ZYX jsou japonští specialisté na gramofonové přenosky, stavící na filozofii, že vinyl je jediné hudební médium, které dodává nepřerušený signál (protože cokoliv digitálního staví na sérii jednotlivých vzorků). Vlastně to říkají už svým názvem – Z jako časová osa, Y jako amplituda a X jako frekvence. Základní vstupenkou do jejich katalogu je model R50 Bloom EX 3.

Jedná se o přenosku v transparentním epoxydovém těle, zabarveném lehkým dotekem nebeské modři. Šasi je výrazně zkosené směrem dolů k chvějce a drží na místě klasickým systémem dvou šroubků, ačkoliv šachtičky po stranách jsou koncipované tak, že by bylo fajn mít k instalaci třetí ruku. Jinak není na přenosce nic netypického – vpředu je štítek s označením, vzadu čtyři kontaktní piny.

Skrze nemagnetické tělo (ZYX celému přístupu říká Real Stereo) pak můžeme nahlížet do snímacího systému s pohyblivými cívkami – jedná se o MC přenosku. Venku je vidět chvějka z tvrzeného hliníku AlMg5, prý jde o slitinu, která zlepšuje chování a přesnost na nejvyšších frekvencích. Na konci je hrot typu line-contact s diamantovými hranami. Očekávaná životnost je 2 000 hodin přehrávání.

Když jsem nakousli Real Stereo systém, jde o přístup, jímž firma bojuje proti časovému zkreslení pomocí péče o mechanické i elektrické parametry. Jde v zásadě o orientaci magnetického pole, směr návinu cívek a vůbec celkový způsob jejich provedení. Dále pak dochází při návrhu k minimalizaci indukce v jádru cívek i magnetickém systému. Podle konkrétních předchozích voleb je třeba dále uzemnit (či naopak neuzemnit) formery cívek, magnety a další prvky. V souladu s tím jde i volba materiálu šasi a destičky s konektory a v neposlední řadě také o směr vedení kabelů. Jde vesměs do detaily, které ale prý mají veliké důsledky.

Magnetický systém s dvojicí cívek je navržený tak, aby kompenzoval odpor v magnetické mezeře, což má přispívat k rychlejším reakcím. Kovové součásti jsou kryogenicky ošetřované při teplotě -196 stupňů Celsia. Jde hlavně o návin cívek z drátu o průměru 0,035 mm z bezkyslíkaté mědi čistoty 6N.

Přenosku můžete zvolit ve dvou variantách – s nízkým výstupem (0,24 mV) a vysokým (0,48 mV). R50 Bloom EX 3 pracuje ve frekvenčním rozsahu 10 – 100 000 Hz, aplikujeme-li toleranci +/- 1 dB, dostaneme stále 20 – 20 000 Hz. Separace kanálů je lepší než 30 dB a jejich symetrie se drží v rozmezí 0,5 dB. Obě hodnoty platí pro signál na 1 kHz.

Výrobce doporučuje přítlačnou sílu standardní 2 gramy a zatížení kapacitou přes 100 ohm. Vnitřní impedance činí 4 ohmy. Čistá váha přenosky je středních 5 gramů.

Přenosku jsme poslouchali ve standardním analogovém řetězci: VPI Scout + Jelco SA-250, VPI ADS, Hexmat Eclipse + Hexmat Molekula, celý gramofon na IsoAcoustics Gaia III. Jako phono slouží Grandinote Celio, ale pro účely testu jsme alternovali s Mola Mola Lupe. Zesílení má na starosti Norma Revo SC-2 LN a Norma Revo PA 160 MR. Poslouchali jsme přes KEF Blade One Meta na mixu kabelů Nordost Heimdall 2, Nordost Valhalla 2 a VYDA Laboratories ORION. Ke srovnání byla redakční přenoska HANA ML.

Basa ve „Wild Man Blues“ Michela Legranda s hostujícím Milesem Davisem („Legrand Jazz“ | 2022 | nahráno 1958 | WaxTime In Color | 950725) byl velmi pevně definovaná, téměř neanalogová. Utažený zvuk je působivě konkrétní, vezmeme-li v potaz ne malou, ale zároveň ani jakkoliv extrémní cenu přenosky. Od ZYX nečekejte nějak velké objemy, ale zato dostanete pěknou dávku energie a důrazu v neutrálním, civilním balení. Ne suchém, ale též prostém takového toho hodně vřelého, měkkého analogového stylu.

Hlas i kytara Sary K. v „I Can’t Stand The Rain“ („In The Groove“ | 2011 | Stockfisch Records | SFR 357.8011.1) jsou překvapivě soustředěné. Je to otevřená, vycizelovaná reprodukce, možná ne tak bohatá a tělesná jako HANA, ale velice pěkně ohraničená a zřetelná. Menší tělo vyměňuje ZYX za nadstandardní dávku detailů, jejich extrakce je snad lehce analytická, ale ne jakkoliv nepříjemná. Jako kdyby se R50 Bloom EX 3 soustředila právě na reprodukci středního pásma – to je famózně čisté, plastické a zřetelné.

