Značka beyerdynamic patří k hvězdám studiové scény (respektive úplně korektně „profi“ scény, protože drtivou většinu nabídky tvoří mikrofony, ale třeba i konferenční systémy pro kanceláře). Právě na studiových řešeních postavil bádensko-württemberský výrobce i celou plejádu sluchátek pro domácí použití. Z nich nejvíce v posledních letech vynikají sluchátka s technologií Tesla – zejména pak vrcholné modely T1 a T5, které jsou k dispozici ve třetí generaci.

Oproti předchozím inkarnacím v beyerdynamic tentokrát zvolili cestu návrhu technologicky prakticky identických sluchátek, které se liší jen (nebo vlastně „jen“) koncepcí mušlí – zatímco T1 3G jsou otevřená sluchátka, T5 3G jsou sluchátka s uzavřenými mušlemi.

Vizuálně to ale prakticky nepoznáte, T5 3G a T1 3G jsou podobné jako vejce vejci. Mušle mají kruhový tvar, jsou relativně velké a pohodlně obemknou ucho, v T5 3G je nicméně výraznější teplo. Náušníky z umělé kůže jsou poměrně „buclaté“, měkké a dobře dosedající, spolu s efektem uzavřených mušlí pěkně izolují i od hlučnějšího okolí.

Přestože ani T5 3G nejsou materiálově nějak luxusní sluchátka, jejich zpracování je dobré. Nosný týlní most je samozřejmě kovový a polstrovaný Alcantarou, má slušný rozsah nastavení a mušle mají v kloubech dobrý rozsah, takže se přizpůsobí snad všem proporcím, které lidská lebka nabízí. Vnější strana mušlí je hliníková, takže sluchátka celkově váží i přes výraznější rozměry přiměřených 360 gramů.

Signálový kabel z OCC mědi čistoty 7N vchází do malých jacků na spodní straně každé mušle, byť ne přímo uprostřed. Asymetrie se projevuje také v usazení měničů uvnitř mušlí – jsou posunuté k jedné straně a lehce nakloněné, takže více odpovídají tvaru ušních kanálů, což má pomáhat ke zlepšení prostorového vnímání zvuku.

Osazení je provedeno firemním měničem Tesla, vždy měřením párovanou dvojicí. Ten pak plní specifikace pro získání certifikátu Hi-Res Audio.

T5 3G mají specifikovaný frekvenční rozsah 5 – 50 000 Hz a mimořádně přátelskou impedanci 32 ohm, která by je mohla pasovat i k mobilním zdrojům signálu. To dává v kontextu uzavřené, izolující koncepce smysl. T5 3G pak mají ještě udávanou solidní citlivost 100 dB / 1 mW.

Poslouchali jsme proti T1 3G a redakčním Focal Clear na RME ADI-2 DAC FS, ale také Teac NT-503 a Apogee Groove. Kde to šlo, používal se kabel Dynamique Audio Halo 2.

Bas v „Bílý den“ (Aneta Langerová | „Dvě slunce“ | 2020 | Art Shock | AS002-2) nebyl nijak ohromný, kupodivu méně objemný a méně důrazný, než u prakticky identických T1 3G, mnohem menší a méně přítomný než u Clear. Ale přesto to byl bas klidný a potěšujícím způsobem rozpracovaný – byla pěkně znát různorodost baskytarové linky, jednotlivé polohy a každé brnknutí bylo dobře oddělené. Je to zvuk celkově nenásilný, pokud přitlačíte na hlasitost (jakkoliv to u sluchátek není úplně zdravé), probudí se i trochu odvážné jiskry.

Menší intenzita a celková uklidněnost panovala rovněž ve středním rozsahu – Robin Gibb zněl ve své „Mother of Love“ („My Favorite Christmas Carols“ | 2006 | edel records | 0177622ERE) s dobrou čistotou a celkově tak nějak nenucenou jemností. Cítíte lehký akcent na sykavky (které prostě jsou v nahrávce hraniční), sluchátka nechají zpěv procházet prakticky neovlivněný, jen trochu zjemněný, nekonfliktně kulatý. Není to hyper intenzivní zvuk typu Focal, tvoří dokonce snad přímo jeho protipól a tak si chvíli budete muset zvykat na jeho uvolněnost.

Naopak výšky – třeba cinkání činelů v „Abandoned Masquerade“ Diany Krall („The Girl in the Other Room“ | 2004 | Verve | 0602498622469) – znějí překvapivě výrazně, minimálně v kontextu zbylých pásem. Snad i díky tomu se ale jeví výtečně prokreslené, každý tón zní „velmi kovově“, velmi konkrétně, přesto stále nedochází k nějaké útočnosti nebo takové intenzitě, která by vás přiměla snížit hlasitost.

Stejně tak se T5 3G nejeví být tak dynamicky průbojné a dominantní, jako je u moderních sluchátek (často spíše efektně naddimenzovaným) zvykem. Sluchátka hrála v „Something Holy“ od Alice Phoebe Lou („Live at Funkhaus“ | 2020 | AWAL | APL010) poměrně klidně, s nijak okatým objemem nebo mocnou váhou. Hudba se line tak nějak volně, tak nějak decentně, ale když třeba baskytara spustí svou dynamicky sytou linku, sluchátka ji „podrží“ a důraz i bohatost v dobré míře dají, byť (snad díky prostotě stran efektů a dobré přesnosti) působí každé drnknutí spíš jako švih napjatou gumičkou, spíše než úder gumovým projektilem. Ale vůbec to nevadí.

