Když se v roce 1988 rozhodl Bent Holter, tehdy student Technické univerzity v Trondheimu, pro vypracování teze na téma tranzistorů v zesilovačích, patrně netušil, že tím definuje svou cestu zbytkem života. Holter nechtěl přijmout fakt, že zesilovač vždy ke vstupnímu signálu přidá i nežádoucí zkreslení a začal se zabývat tím, jak k problému přistoupit jinak. Vyšlo to a jeho nápad se dodnes používá v zesilovačích Hegel (pojmenovaných podle metalové skupiny, ve které Holter v té době hrál a pro níž dělal kytarové zesilovače) jako ona zásadní technologie SoundEngine.

Ta je základem i pro model H120, vlastně prostřední model firemní nabídky. I ten zapadá do portfolia přesně v duchu Hegelu, minimálně co se týká designu, který během posledních dvou dekád prošel jen decentním, modernizujícím evolučním procesem bez revolucí. Na minimalistické tváři elektroniky Hegel ale dost možná není co měnit.

H120 má štíhlý profil a čelní lehce klenutý panel nese pouhé čtyři prvky v duchu dokonalé severské čistoty. Přímo uprostřed je tu obdélníček dvouřádkového, perfektně čitelného displeje, vlevo a vpravo od něj jsou krásné kruhové ovladače pro výběr vstupu a pro regulaci hlasitosti. Dokonalou symetrii narušuje jen v pravé části umístěný 6,3 mm sluchátkový výstup.

V rámci příkladné čistoty je i spínací tlačítko umístěno vespod přístroje - nemusíte mít strach, dostat se k němu je díky vysokým gumovým nožkám velmi snadné. Snadné to tak bude mít i chladící vzduch a to také díky bohatému perforování horní plochy.

Pěkně uhlazená je také zadní strana. Zhruba uprostřed jsou do tvaru písmene V rozprostřené reproduktorové terminály (jeden pár pro každý kanál), vlevo od nich je sada analogových konektorů, vpravo sada těch digitálních a napájecí zásuvka - Hegel totiž patřil a patří mezi průkopníky seriózní modernosti, kde digitální konektivita je nedílným prvkem zesilovače.

Digitální doménu zastupuje koaxiální a tři optické vstupy, doplněné o USB pro spojení s počítačem a ethernetový konektor, díky němuž funguje H120 jako koncový bod, do nějž lze hudbu snadno poslat z prakticky jakékoliv aplikace. Navíc H120 disponuje funkcemi AirPlay, podporuje Spotify Connect, ovládání po IP nebo integraci se systémem Control4.

Analogový svět je čistě linkový, je tu jeden pár symetrických XLR konektorů a dva páry klasických cinchů. To vše doplňuje variabilní cinchový výstup, takže výbava zesilovače je v praxi dostatečná. Navíc lze vstupy individuálně nastavit jako průchozí přímo do koncového stupně, takže se H120 uplatní i v instalaci domácího kina, multiroom apod.

Hegel klade velký důraz právě na digitální část, která je prakticky identická s tou ve vyšších firemních modelech a celý blok D/A převodníku je navržený kompletně v Hegelu a používající technologii SynchroDAC. Ta sází nikoliv na dnes běžný asynchronní upsampling, ale naopak na synchronní zpracování v plně symetrických obvodech v kombinaci s hlavními hodinami vlastní konstrukce.

H120 používá druhou generaci technologie SoundEngine. Jde o chytrý systém, který kombinuje výhodu rychlé dodávky velkých výkonů třídy A/B a nezkreslenou reprodukci třídy A, přičemž dokáže díky neustálému srovnávání vstupu a výstupu signálu minimalizovat množství chyb, které s sebou nutně nese proces zesílení audio signálu. SoundEngine 2 prý zcela eliminuje přechodové zkreslení a také vysokofrekvenční artefakty. Obvody v zesilovači nemají žádnou celkovou zpětnou vazbu, ale pouze lokální adaptivní dopředné řešení.

Zesilovač má také dvojitý napájecí zdroj - jeden větší pro proudovou zesilovací část, druhý menší pro vstupní a napěťovou část. To poskytuje lepší oddělení citlivých obvodů s nízkou úrovní signálů. Větší z dvou toroidních transformátorů má dvojité vinutí. Celková kapacita filtračních kondenzátorů dosahuje 40 000 uF.

Hegel H120 zůstává - přesto, kolik technologie najdete uvnitř - kompaktním integrovaným zesilovačem. Se svou standardní šířkou 43 cm, nízkou výškou 10 cm a akceptovatelnou hloubkou 31 cm snadno zapadne do jakékoliv domácnosti a ani váhou 12 kg nezatíží sebemoderněji koncipovaný nábytek.

Tranzistory H120 nabízí solidně dimenzovaný výkon 75 Wattů na kanál do osmiohmové zátěže. Zesilovač má udávanou minimální zátěž, při níž zůstává stabilní, na neobvykle nízké hodnotě dvou ohmů. Obvody pracují v pásmu 5 - 100 000 Hz a také další papírové parametry patří k úctyhodným v rámci cenové třídy - vyčnívá zejména tlumící faktor s hodnotou 2 000. Odstup signálu a šumu přes 100 dB nebo celkové harmonické zkreslení jen 0,01% (50 W / 8 ohm / 1 kHz) či intermodulační zkreslení pod 0,01% (19 + 20 kHz) patří k solidním.

