Společnost Falcon Acoustics patří mezi největší prodejce měničů a součástek pro reprosoustavy v Británii. Firmu založil v roce 1972 první zaměstnanec a vývojář měničů firmy KEF - Malcolm Jones. V 80. a 90. letech pak na dvě třetiny evropských výrobců používaly ve svých reprosoustavách cívky právě od Falcon. Roku 2009 původní zakladatel odešel do důchodu a firma se začala věnovat naplno také výrobě kompletních reprosoustav, aby v roce 2015 ukázala reinkarnaci původního BBC LS3/5a monitoru a vrátila se tak ke svým kořenům - další čtyři roky pak stačily na vývoj kompletní řady R.A.M., neboli Reference Audio Monitor.

Této prostřední sérii (můžeme-li to tak říct, když v nižší řadě je jen onen znovuzrozený BBC monitor a ve vyšší sérii Reference jediný sloupek) kraluje nad menší a větší regálovkou jediný přítomný větší sloupek s označením Studio 30.

Koncept této řady staví na několika základních principech - jednak jsou to kabinety z 2,5 cm tlustých MDF profilů, jednak je to použití pěkně zpracované umělé kůže na velké části jejich povrchu a jednak jsou to také výměnné boční panely, přichycené na tlumících bodech a suchém zipu, takže nijak nerezonují a přesto je lze přizpůsobit dekoru místnosti (což není nápad nový, ale je dobrý).

Sloupek Studio 30 pak má čisté, pravoúhlé tvary a jen minimum prvků, které by prvoplánově poutaly vaši pozornost. Tu krom zmíněného koženého povrchu patrně přitáhnou mohutné nožky s vysokými hroty na každém ze čtyř vysunutých rohů masivního patnáctikilového hliníkového podstavce, stejně jako vysokotónový reproduktor mimo vertikální osu ostatních tří měničů.

Na zadní straně je jen zhruba v půlce výšky ozvučnic namontovaný bytelný štítek, jímž proniká jeden pár poniklovaných reproduktorových terminálů a na kterém je krom znaku a modelového označení i sériové číslo a pyšná britská vlaječka. Důvod, proč je ozvučnice zdvižena nožkami poměrně vysoko (konkrétně 6 cm) nad povrch podlahy tkví na spodní straně ozvučnice - je tam veliký bassreflexový otvor.

O poctivém zpracování reprosoustav vypovídá i váha 35 kg na kus a to při ne malých, ale ani kdovíjak obřích rozměrech 110 x 21,5 x 30 cm (v x š x h).

Basové složce se v tomto modelu věnují dva zakázkové basové měniče s polypropylenovými kónickými membránami o průměru 17 cm, na ně ve středním frekvenčním rozsahu navazuje nepříliš často vídaná klenutá kopule taktéž zakázkového reproduktoru o průměru 5 cm a úplně navrchu je měkká kopulka s průměrem 2,5 cm, kdy Falcon využívá běžně dostupného základu a reproduktor si modifikuje pro své potřeby.

Díky tomu dosahují Falcon Acoustics R.A.M. Studio 30 frekvenčního rozsahu 20 - 35 000 Hz (bez specifikované tolerance), jmenovitá impedance činí 8 ohm a charakteristická citlivost 89 dB / 2,83 V / m. O dělící frekvenci pasivní výhybky nebo dalších parametrech výrobce mlčí.

Za zmínku snad ještě stojí to, že reprosoustavy jsou vyráběny v sídle firmy poblíž Oxfordu ze součástek evropské provenience a s kabinety, které vznikají v severní Itálii u firmy, pracující také třeba pro Sonus faber.

Sloupek Studio 30 jsme poslouchali v ostravských prostorách dovozce na několika sestavách - primárním zdrojem signálu byl EMM Labs TX2 spolu s novým převodníkem / předzesilovačem DV2, alternativně pak byl k dispozici Cambridge NQ, na konci pak byly připojeny Electrocompaniet AW180, Audia Strumento No. 4 nebo třeba Audia FLS4. Přes kabeláž Acrolink vyšších řad a signálové kabely EMM Labs jsme porovnávali třeba s Estelon X Diamond nebo Acoustic Energy AE509.

