Vídeňský Pro-Ject, který patří k nejúspěšnějším „analogovým" firmám světa, využívá výrobní kapacity továrny v moravské Litovli; to určitě není tajemstvím. Velkou popularitu si značka Pro-Ject vydobyla mimo jiné i svými velmi dostupnými řadami, nabízejícími nejen dobrou cenu, ale také stále ještě neopomjející hodnoty high fidelity. Nejnovější série (či vlastně de facto jeden model, alespoň prozatím) Elemental je pak ještě dalším očištěním konceptu high fidelity gramofonu od nadbytečných (a nákladných) prvků. Zůstává tak jen to nejelementárnější.
Zprvu se snad i trochu vyděsíte, že v Pro-Ject vám dodali nekompletní přístroj – shora je totiž vidět vlastně pouze talíř a dvě pacičky s pohonem a na druhé straně s raménkem. Přestože minimalistické a různě tvarované základny jsou moderní a najdeme je i jinde, u Pro-Ject Elemental prostě už není kde a jak ubírat, aniž byste sáhli ke škodlivým kompromisům. Neobvykle uspořádaný gramofon se dodává ve třech barvách horní strany „paciček" a díky své jednoduchosti vůbec nevypadá zle.
Nečekejte žádné zázraky, všechna použitá řešení patří k nejjednodušším (ale kdysi kdosi řekl, že vše geniální je jednoduché). Rozměry gramofonu v podstatě určuje rozměr centrálně položeného 30 cm talíře z MDF, usazeného na ložisku z nerezové oceli v bronzovém pouzdře, od nějž se jen doprava a doleva rozbíhají již zmíněné pacičky – každá utíká jen do dálky 6,5 cm, takže celková šíře gramofonu činí 43 cm. 9 cm na výšku pak má na svědomí hlavě poměrně masivní kulatá základna z umělého kamene, viditelná pouze při pohledu zdola. Ta má také na svědomí většinu z necelých 3 kg hmotnosti tohoto gramofonu.
Levá polovina přístroje nese integrovaný stejnosměrný motorek z firemní stáje, napájený dodávaným pulzním zdrojem a spínaný jednoduchým dvoupolohovým kolébkovým přepínačem. Viditelnou část pohonného ústrojí tvoří hřídelka s dvěma šířemi – jedna slouží pro „klasickou" rychlost 33 otáček / min, druhá pro „singlových" 45 rpm. Změna je jednoduchá, přehodíte pohonnou gumičku z jednoho zářezu na druhý a je to. Potěšující je i stabilita otáček motorku, minimálně ve vztahu k pořizovací ceně – u rychlosti 33 otáček je rozptyl 0,2%, u 45 otáček 0,18%.
Na pravé straně gramofonu pak najdeme přednastavené a osazené raménko. Jde o kovovou trubičku délky 8,6" s efektivní váhou 8 gramů, protizávaží má rozsah 3 – 5,5 g a přítlak lze nastavit na 0 – 30 mn. Možnost seřízení je skvělá, byť jí typický majitel modelu Elemental asi nevyužije. Hlavně proto, že osazená přenoska Ortofon OM 5E (mimochodem, sama o sobě za nějakých 1 500,-) má přednastaveno optimálních 18 mn a na nastavení tak není třeba sahat.
Z raménka skrz základnu vede signálový kabel, plně integrovaný do gramofonu a tedy nevyměnitelný. Zato pěkně tlustý, dlouhý a vybavený dokonce zemnícím kablíkem. Popravdě řečeno vypadá snad až trochu předimenzovaně na danou cenovou třídu.
Patrně nejdostupnější z hifi gramofonů jsme měli možnost poslouchat jednak na sestavě Naim Nait XS / Naim StageLine, jednak na NAD C370 / Pro-Ject Phono Box. Chvíli zesiloval signál z obou přenoskových předzesilovačů také T+A PA 3000 HV. Poslouchali jsme jak přes osvědčené Harbeth Monitor 30 a Xavian Bonbonus, tak přes Triangle Cométe Ex.
