Dán Mark Johansen se v hudbě shlédl již dávno, sám říká, že již v chlapeckém věku. Říká také, že abychom plně docenili sílu a kvalitu reprodukované hudby (tedy konkrétně nahrávky i řetězce), musíme si tříbit smysly i mysl - on sám tak činí nejen návštěvami koncertů, ale také hrou na klavír, kytaru a flétnu. Během své životní pouti s hudbou pak došel Johansen k rozhodnutí, že jeho kariérní náplní by se měla stát tvorba kabelů, které - podle jeho slov - nebudou mít žádné zpoždění, žádné ztráty a žádné zkreslení.

A tak vznikla značka ZenSati, jejíž kabely poznáte díky výrazné péči o jejich estetickou stránku velmi snadno. A také podle toho, že ZenSati se ve své produkci zaměřuje i svou cenovou politikou na prémiový segment a skutečně high-endové sestavy. Ostatně, třeba už z toho, v jakých expozicích bylo letos novou řadu Zorro vidět na výstavě v Mnichově (kde byly třeba u D´Agostino, Sonus faber nebo Audio Research a dalších) nebo na výčtu spřátelených značek, které ZenSati kabely používají ve svých poslechových prostorách - což je mimo jiné Krell či Electrocompaniet nebo další velká jména - je vidět, kam značka míří.

Nejzákladnější patro firemní nabídky tvoří (relativně) nově série Zorro, jejímž poznávacím znamením je jasně červená barva, konstrukce postavená na kroucené postříbřené mědi s hlazeným povrchem a velká péče věnovaná izolaci. V kolekci, jak ZenSati své řady nazývají, najdete všechna propojení pro moderní sestavu - tedy kabely napájecí, analogové signálové (RCA, XLR i phono DIN, dokonce i "ypsilon" třeba pro subwoofery), ale i USB nebo koaxiální digitál, pochopitelně pak i kabely reproduktorové nebo podle aktuálních trendů i zemnící (což je vlastně napájecí kabel s "hydrou" koncovek pro různé komponenty a spojení jejich zemí).

Poměrně nezvyklé provedení mají reproduktorové kabely, protože oproti tradičním zvyklostem s dvěma spojenými vodiči na každém kanálu dostanete zcela oddělený vodič plus a mínus. Je to překvapující, ale v konečném důsledku na manipulaci vlastně překvapivě logické a příjemné. Kabely si můžete nechat zakončit jak vidličkami, tak BFA banánky, na všem je vidět solidní úroveň. použitých materiálů i zpracování. ZenSati říkají, že kompletace kabelů probíhá automatizovaně na strojích s velmi nízkými tolerancemi - a samozřejmě v Dánsku.

Rozlišit všechny kabely ze série Zorro je pak možné vlastně jen podle koncovek - všechna provedení jsou totiž vybavena červeným opletem s akcentem černé síťky, všechny kabely jsou snadno ohebné a nikterak těžké, takže se s nimi "lidsky" pracuje. Všechny koncovky jsou pak provedeny v kombinaci nebarveného hliníku a červené barvy, kovové, solidní a důvěryhodně působící. Kvalitou zpracování si nezadá Zorro třeba i s redakčně používanými kabely série Authentica.

O technické stránce svých kabelů se Mark Johansen příliš nerozepisuje (tedy kromě již naznačené volby materiálů a nakládání s nimi). Nicméně s trochou péče objevíte, že vodiče mají spíše menší průměry a velký prostor je věnován vzduchovému dielektriku, vodiče jsou tedy z postříbřené velmi čisté mědi a použit je také teflon nebo bavlna.

Měli jsme možnost prozkoušet propojení všech redakčních, ale i jiných sestav pomocí RCA i XLR signálového kabelu, napájecích kabelů a reproduktorových kabelů. Konkluze je jednoduchá - čím více kabelů Zorro, tím jasněji se projevuje jejich efekt a tak jako u dobrého alkoholu tu platí, že míchání spíše škodí a je dobré držet se v jedné linii napříč celou sestavou.