V „It’s a Raggy Waltz“ The Dave Brubeck Quartet („Time Further Out“ | 2014 | nahráno 1961 | WaxTime Records | 771959) jsme cítili lehký náznak zvonivosti, respektive přímočařejší, jasnější charakter výšek. Spíše než velikostí a objemem se prosazují detailem, bezmála analytičností. Nejsou však tvrdé nebo studeně suché. Přenoska každopádně dokáže extrahovat z drážek skutečně působivé množství informací napříč pásmy a pokud nemáte někde v řetězci ostřeji hrající komponent, bude to velmi pěkné, tím více v kontextu ceny.

Pevný a odhodlaný charakter R50 Bloom EX 3 umí velice dobře nejen prezentovat informace, ale také zvládá interpretovat dynamický rozsah s jistotou a energičností. „One for Joan“ bubeníka a kapelníka Chico Hamilton Quintet (včetně dnes nejproslulejšího člena Charlese Lloyda) z alba „Drumfusion“ (2023 | nahráno 1962 | WaxTime Records | 772338) byla soustředěná, úderná a jiskrná, na druhou stranu ne zase tak mohutná jako u přenosky HANA. ZYX nesází na objemy, typické pro analogové řetězce, ale mnohem spíše drží hudební linky pevnou rukou a umí se autoritativně prosadit. Je to velmi zajímavý, neobvyklý charakter, který působí svižně a výbojně.

Spolu s tím je téměř automatické, že množství detailů, které přenoska nabídne, je vzhledem k ceně excelentní. Gouldova interpretace Bachovy „Aria“ z cyklu „Goldbergovských variací“ (2022 | nahráno 1955 | WaxTime In Color | 950733) je poznamenaná trochu šumícím a praskajícím vydáním. Přestože to ZYX ukazuje velmi upřímně, je tam zároveň dostatečná dávka kultivovanosti, aby i ne úplně příjemné artefakty neodrazovaly od poslechu. Pevný, sebejistý přednes se mírou detailů bez problémů vyrovná digitálním systémům a rozkrývá záznam v jeho dobrých i špatných stránkách s neutrálním vyvážením.

Soubor hlasů, pějících alternativní verzi „Hotel California“ v podání skupiny Vocal Sampling („Akapelleando“ | 2021 | nahráno 2006 | Vocal Sampling | ESAAI0192356), byl ne přímo holografický, ale rozkreslený pěkně jistě a konkrétně na jednotlivé vokály. Můžete velice snadno ukázat prstem na každého z členů souboru, rozpoznat jeho charakteristický projev a je tu spousta detailů, fixujících zpěv na místa kolem mikrofonu – a tím dále vytvářející dojem, že kolem vás stojí kroužek zpěváků. Přenoska ZYX je v tomto velmi jistá, konkrétní, nezabarvující, skoro „studiová“.

Dobře remasterovaný záznam „Non, Je ne regrette rien“ Édith Piaf („L’Essentiel“ | 2021 | nahráno 1959 | French Connection | 490633) byl atmosferický, emotivní a krásný. Se ZYX je rovnice vlastně velmi jednoduchá – dobrá nahrávka na dobře seřízeném gramofonu garantuje adekvátní poslechové zážitky. Přesto je znát, že R50 Bloom EX 3 hraje věrně, nestranně a zejména s ohledem na informativnost, čistotu a transparentnost.

Gramofonová přenoska ZYX R50 Bloom EX 3 je možná vlastně vstupním bodem do portfolia této značky, ale už tam umí nabídnout ochutnávku skutečně velmi pěkné analytičnosti, informativnosti a barevné neutrálnosti. Hraje vyrovnaně, věrně a upřímně, bez příznaků „analogovosti“ a nějakého zabarvení, které možná leckdo naopak ve vinylovém světě hledá. Jste-li si však jisti, že váš gramofon má správnou úroveň a vaše nahrávky netrpí nectnostmi, R50 Bloom EX 3 je nástrojem, který vám je ukáže „nahé“ a pravdivé. A to vše, aniž by zvuk sklouzával k přílišné tvrdosti nebo nekompromisnosti. Přejdete-li trochu náročnější instalační proces, který je lepší dělat spíše ve dvou, je tato přenoska ukázkou toho, jak přesně, čistě, věrně a jasně je možné v této cenové úrovni reprodukovat černé desky.

EUR 950,-

Kč 22 800,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ zaostřený, analytický přednes

+ velmi pevná celková definice

+ pocitově nezabarvuje reprodukci

+ nijak zvlášť náročná na totální přesnost nastavení

ZÁPORY

- trochu kostrbatá instalace

--- --- --- --- ---

DOVOZCE (SK): Audiofeel | www.audiofeel.sk 

DOVOZCE (CZ): Altei | www.altei.cz 

fSdílet

Tweet