Praktičnost soužití s plně manuálním gramofonem Pro-Ject Elemental je skvělá – raménko klesá plynule a jemně, talíř se roztáčí snadno a jistě, gramofon ani přes malou základnu nijak nepřepadává. Snad jen dodávaná plstěná podložka je k vzteku, protože i přes vyprané desky či intenzivní používání antistatického čistícího kartáčku se tenoučká vrstva plsti přisála ke každé přehrávané černé desce, takže se budete každých 25 minut prát s jejím odstraňováním a opětovným natahováním na talíř. Doporučujeme zakoupit třeba firemní korkovou podložku, byť v této třídě půjde o znatelný příplatek.
Přestože je gramofon lehký, vcelku jednoduché řešení kombinace těžkého centrálního bodu a MDF „prkna" rozumně pohlcuje vibrace, takže můžete v klidu chodit okolo a hrát nahlas – na druhou stranu zavadíte-li o gramofon třeba rukou, neodpružená konstrukce ráz nikam neodvede a raménko po desce jednoduše sklouzne. Elemental je slušný v pohlcování vibrací z vnějšku, na samotném těle, raménku a talíři toho ale zvládne minimum, stejně jako jakýkoliv jiný neodpružený gramofon.
Samotný gramofon pak předvádí slušnou práci, vezmeme-li v potaz jeho cenovku. Basově precizní nahrávka Boba Jamese „Obsession" ze stejnojmenného alba (1986 | Warner | 925 495-1) nabízí umírněné, ale příjemné množství spodních frekvencí. Vyznívají přeci jen docela měkké, ale nemáte pocit, že by se vymkly kontrole. Pro-Ject Elemental v kombinaci s našimi sestavami a Phono Box inklinoval k lehce temnějšímu ladění, basa byla veliká a dominantní. Na druhém konci spektra se nacházející činely nejsou nikterak pronikavé, ale překvapí vás rozumným rozlišením a čitelností.
Ani stará a lehce zvlněná verze „Dark Side of the Moon" (1978 | Supraphon | 1 13 2224 Z) od Pink Floyd gramofon nezaskočila, což nás velmi mile překvapilo. Uložení ramene je velmi dobré a přenoska tak kopíruje vcelku v pohodě i výrazné vlny. „Money" předvádí základní, jednoduchý zvuk, byť lehce opatrnější, ale jednotlivé nástroje lze dobře oddělit a vokál je vysloveně příjemným překvapením. Znělý, jasný.... Středy vůbec přenosce, raménku a gramofonu docela dobře jdou. Navíc i na velmi průměrném výlisku Pro-Ject už stačí i na přenos té žádoucí rockové atmosféry. Zvuk celkově umí být i hezky plný.
Nádherné 200 g LP „Trafalgar" (MFSL | 0973) od Bee Gees, zvláště pak „Lion in Winter" umí opravdu pěkně prověřit dynamický potenciál gramofonů. Velký buben a těžké údery do jeho blan jsou veliké, dramatické a energické, byť jejich kontury nesou znaky měkkosti. Jako celek zvuk není přehnaně veliký, drží se (až kupodivu) věrných proporcí. Jakmile začala hrát akustická kytara, rozhodně nás (v dané cenové třídě) nadchlo podání strun – gramofon v kombinaci s phono předzesilovačem umí slušně trefit kovový nádech. Když se uvolníte a necháte zvuk jen tak plout, zjistíte, že už v něm máte vše potřebné v míře, která vás v ničem nezklame – je tu rozumné rozlišení, je tu rozumná přehlednost, je tu tempo, je tu relativně vyvážená reprodukce. Vše samozřejmě odpovídá dané ceně, ale ve zvuku není nic, co by vás donutilo říct „tak to ne, to za to nestojí". Ba naopak.
