Skanderborg, Dánsko. Asi dvacetitisícové město na Jutském poloostrově, v oblasti, kde první stopy osídlení pocházejí z doby kamenné. Sídlí tu i tradiční výrobce reprosoustav Dynaudio, který sice nemá takhle dlouhou tradici, ale i blížící se 50. výročí je už něco. Spolu s přibližováním se tomuto milníku se do portfolia dostává čím dál víc modelů s „retro tématikou“, jako jsou třeba Heritage Special nebo Contour Legacy, v posledním sledu jde o kompaktní regálovky s jednoznačným názvem Legend.

Jsou to malé dvoupásmové bassreflexové kousky s přiznanou strukturou skříně a nostalgickými nádechy. Avšak zpracování je i díky ruční práci firemních truhlářů přímo v Dánsku víc než solidní. Přední čelo zabírají dva měniče, kabinety působí celkově jednoduše a čistě, nejběžnější půdorys oživují jen zakulacené vodorovné hrany boků.

Ani na zadní straně se neděje nic divokého, skrze dřevo a palisandrovou dýhu tu proniká opravdu masivní výdech bassreflexu, kde je vnější kruh plastový a fortelně pomocí šroubů svázaný se stěnou, uvnitř je však trubice hliníková. Pár pěkných WBT NextGen reproterminálů je zasazený do nevelké kovové destičky.

Za zmínku stojí, že konstrukce ozvučnice je sice z MDF profilů, ovšem v rozích používá pro zpevnění tvrdé dřevo jatoba s obdobnou, ale přeci jen lehce kontrastující barvou. Přírodní palisandrový dekor vybírají truhláři záměrně „od oka“, tudíž každý pár je lehce „svůj“. Povrchová úprava probíhá dvěma vrstvami matného laku.

Ačkoliv osazení je tradiční, tedy vycházející z komponentů, materiálů a postupů, osvědčených v jiných modelových řadách, na rozdíl od většiny z nich u Legend říká Dynaudio, že nejsou náročné na instalaci. Naopak – jsou připravené na posazení na poličku či komodu, stejně tak na stojan, ale zajímavé je, že koherentní mají zůstat i v poloze „na boku“. Prostě jsou cílené na běžné potřeby běžných obýváků.

Technologickou inspiraci prý Legend čerpaly z modelů Compound, Micron nebo aktuálnějších Consequence. O výšky se stará 2,8 cm široká kopulka a nezaměnitelně široká planžeta modelu Esotar 3, kterou ovšem najdete i v současných modelech Confidence. Má uvnitř mimo jiné ochranný vrchlík Hexis, sloužící pro rozbití nežádoucích zpětných odrazů z membrány. Sílu zajišťuje neodymový magnet.

Středo-basovou roli plní 15 cm membrána MSP (polymer na bázi křemičitanu hořečnatého, to je základní materiál, který je u Dynaudio prakticky všude a membrány si „sekají“ sami v továrně).

Frekvenční výhybka druhého řádu má filtr nastavený na 3 500 Hz a používá méně než 10 komponentů. Má jít o prémiové, jakkoliv blíže nespecifikované součástky, výhybka je pevně uložená na dně ozvučnice.

Legend mají deklarovanou frekvenční odezvu 60 – 28 000 Hz, jmenovitou impedanci 6 ohm a dosti nízkou charakteristickou citlivost 83 dB / 2,83 V / m, takže mít po ruce dost výkonu se bude hodit.

Skříně o šířce 18,6 cm, hloubce 27,1 cm a výšce 31,1 cm váží nijak překvapujících 6,3 kg i díky absenci vnitřních vzpěr – je tu jen malý hranol pro podepření bassreflexu.

Ačkoliv hlavní poslech modelu Legend probíhal v hlavní sestavě s Métronome DSC, Norma Revo SC-2 LN a Revo PA 160 MR, kde se srovnávalo na kombinaci kabelů Nordost Heimdall 2, Nordost Valhalla 2, Nordost Frey 2 či KrautWire Super Symetric Gold a Voodoo Labs Dark Matter s KEF Blade One Meta, použili jsme mimo jiné třeba i Eversolo DMP-A6 Gen 2 / Canor Verto D4S / Canor Virtus I4S nebo Grandinote Shinai. Tady se pak (samozřejmě jen volně) poměřovalo s XAVIAN Unica.

