Základní modely gramofonů bývají u většiny producentů více či méně vyšperkovanou variací na obdélníkovou základnu z MDF bez jakýchkoliv perliček. Rakousko-český Pro-Ject je v tomto ohledu rozhodně unikátem - nejen, že nabízí nepřebernou variaci barev, ale i tvarů. Důkazem budiž řada RPM a její základní model 1, který vypadá mnohem dražší, než ve skutečnosti je.
Vzhled je pro produkty řady RPM evidentně velmi důležitý - RPM 1 vypadá zejména s firemním karbonovým raménkem znamenitě. Moderně, čistě a jednoduše, přitom originálně a prostě a jednoduše hezky. Dominantní je tu talíř, zpoza nějž na dvou stranách vystupují ramena základy - v jednom je otvor pro vsazení motoru a na druhém naopak pevně ukotvený systém raménka. Samotná, z větší části pod talířem skrytá základna, je z lakované MDF (byť třeba v oblasti otvoru pro motor mělo lakování našeho kusu zřetelné rezervy) ve tvaru bumerangu. Stabilitu tohoto netradičního řešení se silně kupředu přečnívajícím talířem zajišťují tři masivní nožky.
Klasický talíř Pro-Ject o průměru 30 cm a výšce 3 cm rotuje v bytelném ložisku s keramickou vložkou a roztáčen je externím motůrkem z dílny P-J za pomoci klasického řemínku. Oddělení motoru má rozhodně svůj smysl, i když samotný motor je tichý a příliš nevibruje. Přehozením řemínku můžete určovat rychlost otáček mezi 33 a 45 otáčkami za minutu.
Osazené raménko s efektivní délkou 21,8 cm a váhou pouhých 8,5 gramu má esovité prohnutí a je vyrobeno z uhlíkových vláken, jeho mechanické ukotvení je pak hliníkové a hlavice pro přenosku je neoddělitená. Antiskating se nastavuje komfortně malým kolečkem, přítlak pak nasazením protizávaží, uchyceného ne šroubovacím mechanismem, ale kaučukovou hmotou, takže doladění polohy není úplně delikátní, jde tak trochu o přetlačovanou s odporem gumy.
Výrobce nabízí gramofon v atraktivní sadě s rozumnou přenoskou Ortofon 2M Red s eliptickým hrotem.
Výstup signálu je klasickou dvojicí cinchů se zemnícím kolíkem, výstup se nachází pod raménkem a jen tak mimochodem je prostor mezi rameny gramofonu celkem fajn pro uložení přenoskového předzesilovače.
Pro-Ject RPM 1 Carbon jsme poslouchali v systému se zesilovači Naim Nait XS a Cambridge CXA80, kde roli phona přijal buď Pro-Ject Phono Box nebo Naim Stageline. Poslouchalo se i v sestavě s Gato Audio AMP-150 nebo Viola Crescendo / Concerto. Poslouchalo se pak přes Harbeth Monitor 30, Xavian Perla nebo OceanWay Sausalito, porovnávali jsme s VPI Scout Jr. a Pro-Ject Elemental. Propojeno bylo kabely ZenSati Authentica a TelluriumQ Silver / Black.
Basová linka v "Obsession" Boba Jamese ("Obsession" | 1986 | Warner | 925 495-1) byla houpavá, měkká, lehce sladká a vřelá, přesto s již slušnou definicí, gramofon už hraje poměrně konkrétně, dokonce má basa i citelnou váhu, tak akorát trefenou. To vlastně platí i pro objem, basu je tak akorát, aby byl výrazný a tvořil slušný základ zvuku, ale přednes nebyl těžký nebo nevyvážený. RPM 1 Carbon vás basem nezahrne, nevyplní s ním ten nejposlednější krychlový centimetr prostoru, přesto působí dobře, věrně, nepřehnaně ani směrem ke světlosti, ani k temnosti.
Nepřehnaný objem byl i ve středním pásmu, hlas Cassandry Wilson v "Never Broken" ("Traveling Miles" | 1999 | Blue Note | 7243 8 54123 1 8) byl dobře srozumitelný, čistý, zněl lehce a s mírným náznakem sametu. Střední pásmo bylo snad trochu teplejší, což ale spíše pomohlo - třeba podání dřeva akustické kytary; nebyl to umělý, stěží určitelný charakter, ale již poměrně jasně vykreslené dřevo s jeho rezonancemi a nad ním opět obstojně, zněle podaný kov strun. Hlas i kytara jsou barevné a znělé, tak jak si to mnozí právě s vinylem spojují.