Propojit jsme tak zkoušeli OPPO UDP-205 s Norma Revo IPA-140 a Harbeth Monitor 30 namísto kabelů Nordost Heimdall 2, VPI Scout s Grandinote Celio a Grandinote Shinai taktéž s Harbeht a taktéž místo Heimdall 2, zkoušeli jsme ale třeba i Emotiva XSP-1 / XPA-DR2, Teac NT-503 a KEF LS50, kde jsme nahradili ZenSati Authentica. Zkoušeli jsme ale propojit třeba i Moon 260D a Moon 280D s Grandinote Shinai a reprosoustavami Fischer&Fischer SN-70, zde proti Nordost Red Dawn nebo TelluriumQ Black a Silver. Srovnávání a přepojování tak bylo během několika dnů poslechů až až. O všem používaném příslušenství se můžete dočíst v pravém sloupci -->.

Pokud bychom měli najít společného jmenovatele působení kabelů Zorro napříč všemi sestavami, bylo by to u mohutných basových tónů ve "Way down deep" Jennifer Warnes ("The Hunter" | 1992 | Private | 1005-82089-2) zejména zklidnění. Ačkoliv jak třeba Authentica tak Heimdall 2 mají lepší definici kontur, Zorro se blíží k Authentice v takovém tom firemním stylu, s nímž je bas kulatý a pocitově bohatý a barevný, aniž by ale ztratil dobrou čitelnost. Zvuk ZenSati se nikam netlačí, je uvolněný a možná si proti mnoha různých jiným kabelovým značkám budete na jeho klidnost muset trochu zvyknout a docenit ji. Pak ale zjistíte, že třeba různá hluboká mrouknutí jsou pěkná, mají vřelost, ale zároveň decentní strukturu a třeba zadunění bubnu už nabídne náznak vyčlenění zvuku úderu do blány a dozvuku tónu. Je to každopádně pěkný, příjemný, chce se říct důstojný a elegantní bas, který nezahlcuje a nepředvádí se.

Ve středním pásmu pak, třeba na vokálech Eleanor McEvoy v "Leaves me wondering" ("System Solution" | 2019 | Nordost), bylo cítit, že kompletní propojení kabely Zorro sebere z reprodukce stopy syrovosti nebo ostrosti, uklidní ji a přes absenci nějaké okázalosti a velkou poklidnost vnímáte dobře oddělené doprovodné vokály nebo celkovou pěknou autenticitu hlasu jako takového, není plochý ani nemáte pocit, že by se mu neodstávalo prokreslení, ač je celkově velmi hladký a jemný. Je zajímavé, že Zorro nechají "projít" tonální charakteristiku elektroniky, ale jako kdyby z každého systému odstranily stopy potenciálních nepříjemností.

Cinkání nejvyšších tónů v "Sex without bodies" od Dave´s True Story ("AUDIO Digital Masters I" | 2010 | AUDIO | 01-10) bylo také hladce a nenásilně prezentovaný, s každou další hodinou poslechu se chtělo víc a víc říct, že Zorro jako kdyby se "necpaly" do tonality elektroniky a nahrávky, propouštějí charakter zařízení, jen ho zbavují tvrdých hran a kousavosti. Zprvu se absence efektů a poklidnost mohou zdát trochu fádní, ale jakmile zvuku přivyknete, objevíte v něm sladce příjemný cit pro přirozenost. Možná nejsou Zorro kdovíjak analytickými hledači nuancí, ale jejich kouzlo je v celkové důstojné čistotě a jednoduché, nekomplikované čitelnosti s dobře definovanými tóny.