Dynaudio u Legend slibuje 60 Hz – to je hodnota asi realistická dané velikosti. Nicméně v „Displacement and Erasure“ (Miguel Zenón | „Golden City“ | 2024 | Miel Music | 0195269311605) dávaly reprosoustavy pocit rozhodně hlubšího rozsahu. Jistě se nedostávají k subbasovým notám, ale na druhou stranu předčí očekávání – zejména v dojmu mocnosti a váhy. Legend si tak příjemně, šťavnatě a laskavě broukají, je to kvetoucí a subjektivně bohatý bas, moc příjemný, byť ne dokonale vyfrézovaný. Nicméně je cítit, že si měniče berou energii v nadstandardní míře, hlasitost jsme museli neobvykle vytočit, abychom dosáhli standardní poslechové hlasitosti.

Rychlé houslové pasáže a vůbec smyčcový témbr v „Unraveling“ (Tim Fain | „Unraveling“ | 2025 | nahráno 2018 | Delos | DE 3611) působí sladce, takovým líbezně zpěvným způsobem. Housle jsou tím pádem hladké, ač jim nelze upřít velmi důstojnou svižnost, rozehrávají se s lehkostí a dostatečnou přesností. Středy taktéž působí plně a bohatě, nejsou nijak analytické, všechno stojí na vnitřní harmonii a nenucené přehlednosti, uhlazené, krásné, leč dostatečně dospělé. Je to velmi zajímavý, hlavně vždy naprosto neagresivní a univerzální zvukový základ, působící nikoliv technickou naléhavostí, ale právě pohodovou samozřejmostí.

Vysoké tóny, decentně dokreslující uvolněnou „Delphinium Blue“ (Cassandra Jenkins | „My Light, My Destroyer“ | 2024 | Dead Oceans | DOC 346CD), zněly velmi vzdušně, lehké, pružné, vlastně decentní. Žádná prominentnost, taktéž nijak nutkavá snaha o dokonalé zaostření – konkrétnost je fajn, textura také, všechno působí příjemně přirozeným, zcela klidným dojmem. Jako celek tu Legend působí v dobrém slova smyslu mainstreamově – každá nahrávka zní přijatelně, ty dobré (jako tahle konkrétní například) dokonce skvěle, ale přitom hladce, uvolněně a maximálně kultivovaně. Nicméně netřeba se bát, kvalita je opravdu prémiová, rozlišení formálně taktéž na vysoké úrovni.

„She“ ze stejnojmenného alba Harryho Connicka Jr. (1994 | SONY | 074646437629) je pěkně našlápnutá nahrávka s poctivou dávkou dynamiky, která vás dokáže ve správném systému vmáčknout do křesla. Maličké Legend se do ní opřou s chutí, umí se nadechnout a vstřebat ty dynamické špičky, aby je proměnily v měkce a pružně dýchající tekutost. Rytmus šlape díky lehoučkému „bříšku“, bylo to uvolněné, ač zároveň kontrolované. Žádný nestoudný tlak nebo lascivní erupce energie, naopak jen a pouze naprostá uvolněná pohoda a flow. Nutno ale říct, že třeba důraz bicí soupravy vůbec není špatný a má řádný švih, žádnou povolenou nekonkrétnost – to je zajímavé.

Klasická mahlerovská „Kindertotenlieder“ v podání Julie Boulianne, Jean-Fracois Rivesta a Ensemble Orford („Mahler: Lieder“ | 2011 | ATMA | 00722056644228) byla esencí nenucenosti a měkké bohatosti. Přesto umí Legend nabídnout dobře, vlastně bezproblémově rozčleněnou scénu, kde má zpěv, ale i orchestr své místo – snad je to tím, že zvuk má poměrně velké proporce, nic se v něm netísní a i když nejde o audiofilsky soustředěnou záležitost, všechno je takové jaksi „normální“. Čitelnost je zachovaná i potichu, Legend však vysloveně sluší, když do nich pošlete řádnou dávku proudu. A stále platí – žádná zběsilost, žádná exhibice, žádný monitor, ale báječně koherentní, organická prezentace s laskavou hudebností.