Malé chřestítko v "Higgs Boson Blues" Nicka Cavea ("Live From KCRW" | 2013 | Kobalt | BS006V) bylo přeci jen trochu příliš lehké a příliš málo objemné, navíc při vyšší tendenci mělo tendenci občas trochu říznout. Tóny jsou na druhou stranu už slušně zřetelné a čitelné, třeba tóny ve "Far From Me" mají dobře oddělené jednotlivé údery, které zřetelně rozezní větší kovovou plochu. Ta nemá žádnou oslňující znělost a zvonivost, rozeznělý tón nevydrží ve vzduchu příliš dlouho, kovový charakter je nicméně vcelku přesvědčivý a zvuk má slušnou energii.
RPM 1 Carbon už patří do kategorie gramofonů, v jejichž přednesu se začíná otevírat i dynamika nástrojů. Klavír Sylviana Chaveau v "Ocre" ("Nocturne Impalpable" | 2014 | Minority Records | MIN33) byl již zřetelně podán jako větší nástroj, s naznačenými rezonancemi a počínajícím důrazem, ovšem při vyšší hlasitosti zjistíte, že reprodukce má stále ještě určité dynamické rezervy a chybí trochu pocit takové té závěrečné tečky, finálního důrazu po stisknutí klávesy. Klavír jako takový už ovšem je klavírem, není nasamplovaný a uměle poskládaný.
Jemňoučké zvuky ve skladbě "Ianovarios" od Beaty Hlavenkové ("Theodoros" | 2013 | Minority Records | MIN31) byly už čitelné, byť zůstávaly v pozadí, gramofon drobné detaily nevytáhne zcela suverénně jako high endové modely. Nicméně jako celek byla skladba podaná vlastně až nečekaně čistě a zřetelně, byť gramofon nejde do bůhvíjakých hloubek patrně to nebude kandidát na přístroj, s nímž objevíte i ty nejskrytější zvuky z nejzazších koutů nahrávacího prostoru - s ohledem na cenu už se ale zvuk dá označit za příjemně dospělý. Kupříkladu jednotlivé stisky kláves jsou zřetelně oddělené a zvuk se zdá být slušně rychlý a neutahaný, čistý.
Vykreslení prostorové scény v "A Love Supreme" z "Love Devotion Surrender" Santany a McLaughlina (1973 | SONY | SOPL200) nebylo úplně holografické, nicméně scéna samotná byla mile široká, byť se zřetelným zakotvením v korpusech reprosoustav. Nástroje ale byly dobře lokalizované a oddělené, byť jejich kontury spíše slušně, než perfektně vykreslené. Dokonce se tu ale už začíná objevovat pocit vzdušnosti a celkové přirozené spojitosti a homogennosti, stejně jako se scéna už alespoň trochu otevřela i v předozadním směru.
Velmi dobře si na danou cenovou kategorii gramofon poradil i s rytmem nahrávky "Fine Line" od Barryho Gibba ("Now Voyager" | 1984 | Polydor | 823429-1). Nešlo sice o strhující, podmaňující drama, na to byl celek přeci jen lehce měkčí, bylo to nicméně fajn - dobře kontrolované, tak akorát dynamické a čisté, vlastně i celkem muzikální a schopné přenést atmosféru tak, že se můžete uvolněně zaposlouchat bez hlubšího řešení nedostatků.
Gramofon Pro-Ject RPM 1 Carbon v sobě spojuje velmi pěkný, originální vzhled (byť ve skrytých zákoutích bylo alespoň na našem kusu znát určité rezervy v pečlivosti zpracování) a přitom už v sobě nese schopnost hrát "opravdu hi-fi" - přednes je čistý, trochu vřelejší a docela uvolněný, má už i slušnou dynamiku a hlavně celkově umí dát prostor pro poklidné, smysluplné poslouchání, kdy vám limity nepřekáží v možnosti ponořit se do hudby a prostě a jednoduše si ji užít. Za přátelskou cenu dostanete gramofon, s nímž si už svou vinylovou sbírku můžete užít a tělo s velmi dobrou absorpcí vibrací snese určitě i ještě o kategorii vyšší přenosku, což by mělo celek posunout případně ještě dál. RPM 1 Carbon tak lze považovat za první krok do světa "opravdových" gramofonů.
Kč 12 590,- (včetně přenosky Ortofon 2M Red)
--- --- --- --- ---
KLADY
+ styl a elegance
+ plug and play
+ pocit příjemné "analogovosti"
+ rozumná cena
+ dobrá absorpce vibrací
ZÁPORY
- lehké nedostatky ve zpracování
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: AQ | www.aq.cz