Neefektní a neokázalá byla také dynamika "Love is gone" Davida Guetty ("Focal CD No. 8" | 2009 | Focal | 509999680442) - jako kdyby zmizel stres a napětí a skladba snadněji prezentovala dynamické kontrasty vrstvených syntetických linek. Zvuk je pak měkčí, ale bez pocitu nekonkrétnosti - naopak, pořádek je vlastně více než dobrý, v nenásilně organizovaném zvuku se snadno orientujete, snadno oceníte klidnou pasáž i výbuch energie, který přináší i fyzickou váhu, citelný impuls. Zorro dynamiku neakcentuje, nepostrkuje, ale nechává takovou, jaká skutečně je.

Nelehce popsatelné je i rozlišení těchto kabelů, protože třeba na "A Rose for Me" od The Soundscapers ("FIM Super Sounds! III" | 2006 | FIM | FIM XR24 073) bylo cítit, kterak klidnější zvuk jako kdyby na první poslech nebyl tak výrazně prokreslený, ale s každým dalším opakováním skladby vnímáte, že informací je dost, jen nejsou tlačeny kupředu a Zorro jako kdyby umetly cestičku komponentům, které musí prokázat svůj charakter, nebo nechat vyniknout charakter nahrávky. Ale jinak mají nástroje svůj řád a své místo, mají jakoby nepřibarvené, civilní vyznění a dobrou kultivovanost.

Nepřikrášlované je také podání prostoru - čím více kabelů Zorro v systémech bylo, tím jasněji byla definovaná šíře i hloubka scény v "Innocence" od Hoff Ensemble ("Polarity" | 2018 | 2L | 2L-145-SABD), tím více byl hmatatelný takový ten pocit vzduchu v prostoru kolem nástrojů. Bez pozlátka a bez patosu, bez "naddimenzovávání" prostě vnímáte nahrávku a její zpracování. Jsou kabely, které zvuk více "vytáhnou", ale tím se do něj také - zdá se - více vměšují.

Nejvíce na ZenSati Zorro (a zdá se, že na ZenSati obecně) můžete ocenit to, kterak jako kdyby z nahrávek vyfiltrovaly to nepříjemné a tak ačkoliv třeba u "That Man" od Caro Emerald ("Deleted Scenes from the Cutting Room Floor" | 2010 | Grandmono | 88697776142) vnímáte jisté limity a plochost, tak hudba je organizovaná, přehledná, má klid, vřelost a příjemnou hudebnost, nežene se kupředu, ale není utahaná nebo nezáživná - je to prostě spořádaná reprodukce se sametově jemným dotekem kultivovanosti.

Kabely ZenSati Zorro nejsou žádná láce, ačkoliv oproti vyšším modelovým řadám ze stejné stáje je lze nazvat dostupnými. Jsou pěkně zpracované, pěkně vypadají a dobře se s nimi pracuje, takže propojení sestavy v reálném světě s nimi není žádný problém (a že s high-endovými kabely mnoha značek to žádná legrace není). Co je pak jejich největší silou, to je uklidnění, jakési "harmonizování" v podstatě asi jakékoliv sestavy, která rázem hraje bez efektů, uvolněně a přitom rozhodně neochuzeně. Zvuk Zorro není nijak načančaný, pompézní, dravě energický - nezdůrazňuje ani neubírá (snad jen nijak vítané věci jako je ostrost nebo tvrdost). Je vlastně poměrně těžké přesně definovat, jaké ZenSati Zorro v reálu jsou, protože se - se solidním úspěchem - snaží být nijaké. Pokud tak hledáte kabeláž, která se snaží zdůraznit jen příjemnost poslech hudby, u Zorro jste v kategorii na pomezí hi-fi a high-endu na dobré stopě.

EUR 1 599,- - signálový kabel XLR nebo RCA (2x 1 m)

EUR 2 499,- - reproduktorový kabel (2x 2m)

EUR 1 699,- - napájecí kabel (1m)

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+"harmonizující" efekt na prakticky každé sestavě

+ pěkné zpracování

+ pocit klidu, který do reprodukce vnáší

+ synergický efekt při kompletním propojení sestavy

ZÁPORY

- cenou patří na vyšší konec své "váhové" kategorie

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: IRYSON spol. s r.o. | www.iryson.com 

fSdílet

Tweet