Podobný dojem cítíte i v organizaci stereofonní scény v „Juditha Triumphans, RV 644“ ve verzi Lotte Bovi a l’Ore Blu („TRPTK nine-year anniversary sampler“ | 2023 | TRPTK). Možná byste čekali větší fokus, víc důrazu, jaksi zaostřenější projev a „víc Dynaudio“ stylu, ale tady panuje jen velikánská uvolněnost, aniž by ale došlo k pocitu „všezvuku“, čili takového toho difúzního projevu. Naopak, vládne tu měkký pořádek, hlas je sice v hloubce, ale to je vlastně vlastností nahrávky jako takové a Legend zůstávají právě tak přesné, aby byly zároveň informativní a přehledné, na druhé straně však i naprosto pohodové.

Kouzlo Legend je primárně v tom, jak hudba snadno teče. Neokázalá, bohatá, příjemná a šťavnatě přitažlivá. Je úplně jedno, co posloucháte, prostě to hraje – třeba i „Wheel in the Sky“ od Journey („Infinity“ | nahráno 1978 | SONY | 828768589021). Hlavním mottem je plynulost, ne hyper konkrétnost. Naprostý relax, při němž můžete strávit ne minuty, ne hodiny, ale celé dny, vlastně každý den ode dneška až do smrti a nikdy vás to neotráví.

Kompaktní dvoupásmovky Dynaudio Legend mají z pohledu člověka, který má rád muziku a chce si ji užívat, fakticky jen jeden zásadní limit – stojí brutální peníze. Odtud dále je ale všechno lákavé – jsou krásně zpracované, vyráběné ručně v Dánsku (odtud samozřejmě vítr fouká stran nastavené cenovky), mají zajímavý retro styl, ale hlavně zábavně hrají. Ne formálně audiofilním způsobem, na to máte u Dynaudio jiné modely. Legend jsou naprosto univerzální, trochu své, přesto maximálně příjemné. Trochu víc basu pomáhá překonat očekávání nastavená velikostí, stejně jako to znamená zábavnou plnost. Ladění jako celek inklinuje k hebkému, harmonickému a barevnému stylu, díky němuž je úplně jedno, jestli posloucháte pop, rock, jazz, klasiku nebo vlastně třeba jen rádio, je to příjemné. A „draze“ příjemné, cítíte velmi dobrou úroveň, kterou Legend mají, to zase ne že ne. Jestli stojí za 145 990,-, to je otázka jen na vás, ale zábavné, to tedy Dynaudio Legend rozhodně jsou.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, dobrým zatlumením (absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics Visilio, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony.,...), byť bez rozsáhlých stavebních akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Pomiňme teď zjevné vlivy akustiky a zjistíme, že středobas má sám o sobě pečlivě vyrovnanou charakteristiku, podobně jako tweeter, ač u něj vidíme drobné zdůraznění někde kolem 18 kHz. Úroveň akustického tlaku z vysokotónového reproduktoru je však posazená jako celek o něco málo níž než u středobasu – to je v souladu s poslechovým dojmem. První energii dostanete v oblasti 50 Hz, to také není na danou velikost špatné, blízká přítomnost zadní zdi nebo doporučovaná pozice v polici hloubky ještě dále zdůrazní.

Frekvenční odezva – standardní (červená) a s ucpávkou v bassreflexu (černá)

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Průběh impedance ukazuje ladicí kmitočet na cca 53 Hz, nejnižší poloha je zhruba u 6 ohm a tudíž by Legend neměly být kritickými partnery pro zesilovač. Dokonce i navzdory netypicky vysoké úrovni impedance u výškáče. Zhruba na 530 Hz je vidět maličký záchvěv rezonance, stejně jako kolem 1 200 Hz, nic z toho však nemá potenciál jakkoliv promluvit do slyšitelného výstupu.

Impedance – porovnání standardní (červená) a s ucpaným bassreflexem (zelená)

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 145 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/44e8044b-7f46-469b-a2f6-e16ba392cac8

--- --- --- --- ---

KLADY

+ vypadají k světu (máte-li rádi retro styl) a jsou pečlivě zpracované

+ naprosto nekonfliktní, uhlazený a univerzálně příjemný zvuk (tedy ne úplně typické Dynaudio)

+ šťavnatý a laskavý basový základ

+ celkově spíše plný a barevnější zvuk až muzikálního stylu

ZÁPORY

- nízká citlivost limituje vhodné párování na výkonnější zesilovače

- cena je vysoká (což jde ale ruku v ruce s „Made in Denmark“)

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: AV Integra | www.avintegra.cz 

fSdílet

Tweet