Košaté basové tóny ve "Way down deep" Jennifer Warnes ("The Hunter" | 1992 | Private | 1005-82089-2) nám ukázaly mnohem více schopnosti toho kterého zesilovače spíše než reprosoustav samotných. Protože s každou elektronikou jako kdybychom poslouchali naprosto odlišné reprosoustavy. Třeba s Electrocompaniet byl bas poklidný, jemný a takový trošku britsky usedlý - vlastně pěkně konturovaný na danou třídu, ale bez efektů, tak celkově přiměřený, realistický, prostý dunění, prostě neutrální a dobře vychovaný. Stačilo ale přepnout na plnokrevnou italskou Audii s pořádnou zásobou temperamentu a reprosoustavy jako kdyby narostly, nadýchly se a rázem tu byla mimořádná autorita, pevnost a konkrétnost, nádherně průrazný zvuk s váhou, objemem i silou, živelný jak se na správnou Itálii sluší a patří. Byl to kompletně odlišný zvuk, u nějž šlo vypozorovat společné snad jen to, že drží dobře pohromadě a reprosoustavy reagují tak dobře, jak dobře, rychle a přesně dokáže reagovat elektronika. Napříč kombinacemi tam bylo jen minimum charakteru, který by šlo přisoudit reprosoustavám jako takovým - pokud už něco, je to tendence k citlivému, realisticky konkrétnímu kontrolování kontur tónů a umravňování příliš rozmáchlého basu.

Jak se zdá, volba středotónové kopulky měla svůj důvod, jak ukázal hlas Eleanor McEvoy v "Leaves me wondering" ("System Solution" | 2019 | Nordost). Třeba s Electrocompaniet nemáte pocit kdovíjaké transparentnost, ač čistota je plně v mezích cenové hladiny, je to takový přirozeně nenásilný a vlastně tomu britskému stylu blízký, nepřikrášlovaný zvuk s hladkostí, důstojností a solidním pocitem těla. Dravější Audia pak přednes rozsvítí a střední pásmo okamžitě přebírá ten svižný, důrazný a energický styl, hlas doslova vyskočí kupředu, ač zase zmizí něco z jeho uvolněného nadhledu. Také se ukáže, že střeďák umí být pěkně informativní, hlas je plastický a konkrétní, aniž by se ale technicistně nějak předváděl. Opět nelze nenazvat ho mimořádně neutrálním a hrajícím přesně tak, jak je krmený.

I nejvyšší pásmo zůstává krotké, neexhibující, nepřidávající, pokud jsme dokázali vypozorovat nějakou vlastní signaturu Studio 30. Výraznému cinkotu vibrafonu v "Sex without bodies" od Dave´s True Story ("AUDIO Digital Masters I" | 2010 | AUDIO | 01-10) udělil tweeter dobrou kázeň a i s Electrocompaniet dobře oddělovat jednotlivé tóny, dával jim zřetelnou strukturu a dozvuk, byť v takové nekonfliktně kulatější podobě. Připojte nemilosrdně přímou a jasnou Audii a reprodukce udělá doslova skok k téměř zvukovému protipólu, každý tón je jasný, kovově znělý, analyticky bohatý na nuance a živě jadrný. A přitom je cítit, že výškáč se v obou polohách cítí dobře, že se nikam nemusí tlačit a dobře snáší jakoukoliv elektroniku.

Pokud chcete opravdu fyzicky působivé vystižení dynamických kontrastů v "Love is gone" Davida Guetty ("Focal CD No. 8" | 2009 | Focal | 509999680442), řeknou si pak Studio 30 přeci jenom o pevnější, autoritativnější zesilovač. Ne že by Electrocompaniet neměl kontrolu, ale zvuk byl klidnější, opět by se dalo říct, že v takovém tom duchu britské důstojnosti, až audiofilsky utažený. Zato s extrovertní Audií se rozjede fyzické pulsování, výbušný, mohutný a ochotně živoucí zvuk, opět prakticky naprosto opačný, než jak byl s Electrocompaniet - až prostě nechcete věřit, že jsou to stále jedny a tytéž reprosoustavy. Ta snadnost, s níž Studio 30 mění svůj styl v závislosti na elektronice, patří mezi nejpůsobivější bez ohledu na cenu. A pak i to, kterak lze jejich zvuk lepší a lepší elektronikou tlačit dál a dál. Opět ale stojí za to říct, že reprosoustavy samy o sobě, pokud už v nich tedy nějaký vlastní charakter poznáte, mají spíše tendenci stát nohama na zemi, hrát přirozeně a přesně, hlavně tedy kompaktně a kontrolovaně.

Také to, jak snadno se v "A rose for me" od The Soundscapers ("FIM Super Sounds! III" | 2006 | FIM | FIM XR24 073) sloupek od Falcon změnil z poklidného, příjemně muzikálního nástroje, sázejícího na celistvou, byť vkusně čitelnou reprodukci, která nechává vyplynout detaily řekněme jejich vlastní vahou, bez sebemenší snahy cokoliv akcentovat, na téměř monitorově analytický precizní nástroj s porcí detailů, transparentnosti a přesnosti, kterou by leckde nepohrdly reprosoustavy kategorie 200 - 300 tisíc, bylo mimořádně působivé. Je to něco, co prostě nečekáte, říkáte si, že reprosoustavy se nemohou tak snadno poddat kontrole, ale ono ano - neokázalá otevřenost a netechničnost jsou pak to, co bylo cítit ze všech poloh, jimiž Studio 30 v závislosti na té které sestavě prošly.