V Davisově „Seven Steps to Heaven“ („Seven Steps to Heaven“ | 2005 | Columbia | COL 519509 2) jako kdyby některé části frekvenčního spektra působily lehce výraznějším dojmem, přesto celková čitelnost odpovídala třídě na dosah sluchátkového high-endu. Není to zvuk tak přímočarý, jako má třeba Focal a proto se nemusí zdát tak detailní a přesto – když se zaposloucháte, tak trubka má dobrý tón, činel konkrétnost a hezkou texturu a basa je možná menší, ale čilá a dobře artikulovaná. Je to takový uklidněný zvuk, přesto dobře přehledný a čistý.

Natočené měniče a jejich celková koncepce skutečně pomáhá oproti klasicky pojatým sluchátkům k lepšímu pocitu prostorovosti nahrávek. „Rising Runner Missed by Endless Sender“ od Tangerine Dream („Cyclone“ | 1995 | Virgin | 7243 8 40251 20) zněla roztažená až k uším, měla i kousek předozadního prostoru a nebylo cítit to typické sluchátkové těžiště kolem prostředku hlavy, minimálně ne tak silně – i když scénu do velké míry ohraničuje uzavřená koncepce sluchátek, lokalizace není vůbec špatná.

V Kaempfertově „Swingin‘ Safari“ („Vinyl Classics Vol. 2“ | 2014 | stereoplay | 03-14) hudba netlačila na pilu, prostě hrála tak nějak uvolněně, lehce, nenuceně. Někdy máte pocit, že by větší intenzita mohla být příjemná, po hodině, dvou nebo třech, kdy máte ale sluchátka při decentní hlasitosti na uších si najednou uvědomíte, že tahle charakteristika má něco do sebe. Možná není „na první dobrou“, ale tohle je skutečně hi-fi – věrná, nepřehnaná, nepřibarvená reprodukce.

Beyerdynamic vždy nabízel dobrý standard svých výrobků a ani nejnovější generace vlajkového modelu T5 3G (stejně jako T1 3G) není výjimkou. Možná to nejsou sluchátka okázale materiálově luxusní, ale zato jsou velmi pohodlná. Možná pak nejsou zvukově šokující, ale o to více oceníte jejich decentně podaný standard vyšší hi-fi třídy při dlouhodobém poslouchání, kdy v nich není nic, co by vadilo – možná právě ta celková harmonická klidnost a ta absence nutkavé intenzity jsou tím, pro co si je většina nových majitelů vybere a právě tyto vlastnosti je nejvíc oddělují od majority konkurentů. Pokud tak chcete neúnavná sluchátka (myšleno komfortem nošení i zvukovým charakterem), s kterými se snadno dlouhodobě žije a pokud už jste se proposlouchali přes období, kdy vás fascinují efekty, jsou beyerdynamic T5 3G kultivovaným vysokým standardem.

MĚŘENÍ – SLUCHÁTKA

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo pomocí systému miniDSP E.A.R.S. – nejedná se o referenční měřící hlavu, disponuje však kalibrovanými mikrofony s profily pro různé typy sluchátek. Měření probíhá v programu R.E.W. s aplikovanou kalibrací pro mikrofony vždy v pěti cyklech na každém kanále pro ověření těsnosti náušníků / nástavců, každé měření probíhá v mírně jiné poloze pro nalezení té optimální a to při hlasitosti 84 dB @ 300 Hz u velkých sluchátek a 94 dB @ 300 Hz u in-ear sluchátek. Zobrazené křivky jsou ty nejlepší.

Níže naleznete dvě sady měření frekvenční odezvy – první nemá aplikovanou žádnou korekci. Graf se může zdát obtížně čitelný a neintuitivní, ale žádná sluchátka na rozdíl od reprosoustav neměří vyrovnaně a ani by zvuk takových nebyl příjemný. Doporučujeme porovnávat s výsledky nejnovějších výzkumů a tvarem preferenční křivky Harman Research 2018. Pro snazší interpretaci grafu je k dispozici také verze s aplikovanou kompenzací – tady by se dalo říct, že čím vyrovnanější odpověď, tím lépe.

Pro základní orientaci jsou k dispozici měření Focal Clear, beyerdynamic DT1990 Pro, Koss BT330i, Koss Porta Pro CZ nebo Sennheiser IE 8.

Frekvenční odezva – bez aplikované kompenzace

Sluchátka by mohla mít v kontextu své cenové hladiny o něco více basové energie pod úrovní 100 Hz, pochválit ale můžeme naopak výjimečné sladění kanálů. Sluchátka mají obecně o něco méně energie než jejich otevřená verze T1 3G, lhostejno zda koukáme na bas pod 100 Hz, na oblast kolem 300 Hz, 2 kHz nebo na výšky od 6 kHz dále.

Frekvenční odezva – s aplikovanou kompenzací

Zkreslení – levý kanál

Zkreslení – pravý kanál

Jak je u sluchátek běžné, vykazuje jeden kanál poměrně vyšší zkreslení, což ale může být zapříčiněno i jen minimálně odlišnou pozicí na měřící hlavě a následnými odrazy. Nad 150 Hz vykazují oba kanály zkreslení vynikající a reálně zanedbatelné. Výsledky otevřeného provedení jsou ale lepší.

Kč 26 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ komfort nošení

+ celkový klid reprodukce

+ dobrá izolace od okolí

+ solidní rozlišení a kontrola

ZÁPORY

- zvuku někdy chybí pocit intenzity

- uzavřené mušle zrovna nekypí místem pro větší uši

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: BaSys CS | www.basys.cz 

fSdílet

Tweet