Gershwinova „Rapsodie v modrém" v podání Slovenských filharmoniků s Dennisem Burkhem v čele (1975 | Opus | 9110 0385) ukázala, že i velmi levný Pro-Ject dokáže prezentovat přijatelně věrné barvy nástrojů, byť celkový přednes je opět měkčí a sametovější – nicméně nevtíravý, bez stop vulgarity či hrubosti, což se v této třídě rozhodně počítá. I velký orchestr za pianem je vcelku ne špatně zvládnutý. Zvuk je spíše jedním celkem, ale i přesto nemáte pocit zvukového uzlu, instrumenty se neslévají a vše zůstává čitelné a jednoduše hezké a příjemně poslouchatelné. Mírně opatrný zvuk by jistě šel připsat velmi levné přenosce, samotné tělo a raménko má rozhodně potenciál.
Dravá a synteticky tvrdá „Fine Line" ze skvělého sólového alba „Now Voyager" Barryho Gibba (1984 | Poldor | 823429-1) opět přesvědčila o férových rytmických schopnostech gramofonu Pro-Ject Elemental v duetu s přenoskovým předzesilovačem Phono Box. Tempo skladby drží velmi pěkně a jednoduše máte pocit, že vše plyne a jede. Pro-Ject Elemental nenabízí rozlišení, které by vás zatlouklo do křesla, ale celek je slušně čistý a přehledný, balancuje na příjemném rozhraní mechanické přesnosti a sametového klidu. Opět tu je cítit lehký nadbytek basového pásma. Elektronické zvuky už ale mají znatelný impuls a energii.
Jeden z nejlevnějších dostupných gramofonů vůbec a základ úspěšného katalogu firmy Pro-Ject, model Elemental, je skutečně tím, co slibuje už svým názvem. Jde o elementární řešení, díváte-li se na věc z pohledu příznivce věrné reprodukce zvuku. Elementární, ale rozhodně funkční. Elemental vypadá velmi pěkně, jednoduchá deska, masivní základna a vůbec vizuální minimalismus fungují. Robustní umělý kámen vespod také rozumně absorbuje vibrace okolí, byť pořídíte-li nějakou kvalitní anti-rezonanční desku pod, tenhle gramofon se zlobit nebude. Mírným mínusem může být pevně integrovaný vývodní signálový kabel, ale na druhou stranu – kdo by v téhle cenové relaci řešil něco takového. Relativně nejslabším, na druhou stranu nejsnáze vylepšitelným prvkem je tu přenoska – samotné šasi a raménko totiž rozhodně stojí za víc, než za inzerovanou koncovou cenu a tak „unesou" i vyšší model přenosky. Celkově je zvuk jednoduchý, a i když je relativně opatrný, klid a přehled mu neschází. Obzvláště basové pásmo je za dané peníze jednoznačně velmi dobré, středo-výšková část pak zůstává rozumně přehledná a čistá, i když nemá úplně tu samozřejmost vyšších modelů firmy Pro-Ject. Za nějakých pět a půl tisíce však dostáváte kompletní řešení, které vás sice neohromí žádnou ze svých charakteristik (i když to provedení a design...), ale na druhou stranu vás ani v ničem nezklame, což je rozhodně paráda. Mezi námi – mnozí kolegové v zahraničních redakcích tvrdí, že největší poklonou pro komponent je to, když si ho recenzent koupí. Nuže, budiž to tedy poklonou pro Pro-Ject Elemental, že v dosud zcela digitální redakci zaujal své místo jako stroj pro občasné potěšení – protože každá koruna investovaná do komba Elemental + Phono Box od Pro-Ject znamená investici nepromarněnou, investici do příjemného, klidného zvuku. Zvláště pro ty, kteří analog teprve objevují...
CIGARETOVÝ TEST
Kč 5 590,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ opravdové plug´n´play
+ slušný vzhled i provedení
+ v dané cenové třídě to asi lépe nejde
+ nepřítomnost nepříjemných zvukových artefaktů
+ vysoká stabilita díky masivní základně
ZÁPORY
- zvuk je trochu méně plný a důrazný
- tenoučká plstěná podložka pod LP je k vzteku
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: AQ | www.aq.cz