Taktéž bez manýrismu si reprosoustavy poradí i s prostorem nahrávek, byť nejsou úplně nesměrové a trochu prvotního hledání optimální polohy z pohledu natočení či vzdálenosti si zaslouží. Pak ale v "Innocence" od Hoff Ensemble ("Polarity" | 2018 | 2L | 2L-145-SABD) nabídly bezproblémovou lokalizaci nástrojů, šířku scény definovanou pozicí ozvučnic a pocit hloubky, aniž by cokoliv z toho mělo být okázale šokující. Ať už v jakékoliv sestavě, zrovna pocit prostoru funguje tak nějak univerzálně dobře.

Na technicky kvalitativně limitované "That man" od Caro Emerald ("Deleted scenes from the cutting room floor" | 2010 | Grandmono | 88697776142) bylo pak ponejvíc znát, jaká hraje elektronika - jak moc dokáže odpouštět (a tam dokázaly hrát hladce a příjemně bohatě i Studio 30), respektive jak moc autenticky a nekompromisně vám naservíruje ony technické limity - a tam vám je s nestrannou profesionální samozřejmostí předestřou i reprosoustavy.

Vizuálně trošku nenápadné Falson Acoustic R.A.M. Studio 30 jsou pozoruhodným počinem - na pohled naprosto klasicky koncipovaný britský sloupek totiž nestojí v high-endovém světě žádné přemrštěné peníze a přesto má měrou vrchovatou to, co mnozí považují za svatý grál hi-fi technicky. Tedy vlastně to nemá - totiž vlastní zvukovou signaturu. Je to mimořádně transparentní, mimořádně čistý, výtečně vyrovnaný a nepřehánějící sloupek, který možná nejde až k nejhlubším basovým oktávám, stejně jako se nesnaží o obří zvuk nebo gigantickou, okna vytloukající dynamiku, ale hraje přesně tak, jak mu to elektronika a nahrávka umožní. A že horní limit schopností této reprosoustavy je rozhodně výš, než její cenovka napovídá. Zvuk Studio 30 je překvapivě vyzrálý, když mu dáte společnost, v níž to může vyniknout - takhle univerzální a poddajnou reprosoustavu, která je blízko pověstnému "neutrálu", je mimořádně těžké najít.

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE + WATERFALL

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose vysokotónového měniče a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 30 metrů čtverečních a nadstandardním zatlumením (koberce, akustické prvky Artnovion,...).

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Prvním poznatkem budiž to, že reprosoustavy hrají v běžné toleranci +/- 3 dB od cca 50 Hz výše, propad na 200 Hz je zjevně zdůrazněný akustikou místnosti, stejně jako třeba odpověď na úrovni 500 Hz. Vidět je také lehký nárůst energie nad metou 10 000 Hz, ale nikde není nic, co by působilo nepatřičně a to i v rámci dané cenové kategorie. R.A.M. Studio 30 nejsou dokonale lineární, ale v zásadě jsou solidně a přirozeně frekvenčně vyrovnané.

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

První sedlo na impedanční křivce napovídá o naladění bassreflexu k hodnotě 38 - 40 Hz, zásadnější je pokles impedance těsně pod 3 ohmy v oblasti kolem 300 Hz, takže stabilitu elektroniky bude dobře nepodcenit. Férově by udávaná impedance měla být čtyřohmová. Průběh impedanční křivky pak neindikuje žádné nežádoucí vibrace a rezonance. Elektrická fáze vykazuje poměrně prudký pokles do záporných hodnot kolem 70 Hz, neměl by ale vzhledem k nárůstu impedance být nepřiměřenou zátěží, stejně jako peak v oblasti 400 - 800 Hz.

Waterfall

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

Kč 129 990,- - evropský ořech

Kč 139 990,- - vlašský ořech nebo lesklá černá

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ na danou kategorii mimořádná transparentnost

+ příjemně britský "usazený" tón

+ přirozená tonalita bez nadsazování

+ nekomplikované rozehrávání

+ "urovnaná" frekvenční odpověď - nic zdánlivě nechybí ani nepřečnívá

+ minimální vlastní zvuková stopa

ZÁPORY

- "nasávají" charakter komponentů jako nic v této třídě - je třeba extrémní péče s výběrem sestavy

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Tykon | www.tykon.cz 

fSdílet

Tweet