, snadno srozumitelný - vlastně naprosto neokázale čistý a "rovný". Zesilovač přitom dokáže hrát bez pocitu nějaké technické strohosti, navíc nabízí už i nadhled a zvuk s tělem, který opět obyčejně dostanete spíše ve vyšších cenových kategoriích.

Na lehkém, znělém činelu v "Take Five" Davea Brubecka ("Time Out" | 2009 | Columbia | 88697 39852 2) ukázal zesilovač, že má nejen sílu, drajv a otevřenost, ale také dostatečnou delikátnost a rychlost, aby dobře oddělil a zaostřil jednotlivá cinknutí. Činel už byl pěkně konkrétní, s patrnou rezonující plochou a opět prakticky prostý nějaké vlastní výrazné stopy zesilovače samého. Nejvyšší frekvence jsou úhledné, jasné, pěkně detailní a prosté tendencí tlačit se efektně kupředu nebo se naopak zjemňovat a schovávat. B100 hraje to, co je mu servírováno.

Ačkoliv opět v přímém srovnání s B200 postrádá B100 trochu živelnosti a muskulatury, sám o sobě zvládl dynamickou razanci syrově nahraných nástrojů v "Two Bass Hit" Dizzy Gilespieho ("Night in Tunisia" | 2006 | Bluebird | 82876 84866 2) s pěknou úderností, je cítit rychlost i pevnost, která nezasahuje do přirozeného proudění energie ani do rytmiky, byť třeba oproti B200 hraje stovka klidněji. Zvuk celkově je dobře usazený, naprosto nepřehnaný, ale už ani neškrcený.

Díky oné organizovanosti, pevnosti a k tomu přidružené transparentnosti na velice dobré úrovni byla třeba "Tribal Dance" Peter Green Splinter Group ("Destiny Road" | 2010 | Snapper Music | SBLUECD055) vlastně skvostně čitelná, v této třídě vám sotva dá nějaký jiný přístroj tam přímý a čistý vhled do nahrávky. Prokreslení ale není takové to technicky účelné, ale má nemechanický, přirozeně působící styl, takže celkově uspořádaný zvuk neodtrhává pozornost od hudební podstaty poslechu. B100 je spíše analytičtější, nicméně jak už bylo řečeno, nikoliv studeně technickým způsobem.

V "Allegro Moderato" ze "Symphony No. 9" Ralpha Vaughan Williamse (1994 | Everest | EVC 9001) zvládl B100 také nabídnou pěkně pevnou hudební scénu s prostorem, který měl krom jasného pravolevého rozložení také protažení do hloubky a to včetně lokalizace jednotlivých nástrojových sekcí. Je prostě snadné vnímat hudbu tak, jak ji systém RIHA reprodukuje, necítíte žádnou překážku, žádný nesoulad. Z pohledu prostoru také není nic jako fixace na prostor mezi reprosoustavami a hudba se snadno rozlévá po okolí a dokonce ani při hodně nízkých poslechových hlasitostech trojrozměrnost vnímání nekolabuje a to je v této cenové relaci rozhodně excelentní.

Přestože B100 má (poměrně) skromný výstupní výkon 50 Wattů do 8 ohm / 100 Wattů do 4 ohm na kanál, vydrží "uhrát" pěkně nahlas i mohutně nahranou "Please Read the Letter" od Roberta Planta a Alison Krauss ("Rising Sand" | 2007 | Decca | 475 9382), kdy si užijete jak mocný zvuk pěkně odspodu, tak křehké a čisté lidské hlasy nebo vlastně skvělou plynulost, která vás strhne a dokáže ve vás probudit chuť poslouchat dál a dál. Reprodukce má prostě šmrnc, má tah na branku, všechno má hlavu a patu beze stopy nějaké snaživosti a B100 hraje nenásilně a samozřejmě.

Že česká značka RIHA má velký záběr a že všechny její produkty ještě navíc nejsou samoúčelné, ale skutečně umně navržené a dobře fungující, ať už jde o reprosoustavy nebo zesilovače (či D/A převodníky v nich), to se nedá popřít. Firma navíc nemá žádné velké distribuční kanály a tak si může dovolit nabízet k tomu všemu ještě výtečné cenovky a tím v přímém srovnání se stejně drahými konkurenty jednoduše zazářit. B100 není výjimkou a pokud hledáte koncový stupeň, který v reálných podmínkách "uhraje" jakoukoliv normální hlasitost (s tím, že "funguje" už od těch nízkých, což je velké plus), "uhraje" i jakékoliv normální reprosoustavy a to vše bez vnášení nějaké své vlastní výrazné charakteristiky do výsledné reprodukce, tak právě B100 je skvělou volbou, která z cenových vod středního hi-fi nabízí ochutnávku toho, jak to vypadá v seriózním high-endu a nebýt modelu B200 s dvojnásobkem výkonu na dosah nijak neřešitelných 20 000,- Kč, nebylo by u B100 nač si stěžovat.

Kč 49 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ bytelnost zpracování

+ přímý, čistý, autoritativní zvuk

+ dobrá dynamika

+ kontrola už při nízkých hlasitostech

ZÁPORY

- při přímém porovnání nepochybně budete chtít došetřit na B200

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Audio-Visual Technology | www.audio-visual.cz 

fSdílet

Tweet