Hegel H120 jsme poslouchali v rámci běžných redakčních sestav - s OPPO UDP-205 a Harbeth Monitor 30 místo Norma Revo IPA-140, s Teac NT-503, KEF LS50 a GoldenEar SuperSub X místo Emotiva XSP-1 a XPA-DR2 nebo s Cambridge CXC místo Cambridge CXA80 ve společnosti Fischer&Fischer SN-70. Poslouchali jsme také ve společnosti filtru GMG Power Harmonic Hammer 3000P, reprosoustav Xavian Premio Esclusivo a dalších komponentů. O kompletním složení sestav, kabelech, filtrech a dalším příslušenství se dozvíte více v pravém sloupci -->.

Svižná baskytara Marcuse Millera v "Power" ("M2" | 2001 | Telarc | CD-83534) měla měkčí, ale dostatečně kontrolovaný zvuk, zesilovač má klidnější přednes, ale už dokázal dobře naznačit strukturu basového pásma. Hlubokých tónů není nějaká obří porce, netlačí se nějak drasticky kupředu ani nesází na efekt. V rámci kategorie je bas naopak pěkně zakulacený, čistý a umí už i brouknout, navíc svou jistotu udržuje napříč všemi připojenými reprosoustavami.

Zpěv Bobbyho McFerrina v "Hush Little Baby" ("Hush" | 1992 | SONY Masterworks | SK 48177) byl podaný vzdušně, lehce a s jakousi velmi klidnou, čistou přirozeností. Celkové ladění je mírně jemnější, nechybí ale přesnost, díky níž je srozumitelnost nekomplikovaná, vnímáte, že hlas má za sebou decentně načrtnutý hrudník a tělo a přitom Hegel nesahá k žádnému přibarvování, naopak je to mimořádně solidní, neutrální zvuk, vyrovnaný, byť v některých kombinacích snad až příliš opatrný.

Také nejvyšší frekvence, reprezentované kupříkladu cinkotem činelů v "Take Five" (Dave Brubeck, "Time Out" | 2009 | Columbia | 88697 39852 2), měly dobré rozlišení, Hegel má úpravný, čistý a vzdušný přednes, který je trochu jemnější, ale nijak neinklinuje k přibarvování nebo naopak zahlazování - čitelnost je dobrá, kov je znělý a jasný a můžete v klidné formě vnímat tón od ťuknutí dopadu paličky přes jeho vznik až po dozvuk. Hegel hraje s lehkostí a jemností.

V "Two Bass Hit" Dizzy Gilespieho ("Night in Tunisia" | 2006 | Bluebird | 82876 84866 2) ukázal Hegel, že ani z pohledu dynamiky nesahá k nějakým dramatickým efektům, zůstává velmi klidný a spíše jemnější, aniž by tím ale nějak "uplácl" živost reprodukce. Kontrola reprosoustav působila v rámci třídy dostatečně suverénně, dynamické špičky pak nemají nedostatek dechu - H120 jako kdyby dynamice spíše "nepřekážel", než že by ji hnal kupředu, ale to je v pořádku.

Přes maličko sametový styl reprodukce dokázal H120 v "Tribal Dance" od Peter Green Splinter Group ("Destiny Road" | 2010 | Snapper Music | SBLUECD055) udržet pořádek, živé nástrojové linky už nejsou propojené v celku, ale zřetelné každá sama o sobě a i basová linka má různorodost a strukturu. Všechno nicméně plyne měkce, klidně a bez okázalosti, dostatečně přesně a čistě.

Líbilo se nám, jak kompaktní Hegel H120 dokázal rozprostřít hudební scénu v "Allegro Moderato" ze "Symphony No. 9" Ralpha Vaughan Williamse (1994 | Everest | EVC 9001). Stereo báze je v pravolevém směru pěkně spojitá a scéna má i protažení do hloubky, je tu patrné v rámci třídy nadstandardní množství vzduchu a vůbec si zesilovač drží vysokou laťku v tom, jak nestísněný, jak super přehledný zvuk je.

Snivá "Please Read the Letter" Roberta Planta a Alison Krauss ("Raising Sand" | 2007 | Decca | 475 9382) zněla s pěknou, ale stále umírněnou šťavnatostí, měla plynulost, ale ne zběsilý drajv, měla váhu, ale ne efektnost. Poslech je - chce se říct - krotký, jemný, přitom ale hezký, plný a snadno čitelný. H120 hraje s klidem, bez stresu a s kultivovanou decentností, kterou doceníte, pokud nebudete nikam spěchat.

Integrovaný zesilovač Hegel H120 je příjemným strojem, který si na nic nehraje a má ze všech pohledů reálně všechno, co si můžete v této cenové třídě přát. Má širokou konektivitu, má možnost streamovat ze sítě i z různých služeb a ovládne s klidným nadhledem širokou škálu reprosoustav, aniž by mu došel dech. Hraje vzdušně, lehce, klidně a s příjemnou nenásilností, hraje bez efektů, s důrazem na přesnost, čistotu a nepřehnanost. Hraje ale i tak, že horší nahrávky nejsou surové a dají se poslouchat, hraje jednoduše tak, že s ním můžete trávit dlouhé hodiny a zabývat se prakticky výhradě jen tím, co a odkud si pustíte dál. H120 je velmi solidní all-rounder střední třídy, který vlastně nemá žádnou reálnou slabinu.

Kč 65 000,-

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - VNITŘNOSTI

--- --- --- --- ---

KLADY

+ dobrá výbava

+ příjemný zvukový charakter Hegel

+ dobré rozlišení s celkově snadnou čitelností

+ lehkost reprodukce

ZÁPORY

- v některých kombinacích vyzněl H120 trochu měkce

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Image Audio | www.imageaudio.sk 

fSdílet

Tweet